Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 2/2012: 180-186
Jaroslav Janda (K nedožitým osmdesátým narozeninám)Personálie
Na frontě se často říkává, že ti nejstatečnější a nejlepší vojáci padnou první. Platí to i o době míru: ti nejnadějnější odcházejí příliš brzo. Ale nemělo by se na ně zapomínat, jako se nezapomíná na Jaroslava Jandu. Kdo poznal poválečnou československou armádu a posléze i českou, a od šedesátých let i její vrcholová vedení a velení, dobře ví, že prošla třemi výrazně odlišnými etapami. Bezprostředně po skončení války jsme měli řadu zkušených vojáků, důstojníků a generálů, kteří prošli frontami druhé světové války, ale po únorových událostech roku 1948 jejich podstatná část spolu s prvorepublikovými vojáky z povolání byla propuštěna a mnozí byli pronásledováni, vězněni i popraveni. Další propouštění nastalo i po maďarských událostech roku 1956. Armáda se stala třídně politickou.
Jaroslav Janda: The 80th Anniversary of His Birth
After several years of service with armour corps he devoted himself to social organizations in the forces, among others he was a head of department for military youth. In 1968 he became a deputy Czech minister for youth, PT and sports. During period of normalization he was released from the army. He made his living as a free lance translator and author. After the Velvet Revolution in 1989 he became advisor to deputy defence minister for humanitarian affairs, later he became assistant to deputy defence minister for strategical control, deputy director of Institute for Strategic Studies, deputy director of Institute of International Relations. After his untimely death, the prize named after him for works in the field of defence was established.
Zveřejněno: 15. červen 2012 Zobrazit citaci
