Přeprava nebezpečných věcí - povinnosti, dokumentace, přeprava osob

Zdeněk MÁLEK
Miroslav TOMEK

Klíčová slova

Nebezpečné věci, bezpečnost přepravy, příprava osob

Úvod

Kvalita bezpečnosti realizace jakékoli přepravy nebezpečných věcí (dále jen NV) s využitím dopravního prostředku, případně jejich kombinace v rámci kombinované přepravy je závislá zejména na odborné a kvalitní připravenosti všech účastníků přepravy. Každý z nich musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu NV v plné míře a svojí zodpovědnost v rámci pozice v přepravním řetězci. Podle povahy a rozsahu předvídatelného nebezpečí musí provést taková opatření, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění osob nebo aby se minimalizovaly jejich následky.

Management logistiky přepravy NV s využitím dopravních prostředků vychází ze všeobecných zásad realizace řídících procesů aplikovaných na specifické podmínky vyplývající z nebezpečných vlastností přepravovaného nákladu. Samotný management přepravy NV můžeme charakterizovat jako mnohostrannou, uvědomělou a aktivní tvořivou činnost, v rámci níž řídící subjekt určuje cíle, ovlivňuje metody, prostředky a způsob chování řízených objektů, aby celá řízená soustava optimálně plnila určené funkce a dosahovala stanovené cíle efektivně, v určeném čase, kvalitě a rozsahu. Proces managementu logistiky přeprav NV zahrnuje:

Plánování je počáteční etapou managementu, jeho rychlost a kvalita tvoří základ pro splnění úkolů v požadovaných parametrech. Podstatnou část plánování tvoří příprava přepravy NV, která se úzce prolíná s ostatními fázemi řízení a zpravidla končí zpracováním a vydáním potřebné dokumentace pověřeným osobám (řidiči, kapitánovi plavidla atd.). Předpokladem kvalitního a bezpečného plánování přepravy NV je znalost povinností osob, které zabezpečují přepravu NV.

Organizování jako další součást procesu managementu spočívá v realizaci naplánovaných činností. Vykonavateli vydaných nařízení jsou zpravidla přímí nadřízení obsluhy dopravního prostředku, která bude přepravu NV realizovat. Součástí organizování je i provádění součinnosti.

Operativní řízení zahrnuje kontrolu, sladění a usměrňování činností v průběhu plnění úkolů při odstraňování zjištěných nedostatků. Spočívá v přijímání bezprostředních organizačních a jiných opatření vyplývajících z vývoje a průběhu přípravy k přepravě, ale i vlastní přepravy NV, ohrožující nebo znemožňující splnění stanovených úkolů.

Kontrolní činnost slouží ke zjištění dosaženého stavu. V případě zjištění nežádoucích skutečností umožní provést operativní změny v plánování a organizování.

Příprava osob podílejících se na procesu řízení je permanentní činností. Základním předpokladem racionálního a efektivního řízení je zodpovědné plnění funkčních povinností stanovených každé osobě, která se podílí na přepravě NV. Suma teoretických vědomostí, praktických znalostí a osobních vlastností se zdokonaluje realizací každého nového úkolu.

1. Povinnosti a práva účastníků přepravy nebezpečných věcí


Obrázek č. 1 Hlavní účastníci přepravy (Pramen: [1] [2])

Každý z účastníků přepravy NV (obr. 1) má v celém dopravním procesu svoje povinnosti, které jsou stanoveny jednotlivými předpisy, nařízeními, pokyny závaznými pro každého. Účastníky logistiky přeprav NV můžeme z hlediska místa, práv a plnění jejich povinností rozdělit na:

Odesílatel (Consignor) je právnická nebo fyzická osoba nebo organizace, která odesílá NV buď svým jménem, nebo za třetí stranu. Pokud se dopravní operace realizuje podle přepravní smlouvy, odesílatelem se rozumí odesílatel ve smyslu přepravní smlouvy. Povinnosti odesílatele jsou zakotveny v jednotlivých předpisech a dohodách o mezinárodní přepravě NV. Odesílatel NV je zejména povinen:

Dopravce (Carrier) je fyzická nebo právnická osoba, která realizuje dopravu na základě smlouvy o přepravě. Dopravce je povinen se přesvědčit, že NV, které přepravuje, je povoleno přepravovat. Musí se přesvědčit, že předepsané doklady jsou u řidiče, u kapitána letadla, na palubě plavidla nebo v kabině hnacího železničního vozidla a vizuálně se přesvědčit, že použitý dopravní prostředek a náklad jsou bez viditelných poškození. Dopravce je dále povinen se přesvědčit, že výbava předepsaná v písemných pokynech pro obsluhu dopravního prostředku se nachází v příslušném dopravním prostředku (silničního vozidla, drážního vozidla, plavidla nebo letadla, vrtulníku), a že byly splněny všechny požadavky pro jeho označení.

Pokud dopravce zjistí porušení požadavků dohod o přepravě NV, nesmí zásilku přepravit do té doby, než jsou porušení a jeho příčina odstraněny. Pokud byla zásilka s NV zadržena s ohledem na bezpečnost přepravy, v další přepravě se může pokračovat až po odstranění příčiny zadržení a až po udělení povolení pro další přepravu vydaného příslušným orgánem. Není-li odstranění nedostatků a splnění požadavků možné nebo dopravce informuje příslušný orgán, že mu nebyla ze strany odesílatele oznámena povaha NV, a že si na základě právních předpisů přeje NV vyložit, zničit nebo jinak zneškodnit, příslušný orgán je povinný poskytnout dopravci potřebnou administrativní pomoc.

Při přepravě radioaktivního materiálu dopravce nejpozději 24 hodin před zahájením přepravy oznámí příslušnému pracovišti dozoru:

Dále musí dopravce v souvislosti s přepravou radioaktivního materiálu udělat následující opatření:

Příjemce (Consignee) je fyzická nebo právnická osoba nebo organizace, která má za povinnost okamžitě převzít NV a při jejich přijímání zvolit takové postupy, aby nedošlo k úniku NV, k poškození obalu nebo neslučitelné reakci NV s vypouštěcím zařízením.
Jednu z nejvýznamnějších úloh při přepravě NV sehrává řidič dopravního prostředku. Některé povinnosti řidičů v souvislosti s přepravou NV:

Povinnosti ostatních účastníků přepravy nebezpečných věcí

Na zabezpečení přepravy NV se kromě hlavních účastníků podílí i další účastníci řetězce přepravy NV. Jejich seznam závisí na organizaci práce konkrétní organizace zabývající se touto činností, případně na spolupráci s organizací, která za ni realizuje některé práce. K dalším účastníkům přepravy NV můžeme zařadit:

Balicí organizace (Packer) je organizace nebo osoba, která realizuje balení NV do určených obalů a v případě potřeby připravuje kusové zásilky na přepravu, musí zejména:

Nakládající organizací (Loader) může být jakákoli fyzická nebo právnická osoba zabývající se nakládáním NV, která musí zejména:

Plnicí organizace (Filler) je jakákoli právnická nebo podnikající fyzická organizace, která plní NV do cisterny, cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přenosné cisterny nebo cisternového kontejneru a (nebo) do vozidla, velkého nebo malého kontejneru na volně ložené látky nebo do bateriového vozidla nebo kontejnerů MEGC v souladu s ustanoveními příslušné dohody o přepravě NV. Musí zabezpečit zejména:

Provozovatel cisternového kontejneru (Portable tank container) je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která musí v souladu s ,,Dohodou ADR" zabezpečit, aby:

Vykládající organizace (Unloader) je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která:

2. Dokumentace pro zabezpečení přepravy nebezpečných věcí

Bezpečnost dopravy NV ovlivňuje i úplnost a kvalita dokumentace stanovená jednotlivými právními předpisy. Dokumentaci pro zabezpečení přepravy NV můžeme rozdělit na dokumentaci obsluhy dopravního prostředku, kterou prokazuje obsluha svoji odbornou způsobilost, dále dokumentaci související s dopravním prostředkem určeným pro přepravu NV a v neposlední řadě je to dokumentace, která se vztahuje k přepravovaným NV včetně informací, na základě kterých lze snížit riziko havárie.

Přepravní doklady poskytují životně důležité informace v případě havárie NV, mimo jiného obsahují i informace potřebné k identifikaci určité látky, a to zejména název NV, označení třídy nebo podtřídy nebezpečí, identifikační číslo látky (UN číslo) a případně označení obalové skupiny.

Přepravní doklady se uchovávají:

Jedním z nejvýznamnějších dokumentů je například:

2.1  Dokumentace pro přepravu nebezpečných věcí prostředky silniční dopravy

Při použití prostředků silniční dopravy můžeme dokumentaci, která souvisí s bezpečností přepravy, rozdělit na dokumentaci řidiče a dokumentaci podle ,,Dohody ADR", která musí být uložena ve vozidle. Jedná se o následující dokumenty:

K dalším dokladům v závislosti od druhu a množství NV musí být dopravní jednotka podle Dohody ADR dále vybavena dalšími doklady:

,,Přepravní doklad (nákladní list)" musí pro každou NV obsahovat celou řadu údajů, které musí být v každém případě vyplněny čitelně. K nejvýznamnějším můžeme zařadit následující:

Některé informace vyžadované v přepravním dokladu (nákladním listu) mohou být doplněny i z jiných dokumentů přepravovaných ve vozidle podle jiných předpisů. Údaje, které musí obsahovat přepravní doklad, musí být napsány v úředním jazyku odesílající země a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, tak i v jednom z těchto jazyků, nestanovují-li mezinárodní dohody jinak.

Pokud je zásilka naložená na více dopravních jednotkách, pro každou se musí vyhotovit samostatný doklad nebo kopie jednoho dokladu. Pro kombinovanou dopravu se může použít i samostatný přepravní doklad.

Zvláštní ustanovení je potřeba dodržet při přepravě infekčních látek rizikových skupin třídy 3 a 4. Zvláštní pozornost se musí věnovat i vozidlům, kontejnerům a cisternám (UN 3359), které vzhledem k přepravovaným NV byly při vykládce desinfikované dýmem (plynem). Přepravní doklady musí obsahovat informaci o datu zadýmení, typu a množství použitého zadýmovacího prostředku.

Pokud jsou kusové zásilky NV naloženy do nějaké přepravní jednotky, kontejneru, přípojného vozidla apod., určených k přepravě po moři, musí ten, kdo nakládal takovou jednotku, obstarat ,,osvědčení o naložení kontejneru/vozidla/ přepravního obalu". Toto osvědčení musí potvrzovat, že nakládací operace byla provedena v souladu se stanovenými podmínkami.

Odbornou způsobilost pro přepravu příslušné třídy NV prokazuje řidič ,,osvědčením o školení řidičů vozidel přepravujících NV". Toto osvědčení má oranžovou barvu a vydává se v úředním jazyku země vydávajícího orgánu, a pokud jeho jazyk není angličtina, francouzština nebo němčina, i v jednom z těchto jazyků. Osvědčení má platnost pět let ve všech státech, které jsou členy ,,Dohody ADR".

Podle existujících předpisů musí řidič v roce před datem skončení platnosti tohoto osvědčení prokázat, že absolvoval obnovovací školení a složil úspěšně zkoušku schválenou příslušným orgánem, aby platnost osvědčení mohla být prodloužena.

Pro případ havárie nebo MU, které mohou nastat v době přepravy NV, musí řidič obdržet od dopravce ,,písemné pokyny pro činnost podle ADR", které obsahují:

Písemné pokyny musí dopravce odevzdat řidiči nejpozději před zahájením přepravy tak, aby se řidič (posádka) měl možnost s nimi seznámit. Pokyny musí být vyhotoveny v jazyce (jazycích) řidiče (posádky), ve kterém je schopný řidič nebo každý člen posádky číst a rozumět mu, a ve všech úředních jazycích země nakládání, tranzitu a určení. V případě zemí, které mají více než jeden úřední jazyk, musí příslušný orgán určit úřední jazyk nebo úřední jazyky používané na celém území nebo v každém regionu nebo části země.

Písemné pokyny vztahující se na přepravovaný náklad musí být uloženy v kabině řidiče tak, aby byly lehce identifikovatelné.
Shoda vozidel typů EX/II, EX/III, FL, OX, AT a MEMU se potvrzuje ,,osvědčením o schválení vozidla na přepravu určitých nebezpečných věcí". Toto osvědčení musí být vydané v jazyce vydávající země. Za předpokladu, že jím není angličtina, francouzština nebo němčina, tak i v jednom z nich.

Pro zpracování požadované dokumentace je možné využít ,,Kartu bezpečnostních údajů". Tento dokument zpracovává výrobce, dovozce nebo distributor a nejpozději jej uživateli předává při první dodávce zboží. Zpracovává se v těch případech, když je chemická látka nebo přípravek nebezpečný pro zdraví lidí a pro životní prostředí. Karta musí obsahovat:

2.2 Dokumentace pro přepravu nebezpečných věcí prostředky železniční dopravy

V oblasti železniční dopravy NV nejvýznamnější úlohu z hlediska dokumentace sehrává ,,nákladní list" (složka pěti číslovaných listů), jenž je důležitou listinou k označení vzájemných práv a povinností železnice a zákazníků, vyplývajících z přepravní smlouvy, bez které nemůže být přeprava uskutečněna [48]. Přepravní smlouva je uzavřená převzetím zásilky k přepravě a potvrzením všech dílů nákladního listu. Takto potvrzený nákladní list je důkazem o uzavření přepravní smlouvy. Provází zásilku ze stanice odeslání do stanice určení.

Nákladní list je legitimační listinou při odběru zásilky a při uplatňování práv a povinností z přepravní smlouvy, slouží pro posuzování odpovědnosti za dodržení dodací lhůty, pro účely fakturace, pro účely odúčtování, pro výpočet přepravného a slouží jako doklad k žádosti o reklamaci, případně k podání žaloby.

Označení zboží v nákladním listu se musí shodovat s jedním z čísel k označení a pojmenování uvedených v jednotlivých třídách ,,řádu RID". Pokud není látka jmenovitě uvedená, použije se označení i. n. doplněné chemickým nebo technickým pojmenováním.

Kromě tříd 1 a 7 musí být označení zboží doplněno údajem třídy, číslice, případně skupiny. Ve třídě 1 se uvede klasifikační kód, číslice a netto hmotnost výbušniny v kilogramech. Ve třídě 7 se uvede údaj třídy a list. Na konci označení se uvede v mezinárodní přepravě zkratka ,,RID", ve vnitrostátní ,,PNT". V příslušném sloupci nákladního listu se označí křížek.

Z hlediska geografického rozlišujeme přepravu na vnitrostátní (vnitrostátní nákladní list) a mezinárodní (mezinárodní nákladní list).

Mezinárodní nákladní list se člení na:

K dalším významným dokumentům je možno zařadit ,,písemné pokyny podle RID", které strojvedoucí musí mít přístupné na svém stanovišti a jejich cílem je pomoc v krizových situacích, které mohou nastat během přepravy NV. Písemné pokyny musí dopravce dodat strojvedoucímu (strojvedoucím) před nástupem jízdy v jazyce (jazycích), který umí (umějí) přečíst a kterému rozumí (rozumějí).

Dopravce musí dbát na to, aby strojvedoucí písemným pokynům rozuměl a byl schopen je správně použít.

Před nástupem jízdy musí dopravce strojvedoucího informovat o naložených NV. Strojvedoucí musí do písemných pokynů, kvůli opatřením, která musí učinit v případě nehody nebo MU, nahlédnout. 

3. Příprava osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí

Maximální bezpečnost při přepravě NV je možné dosáhnout jen za předpokladu, že všechny činnosti s ní spojené jsou prováděny v duchu platných právních předpisů pro přepravu NV.

3.1 Rozsah přípravy osob odpovědných za přepravu nebezpečných věcí

Odborná připravenost všech účastníků přepravního procesu se zabezpečuje prostřednictvím školení. Školení svým zaměřením vystihují specifickou činnost každého z účastníků přepravního procesu podle rozsahu jeho povinností a odpovědnosti. Zabývají se povahou bezpečnostních rizik a jejich rozeznáváním, metodami vedoucími k zmenšování těchto rizik a opatřeními, která je třeba provést v případě narušení bezpečnosti. Okruh osob, které musí být seznámeny s problematikou NV, je poměrně široký, od odesílatele (a jeho zaměstnanců), přes dopravce až po příjemce NV.

Podle rozsahu činnosti a odpovědnosti musí být tito pracovníci (kromě řidičů) vyškoleni v rozsahu:

3.2 Školení řidičů přepravujících nebezpečné věci

Samostatnou skupinou, které je potřeba věnovat z hlediska přepravy NV patřičnou pozornost, jsou řidiči motorových vozidel. Řidiči vozidel, kteří přepravují NV (mimo přeprav podle výjimek), musí být držiteli osvědčení řidiče ADR vydaného příslušným orgánem nebo jinou organizací pověřenou tímto orgánem osvědčujícím, že se zúčastnili školení a úspěšně vykonali zkoušky se specifickými požadavky, které je při přepravě NV potřebné dodržovat. Školení mohou provádět jen organizace schválené Ministerstvem dopravy ČR (například DEKRA Automobil, a. s., Sdružení ČESMAD BOHEMIA atd.).

Cílem školení je seznámit řidiče s riziky vznikajícími při přepravě NV a poskytnout jim základní informace potřebné (a v případě nadstavbových kurzů další potřebné informace) k minimalizaci pravděpodobnosti vzniku nehody nebo MU při přepravě NV, a pokud k ní dojde, umožnit provést opatření nevyhnutelné pro vlastní bezpečnost, k ochraně životního prostředí a pro omezení následků nehody (havárie).

Všichni řidiči musí mít základní školení, které je rozšířené pro řidiče cisteren o speciální školení o přepravě v cisternách a u tříd 1 a 7 o specializované školení pro tyto třídy. Tato školení zahrnují i individuální praktické cvičení a jejich obsah a rozsah je rozepsán v ,,Dohodě ADR". Jednotlivé formy přípravy řidičů jsou uvedené v tabulce 1.

Speciální kurz pro přepravu v cisternách musí absolvovat řidiči:

Součástí výuky v kurzech řidičů je kromě jiného i seznámení se základními požadavky s důrazem na:

Po ukončení školení a úspěšném splnění zkoušky dostane řidič mezinárodně platné ,,ADR - osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících NV", které je platné 5 let. Po úspěšném absolvování školení v době platnosti předcházejícího osvědčení je řidiči platnost osvědčení prodloužená na dalších 5 let.

Tabulka 1
Pramen: upravené podle [3] [4]

Školení řidičů a minimální náplň kurzů

Kurz

Náplň kurzu (minimální)

 

 

 

 

Základní

  • všeobecné požadavky vztahující se na přepravu NV
  • hlavní druhy nebezpečí
  • informace o ochraně životního prostředí při přepravě NV a při přepravě odpadů
  • preventivní a bezpečnostní opatření přizpůsobená různým druhům nebezpečí
  • činnost řidiče v případě nehody (první pomoc, bezpečnost silniční dopravy, základní znalosti o používání ochranných prostředků atd.)
  • označování bezpečnostními značkami a další způsoby signalizace nebezpečí
  • práva a povinnosti řidiče při přepravě NV
  • účel a funkce technických zařízení ve vozidlech
  • zákaz společné nakládky do jednoho vozidla nebo do jednoho kontejneru
  • bezpečnostní opatření při nakládce a vykládce NV
  • všeobecné informace týkající se právní odpovědnosti
  • informace o provozu kombinované dopravy
  • manipulace a uložení kusových zásilek (ve vozidle)

Speciální pro přepravu NV v cisternách

  • vozidla při jízdě na silnici, včetně pohybu nákladu
  • zvláštní požadavky týkající se vozidel
  • všeobecné teoretické ustanovení vztahující se na používání těchto vozidel (osvědčení a schválení, označování vozidla, nápisy a bezpečnostní značky atd.)

Speciální pro přepravu NV třídy 1

  • zvláštní rizika vztahující se k výbušninám a pyrotechnickým látkám a předmětům
  • zvláštní požadavky týkající se společné nakládky látek a předmětů třídy 1

Speciální pro přepravu NV třídy 7 

  • zvláštní rizika vzhledem k ionizujícímu záření
  • zvláštní požadavky týkající se balení, manipulace, společné nakládky a uložení ve vozidle
  • zvláštní opatření, která musí být provedena při nehodě za přítomnosti radioaktivních látek

Obnovovací

  • prováděná v pravidelných časových intervalech za účelem aktualizace vědomostí řidičů, musí zahrnovat problematiku posledního rozvoje techniky, vývoje právních předpisů a NV

Školení jiných osob zúčastněných na přepravách nebezpečných věcí

Mimo řidičů, kteří přepravují NV, se na zajištění přepravy podílí celá řada dalších osob, a to zejména technicko-hospodářských pracovníků (například dispečeři, speditéři, deklaranti atd.), zaměstnanci provádějící nakládání, překládání a vykládání, ale i řidiči, kteří přepravují NV podle výjimek ADR (například podlimitní množství, omezené a vyňaté množství). Všichni musí být seznámeni se zásadami manipulace s NV a v případě řidičů i se zásadami přepravy. Seznámení provádí bezpečnostní poradce formou školení.

Závěr

Článek je základním odborným materiálem využitelným při výcviku jednotek (osádek) určených pro praktickou realizaci přepravy nebezpečných věcí. Před využitím uvedených skutečností je potřebné znát informace týkající se členění nebezpečných věcí, zejména prostudovat mezinárodní směrnice a úmluvy, které problematiku řeší. V případě těchto informací by šíře článku byla příliš velká a vzhledem k dostupnosti uvedených dokumentů bylo považováno jejich rozebírání za neopodstatněné. Je potřeba mít na vědomí, že celý proces managementu logistiky přeprav nebezpečných věcí a dodržování jeho jednotlivých částí představuje nezbytný předpoklad pro splnění cílů bezpečné přepravy. Jakékoli podcenění této skutečnosti může mít fatální důsledky.

Literatura

[1]   ČAJDA, Mikuláš, HALAMA, luboš, MUSILOVÁ, Jana. Bezpečne s nebezpečnými vecami. 2011. Bratislava: CMS TREND spol. s r.o., 2011. ISBN 978-80-969095-4-4.

[2]    TOMEK, Miroslav, SEIDL, Miloslav, HALAMA, Luboš. Bezpečnosť prepravy nebezpečných vecí. Žilina: Hydropneutech, s.r.o., 239 s., 2008. ISBN 978-80-968479-9-0.

[3]    SEIDL, Miloslav, TOMEK, Miroslav. Bezpečnostný dozor pri preprave nebezpečného nákladu. In: Logistika v teorii a praxi [elektronický zdroj]: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference vydaný v rámci řešení projektu ,,Logistické centrum" Z.1.0.7/2.4.00/12.0069: Uherské Hradiště 2010. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2010, s. 91-97. ISBN 978-80-7318-939-6.

[4]   Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí [online]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/7B20FF01-F61D-4E3B-A788 36134FDDB96E/0/01_Titul_a_Obsah_ADR_2011.doc (přístup 10. 8. 2013)

[5]    RID 2011. Úplné znění Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) platného od 1. ledna 2011 [online]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/Preprava_nebezpecnych_veci/RID_predpis/RID.htm (přístup 10. 8. 2013)

[6]    CEMPÍREK, Václav, KAMPF, Rudolf: Nebezpečné zboží v logistických systémech. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2004. ISBN 80-86530-22-I.

[7]    MÁLEK, Zdeněk  a TOMEK, Miroslav. Logistika přeprav nebezpečných věcí. Zlín: Univerzita Tomáše Bati. 2011 ISBN: 978-80-7454-131-5.