Letecká záchranná služba jako jedna z forem spolupráce AČR s integrovaným záchranným systémem

Richard ŠTECHA

Klíčová slova

Zdravotnická záchranná služba, letecká záchranná služba, integrovaný záchranný systém, přednemocniční neodkladná péče.

Úvod

Armáda České republiky (AČR) plní v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) více úkolů. Do základních složek IZS vyčleňuje vycvičené vojenské osádky a vojenskou techniku pro zabezpečení letecké záchranné služby (LZS), která je součástí zdravotnické záchranné služby (ZZS). Tento článek podrobně vysvětluje činnost LZS a její zařazení v IZS, přičemž je zároveň i volným pokračováním článku řešícího problematiku služby záchrany a pátraní (Search and Rescue - SAR) vydaného v  časopisu Doktríny 2/2012. Součástí již publikovaného článku je i charakteristika integrovaného záchranného systému včetně jeho dělení, popisu jednotlivých složek a zpracovaného schématu. [12].

Letecká záchranná služba je prioritně využívána k rychlému zásahu lékařů, zdravotníků a záchranářů zajišťujících intenzivní a resuscitační péči v místě mimořádných situací a při krizových stavech. Navíc zajišťuje transport na oddělení urgentního příjmu příslušného zdravotnického zařízení nebo navazuje na léčbu praktických a odborných lékařů v případech, kdy to stav pacienta vyžaduje, a to formou šetrných a zejména rychlých přeprav přímo do zařízení vyššího řádu nebo specializovaných pracovišť. Je součástí komplexu přednemocniční neodkladné péče, která je poskytována pacientům vyžadujícím náhlé ošetření v situacích ohrožujících život.

Hlavním cílem článku je podat čtenáři komplexní informaci o LZS v České republice s vazbami na ZZS a především popsat a objasnit, jaký podíl na zabezpečení této služby má AČR se svým odborným personálem, technikou a prostředky.

1 Integrovaný záchranný systém

Charakteristika a rozdělení IZS jsou zpracované v již publikovaném článku(1).

Letecká záchranná služba je nedílnou součástí státem garantované zdravotnické záchranné služby, která patří do základních složek IZS.
Akceschopnost základních složek je založena na zajištění nepřetržité pohotovosti pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, jejím vyhodnocení a neodkladném zásahu v místě mimořádné události. Plnění úkolů v rámci IZS je zabezpečeno rozmístěním sil a prostředků po celém území České republiky.

Potřeba provádět zásahy pro záchranu lidských životů v rámci letecké záchranné služby nastává denně a tento systém je v současné době zajišťován na nadstandardní úrovni v rámci území České republiky, a to za pomoci deseti středisek LZS. Neocenitelnou roli v systému zabezpečení LZS sehrává i Armáda České republiky, a to provozováním jednoho střediska LZS.

2 Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická záchranná služba patří mezi základní složky IZS [9]. Tato služba je provozovaná regionálně a zřizovateli ZZS jsou kraje, které ji i financují a zajišťují její provoz v rámci svých regionů. Název poskytovatele zdravotnické záchranné služby tvoří slova ,,zdravotnická záchranná služba", za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil. [11]

Hlavním úkolem ZZS je zajistit odbornou přednemocniční neodkladnou péči (PNP). [11] Celostátně platné tísňové číslo záchranných služeb je 155, které se volá vždy bez jakékoli předvolby a volání na dané telefonní linky je vždy bezplatné. Nová koncepce českého integrovaného záchranného systému má univerzální číslo 112.

Důležité rozdíly při volání tísňových linek 112 a 155. Linku 155 je doporučováno přednostně volat při řešení náhlé a neočekávané změny zdravotního stavu, závažného úrazu nebo jiného poškození zdraví. Vzhledem k tomu, že se volající spojí přímo s operátorem na zdravotnickém operačním středisku záchranné služby, je možné mu přímo telefonicky odborně poradit.

Při zdravotních problémech volajícího na linku 112 je zabezpečeno přepojení na linku 155 a tímto dochází minimálně k minutovému prodlení. Linka 112 je doporučovaná pro cizince, protože operátoři mluví světovými jazyky a lze ji použít pro všechny státy Evropské unie.

2.1 Přednemocniční neodkladná péče

Přednemocniční neodkladná péče je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení.[20] Přednemocniční neodkladná péče je garantována státem a hrazena ze státního rozpočtu a zdravotního pojištění.[11] Tuto péči zajišťují výjezdové skupiny a je poskytovaná při stavech, které:

2.2 Výjezdové skupiny zabezpečující přednemocniční neodkladnou péči

Rozdělení výjezdových skupin zabezpečujících PNP

 2.3 Rozhodnutí o vyslání jednotlivých výjezdových skupin

Rozhodnutí o vyslání výjezdových skupin na základě přijatých tísňových výzev je výhradně v kompetenci operátora zdravotnického operačního střediska, které je centrálním pracovištěm operačního řízení a pracuje v nepřetržitém režimu. [11]

3. Letecká záchranná služba

Letecká záchranná služba je v současnosti neoddělitelnou součástí zdravotnické záchranné služby a pokrývá celé území ČR, čímž patříme mezi první státy na světě, které tuto službu poskytují v takovém rozsahu. Organizace LZS na našem území je dána zákonem o zdravotnické záchranné službě č. 374/2011 a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 240/2012 Sb., která provádí tento zákon.

3.1 Historie letecké záchranné služby

V průběhu první světové války byly provedené první evakuace zraněných za pomoci letecké techniky, ovšem první letecká záchranná akce byla zaznamenaná v roce 1956. Konkrétně se jednalo o převoz zraněného pacienta vrtulníkem z Terezína do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Další významná záchranná akce za použití vrtulníku se uskutečnila 24. září 1965 ve Vysokých Tatrách. Ovšem k institucionálnímu zakotvení LZS došlo v Československu až o dalších dvacet let později. Po dobu deseti let byly shromažďované a vyhodnocované informace o provozu LZS v Evropě. Od roku 1977  připravovali a vyhodnocovali pracovníci Federálního ministerstva vnitra informace o provozu LZS v Evropě a současně zpracovávali veškeré potřebné materiály pro zabezpečení LZS na území Československé republiky. Důležitým milníkem pro LZS byl rok 1985, kdy se konal druhý mezinárodní kongres záchranných služeb ,,AIRMED 85"a zde se poprvé zrodil plán zřídit LZS celoplošně.

Klíčovou roli pro zahájení činnosti LZS mělo někdejší Federální ministerstvo dopravy ČSSR, kde vznikl v roce 1985 tým specialistů z oblasti letectví, zdravotnictví a horských služeb. Tento tým připravil základní koncepční materiál a následně řídil a koordinoval postupné zavádění LZS v Československu. Výsledkem všech těchto snah bylo, že v roce 1987 byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby na území bývalé ČSSR, a to v Praze. Letecká záchranná služba dále zahájila ve stejném roce svůj provoz v Bánské Bystrici a Popradu, následně v roce 1988 v Brně a v roce 1989 i v Ostravě.

S nápadem zřídit LZS v západních Čechách přišel kolektiv zdravotníků nemocnice Planá u Mariánských Lázní pod vedením tehdejšího ředitele nemocnice a primáře ARO MUDr. Petra Hory. A tak začala od konce roku 1989 zdlouhavá jednání. Stejně jako v ostatních střediscích organizovalo zkušební provoz Federální ministerstvo dopravy ve spolupráci s krajskými a okresními orgány. Financování bylo zajišťováno převážně z prostředků České státní pojišťovny. Techniku a letecký personál zajistil státní podnik pro leteckou dopravu SLOVAIR, zdravotnický personál pak nemocnice Planá. Zkušební provoz na letišti ve Sklářích proběhl od 16. července do 15. října 1990. Na základě tohoto zkušebního provozu bylo zjištěno, že je nutné středisko přesunout do oblasti Plzně. Federální ministerstvo obrany předložilo návrh, aby letecký provoz byl zabezpečen armádou.


Obrázek č. 1 Historie - zdravotnické vybavení vrtulníku Mi-2 (Pramen: [18])


Obrázek č. 2 Současnost - zdravotnické vybavení vrtulníku W-3A Sokol (Pramen: [14])

Středisko LZS provozované československou armádou zahájilo svůj provoz dnem 1. května 1991 v Líních u Plzně, kde byla daná služba provozovaná vrtulníky Mi-2 (viz obrázek č. 1) a Mi-17. Toto datum bylo i oficiálním zahájením zkušebního provozu LZS v Českých Budějovicích a následně rokem 1992 armáda zahájila provoz LZS i v Havlíčkově Brodě. Se vznikem samostatného státu Česká republika převzala jedenáct stanic LZS. Středisko LZS v Českých Budějovicích přešlo pod správu civilního provozovatele, v Havlíčkově Brodě byla vojenská LZS zrušena k 31. 12. 1994 a tak jediné středisko LZS provozované Armádou České republiky zůstalo již jenom v Plzni-Líních. Dnem 1. dubna 1997 byla oficiálně ukončena činnost vojenského střediska s úmyslem předat stanoviště soukromému provozovateli. Důsledkem tohoto rozhodnutí byl provoz vojenské LZS v Plzni-Líních na dobu jednoho roku přerušen. Po neúspěšném provozu soukromým provozovatelem se vojenská LZS opět vrátila na původní letiště dnem 1. května 1998 s vrtulníky W-3A Sokol nejdříve s typickou šedozelenou vojenskou kamufláží. V roce 2007 změnily vrtulníky kamufláž na červenobílé zabarvení. V současnosti jsou tři vrtulníky v šedozelené a tři vrtulníky červenobílé kamufláži připravené zabezpečit úkoly LZS (viz obrázek č. 2).

3.2 Určení letecké záchranné služby a rozdělení letů

Česká republika patří mezi několik států Evropy (Německo, Rakousko, Švýcarsko), ve kterých je zřízen systém LZS pro celé území. Mezi občany a zejména mezi zdravotnickými pracovníky byl ještě do nedávné doby veden spor, zda by ekonomická náročnost systému LZS neměla vést ke zrušení této důležité služby. Objektivní skutečnosti však ukázaly, že bez použití vrtulníku bychom nemohli zachránit mnoho lidských životů anebo zlepšit prognózu onemocnění.

Letecká záchranná služba je s výhodou nasazována v případech, kdy delší dojezdový čas pozemních prostředků by mohl ohrozit život a zdraví pacienta, dále v případech, kdy je nezbytně nutný co nejšetrnější transport do zdravotnického zařízení (poranění páteře) a tehdy, kdy časový faktor při převozu pacienta na specializované pracoviště hraje významnou roli. Letecká záchranná služba je využívána k rychlému zásahu lékařů a zdravotníků, šetrnému převozu pacientů v případech závažných stavů ohrožujících život, při dopravních nehodách, haváriích, mimořádných situacích a krizových stavech.


Obrázek č. 3 Pokrytí letecké záchranné služby na území České republiky (Pramen: [13])

Letecká záchranná služba je velmi významnou složkou v systému poskytování PNP. Pokrytí České republiky je zabezpečeno deseti stanicemi letecké záchranné služby (viz obrázek č. 3). Tato služba není zabezpečována jednotlivými krajskými příspěvkovými organizacemi. Krajské záchranné služby zajišťují pouze zdravotnickou část osádek, přičemž piloti a techničtí pracovníci jsou zaměstnanci státních a nestátních provozovatelů. Ministerstvo zdravotnictví smluvně zajišťuje vrtulníky pro ZZS přímo s provozovateli vrtulníků. Osm stanic je provozováno soukromými provozovateli, jedna stanice je provozována Leteckou službou Policie České republiky (LS PČR) a jedna Armádou České republiky. Letecká záchranná služba v Plzeňském a Karlovarském kraji je výjimečná, protože vrtulník, letový personál a i zdravotnická část osádky jsou poskytovány Armádou České republiky. Leteckou záchrannou službu zabezpečuje AČR na základě ,,Dohody mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví o spolupráci při zajišťování letecké záchranné služby". Noční lety v rámci LZS provozují pouze čtyři střediska, a to Praha, Plzeň-Líně, Brno a Ostrava.  Akční rádius jednotlivých středisek je cca 70 km a celoplošně pokrývá území celého státu. Vrtulníky sloužící pro účely záchranné služby mají speciální zdravotnickou zástavbu a v rádiovém éteru používají volací znak Kryštof, ke kterému se doplňuje číslo označující danou organizaci. V případě vojenské posádky je toto číslo 07.

Rozdělení letů letecké záchranné služby

Lety pro provádění letecké záchranné služby se zpravidla rozdělují na:


Obrázek č. 4 Vyložení pacienta - heliport Fakultní nemocnice Plzeň (Pramen: [16])

V praxi se lze setkat i s rozdělením letů LZS na primární a sekundární. V terminologii evropského leteckého předpisu JAR-OPS 3 jsou primární lety označované jako ,,lety HEMS" (viz obrázek č. 4) a sekundární jako ,,ambulanční lety". Pro lety HEMS platí speciální podmínky, za kterých lze let provést.

3.3 Výcvik a současnost letecké záchranné služby provozované Armádou České republiky

Úkoly LZS jsou zabezpečovány dvěma subjekty AČR. Jednak Centrem letecké záchranné služby (CLZS), které je dislokováno na bývalém vojenském letišti Plzeň-Líně, a dále ve spolupráci s poskytovatelem techniky s 24. základnou dopravního letectva Praha-Kbely. Tyto vojenské útvary zabezpečují úkoly LZS ve prospěch IZS Plzeňského i Karlovarského kraje poskytnutím plně vybaveného vrtulníku včetně kompletní posádky 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Kromě tohoto úkolu CLZS zabezpečuje i službu strategického vzdušného zdravotnického odsunu (Strategic Evacuation - STRATEVAC), kde se jedná o odsun raněných nebo nemocných vojáků zpět do České republiky. Na vyžádání je možné tuto službu využít i pro civilní sektor. Neméně důležitým úkolem je i zdravotnické zabezpečení velkých vojenských cvičení nebo významných společensko-vojenských mezinárodních akcí. Dalším úkolem CLZS je i zabezpečení odborných exkurzí, stáží a školení pro zdravotnický personál AČR.

Centrum letecké záchranné služby oslavilo v roce 2011 své dvacetileté výročí provozu vojenské letecké záchranné služby v Plzni-Líních. Za dobu svého působení pomohli lékaři a zdravotnický personál CLZS až 12 259 pacientům v nouzi. Jenom v roce 2012 bylo provedeno 496 zásahů za rok, což je v průměru jeden až dva zásahy denně, přičemž je z toho 110 zásahů provedeno v noci.  Letové posádky 24. základny dopravního letectva při plnění těchto úkolů nalétaly přibližně deset tisíc letových hodin.

Připravenost vojenského leteckého personálu pro zabezpečení LZS je nepřetržitá. Posádka musí vzlétnout k případu do 4 minut ve dne a do 10 minut v noci. V praxi je posádka díky svému výcviku schopna vzlétnout ve dne již ve třetí minutě.

Zdravotnická část posádky ve vrtulníku je vždy minimálně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář, který má odbornou kvalifikaci alespoň středního zdravotnického pracovníka. Vedoucím celé osádky letecké záchranné služby je lékař, který je však při provádění letové činnosti a zajištění bezpečnosti při provozu vrtulníku vázán rozhodnutími kapitána letadla. Celkově posádku tvoří pět osob, a to dva piloti, jeden palubní technik, lékař a záchranář/sestra. Podle povahy a potřeby zásahu může lékař rozhodnout o přizvání dalších odborníků pro zabezpečení potřebné péče například u neonatologických(2) pacientů.


Obrázek č. 5 Transport pacienta k vrtulníku ve spolupráci s IZS (Pramen: [15])

Každodenní praxe ve prospěch IZS je jak pro zdravotnický, tak i pro letecký personál bezpodmínečně nutná pro udržení vysoké kvality této složky vojenského zdravotnictví. Jedná se o vysoce specializovanou činnost, kterou nelze cvičně nasimulovat (viz obrázek č. 5). Personál CLZS a 24. základy dopravního letectva plnící úkoly LZS je potřebně kvalifikovaný, což dokazují svými každodenními zásahy při záchraně lidských životů přímo v terénu při výkonu LZS pro Plzeňský a Karlovarský kraj. V rámci přípravy letecký personál každoročně absolvuje nácvik přežití v zimních i letních podmínkách. Pravidelně je prováděn výcvik vysazení slaněním z vrtulníku W-3A na výsadkovou plochu pro určený personál pod vedením instruktora z  24. základny dopravního letectva. K neméně náročnému výcviku patří i výcvik leteckého transportu infekčního pacienta ve spolupráci s Centrem biologické ochrany v Těchoníně. Příslušníci zabezpečující LZS se účastní i řady cvičení složek IZS.

3.4 Součinnost Armády České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky

Do 31. května 2009 byl dislokován na letišti v Plzni-Líních i vrtulník zabezpečující službu SAR. Jeho posádku tvořili dva piloti, palubní technik a dva palubní záchranáři. V případě potřeby bylo pravidlem, že jeden z palubních záchranářů doplnil posádku vrtulníku LZS pro plnění úkolů při záchraně pacienta v terénu. Palubní záchranář AČR je vycvičen pro práci ve volných hloubkách pod vrtulníkem, slaňování, pohyb v těžko dostupném terénu, záchranu z vody a potápění. Vzhledem ke skutečnosti, že služba SAR je zabezpečována z letiště Praha-Kbely, bylo zapotřebí najít vhodné řešení vzniklé situace pro zajištění bezproblémovosti letecké záchranné služby.

Prvním základním opatřením je zabezpečení výcviku slanění z vrtulníku na výsadkovou plochu pro zdravotnický personál, aby byl schopen k pacientovi slanit a stabilizovat jeho životní funkce a dále byla navázaná spolupráce s Hasičským záchranným sborem České republiky (HZS ČR).

Hasičský záchranný sbor České republiky efektivně a dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem obrany České republiky (MO ČR). Na základě vzájemně uzavřené smlouvy je možné při záchranné akci LZS přizvat leteckého záchranáře z řad HZS ČR pro zabezpečení úkolů v rámci zásahů LZS. V praxi při předpokladu nutnosti asistence tohoto leteckého záchranáře je tento vyžádán operátorem zdravotnického operačního střediska záchranné služby a přibrán na předem určeném stanovišti na palubu vrtulníku AČR letícího k zásahu. Letecký záchranář HZS ČR na místě zásahu provede nezbytné požadované úkony.

Zabezpečení LZS i služby SAR je pro AČR složitý a i finančně náročný úkol. V současnosti Ministerstvo obrany České republiky zajišťuje jedno místo služby SAR, letiště Praha-Kbely a jedno místo pro plnění úkolů LZS, letiště Plzeň-Líně. Z důvodu omezeného zdrojového rámce je důležité do budoucnosti hledat vhodné řešení, tak aby byly tyto úkoly dále řádně a kvalitně plněny.

4 Analýza součastného stavu letecké záchranné služby

4.1 Legislativní podpora letecké záchranné služby

Legislativně je ZZS řešena zákonem o zdravotnické záchranné službě, který byl vyhlášen dne 6. listopadu 2011. Určitě je velmi dobře, že zákon byl přijat, i když některé oblasti, jako je například nedořešená návaznost péče nebo reálná absence možnosti sankcionovat zneužití výjezdů a další, potřebují dopracovat. Letecké záchranné službě je v tomto zákoně věnován pouze jeden paragraf. Nedokonalost zákona je i v tom, že paragraf 15 řeší účast AČR, ale proti tomu Policie ČR, jako jeden z fungujících prvků LZS, již zákonem není zmiňována vůbec. Ke schválenému zákonu byla následně zpracována vyhláška [6], která však řeší pouze operační řízení letecké výjezdové skupiny a další problematika LZS již není objasněna a rozpracována. Vhodným opatřením a řešením nedokonalosti zákona by bylo zpracovat ucelenou koncepci této služby s využitím vlastních zkušeností z činnosti a provedených analýz LZS včetně využití zkušeností ze zahraniční a do zákona vložit samostatnou kapitolu nahrazující již zmíněný jeden paragraf.

4.2 Finanční zabezpečení letecké záchranné služby

Druhým faktorem, který má přímý vliv na kvalitu služby, je její finanční krytí. Letecká záchranná služba je finančně velmi nákladná a je plně hrazena ze státního rozpočtu. Zajímavostí se jeví fakt, že tuto službu prioritně zabezpečují soukromé subjekty a zcela ojedinělým způsobem je účast AČR a Policie ČR jako jediných státních subjektů. Pro laickou veřejnost se může jevit LZS v porovnání s pozemní záchrannou zdravotnickou službou příliš ekonomicky náročná. Avšak vhodné použití letecké techniky umožňuje efektivně zachránit lidské životy a dokonce i snížit náklady na následnou lékařskou péči, a to včasným poskytnutím této péče tak, že se výrazně minimalizuje čas, který kriticky zraněný a nemocný pacient stráví bez lékařské pomoci. Speciálně vybavené vrtulníky jsou časově dostupné a plně vybavené včetně zkušeného personálu pro poskytnutí rychlé pomoci. Letecká záchranná služba je vhodná pro řešení složitých zdravotních stavů, při záchraně dětí, komplikací v těhotenství, u různých mozkových příhod a i při hromadných nehodách, kde je efektivita daného zásahu finančně zcela nevyčíslitelná vzhledem ke schopnosti zachránit lidské životy. Přímé náklady vložené do LZS k zajištění efektivity a schopnosti provedení záchrany a rychlého transportu jak pacientů, tak i lidských orgánů potřebných k transplantaci jsou přiměřené.

4.3 Letecká záchranná služba a její neocenitelnost

V letecké záchranné službě pracuje vysoce kvalifikovaný personál, který je dostupný a připravený k provedení zásahu dvacet čtyři hodin denně sedm dnů v týdnu a veškerý tento komfort je financován z veřejných prostředků. Ovšem rentabilnost této služby je opravdu vysoká, protože její role je nenahraditelná. Mezi další výhody patří i šetrnost transportu a přímý transport do specializovaného centra. Na druhou stranu je zapotřebí zmínit i nevýhody LZS, a to závislost na počasí (momentálních klimatických podmínkách) a také samotné nakládání pacienta do vrtulníku, jež je komplikovanější než nakládaní do sanitního vozidla. Nespornou výhodou této služby je i nemožnost jejího zneužití, protože si ji nemůže přímo přivolat pacient, ale o jejím nasazení vždy rozhoduje kvalifikovaný a vyškolený personál zdravotnického operačního střediska.

4.4 Účast Armády České republiky na zabezpečení letecké záchranné služby

Provoz této služby na území České republiky je podobně jako v jiných evropských zemích organizován ve spolupráci se státními i nestátními provozovateli. Jedinečnost naší republiky je v tom, že jedno středisko LZS je v plném rozsahu provozováno Armádou České republiky a toto středisko může provádět zásahy jak ve dne, tak i v noci a navíc i za ztížených povětrnostních podmínek na celém území ČR, což je možné hodnotit jako velice akceschopnou složku IZS. Vrtulník W-3A Sokol, který je dislokován na letecké základně Plzeň-Líně, je trvale nasazen (bez střídání) stejně jako letecká technika na všech střediskách LZS. Zabezpečení LZS je dáno dohodou neboli smlouvou mezi provozovatelem a ministerstvem zdravotnictví. Součástí dohody je nasmlouvání určité ceny plnění a tato cena musí pokrýt nejenom provozování LZS, ale i pořízení a pravidelné obnovování strojového parku. Také AČR pracuje na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví a za službu LZS dostává příspěvek od ministerstva zdravotnictví přibližně ve výši dvaceti miliónu korun českých ročně. Všeobecně je smluvně zabezpečen nálet čtyř set letových hodin za jeden výcvikový čili kalendářní rok, ovšem i v případě překročení stanoveného limitu je tato služba nepřetržitě zajištěna rezortem Ministerstva obrany ČR a zpětně dochází k doúčtování nákladů za provoz LZS. Z důvodu neustále se snižujícího zdrojového rámce je zapotřebí koncepčně řešit schopnost zajištění této služby Armádou České republiky i do budoucnosti. Není tajemstvím, že vrtulníkový park a jeho modernizace představují nejnáročnější finanční zatížení systému. Vrtulníky musí splňovat náročná kritéria z hlediska technických, bezpečnostních a zdravotnických požadavků. Vrtulníky W3-A Sokol mají dvacetipětiletou technickou životnost, která vyprší v roce 2021. Od roku 2010 se potýkají s problémem, kdy na provedení předepsaných prací po 3 000 hodinách náletu (PP 3000) nejsou v rezortu Ministerstva obrany ČR alokovány finanční prostředky, následkem čehož jsou v průměru provozuschopné tři až čtyři vrtulníky denně. Po provedení PP 3000 by vrtulníky mohly být bezpečně provozovány ještě minimálně osm let. Situaci je zapotřebí řešit v dohledné době. Buď budou dané finanční prostředky pro provedení předepsaných prací vyčleněny, nebo bude proveden výběr a nákup nových typů vrtulníků. Jinak se AČR vystavuje nebezpečí, že tuto svoji unikátní schopnost ztratí. Důležitou otázkou zůstává, proč finanční prostředky specificky alokované ministerstvem zdravotnictví pro pokrytí nákladů LZS nejsou v rámci rezortu směrovány k udržení technických schopností letecké techniky, která tuto službu zajišťuje. V případě ztráty schopnosti zabezpečovat LZS v působnosti AČR by se také zhoršil praktický výcvik a příprava vojenského personálu pro zabezpečení zvládání záchrany lidských životů ve válečném prostředí.

Závěr


Obrázek č. 6 Zásah příslušníků CLZS AČR ve spolupráci s IZS (Pramen: [17])

Zabezpečení LZS v Plzeňském a Karlovarském kraji posádkou AČR je velmi zodpovědný a důležitý úkol, na kterém se podílí CLZS a 24. základna dopravního letectva. Ve prospěch ministerstva zdravotnictví je zabezpečena ze strany AČR možnost nasazení LZS Armádou České republiky i za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek nebo v noci a navíc lze tuto službu v případě potřeby zabezpečit i ve prospěch všech regionů České republiky.

Při plnění úkolů v rámci LZS nezastupitelnou roli plní CLZS a 24. základna dopravního letectva, které zabezpečují nepřetržitou hotovost vycvičených zdravotnických a letových posádek k potřebnému nasazení ve prospěch IZS (viz obrázek č. 6). CLZS cvičí i zdravotnické posádky, které lze využít pro nasazení v rámci probíhajících mezinárodních misí a zabezpečuje také dostupnost vycvičeného personálu pro zdravotnické odsuny ze vzdálených destinací.

Literatura

[1]   AAP-6 Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky). Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2011.

[2]   AAP-15 Slovník zkratek používaných v dokumentech a publikacích NATO. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2009.

[3]   ČECH, Bořivoj, Luděk KLUGER, Milan PETRŮ, Stanislav VYSTAVĚL, Martin VAVROŠ, Václav KUDELA a Jaroslav MATOULEK. Historie Letecké služby pátrání a záchrany LSPZ a Letecké zdravotnické záchranné služby LZZS (LZS) v Československu do převratu. Vrtulníky v Česku [online]. 20. prosince 2011 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.vrtulnik.cz/lzs/rescue1.htm

[4]   ČECH, Bořivoj, Luděk KLUGER, Milan PETRŮ, Stanislav VYSTAVĚL, Martin VAVROŠ, Václav KUDELA a Jaroslav MATOULEK. Historie Letecké služby pátrání a záchrany LSPZ a Letecké zdravotnické záchranné služby LZZS (LZS) v Československu po převratu. Vrtulníky v Česku [online].  30. dubna 2008 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.vrtulnik.cz/lzs/rescue2.htm  

[5]   ČECH, Bořivoj, Luděk KLUGER, Milan PETRŮ, Stanislav VYSTAVĚL, Martin VAVROŠ, Václav KUDELA a Jaroslav MATOULEK. Historie Letecké služby pátrání a záchrany LSPZ a Letecké zdravotnické záchranné služby LZZS (LZS) v Česku. Vrtulníky v Česku [online].  30. dubna 2008 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.vrtulnik.cz/lzs/rescue3.htm  

[6]   Česká republika. JAR-OPS 3 Obchodní letecká doprava (vrtulníky). In: Společné letecké předpisy. Praha: Ministerstvo dopravy, Úřad pro civilní letectví, 1. července 2007, číslo jednací 303/2008-220-SP3.

[7]   Česká republika. Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě. § In: 240/2012 Sb. Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 3. srpna 2012, 082.

[8]   Česká republika. Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Zákon č. 49/1997 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. dubna 1997, 017.

[9]   Česká republika. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Zákon č. 239/2000 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. ledna 2001, 073.

[10]  Česká republika. Zákon o ozbrojených silách České republiky. In: Zákon č. 219/1999 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. prosince 1999, 076.

[11] Česká republika. Zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Zákon č. 374/2011 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. dubna 2012, 131.

[12] KOSECOVÁ, Janka. Letecká pátrací a záchranná služba jako jedna z forem spolupráce Armády České republiky s integrovaným záchranným systémem. Časopis DOKTRÍNY [online]. 2012, roč. 2, č. 2012 [cit. 2013-04-03]. ISSN 1803-036X. Dostupné z: http://doctrine.vavyskov.cz/_casopis/2012_2/2012_2r_2a.html

[13] Letecká záchranná služba: Mapa středisek LZS. DSA a.s. [online]. Hradec králové, 2004 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.dsa.cz/cz/letecka-zachranna-sluzba/mapa-stredisek-lzs

[14] KOUBA, Jan. Současnost - Zdravotnické vybavení vrtulníku W-3A Sokol.[fotografie, 2012]. In: Fotogalerie/LZS [fotoarchiv]. Formát: 2500x1667.

[15] KOUBA, Jan. Transport pacienta k vrtulníku ve spolupráci s IZS. [fotografie, 2012]. In: Fotogalerie/LZS [fotoarchiv]. Formát: 2500x1667. [cit. 20.2.2013].

[16] KOUBA, Jan.  Vyložení pacienta - heliport Fakultní nemocnice Plzeň. [fotografie, 2012]. In: Fotogalerie/LZS [fotoarchiv]. Formát: 2500x1667.

[17] KOUBA, Jan. Zásah příslušníků CLZS AČR ve spolupráci s IZS. [fotografie, 2012]. In: Fotogalerie/LZS [fotoarchiv]. Formát: 2500x1667.

[18] 20 let Letecké záchranné služby v Líních. [Vyhodnocení činnosti CLZS, powerpointová prezentace, fotografie] Plzeň-Líně: Centrum letecké záchranné služby, 22. června 2011.

[19] Letecká záchranná služba. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010, 5. 2. 2013 v 10:24 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A1_z%C3%A1chrann%C3%A1_slu%C5%BEba

[20] Zdravotnická záchranná služba: Přednemocniční neodkladná péče. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004, 3. 4. 2013 v 00:25. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotnick%C3%A1_z%C3%A1chrann%C3%A1_slu%C5%BEba

(1) Intranetový odkaz:  http://10.40.8.247/ReVD-SIS/spd/2012_2/2012_2r_2a.html, Internetový odkaz: http://doctrine.vavyskov.cz/_casopis/2012_2/2012_2r_2a.htm (zpět)
(2) Neonatologie je podobor pediatrie, který se specializuje na péči o fyziologické i patologické novorozence (zpět)


Close