Zkušenosti ze skupinového cvičení specialistů chemického vojska AČR jako nástroj zdokonalení specializované akreditované přípravy vojenských chemiků

Jozef KUČÍK, Pavel OTŘÍSAL

Klíčová slova

Skupinové cvičení, Joint CBRN Defence COE, Ústav ochrany proti ZHN, radiační a chemický průzkum, pozorování

Úvod

Příprava specialistů chemického vojska (CHV) Armády České republiky (AČR) v rámci akreditované i neakreditované výuky má dlouhodobou tradici. Přijetím konceptu dělené akreditované teoretické výuky realizované na Univerzitě obrany (UO) a praktické neakreditované výuky naplňované Velitelstvím výcviku - Vojenskou akademií ve Vyškově byly vytvořeny určité bariéry k dosažení vysoce profesionálně připravených specialistů CHV AČR důstojnického sboru. I přesto, že do výuky v rámci UO jsou zařazeny 2 bloky odborných praxí u specializovaných i vševojskových útvarů (svazků) AČR, není možné hovořit o dokonalé přípravě velitelů jednotek CHV AČR a důstojníků CHV štábů praporů (svazků). Výzvou pro napravení tohoto ne příliš dobrého stavu byl návrh specialistů CHV AČR zařazených na systemizovaná místa Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení (ZHN) k navázání spolupráce v oblasti využívání simulačních technologií. Zmíněný návrh se dále týkal možnosti participace na provedení skupinového cvičení, na jehož zabezpečení by se mohli podílet studenti 2. ročníku oboru Vojenská chemie magisterské nástavby UO.

1. Formy a metody uplatňované v přípravě studentů UO a jejich realizace

V akreditované přípravě budoucích specialistů CHV AČR zaměřené na zvládnutí zásad taktiky a bojového (operačního) použití jednotek a útvarů CHV AČR v současné době sehrává nejvýznamnější podíl přednášková a lektorská činnost vedená specialisty Ústavu ochrany proti ZHN UO a podporovaná vyžádanými specialisty CHV AČR po ukončených misích. Systém specializačních přednášek v předmětech profilujících specialistu na bojové a operační použití jednotek (útvarů) CHV AČR navazuje na vševojsková témata a následně na témata použití sil a prostředků druhů vojsk, služeb a vzdušných sil. Takto vytvořený systém obohacený o nejnovější poznatky z teorie a praxe využití technologií souvisejících s naplňováním a realizací konceptu Network Enabled Capabilities představuje ucelený procesní přístup k akreditovanému vzdělávání, ale pouze a to je nutné zdůraznit, v rovině teoretické přípravy.

I přesto, že přednáška, spolu se semináři, cvičeními, praxí, praktiky, exkurzemi, konzultacemi a samostatným studiem tvoří základní organizační formu výuky na vysoké škole, je nemožné od ní očekávat více než teoretický vhled do relativně široké oblasti, avšak bez možnosti praktického zažití a utvrzení získaného penza informací. [1] Za zcela zásadní autoři považují zabezpečení maximální věcnosti přednášených témat, což účast na doprovodných cvičeních významně umocňuje. Propojení poznatků vědecko-výzkumné činnosti realizované v rámci řešení Projektu na rozvoj organizace Ústavu ochrany proti ZHN s vojenskou praxí trvale zabezpečuje předkládání aktuálních a pravdivých skutečností, které jsou následnými praktickými cvičeními na jinak nezainteresovaném vrcholném mezinárodním pracovišti studenty ověřovány, verifikovány a kriticky hodnoceny. Navíc, propojení významných rysů přednášky s možností cvičení popularizuje studovanou problematiku a činí ji daleko záživnější a snadněji pochopitelnější. Za nejvýznamnější aspekt propojení vysokoškolské přípravy s Joint CBRN Defence COE autoři považují to, že znalosti odborníků zabývajících se konkrétními praktickými aplikacemi mohou být aktuálnější, novější a originálnější než poznatky dostupné z literatury. Odborník žijící praxí se obvykle nesníží na úroveň zprostředkovatele poznatků a informací, ale může být zároveň tvůrcem svébytného a originálního produktu pod dojmem toho, jako by přednášená (sdělovaná) tematika právě vznikala. Zejména v akreditované vysokoškolské přípravě se projevuje nedostatek možností včasného publikování nejnovějších poznatků vojenského poznání a bádání, a to i přesto, že snaha o maximální zpřístupnění aktuálních informací je evidentní například z relativně vysoké produkce vysokoškolských učebních textů nebo chcete-li skript.

Praktické výstupy akreditovaného vzdělávání jsou realizovány zejména sérií standardních seminářů, kde je maximální důraz kladen na schopnost samostatné přípravy a zejména prezentace a obhajoby vlastních myšlenek a závěrů vzešlých na základě teoretického studia předmětné problematiky. Seminář v podmínkách Ústavu ochrany proti ZHN představuje jednu ze základních forem, kdy dochází ke společnému promýšlení (řešení) určitého teoretického nebo praktického problému s cílem dosáhnout osvojení teoretických poznatků a získání dovedností k realizaci samostatné práce.

Vrcholem praktické akreditované přípravy budoucích profesionálů CHV AČR v níže uvedených předmětech jsou cvičení, jejichž zaměření odráží potřebu vstřebání dílčích poznatků z přednáškových bloků završených semináři. Hlavní pozornost těchto dílčích cvičení je zaměřena na zvládnutí tvorby a managementu CBRN zpráv v souladu s aliančními i národními dokumenty s cílem zvládnutí praktického vyhodnocení předpokládaného i faktického dopadu použití ZHN a úniků průmyslových nebezpečných látek (PNL) na vojska ve vojenských operacích. Základním aspektem těchto dílčích cvičení je motivovat studenty k aktivní aplikaci odpřednášené a částečně již zažité problematiky. Při jejich realizaci považujeme za zásadní cílevědomě procvičit, upevnit a prohloubit vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro praktické zvládnutí předmětu s tím, aby byly co možná nejlépe zažity pro přechod do praktického života u vojsk.

Z výše uvedených charakteristik semináře a cvičení je zřejmé, že rozdíl mezi těmito formami je nepatrný. Vždy záleží na charakteru vědní disciplíny, povaze učiva, vybavení pracoviště, velikosti skupiny a záměrech (cílech) vyučujícího. Z vlastní praxe vedení výuky v předmětech bojové použití CHV a bojové použití útvaru CHV můžeme uvést, že rozdíl mezi seminářem a cvičením je minimální. Z hlediska obsahu práce ve cvičeních či seminářích a z hlediska jejich vztahu k přednášce jsou možná dvě pojetí:

V závěru studia, tedy ve 2. ročníku magisterské nástavby, studenti chemické specializace finálního ročníku absolvují praktické cvičení na mapách, jehož cílem je sumarizovat poznatky získané v jednotlivých etapách vysokoškolské přípravy a sladit je napříč s požadavky na velení a řízení vojsk ve vojenských operacích a operačně-taktickými možnostmi sil a prostředků CHV AČR. Výstupem tohoto cvičení je praktické prokázání schopnosti velet a řídit jednotky CHV AČR při plnění praktických požadavků chemického zabezpečení (CHZ) a ochrany proti ZHN v gesci CHV ve vojenských operacích podle platných vojenských předpisů a publikací, jejichž základními zástupci jsou Vševojsk-2-1 [2] a Vševojsk-2-6. [3] Velmi důležitým aspektem provedení tohoto cvičení je příprava na absolvování vojenské praxe (stáže) u útvarů (svazků) AČR, která následuje prakticky okamžitě po jeho ukončení.

2. Použitá metoda - skupinové cvičení

Vojenská publikace Pub-70-01-01 ,,Příprava příslušníků AČR" [4] zařazuje skupinové cvičení (SC) mezi metody zdokonalovací a stmelovací. Jedná se o zdokonalovací metodu, která spočívá v prohlubování vědomostí, ve vytváření velitelských dovedností a upevňování návyků, současně však plní i sdělovací úlohu. Podstata spočívá v postupném procvičování a řešení jednotlivých, na sebe logicky navazujících úkolů přípravy a plnění operačních úkolů.

Při SC jsou všichni účastníci cvičení zařazeni do stejné velitelské nebo štábní funkce a v této funkci řeší postupně jednotlivé učební úkoly podle situací, které vytváří řídící cvičení. Návrhy řešení, které vojáci předkládají, posuzuje celý kolektiv a hledá optimální řešení. Řídící v průběhu cvičení vystupuje v rolích nadřízeného velitele, podřízených velitelů, velitelů posilových prostředků, sousedů apod. a činnost vojáků usměrňuje.

Vojenskou publikací Pub-70-01-01 je deklarováno, že SC je výhodné zařazovat k procvičení procesu plánování a organizace plnění operačních úkolů, přípravy podkladů, návrhů a propočtů příslušníků štábu po odbornostech podle funkcí. Vojáci by si měli především osvojit základy velitelského myšlení a naučit se využívat základní teoretické vědomosti na praktických příkladech činnosti velitele (příslušníků štábů) při plánování a organizaci plnění operačních úkolů a při řešení situací v jejich průběhu. Tato metoda je nezbytná pro počáteční přípravu především ve vojenských školách a u vojsk, zejména ke zvládnutí nové problematiky.

3. Podpora akreditované výuky ze strany Joint CBRN Defence COE

V České republice (ČR) v současné době působí jediné specializované alianční pracoviště, které je zařazeno do sítě tak zvaných ,,Centres of Excelence". Vybudování tohoto ,,centra výjimečnosti" na území ČR vyšlo z rozhodnutí vrcholných politických a vojenských orgánů učiněného na Pražském summitu NATO v roce 2002. [5-7] Jeho činnost navazuje na v minulosti prokázanou a v současnosti trvale potvrzovanou vysokou profesionalitu vojenských chemiků, která je zmiňována nejenom v rámci ČR, ale zejména ve světě. Jedním ze základních poslání centra je realizace mezinárodních kurzů, které však nezapadají do rámce vysokoškolské akreditované výuky.

4. Provedení a cíle cvičení INSTINKT 2013

Jedním z pracovišť centra, která se podílejí na zabezpečení výuky v mezinárodních kurzech a která se výhradně podílejí na přípravě studentů UO chemické specializace, je tzv. CBRN Defence Modeling and Simulation Section, což může být volně přeloženo jako oddělení modelování a simulací pro účely ochrany proti ZHN. [8] Toto pracoviště ve spolupráci se zaměstnanci Ústavu ochrany proti ZHN připravilo skupinové cvičení nazvané INSTINKT 2013 zpracované pro taktickou úroveň velení reprezentovanou stupněm velení četa. Téma cvičení ,,Činnost velitele čety radiačního a chemického průzkumu při plnění bojového úkolu" velmi vhodně doplnilo mezeru ve vzdělávání studentů chemické specializace UO. Stanovený cíl cvičení - procvičit studenty v činnosti velitele čety po obdržení bojového úkolu a zdokonalit jejich schopnosti v přijímání správných rozhodnutí, jasných a stručných formulací závěrů, rozkazů, nařízení a hlášení - byl podpořen velmi iniciativním a aktivním přístupem studentů. Cvičení bylo koncipováno jako dvoudenní s jedním dnem na přípravu. Studenti byli cvičně zařazeni na funkce velitelů čet radiačního a chemického průzkumu.


Obrázek č. 1 Cvičení INSTINKT 2013 (Pramen: Archiv JCBRN Defence COE Vyškov, 2013)


Obrázek č. 2 Cvičení INSTINKT 2013 (Pramen: Archiv JCBRN Defence COE Vyškov, 2013)


Obrázek č. 3 Cvičení INSTINKT 2013 (Pramen: Archiv JCBRN Defence COE Vyškov, 2013)


Obrázek č. 4 Cvičení INSTINKT 2013 (Pramen: Archiv JCBRN Defence COE Vyškov, 2013)

V rámci přípravy řídící a plánovací dokumentace cvičení bylo rozhodnuto o rozdělení cvičení do dvou období, ke kterým byly přiřazeny dílčí cíle.

cíle pro I. období:

cíle pro II. období:

Závěr

Při hodnocení splnění cílů cvičení bylo konstatováno, že úkoly cvičení a stanovené cíle byly splněny. Studenti byli teoreticky dobře připraveni. Správně pochopili námět, provedli přípravu a vyhlášení bojového rozkazu. Materiální vybavení odpovídalo potřebám cvičení. Velkým přínosem byla možnost využití sil a prostředků počítačové učebny (počítačová technika, interaktivní tabule, simulační software, simulace rádiového provozu) Centra ochrany proti ZHN. Kladem byla možnost průběhu cvičení s interaktivním řízením událostí. Velkou měrou ke splnění cílů cvičení přispěl profesionální přístup a připravenost odborníků oddělení pro modelování a simulaci Centra ochrany proti ZHN a vzájemná spolupráce s řídícími cvičení a studenty.

I přesto, že cíle cvičení byly splněny, projevily se některé dílčí nedostatky, které je možné shrnout takto:

Navázaná součinnost, která může být dalším dokladem úspěšné spolupráce při naplňování dohody o vzájemné spolupráci mezi UO a Joint CBRN Defence COE, poukázala na vhodnost zařazení skupinového cvičení do akreditované přípravy studentů UO. Je nutné zdůraznit, že výše uvedené dílčí nedostatky pramení z minimální praxe studentů z reálného řízení odborné činnosti spadající do gesce jednotek radiačního a chemického průzkumu. To tvrzení opíráme o skutečnost, že převážná většina výše uvedených nedostatků byla odstraněna druhý den cvičení, a to proto, že došlo k obměně studentů na funkcích a využití zkušeností z předešlého dne, a to ve všech uvedených oblastech.

Literatura

[1]   PODLAHOVÁ, Libuše. Didaktika pro vysokoškolské učitele: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 160 s. ISBN 978-80-247-4217-5.

[2]   Vševojsk-2-1. Ochrana vojsk proti zbraním hromadného ničení. Praha: Ministerstvo obrany, 2009. 197 s.

[3]   Vševojsk-2-6. Chemické zabezpečení v Armádě České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 2008. 109 s.

[4]   Pub-70-01-01 Příprava příslušníků AČR. 1. vyd. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD Vyškov, 2007. 224 s.

[5]   ŠTĚPÁNEK, Břetislav a Pavel OTŘÍSAL.The Development and Establishment Process of Centres of Excellence in North Atlantic Organization. Croatian Journal of Education, 2012, vol. 14, No. 1, s. 169-174. ISSN 1848-5650.

[6]   ŠTĚPÁNEK, Břetislav a Pavel OTŘÍSAL. Key aspects of developments and activity of JCBRN defence COE and their impacts on Czech armed forces chemical Corps. In Sborník konference Bojová podpora 2010 ,,Perspektivy automatizace řízení bojové podpory úkolových uskupení". Brno: Univerzita obrany, 14. 10. 2010, s. 77-80. ISBN nepřiděleno.

[7]   ŠTĚPÁNEK, Břetislav a Pavel OTŘÍSAL. Significant Aspects of Development and Activity of COEs in NATO and their Impacts on JCBRN Defence COE. In International Conference of Young Scientific Workers ,,Modern Technologies for Managing of Crisis Situations". Editor P. Otřísal. Vyškov: NBC Defence Institute of  University of Defence, 26. 10. 2010, s. 16. ISBN 978-80-7231-744-8.

[8]   NEUER, Petr. Modeling and Simulation Engagement in Educatio. Newsletter Joint Chemical, Biological, Radiological Centre of Excellence, 2013, ročník 4, č. 4, s. 6.


Zavřít