Vojenské Rozhledy

Czech Military Review

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 2/2006: 74-87

Místo a úloha obranného průmyslového komplexu v ekonomice a politice Ruské federaceInformace

Prof. PhDr. Miroslav Krč, CSc., dr. Luboš Štancl, CSc.

Devadesátá léta představují počátek formování nového systému mezinárodních ekonomických a politických vztahů, nahrazující systém existující v období od roku 1945 až do počátku 90. let minulého století, který se vyznačoval soupeřením dvou světových velmocí SSSR a USA. V důsledku geopolitických změn pak na přelomu tisíciletí došlo k výraznému zeslabení politických, ekonomických a vojenských pozic Ruské federace (RF), nástupnického státu bývalého Sovětského svazu. Oslabené mezinárodní postavení Ruska coby světové velmoci je navíc podlamováno výrazným ekonomickým propadem a rozkladem historicky vytvořené struktury společensko-ekonomických a vojensko-politických vztahů. Proto bylo pro vládnoucí struktury RF životně důležité ihned od prvních dnů procesu přeměny Ruska jako bývalého krajně militarizovaného státu v nový demokratický stát přistoupit k hluboké reformě celé ekonomiky, včetně jejího vojenského segmentu - obranného průmyslového komplexu (OPK).

The Place and Mission of Defence Industrial Complex in Economy and Politics of the Russian Federation

90s introduced the new beginning of international and economical relations. The former USSR used to be overmilitarized state that is now transforming into a democratic republic. After 2000, the RF adopted many arrangements to stabilize the fall of Russian defence industry. The poor results of Russian economy motivated the federal government towards forming five defence agencies (in 1999): Russian Aeronautic and Space Agency (aeronautics and rocket industry), Russian Agency for Command and Control Systems (avionics, electronic industry), Russian Agency for Conventional Weaponry (arms and armament industry), Russian Agency for Ordnance and Munitions, Russian Agency for Shipbuilding. Nevertheless, the ageing of redundant and unnecessary military industries demands horizontal integration that might facilitate cooperation among individual enterprises. This process could help to unify military products and concentrate on modern weaponry, to improve applied technologies, corresponding to demands of 21st century forces.

Zveřejněno: 15. červen 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krč, M., & Štancl, L. (2006). Místo a úloha obranného průmyslového komplexu v ekonomice a politice Ruské federace. Vojenské rozhledy / Czech Military Review, 87(2), 74-87
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BUTURIN, A. Rossijskij oboronno-promyšlennyj kompleks na sovremennom etape. In: Vojennyj parad. Moskva: Vojennyj parad, 2005. Nº1, s. 4. ISSN 1029-4678.
    2. VINKOVSKIJ, A. I. Oboronno-promyšlennyj kompleks v sisteme nacionalnoj bezopasnosti Rossijskoj Federaciji: sostajanie a problemy zakonodatelnogo obespečenija. In: Analitičeskij vjestnik. Moskva: Sovjet Federaciji, 2005. Nº2, s 25-26. (Analitičeskoje upravlenije Apparata Societa Federaciji).
    3. OZEROV, V. "Oboronka" podnimajetsa s kolen. In: Vojenno promyšlennyj kurjer. Moskva: Iz.dom Almaz media, 2005. Nº11, s 5. ISSN 1729-3928.
    4. DONDUKOV, A. Russia set to bild up its defense sector. In: Military Parade. Moskva: Vojennyj parad, 2001. Vol. 1, s. 6-7. ISSN 1029-4678.
    5. KUROJEDOV, V. Vojenno-morskoj flot i nacionalnyje intjeresy Rossii. In: Vojennaja mysl'. Moskva: MO RF, 1999. Nº3, s. 24, 27. ISSN 0236-2058.
    6. ALMAJEV, M. Ch., ASTAPOV, K. L. Rozvitije oboronno-promyšlennogo kompleksa: zakonodatelstvo i realii. In: Analitičeskij vjestnik. Moskva: Sovjet Federaciji, 2005. Nº2, s. 4.(Analitičeskoje upravlenije Apparata Societa Federaciji).
    7. NEDBAL, L. Výdaje na obranu po ukončení studené války a jejich vliv na ekonomický vývoj. In: Sborník Vojenské akademie v Brně. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2000. Řada C-D. Zvláštní číslo/2000. s. 66. ISSN 1213-4821.
    8. TOLKAČEV, S. A. Rossijskije i zapadnyje obronnyje kompanii na rynkach vysokotechnogičnoj produkci. In: SŠA - ekonomika, politika, ideologija. Moska: Nauka, 1998. Nº8, s. 35. ISSN 0321-2068.
    9. CHODARENOK, M. Zatjanubšejecja pike. In: Nezavisimoje vojennoje obozrenije. Moskva: Izd-vo Nezavisimaja gazeta, 2002. Nº8, s. 4. ISSN 3952-8.
    10. MAKIJENKO, K. Reatavracija istoričesoj Rozsuji, rol Kitaja i instrumentarij VTS. [online]. [cit. 2005-10-25] Dostupné z: URL:
    11. MAKIJENKO, K. Ocerednuje zadači possijsko-kitajskogo vojenno-techničeskogo sotrudničestva. Export vooruženij [online]. [cit. 2005-10-25]. Dostupné z: URL

    Zpět na obsah