Vojenské Rozhledy

Czech Military Review

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 1/2012: 122-131

Prezident jako vrchní velitelInformace

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Příspěvek popisuje postavení prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, mezi jiným také jeho zvláštní vztah k ministru obrany, jemuž přísluší státní správa rezortu obrany, ale nepřísluší nejvyšší velitelská pravomoc. V praxi je někdy těžko rozlišitelné, jaké konkrétní akty jsou akty správními a jaké velitelskými. Chybí dlouhodobá ústavní tradice jednání prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil v době války. Československé vojsko sice bylo účastno obou světových válek, nikoliv však jako samostatně operující armáda, ale vždy jako součást jiných operujících armádních skupin a operačně podřízena cizímu, byť spojeneckému velení.

Klíčová slova: strategicke rizeni,ministr obrany,ozbrojene sily,prezident

President as the Commander-in-Chief

This paper depicts the position of the Czech President as the head of state and the commander-in-chief of the Czech Armed Forces, including his special relation to Defence Minister who actually runs defence department. The President is superior to all members of armed forces of the Czech Republic; the Chief of General Staff is superior to all members of the Army of the Czech Republic.The President formally and officially controls all the military organizations in a country. But we have no tradition of independent of armed deployment in war conflicts. Our forces operated always as a part of higher multinational coalitions, in joined combined groupings, operationally subordinated to friendly, but alien highest command.

Keywords: minister of defence,armed forces,prezident,strategic management

Zveřejněno: 15. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koudelka, Z. (2012). Prezident jako vrchní velitel. Vojenské rozhledy / Czech Military Review, 93(1), 122-131
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. WEYR František. Soustava československého práva státního, 2. vydání, Praha: Fr. Borový, 1924, s. 268; WEYR František. Československé právo ústavní, Praha: Melantrich, 1937, s. 204.
    2. TURZOVÁ Virginie Marie. Kartouzský vězeň Mons. Jan Šrámek. Svitav: Trinitas, 2006, ISBN 80-86885-08-9, s. 111.
    3. ŠÍN Zbyněk. Jmenovací a pověřovací oprávnění prezidenta 2. Právní rádce. č. 4, 1995, s. 8. Ovšem ani zde nebyla názorová jednota již v době monarchie, kdy někdy bylo řazeno povyšování důstojníků do působnosti velitelské a ne správní. In SOBOTA et al, 1934, tamtéž, s. 200, 255, 271.
    4. KOUDELKA Zd. Vojenská justice v ČR. Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18, č. 2, S. 79-84, ISSN 12-10-3292, http.//www.army.cz/images/id_3878_4000/3538/vr022009.pdf.
    5. Malý encyklopedický slovník A-Ž. Praha: Academia, 1972, s. 201; Malá československá encyklopedie, 1. díl A-Č, Praha: Academia, 1984, s. 834, dokonce uvádí datum 21. 5. 1938.
    6. WEYR František. Československé právo ústavní. Praha: Melantrich, 1937, s. 196.
    7. SCHMITT Carl. Teorie partyzána. Praha: Oikoymenh, 2008, ISBN 978-80-7298-265-3, s. 61. Překlad díla Theorie des Partisanen, 6. vydání, Berlin, 2006, 1. vydání, Berlin, 1963. MAO CE-TUNG. Strategické otázky revoluční války v Číně. Vybrané spisy, sv. 1, Praha, 1953, s. 249-253.
    8. MAO CE-TUNG. O vleklé válce. Vybrané spisy, sv. 2, Praha 1954, s. 200-202.
    9. SOBOTA et al, 1934, tamtéž, s. 413-418, 420.

    Zpět na obsah