Jednotka civilně-vojenské spolupráce (CIMIC) a psychologických operací (PsyOp) v sestavě provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) Lógar, Afghánistán
Tomáš NOVÁK
Klíčová slova
CIMIC, PsyOp, PRT Lógar, civilně-vojenská spolupráce, psychologické operace, provinční rekonstrukční tým Lógar, Lógar, Afghánistán, zahraniční operace, projekty rychlého dopadu QIP, skupina S-9
Úvod
Obrázek č. 1 Civilně-vojenské vztahy v Afghánistánu musí překonat množství kulturních a společenských rozdílů. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Činnost specialistů civilně-vojenské spolupráce (CIMIC) a psychologických operací (PsyOp) se podstatně diametrálně liší mezi fází výcviku, resp. udržovacího výcviku v mírové posádce v České republice a při plném nasazení a zapojení v zahraniční operaci (ZO). Nejedná se totiž o službu takříkajíc u zbraně ani o ovládání prostředků, materiálu a procesů, které by bylo možné v plné míře nacvičit a opakováním změnit v instinktivní návyk. Předmětem činnosti specialistů CIMIC a PsyOp je ovlivňování lidské společnosti, která je tvořena spletí společenských, kulturních, politických, informačních, ekonomických aspektů a množstvím systémů jako např. systémem státní správy, bezpečnosti, ochrany obyvatelstva atd. Takto by se dalo v těchto výčtech pokračovat k menším, více specifickým systémům a strukturám lokálního významu. Většinou všechny výše zmíněné systémy mají jak rozměr hmotný, tak nehmotný. A právě ovlivnění tohoto nehmotného rozměru společenských systémů, které tvoří lidé a jejich spletité vazby, je cílem pří získávání srdcí a mysli obyvatelstva operacemi CIMIC a ovlivňování jejich přístupu, vnímání a chování operacemi PsyOp. To vše má v důsledku přispět k vytvoření taktické, morální a materiální výhody vojenským jednotkám na teritoriu, obecně v operačním prostředí, ve kterém velitel vede své operace k dosažení cíle ZO.
Obrázek č. 2 Příslušník demonstrační patroly v hlavním městě provincie Pol-e Alam při reakci na nikdy neutuchající dětský zájem o vojáky a jejich výzbroj. (Pramen: vlastní)
1 Základní doktrinální principy CIMIC
Obrázek č. 3 Žádoucí neustálý kontakt s populací může být naplněn i pitím čaje a rozhovorem s obchodníky na trhu během pěší demonstrační patroly. (Pramen: vlastní)
Vojenské doktrinální principy mají za úkol teoreticky vymezit oblast činnosti specifických jednotek. V oblasti CIMIC a následně PsyOp bude vybráno několik základních pojmů, které vycházejí z obecně přijatých úkolů, definic a zásad činností jednotek v NATO. Ty jsou definovány spojeneckou doktrínou pro CIMIC (Allied Joint Doctrine for Psychological Operations - AJP-9) a pro PsyOp (Allied Joint Doctrine for Psychological Operations - AJP-3.10.1(A). Armáda České republiky pro vlastní účely doposud problematiku CIMIC a PsyOp uceleně v národních CIMIC a PsyOp doktrínách nepopsala. Základní principy CIMIC a PsyOp jsou však uvedeny v Doktríně AČR a v Doktríně AČR v mnohonárodních operacích. Každá uvedená definice bude na základě zkušeností autora doplněna krátkým komentářem.
1.1 Alianční definice civilně-vojenské spolupráce
Obrázek č. 4 Jednání na nejvyšších místech státní správy provincie Logar se účastní množství mezinárodních civilních a vojenských aktérů. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Civilně-vojenská spolupráce je definována jako koordinace činností a spolupráce mezi velitelem vojenské jednotky (úkolového uskupení) a představiteli státní správy a samosprávy, místního obyvatelstva a zástupci mezinárodních, vládních a nevládních organizací a agentur (civilní subjekty) k zajištění splnění úkolů velitele.
Rozsah a složitost činnosti, které se v této definici skrývají, budou dále rozebrány. Každý zmíněný aktér totiž představuje minimálně jeden úhel pohledu, politické řešení a sleduje své vlastní cíle. Některé mezinárodní organizace se mohou směle svojí velikostí a dosahem (rozpočtem) rovnat AČR, např. Dětský fond Organizace spojených národů (United Nations Children's Fund - UNICEF), Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development - USAID, Červený kříž aj.). Představitelé státní správy mohou být lidé na úrovni guvernérů provincií, oblastních policejních a vojenských velitelů s rozsáhlými rozhodovacími pravomocemi. Nastavit a udržovat koordinaci a spolupráci se všemi takovými aktéry je pak dost tvrdý politický oříšek, vyžadující diplomatické dovednosti. Nemalou úlohu zde hraje sám velitel se svým mandátem delegovaným Českou republikou, osobní ambicí být zřetelnou mocenskou a politickou veličinou a váhou, která mu bude ostatními přisouzena zejména na základě jeho ekonomických možností.
1.2 Aktivity CIMIC
Obrázek č. 5 Jednání na lokální úrovni mezi představitelem komunity (členem šury) a specialistou CIMIC/PsyOp. (Pramen: vlastní)
Aktivity CIMIC jsou vojenské aktivity směřující, např. k civilním úřadům, národním a mezinárodním organizacím (vládním i nevládním) nebo obecně civilnímu prostředí, jejichž cílem je dosažení žádoucího civilního stavu (cíle), který podporuje úspěch vojenské mise a je v souladu se stanovenými vojenskými záměry (cíli).
V souvislosti s touto definicí bude vysvětleno, co se ukrývá za vojenskými aktivitami směřujícími k dosažení žádoucího civilního stavu. Jednotky CIMIC provádějí své aktivity hlavně v civilním prostředí operačního prostoru a čerpají celé spektrum zdrojů z prostředí vojenského. Dosažené výsledky civilně-vojenské spolupráce se ale projevují primárně na straně civilního prostředí. To vede někdy k mylným závěrům, že aktivity CIMIC nemají pro vojenské jednotky žádný větší význam, a naopak jim jen odčerpávají čas a peníze. Pravdou je, že k plnému rozvinutí schopností a funkce CIMIC je zapotřebí, aby civilní prostředí vykazovalo již určitou míru bezpečnostní stability. Se snižujícím se tempem a četností bojových operací narůstá požadavek provádět častěji operace stabilizační. Nezbytnou podmínkou je i to, aby se obyvatelstvo alespoň částečně ztotožňovalo s nabízeným politickým řešením podporovaným vojenskou přítomností. Při zabezpečení této podmínky CIMIC úzce spolupracuje s PsyOp. To vše umožňuje zahájení aktivit CIMIC ať již formou budování vzájemné civilně-vojenské důvěry, rozhovory, pravidelnými návštěvami, dodávkami humanitární pomoci nebo realizací projektů rychlého dopadu QIP (Quick Impact Projects - QIP). Tyto projekty jsou nenáročné na finanční zdroje, rychle proveditelné, jasně identifikovatelné s okamžitým dopadem (např. lávka přes potok, vybudování opěrné zdi, zakoupení elektrického generátoru, poskytnutí palivového dřeva atd.) Účel v takových případech není humanitární, ale taktický. Dosažení civilního cíle (např. lávka přes potok, resp. vybudování opěrné zdi) je v souladu s vojenským cílem (snazší překonání vodního toku, resp. zvýšení únosnosti vozovky pro těžkou techniku). Oba zmíněné projekty budou přednostně realizovány v zájmovém prostoru vojenských jednotek, kde jednotka musí urychlit své přesuny z důvodu nutnosti zvýšit četnost patrolování k zamezení dalšího přísunu zbraní do operačního prostoru.
1.3 Rozhodující funkce CIMIC
Obrázek č. 6 Kmenový sněm (šura) jako reakce na významnou událost vesnice. Pěší patrola PRT Logar se zastavila při demonstrační patrole v odlehlé vysokohorské oblasti distriktu Azra. Za PRT Logar hovoří specialista CIMIC/ PsyOp. (Pramen: vlastní)
Rozhodujícími funkcemi CIMIC jsou zajištění civilního prostředí, spolupráce mezi civilními a vojenskými orgány, ovlivnění civilního prostředí a zabezpečení vlastních sil.
Dočasným úkolem vojenských jednotek může být i zajištění civilního prostředí. To v sobě zahrnuje všechny dohody, operace nebo aktivity prováděné ve fázi stabilizace, návratu do normálního stavu, krize nebo ve válce vojenskými jednotkami za účelem podpory (částečně až nahrazení) civilních úřadů, struktur a organizací v provádění jejich úkolů. V hraničních případech může vojenská jednotka převzít i úkol k zabezpečení základních humanitárních potřeb civilního obyvatelstva (v situacích přírodní katastrofy). Zajištění civilního prostředí zahrnuje i aktivity spojené s upevňováním a zvyšováním důvěryhodnosti a legitimnosti civilních úřadů a struktur. Účelem této funkce je poskytnout čas místní civilní populaci na obnovení, případně vybudování společenských systémů, infrastruktury a přípravu klíčového managementu k převzetí vlastní odpovědnosti za civilní prostředí.
Cílem spolupráce mezi civilními a vojenskými orgány je zabezpečit co nejlepší podmínky pro vlastní jednotky, a to cestou nastavení koordinace a spolupráce nezbytné k zahájení plánování a vedení operací. Včasná spolupráce v plánovacím procesu mezi civilními a vojenskými orgány spojená s rychlým rozvinutím vojenských sil vytváří základ, ze kterého se odvíjejí ostatní funkce CIMIC. Taková spolupráce by měla navazovat na společné plánování prováděné na úrovni nejvyššího velení NATO a dále se replikovat přes různé stupně velení až do úrovně taktických jednotek v rámci společného operačního prostoru. Tím by měla být zabezpečena součinnost s civilními organizacemi a funkcionáři, včetně odpovídající veřejné informační politiky. To vše by mělo s sebou také nést odpovídající a včasnou propagaci výsledků vedenou i prostřednictvím civilně-vojenské spolupráce. Ta by měla zpětně vést k zisku podpory obyvatelstva, mezinárodních i národních organizací. V misi ISAF se tento postup ale příliš neuplatňuje a plánování a rozhodování je delegováno na jednotlivé národní prvky, které do prostoru operace vysílají své kontingenty. To samozřejmě vede k roztříštěnosti a ne zcela jednotné koordinovanosti celkového úsilí mise ISAF.
Obrázek č. 7 Komunitní sněm (šura) po ukončení kinetických operací v zájmové oblasti. Cílem sněmu je obnovení důvěry a civilně-vojenských vztahů s populací a kmenovou samosprávou. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Vzájemná podpora a interakce mezi armádou a civilním prostředím se prolíná celým spektrem činností CIMIC. Jedná se o podporu poskytovanou civilnímu prostředí v souladu s cíli vojenské mise. Tato podpora zahrnuje široký rozsah vojenských zdrojů, informací, osob, materiálu, výzbroje, spojovacího zařízení, specialistů, ale i školení (přípravy) osob či celých organizací nebo jejich částí. Tento přístup je uplatňován v oblastech jak fyzických (určité zájmové území), tak nefyzických (např. schopnost zabezpečit vládnutí, systém náboru a výcviku policistů). Implementuje se v případech nutnosti vytvořit nezbytné civilní podmínky pro splnění vojenské mise, a to například z důvodu neschopnosti civilních představitelů plnit a organizovat úkoly vyplývající z jejich společenského postavení. Rozhodnutí ohledně šíře, trvání a rozsahu této podpory je vždy na vyšších stupních velení operace (většinou operační/strategické). Tyto musí brát v úvahu zejména politické, ekonomické, kulturní, ale i další faktory, které se v průběhu operace mění. To s sebou nese i nutnost taková rozhodnutí průběžně hodnotit, revidovat a aktualizovat.
Úkolem velitelů v zahraniční operaci je mimo jiné i snaha získat pro dosažení některých cílů operace zdroje ze strany místního obyvatelstva. Je to výhodné jak z hlediska úspory finančních prostředků, tak urychlení uspokojení vzešlého požadavku. V neposlední řadě to ale vytváří žádoucí pozitivní vazbu mezi vojenskou jednotkou a místním obyvatelstvem. Jednotka CIMIC hraje i v této oblasti jednu z hlavních úloh. V závislosti na okolnostech je možné, a v některých případech i nezbytné, vyžadovat od místní správy patřičné materiální zabezpečení v prostoru operační činnosti. Dalším možným (nutným) požadavkem je spojit úsilí místní správy a vojenských složek s cílem minimalizovat narušení vojenských operací. To může být zabezpečeno například řízením pohybu obyvatelstva nebo využitím místních zdrojů. Operující jednotky jsou totiž vždy částečně závislé na civilních zdrojích a informacích z civilního sektoru.
2 Základní doktrinální principy PsyOp
Pro srovnání jsou zde uvedeny dvě různé definice psychologických operací. První znění vychází z aliančního dokumentu AJP-3.10.1 (A). Druhé znění vychází z definice PsyOp v Doktríně AČR v mnohonárodních operacích.
2.1 Alianční definice psychologických operací
Obrázek č. 8 Specialista CIMIC/PsyOp při předání školního vybavení a pomůcek řediteli školy v rámci realizace projektu QIP. (Pramen: vlastní)
Psychologické operace jsou definovány jako plánované psychologické činnosti, které využívají komunikační a jiné prostředky zaměřené na schválené cílové skupiny za účelem působení na jejich vnímání, postoje a chování, a tím ovlivňují dosahování politických a vojenských cílů.
2.2 Národní definice psychologických operací
Psychologické operace jsou definovány jako plánované psychologické aktivity zaměřené na ovlivňování vnímání, postojů a chování politicky schválených cílových skupin za účelem dosažení politických a vojenských cílů.
Obrázek č. 9 Specialista CIMIC při přímé distribuci školních pomůcek ve vesnické chlapecké jednotřídce. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Co si představit pod pojmem psychologické působení bude předmětem následujícího komentáře. Můžeme říct, že jde o libovolnou formu přesvědčování a působení ve smyslu práce s logikou, strachem a obecně jinými emocemi a duševními faktory cílové skupiny (i jednotlivce) s cílem dosáhnout předem definované změny. Změnou je myšlena určitá emoce, postoj, názor, který následně vede ke změně chování. Toto změněné chování by ve výsledku mělo být v souladu se zájmy, potřebami a cíli zadavatele. Následují příklady stanovených výsledků psychologického působení z vojenského i civilního prostředí. Protivník je na blížící se vojenské střetnutí dobře připraven jednotkou PsyOp, jestliže je přesvědčen o své porážce. Logika mu ukazuje marnost boje a strach z následků setrvání v odporu ho nutí vzdát se. Stejné je to v běžném životě. Nakupující je dobře připraven utratit své peníze marketingovou kampaní firmy Apple, jestliže je přesvědčen, že z jeho dva roky starého telefonu bez fotoaparátu, navigace a dotykového displeje již není vhodné veřejně telefonovat. Logika mu našeptává, že smlouva s operátorem na 3 roky s telefonem za 1 Kč je vlastně výhodná a strach ze ztráty společenského kreditu ho nutí vlastnit přístroj právě od firmy Apple.
2.3 Cílové skupiny
Obrázek č. 10 Specialista CIMIC/PsyOp a ředitel dívčí školy společně symbolicky sadí první stromky budoucího jabloňového sadu pořízené z peněz projektů QIP. (Pramen: vlastní)
Cílová skupina představuje vybranou část populace se společnými charakteristickými znaky, která je určena k ovlivňování psychologickými operacemi. Charakteristickými znaky mohou být věk, pohlaví, etnická příslušnost, politická příslušnost, náboženské vyznání, zaměstnání, příslušnost k vojenským organizacím apod.
Vybrat vhodnou a správnou cílovou skupinu, která přenese do společnosti zamýšlenou změnu, vyžaduje již určitou znalost sociologie a společenských mechanismů. Je to jeden z klíčových momentů při plánování psychologických operací. Precizně zmapovaná a zhodnocená společnost v prostoru operace se správně rozkrytou sociální, kulturní a normativní strukturou pomáhá určit příčiny a motivy chování jedinců a komunit. Z této obecnější studie je třeba již určit specificky, kdo ve společnosti bude cílovou skupinou konečnou, přechodnou, nezamýšlenou a zřejmou. Za jakých podmínek (jakými prostředky) budou tyto cílové skupiny ,,zasaženy" kampaní PsyOp, jaká jsou jejich psychologicky zranitelná místa (symboly, historické náchylnosti aj.). V neposlední řadě je nutné jasně definovat zamýšlený psychologický dopad těchto operací (výsledný efekt). Následný výběr nosných médií, fázování kampaní, obsah sdělení, jejich modifikace atd., už jen navazují na základní otázku kdo a co.
2.4 Základní cíle PsyOp
Základními cíli PsyOp jsou oslabování vůle nepřítele nebo potenciálně nepřátelských cílových skupin, posilování angažovanosti vlastních cílových skupin a získávání podpory a spolupráce nezúčastněných nebo nerozhodnutých skupin.
V otázce oslabování vůle nepřítele nebo potenciálně nepřátelských skupin jde o primární cíl, kterým je vhodný způsob jak odradit tyto skupiny od aktivního zapojení při vedení přímé bojové činnosti, nebo jinak napadat vojenské jednotky. Sekundárně sem můžeme zahrnout celý komplex nekinetického narušování procesů potřebných k bojové činnosti nepřítele (narušování zázemí a nábor nových členů, logistická podpora obyvatelstva, podpora dezerce, diskreditace politických cílů, vypisování odměn, rehabilitační programy atd.). Nosnými tématy jsou nevýhodnost takového chování a možné vyplývající ekonomické a politické ztráty. Vhodnost formy psychologického působení vychází z druhu probíhajícího vojenského konfliktu nebo krize a jeho aktuální fáze. Proto i zde platí nutnost neustálého sledování vývoje a kontinuálního hodnocení programů PsyOp. Zbývající cíle jako posilování angažovanosti, získávání podpory a spolupráce jsou ze své podstaty odlišné a jejich dosažením se rámcově zabývá následující kapitola.
2.5 Mechanismy PsyOp
Obrázek č. 11 Specialista CIMIC slavnostně předává projekt vrtané studny pořízený z peněz dětského hnutí Stonožka a realizovaný skupinou S-9 žákům chlapecké školy. (Pramen: vlastní)
V předchozích definicích PsyOp jsme se zabývali procesy, které probíhají před populací skrytě (ve vojenské sféře) jako součást komplexu plánování vojenské operace. Účelem bylo nastínit role a cíle PsyOp a způsob, jakým se vybírá cílová skupina (skupiny). Teoretický postup jak rozvinout schopnosti PsyOp v operačním prostředí a dosáhnout jeho základní cíle naznačuje následující princip.
Vše vychází z předpokladu, že za stavu krize nebo válečného konfliktu cílová skupina na zájmovém prostoru nemá přístup k námi upřednostňovaným informacím. To jsou informace, které by byly v souladu se zájmy AČR k dosažení stanovených politických a vojenských cílů. Z tohoto důvodu je nutné vytvořit v populaci nový sociálněpsychologický model.
Prvním krokem je samotné zřízení komunikačních kanálů, kde se zprostředkovávají informace a lze prvotně navázat i vzájemný dialog. V tomto prvním kroku hrají velkou roli jednotky CIMIC při vytváření a navazování civilně-vojenských vztahů. Nejde vždy jen o záležitost vystavět komunikační infrastrukturu. Tento krok je totiž velmi kritický z důvodu výběru odpovídajících informací přizpůsobených současným okolnostem a politické citlivosti. Podcenění, neúspěch nebo neprovedení navázání na civilní infrastruktury a začlenění do civilního prostředí vojenskými jednotkami může vést k nedorozumění, nepochopení, strachu až agresi.
Dalším krokem je pochopení situace protějšku. Po získání důvěry zprvu klidná, nepřímá a zdvořilostní komunikace mezi civilními a vojenskými složkami může přejít do střetů a protiargumentů. Zde je nutné precizně znovu formulovat vlastní argumenty a dialog neukončit. Rovněž je nežádoucí postavit se rigidně za naplánovaná komunikační témata a nereagovat na změněnou situaci. Po vyjasnění střetů by populace měla pochopit zájmy vojenských jednotek. To neznamená s nimi souhlasit. Měla by být schopná je alespoň interpretovat. V této fázi by mělo dojít k revizi PsyOp kampaně za účelem upřesnění potřeb a motivů cílové skupiny přímo v terénu. Výměna dalších informací už může mít ucelenější a přesnější emocionální a racionální charakter a celá PsyOp kampaň se tak může posunout blíže k úspěchu. Nebo ji, v některých případech, bude nutné od základů přepracovat.
V posledním kroku, v ideálním případě, nastane situace, kdy PsyOp kampaň byla populací přijata. K určitému komunikovanému tématu změní svůj přístup, vnímání a chování a je připravena k dalšímu dialogu. V této souvislosti je nutné zmínit problematiku účinku masových médií na populaci a nastínit jejich fungování. Podívat se blíže na samotnou podstatu vytváření informačního prostředí a mediálního obrazu reálného stavu společnosti.2.6 Využití masové komunikace
Obrázek č. 12 Společná americko-česká patrola při pěším přesunu zájmovou oblastí. Vícedenní rozšířené operace jsou doplněny specialisty PsyOp. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Masová média propůjčují výběrem konkrétních událostí libovolným tématům společenský význam a určují, o čem lidé přemýšlejí. Dané téma se tak stává skutečností pro celou společnost. Tomuto mechanismu se říká nastolování témat (Agenda Setting - AS). Principiálně se AS nesoustřeďuje primárně na konkrétní události, je spíš soustředěna na rozsah a četnost výskytu daného tématu v médiích. Na konkrétních událostech pouze demonstruje určitý názor nebo poukazuje na určité celospolečenské téma. Následuje příklad ze současné doby, kdy v českých masmédiích převládá oblíbené téma korupce a různé její varianty. Předešlá AS se soustřeďovala na zdravotnictví (sociální záležitosti). Byly medializovány případy odchodů lékařského personálu do zahraničí, zdražování léků, zavírání nemocnic atd. Obdobně pracuje PsyOp při AS v jím kontrolovaných médiích v ZO, např. téma související s lepšící se ekonomickou a bezpečnostní situací v Afghánistánu. V konečném důsledku závisí už jen na procesu výběru vhodných zpráv a událostí ke zveřejnění a následné formě zpracování. Ta už jen určí, kolik se dostane společenské otázce naléhavosti a zda bylo zamýšleným účelem vytvořit např. morální paniku a nebo jinak aktivizovat společnost.
Otázka odezvy jednotlivce na přijaté zprávy z prostředků masové komunikace je daleko komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Jak již bylo dříve uvedeno, právě masová média určují vytvářením mediální reality podobu zdánlivě převažujících postojů ve společnosti, a tím roztáčejí jakousi spirálu mlčení. Lidé, kteří mají jiný než (domnělý) většinový názor, volí raději mlčení, pokud cítí, že jejich názory nejsou totožné s názory a postoji převažujícími ve společnosti. Ještě markantnější je to při srovnávání názorů s názory v našem bezprostředním okolí (rodina, pracovní kolektiv atd.). Nejde o to být při vyjadřování vlastních názorů mezi většinou, ale jde o to nebýt sám. Neizolovat se svými názory od ostatních. Zmenšuje se tak počet lidí ochotných vyjadřovat veřejně své menšinové názory a naopak roste množství lidí, kteří otevřeně vyjadřují ,,své" většinové názory. To vede druhotně k veřejnému utvrzení, že právě tyto názory a postoje mají silnější zastání a podporu společnosti, než tomu ve skutečnosti může být. Samotná zpráva z prostředků masové komunikace má ale jen omezený dopad. Pozorováním se zjistilo, že masová média mají přímý vliv na publikum, když šíří informace vysoké nebo naopak velmi nízké závažnosti. Informace středního významu jsou nejčastěji rozšiřovány prostřednictvím názorových vůdců. Z pohledu PsyOp jsou názoroví vůdci individuality, k nimž se cílová skupina obrací pro analýzu nebo interpretaci informace či události. Ze zmíněných závěrů je patrné, že identifikace těchto osob je pro PsyOp klíčová a je to také jedním z úkolů CIMIC v rámci navazování civilně-vojenských vztahů.
2.7 Důvěryhodnost
Obrázek č. 13 Velitel české pěší patroly PRT Logar při odpočinku během vícedenní rozšířené operace navazuje přátelské vztahy s místní populací. Otevřená výměna informací a poskytnutí jídla naznačuje stabilní bezpečnostní situaci. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Základním principem úspěšného předání a převzetí sdělení, na kterém stojí a padá celá složitá konstrukce PsyOp, je důvěryhodnost. Vyhneme se popisování základního dělení PsyOp na bílý, šedý a černý. Jde zde totiž o jiný pohled na důvěryhodnost než z podstaty pravda nepravda. Důvěryhodnost se odvíjí od důvěryhodnosti zdroje. Důvěryhodnost zdroje závisí na předkládané kvalitě informací. Kvalita informace je příjemcem hodnocena z pohledu aktuálnosti, formy podání, kulturního statusu média, estetiky, ideologie a srozumitelnosti způsobu použití jazyka. K úspěšnému předání a převzetí sdělení napomáhá ještě dostupnost (ověření) alternativních zdrojů informací a příznivé prostředí příjmu. Právě prostředí příjmu je nejméně předvídatelný faktor konstrukce PsyOp. Hlavní úlohu zde hraje charakter příjemce. Jsou to jeho vlastní zkušenosti, věk, vzdělání, sociální postavení, pohlaví, momentální fyzická a psychická kondice atd. Ale může to být i gramotnost, chápání významu slov, vlastnictví mediálního přijímače (rádio) a hlavně slučitelnost sdělení s estetickými a ideologickými preferencemi (politický názor) příjemce. Zabezpečení alternativních zdrojů informací už může být v prostoru operace otázka najmutí lokálních a důvěře se těšících novin, rádií a televize. Na závěr lze konstatovat, že čím je důvěryhodnější zdroj informací a sdělení a čím méně existuje protichůdných alternativních zdrojů informací (včetně vlastních zkušeností příjemce a nepřátelských názorových vůdců), tím je větší pravděpodobnost, že sdělení vyvolá stejný účinek a požadované preferované chování u většiny příjemců cílové skupiny.
3 Výběr a příprava specialistů CIMIC a PsyOp do zahraniční operace (ZO)
Místa specialistů odborností CIMIC a PsyOp jsou v zahraničních operacích primárně obsazována příslušníky 103. střediska CIMIC/ PsyOp AČR (středisko). Toto středisko je jediným výkonným prvkem specializace CIMIC a PsyOp včetně uceleného systému vzdělávání a přípravy jeho příslušníků. Mnohdy se ale stává, že systemizovaná místa specialistů CIMIC/PsyOp jsou v ZO obsazována osobami jiných vojenských odborností na základě rozhodnutí vyšších prvků velení a řízení AČR, přestože středisko má zájem toto místo obsadit svým kmenovým příslušníkem. Na druhou stranu zde byly případy z minulosti, kdy středisko nemělo dostatečné personální kapacity vyčleněné systemizované místo obsadit. Je to dáno nízkým počtem osob střediska (cca 50) a vysokou vytížeností jeho příslušníků plněním úkolů právě v ZO.
Obrázek č. 14 Rozdílnost vnímání místní populace mezi českou jednotkou PRT Logar a americkými bojovými jednotkami. PRT zabezpečuje rozvoj civilního prostředí. Bojové jednotky úkol oddělit povstalce od populace a prosadit autoritu vlády. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Ať je již důvod jakýkoli, nekmenový příslušník není schopný plně nahradit vyškoleného a připraveného příslušníka střediska. V krátkém kurzu (14 dní) je seznámen se základními funkcemi a úkoly jednotek CIMIC a PsyOp tak, aby byl schopen zabezpečit provádění jejich základních taktických úkonů. V oblasti CIMIC jde především o schopnost navázat kontakt s populací, vést jednání s místními představiteli, aktivně i pasivně získávat informace v terénu, provádět jejich analýzu, zpracovat základní dokumenty a hlášení CIMIC, identifikovat možnost projektu a tento řídit a realizovat (srovnání s kapitolou 1 tohoto článku Základní doktrinální principy CIMIC). V oblasti PsyOp jde především o šíření produktů PsyOp, provádění komunikace PsyOp témat (AS) tváří v tvář (face-to-face - F2F) s populací, sběr propagandy protivníka, vyhledávání indikátorů dopadu vlastních PsyOp kampaní, zpracovat základní dokumenty a hlášení PsyOp (srovnání s kapitolou 2, odstavec 2.5 tohoto článku Mechanismy PsyOp).
Kmenový příslušník střediska prochází komplexní přípravou na plnění úkolů odbornosti CIMIC a PsyOp v České republice u střediska, a také ve školicích zařízeních v zahraničí (kurzy NATO). Obvyklá doba přípravy před vysláním do ZO se pohybuje v rozmezí rok až dva, s tím, že jsou ke středisku přednostně přijímány osoby s dlouholetými služebními a lidskými zkušenostmi a předchozími zkušenostmi ze ZO. Vedle teoretických operačních a takticko-operačních znalostí CIMIC/ PsyOp, které jsou zejména čerpány z alianční literatury, jsou taktické znalosti průběžně rozšiřovány a prohlubovány upravováním výcvikových a vzdělávacích programů příslušníků střediska na základě vlastního procesu Lessons Learned. Cílem je vytvořit kolektivní znalost a povědomí u celého střediska. Jednak o současných trendech a postupech v oblasti činnosti CIMIC a PsyOp (nejen) aliančními armádami v ZO, ale zejména znát aktuální stav situace v ZO, kam se příslušníci střediska připravují. Praktické nácviky a upevňování rutinních návyků je prováděno zejména při polním výcviku jednotek vysílaných do ZO, a to z důvodu zvýšené účasti značkařů simulujících civilní obyvatelstvo. Praktické učebně-metodické nácviky se provádějí i u střediska v rámci běžného výcviku. Novým trendem v oblasti praktického výcviku specialistů PsyOp může být i jejich napojení na tvůrčí procesy při propagaci rezortu Ministerstva obrany (MO). Specialisté CIMIC plní úkol veřejné propagace (civilně-vojenské vztahy) AČR s úspěchem již delší dobu. V období společné přípravy celého vojenského kontingentu před vysláním do ZO se vybraní příslušníci střediska soustřeďují hlavně na sladění a zapojení CIMIC a PsyOp do štábních procesů.4 Zapojení CIMIC a PsyOp do štábních procesů PRT Lógar
Prvky CIMIC a PsyOp jsou začleněny do struktury velení a řízení jako samostatná skupina S-9 štábu PRT Lógar. V posloupnosti velení a řízení je jejím přímým nadřízeným náčelník štábu (NŠ) PRT Lógar se svým zástupcem pro operace (ZNŠ-OPS). A právě vstupy do plánovacího procesu štábu při plánování jednotlivých operací jsou jedním z nejdůležitějších úkolů skupiny S-9. V ZO se nejvíce uplatňuje u rozšířených operací (enhance operation) zkrácený pětibodový rozhodovací proces. Ve zkratce lze říct, že jde o pět jednotlivých kroků, které je třeba štábem vojenské jednotky promyslet a naplánovat tak, aby výsledkem byl jasný rozkaz jednotkám v poli, co a jak mají splnit. Základní struktura těchto kroků je následující. Iniciovat štáb a velení k zahájení štábního rozhodovacího procesu. Provést prvotní hodnocení celkové situace, obecně jde o situaci vlastních sil a protivníka. Vytvořit koncept provedení (varianty). Z konceptu vytvořit ucelený plán provedení a na závěr vše znovu posoudit. Skupina S-9 se nejvíce uplatňuje v druhém a čtvrtém kroku.
4.1 Plánování rozšířených operací (enhance) jednotky PRT Lógar
Obrázek č. 15 Velitel PRT Logar při svém velitelském dnu, jako součást pěší patroly v provinčním hlavním městě Pol-e Alam. (Pramen: vlastní)
V druhém kroku je jejím úkolem přispět k hodnocení celkové situace, a to z pohledu civilní infrastruktury a civilního prostředí v oblasti, kde se bude plánovaná operace uskutečňovat. Na tomto úkolu pracuje v úzké spolupráci se zpravodajskými prvky, které jsou hlavním garantem kvality předkládaných informací. Obecně S-9 poskytuje informace o počtu obyvatel v oblasti, místě hlavního osídlení, umístění nemocnic, úřadů, tržišť, škol, mešit, nejvíce využívaných silnicích k přesunům obyvatelstva. Dodává fotografie hlavních představitelů obcí, náčelníků policejních stanic, doktorů v nemocnicích, jejich telefonní čísla, vybavení, počty osob atd. Dále charakterizuje převládající a menšinová etnika, jejich vzájemné vztahy a vztah k oficiální vládě z historického i současného pohledu, vztah obyvatelstva k jednotkám ISAF, počet a umístění velkých rekonstrukčních projektů (realizovaných i rozpracovaných), projektů QIP. V neposlední řadě vyhodnocuje umístění a dosah vysílačů rádií a jejich oblibu v zájmové oblasti.
Ve čtvrtém kroku skupina S-9 seznámí velitele PRT Lógar se svým specifickým plánem k podpoře vybrané varianty provedení operace z pohledu možností CIMIC a PsyOp. Prvek PsyOp se obecně zaměří na práci s informacemi, a to ve smyslu informování jednotlivých civilních osob s oficiálně přijatým stanoviskem a důvodem k provedení probíhající operace. K tomuto se nejčastěji využívá forma F2F komunikace. Rádiové PsyOp kampaně, které nepřetržitě vysílají po celou dobu operace, se uplatní při rozsáhlejších operacích s nutností informačně pokrývat širší území obydlené cílovou skupinou. Tyto audiokampaně se vhodně doplňují letákovou kampaní k podpoře operace, např. kam předat informace o nepříteli, ukrytých zbraních, zažádat náhradu utrpěných škod, ale i jak se stát příslušníkem afghánské policie nebo armády. Prvek CIMIC se obecně zaměří na zmírnění negativních důsledků operace na civilní obyvatelstvo. Ihned po ukončení operace znovu obnovuje civilně-vojenské vztahy v oblasti formou návštěv a rozhovorů s klíčovými představiteli komunit a snaží se odstranit škody způsobené činností vojsk tak, aby došlo postupně k obnovení vzájemné důvěry. K tomu využívá materiální a finanční rezervy k provádění projektů QIP a škála takových činností je velmi pestrá. V odůvodněných případech může CIMIC zabezpečit civilní obyvatelstvo ještě před provedením operace, např. zásobit nemocnice zvýšeným množstvím zdravotnického materiálu.
4.2 Plánování rámcových operací (framework) jednotky PRT Lógar
Obrázek č. 16 Velitel PRT v doprovodu představitele provinční vlády k jednání o dalším rozvoji provincie Logar. (Pramen: vlastní)
Dalším úkolem skupiny S-9 je spolu s přímými nadřízenými naplánovat ve 14denních cyklech oblasti a místa, kam bude vyslána vojenská patrola doplněná o specialisty CIMIC a PsyOp. Zde se již zkrácený pětibodový rozhodovací proces neuplatňuje a veškeré informace jsou přehledně zpracovány přímo do bojového rozkazu. Účelem těchto patrol je rovnoměrně pokrývat svým pohybem celou oblast operačního prostoru. Cíle, které má patrola naplnit, mohou být různé. Obecně může jít o udržení kontaktu s civilní populací, demonstrovat svoji přítomnost v oblasti, nebo realizovat či provést kontrolu projektu QIP. Patrola při svých zastávkách v obydlených částech může provádět aktivní či pasivní sběr informací a šířit produkty PsyOp. Zjištěné aktuální informace z prostoru jsou posléze zanesené do databází S-9, případně zpravodajské služby. Je třeba zmínit, že tato čistě vojenská činnost vojenských jednotek v konceptu PRT Lógar je při rámcových operacích pouze doplňková. Hlavní činností vojenských jednotek je zabezpečit ochranu civilních pracovníků ministerstva zahraničních věcí (MZV) České republiky při jejich pohybu v operačním prostoru. Prakticky jde o vojenské ozbrojené doprovody mimo vojenské základny, kdy tyto osoby provádějí jednání s místní populací nebo kontrolují projekty financované z prostředků MZV.
4.3 Informační podpora
Skupina S-9 pracuje aktivně i na poli podpory zabezpečení vlastních sil. Jak pro potřeby vlastní, tak pro potřeby celé vojenské jednotky v ZO shromažďuje množství informací z ekonomické a podnikatelské sféry operačního prostředí. Žádoucím stavem při řízení a realizaci projektů QIP je tzv. dvojitý efekt. Materiál či služba, které mají být využity při realizaci projektu QIP v zájmovém prostoru, se jednoduše nakoupí na místním trhu, respektive jsou realizovány místním podnikatelem. To vyžaduje databázovou znalost místních subjektů a místních poměrů, ať jde už o ceny, běžný standard provedení, kvalitu výrobku, způsob uzavření dohody, pracovní morálku atd. Podmínky v operačním prostředí se diametrálně liší od podobných procesů v České republice a je nutné brát některá místní specifika v úvahu a přivyknout jim.
Obrázek č. 17 Velitel PRT osobně předává řediteli největší chlapecké školy v hlavním městě Pol-e Alam vybavení a materiál pořízený projektem QIP skupinou S-9. (Pramen: vlastní)
Samotný proces nákupu je vhodné spojit s určitým druhem psychologické operace. Vojenská patrola při plnění úkolu demonstrace vlastní přítomnosti může trhem jen projít, ale populací je mnohem lépe vnímáno, když zároveň provede nákup většího množství zboží přímo z místních zdrojů. Taková činnost se obvykle pojí s přítomností vyšších velitelů vojenské jednotky a zahrnuje také důležité osoby v hierarchii místní populace. Skupina S-9 zde hraje roli koordinátora a zabezpečuje důležité informační toky. Příkladem může být tzv. den velitele. Den velitele u PRT Lógar má ve výsledku následující průběh. Velitel se setká s vybraným představitelem místní vlády, aby podpořil společné úsilí v základních bodech civilně-vojenské spolupráce. Toto setkání je předmětem zájmu místních médií nebo se zájem médií soustředí již přímo na vojenského velitele. V rámci svého pohybu v operačním prostředí velitel osobně realizuje některý projekt QIP. Jde o předání humanitární pomoci v hlavních oblastech zájmu CIMIC, což je školství, zdravotnictví nebo zemědělství. Pak přichází na řadu jeho setkání s běžnou populací, při kterém je v ideálním případě doprovázen místní autoritou a zástupci médií. Zde realizuje nákup většího množství materiálu a zboží přímo na trhu nebo u obchodníka.
Celá tato činnost je pečlivě naplánována skupinou S-9. Ta veliteli zabezpečuje informační servis o civilních osobách, se kterými se bude setkávat. Předkládá mu důležité údaje o stavu civilně-vojenské spolupráce v různých oblastech. Upozorňuje na předpokládané problémy, které mohou být předmětem jednání, a seznamuje ho s možnostmi řešení, případně jiné pomoci. Skupina S-9 také zabezpečuje medializaci a přístup do médií v ZO. Ve spolupráci s tiskovým mluvčím kontingentu připravuje veliteli hlavní komunikační témata, zprostředkovává rozhovory do rádia, připravuje tiskové zprávy do novin atd. Skupina S-9 jako realizátor projektů QIP v předstihu vytipovává na místním trhu materiál potřebný k nákupu. V předstihu hodnotí kvalitu, ceny atd. a vybírá jednotlivé obchody, prodejce. Spolu s ochranným týmem velitele následně sestavují optimální trasu pohybu, velitelův časový harmonogram, způsob předání humanitární pomoci, odvoz nakoupeného materiálu, zboží atd. Po celou dobu pohybu velitele v civilním prostředí je příslušník S-9 veliteli nablízku jako poradce v civilních záležitostech.
5 Zapojení CIMIC a PsyOp do taktické činnosti PRT Lógar
Obrázek č. 18 Velitel PRT při zastávce u stánku pekaře chleba na tržišti v hlavním provinčním městě Pol-e Alam. (Pramen: vlastní)
Skupina S-9 je skupinou štábu, ale je odpovědná i za realizaci veškeré činnosti CIMIC a PsyOp přímo v terénu. V praxi to znamená, že po provedení příslušných kroků při podpoře štábních procesů a zpracování veškeré dokumentace skupina S-9 vydá specifický úkol v oblasti CIMIC a PsyOp svým vlastním příslušníkům. Tito se následně stávají součástí taktického uskupení, které vydaný úkol provádí. Tato činnost v terénu je ve výsledku hlavní náplní činnosti skupiny S-9 po celou dobu působení v ZO.
Příslušník skupiny S-9, který doplňuje mobilní pozorovací tým (Mobile Observation Team - MOT), obvykle plní běžné úkoly spojené s civilním prostředím a je k mobilně pozorovacímu týmu přiřazen jako specialista CIMIC nebo PsyOp. Jeho úkolem je navazovat civilně-vojenské vztahy formou F2F komunikace, nastolovat komunikační témata (AS), šířit tištěné produkty a distribuovat drobné předměty kampaně PsyOp. Z pohledu CIMIC se zaměřuje na provádění sběru širokého spektra civilních informací do databází, provádí aktualizaci informací o fungování státní a místní samosprávy, provádí aktualizaci informací zacílených na určité segmenty společnosti, např. školství, zdravotnictví. Provádí sběr civilních informací ze specifické komunity, vesnice, města. Aktivně vyhledává možnosti realizace projektů QIP v zájmovém prostoru a tyto v reálu řídí a koordinuje. Po celou dobu pohybu patroly v operačním prostředí je hlavním poradcem velitele MOT v civilních záležitostech. Jeho role a důležitost vzrůstají při plnění vícedenních rozšířených operací, kdy veliteli v terénu zabezpečuje svojí prací s civilní populací výhodné taktické podmínky a řeší případné požadavky a nároky ze strany civilní populace.6 Mikrostruktury skupiny S-9 v ZO
Obrázek č. 19 Specialista PSYOP distribuuje na střední škole noviny Sad-e Azadi (Hlas svobody) produkované mezinárodním PsyOp elementem sídlícím na velitelství v Kábulu. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Počet osob a mikrostruktura skupiny S-9 se v PRT Lógar měnily v čase v závislosti na mnoha faktorech, které nejsou předmětem tohoto článku. V období prvních kontingentů měla skupina S-9 až devět členů. Z toho šest tvořilo složku CIMIC a tři pracovali v oblasti PsyOp. Později naopak počty klesaly až na pět (4× CIMIC + 1× PsyOp), aby se konečně počet ustálil na sedmi členech. Z toho pět tvoří složku CIMIC a dva pracují ve prospěch PsyOp.
Ať už byl počet jakýkoli, vždy musela skupina S-9 plnit některé základní funkce a těm je přizpůsobena i mikrostruktura a funkční povinnosti jednotlivých členů. Velitelem skupiny S-9 byl vždy specialista CIMIC, který přenechal specialistům PsyOp volnost v jejich rozhodování a plněných úkolech. Prioritou ale zůstalo, aby jedna složka vždy doplňovala druhou a obě působily k dosažení stejného cíle. Zde jsou uvedeny některé funkční povinnosti vybraných členů skupiny S-9 odpovědných za klíčové procesy.
6.1 Náčelník skupiny S-9
Obrázek č. 20 Student střední školy zaujatý četbou novin Sada-e Azady (Hlas svobody) distribuovaných na celém území Afghánistánu taktickými týmy PsyOp. (Pramen: vlastní)
Úkolem náčelníka S-9 je pravidelně informovat velitele o situaci v oblasti civilně-vojenské spolupráce a o celkovém stavu realizovaných a plánovaných projektů QIP. Informuje velitele o průběhu a změnách v provádění kampaní PsyOp a jejich výsledcích. Je odpovědný za posouzení a navrhuje řešení v civilních záležitostech, které mohou mít vliv na vojenské operace a naopak. Vytváří a udržuje civilně-vojenskou strukturu vztahů mezi vojenskou jednotkou a představiteli afghánské vlády a samosprávy, klíčovými představiteli populace a mezinárodními organizacemi působícími v operačním prostoru. Vytváří komplexní plány civilně-vojenské spolupráce a působení PsyOp v zájmových prostorech vojenské jednotky. Zabezpečuje v maximální možné míře informační podporu a výměnu informací s prvky zpravodajské služby. Udržuje databáze civilních objektů a představitelů k využití při plánování vojenských operací. Podporuje prvky spojovacího a logistického zabezpečení při využívání zdrojů z lokálního civilního prostředí. Úzce spolupracuje s prvky CIMIC a PsyOp koaličních partnerů a je odpovědný za koordinaci a provedení humanitárních projektů AČR (ČR) v provincii Lógar. Při předání odpovědnosti za operační prostor následujícímu vojenskému kontingentu předloží celkové finanční vyúčtování nákladů projektů QIP a ostatních programů a příslušnou dokumentaci ke kontrole určeným orgánům.
6.2 Administrátor databází
Obrázek č. 21 Vstupní brána na dvůr projektu sběrny na mléko financovaného českým PRT v rámci rozvojových aktivit v oblasti zemědělství. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Administrátor databází skupiny S-9 je odpovědný za řádně a relevantně vyplněné databáze CIMIC a PsyOp týkající se civilního prostředí v operačním prostoru. Pravidelně tyto záznamy aktualizuje na základě reportů specialistů CIMIC a PsyOp po splnění úkolu. Je odpovědný za vytváření a udržování záložních kopií a jako jediný provádí v databázích změny a úpravy po dohodě s náčelníkem skupiny S-9. Vedle těchto specifických úkolů provádí i běžnou taktickou činnost specialisty CIMIC nebo PsyOp v operačním prostoru.
6.3 Administrátor databází projektů QIP a humanitárních záležitostí
Administrátor databází projektů QIP a humanitárních záležitostí je odpovědný za udržování záznamů týkajících se přípravné, prováděcí a konečné fáze jednotlivých projektů QIP a má přehled o množství humanitární pomoci, která byla vydána a která je aktuálně k dispozici. Administrátor dále vytváří záznamy o obchodnících a firmách působících v operačním prostoru s nezbytnými údaji formou pomocných databází. Cestou spolupráce s ostatními prvky CIMIC a PsyOp koaličních partnerů vyžaduje doplnění humanitárních zásob u PRT Lógar. Je hlavním garantem náčelníka skupiny S-9 v otázce finančních záležitostí spojených s nákupem a výdejem humanitárního materiálu a realizací projektů QIP. Pravidelně předkládá náčelníkovi skupiny S-9 přehled o čerpaných finančních prostředcích. Při předání odpovědnosti za operační prostor následujícímu vojenskému kontingentu provede celkové finanční vyúčtování nákladů projektů QIP a ostatních programů a předá příslušnou dokumentaci náčelníkovi skupiny S-9. Vedle těchto specifických úkolů provádí i běžnou taktickou činnost specialisty CIMIC nebo PsyOp v operačním prostoru.
6.4 Specialista PsyOp
Obrázek č. 22 Civilní expertka PRT Logar vyslaná ministerstvem zahraničních věcí při kontrole průběhu PRT financovaného projektu výstavby infrastruktury nemocnice v hlavním městě provincie Pol-e Alam. (Pramen: Daniel Hlaváč, 2011)
Specialista PsyOp plní v ZO úkoly spojené s přímou distribucí produktů PsyOp, přímo komunikuje formou F2F s populací a udržuje kontakt s médii v operačním prostoru. Cestou spolupráce s ostatními prvky PsyOp koaličních partnerů vyžaduje doplnění tiskových produktů PsyOp k přímé distribuci. Pravidelně provádí výzkumy veřejného mínění místního obyvatelstva formou dotazníkových kampaní nebo rozhovory a vyhledává indikátory dopadu probíhajících psychologických operací. Sleduje místní média a provádí analýzu vydaných a vysílaných zpráv. V omezené míře provádí návrh vlastních produktů PsyOp přímo v operačním prostoru. Provádí audio, vizuální a audiovizuální záznamy z jednání a jiné činnosti vojenských jednotek v operačním prostoru. Při rozšířených operacích plní funkci poradce pro civilní záležitosti a vyjednává vojenské jednotce u populace výhodné taktické podmínky, případně řeší požadavky a nároky ze strany civilní populace.
Závěr
Prvek civilně-vojenské spolupráce a psychologických operací není zcela běžným prvkem bojové podpory jednotek v ZO. Je to dáno specifickými úkoly, které tyto prvky plní ve prospěch vojenských operací. Nepodílejí se na podpoře vojenské jednotky přímo, jak tomu je například u zpravodajských, ženijních, spojovacích, chemických a jiných prvků. Prvky CIMIC a PsyOp se zaměřují na obyvatelstvo, které tvoří neutrální prostředí mezi dvěma (více) protipóly konfliktu. Vyhledávají a navazují spolupráci s organizacemi, které se zdánlivě žádným přímým způsobem nepodílejí a nezasahují do operací vojenské jednotky. I přes to mají tyto skupiny a organizace schopnost nesourodé masy obyvatelstva aktivizovat, získávat cenné informace, poskytovat pomoc a řešit krizové situace. To vše v důsledku již s vojenskou operací souviset může. Prvek CIMIC a PsyOp se napojuje na procesy a systémy, které obyvatelstvo ovlivňují nebo přímo ovládají a manipulují s ním. Snahou CIMIC/PsyOp je takové procesy a systémy rozkrýt, pochopit a využít ve prospěch vojenské jednotky. Toto vše se děje ve snaze předejít, s předstihem zaznamenat a odvrátit negativní vliv civilního prostředí na vedení, řízení a plánování vojenské operace.
Civilní společnost a její obyvatelstvo se v současných asymetrických konfliktech stává stále důležitějším a v některých případech i rozhodujícím faktorem, který významně ovlivňuje úspěch nebo neúspěch vojenské operace. V této souvislosti se doporučuje studium základních principů Protipovstaleckých operací (Counter-insurgency operations - COIN), které jsou rozpracovány do praktických taktických zásad v eseji ,,28 článků" australského podplukovníka Davida Kilcullena. Tento nový pohled mění způsob vnímání a hodnocení jednotlivých vojenských operací. Ve vojenském střetu již nehovoříme jednoduše o vítězství nebo prohře, ale o úspěchu nebo neúspěchu vojenské operace v širších souvislostech společenské stability. Je pak pochopitelné, že nastolit konečný stav vojenského tažení znamená dosáhnout nejen vytyčených vojenských cílů, ale přispět vojenskými jednotkami i k dosažení cílů politických. Tento přesah do kulturní, sociální, ekonomické a dalších sfér vyžaduje nové přístupy a nové partnery. V této souvislosti autor doporučuje seznámit se s dalším fenoménem současných vojenských operací, a to je tzv. komplexní přístup (Comprehensive Approach - CA).
Plné pochopení problematiky CIMIC a PsyOp vyžaduje určité teoretické a praktické znalosti a zkušenosti z reálného prostředí ZO. Nelze jednoduše implementovat postupy a programy vykazující dobré výsledky v jednom společenském a kulturním systému do jiného, odlišného a očekávat stejný výsledek. S tím souvisí i zodpovědnost a odhodlání, které na sebe musí specialisté CIMIC a PsyOp vzít, postavit se za své názory a doporučení vojenským velitelům a příslušníkům štábu při plánování a vedení vojenských operací. Civilně-vojenská spolupráce a psychologické operace nejsou stále dostatečně implementovány do výcviku a přípravy současných a budoucích velitelů. V AČR není schopnost CIMIC a PsyOp ještě plnohodnotně rozvinutá a čeká na vybudování funkčního odborného systému velení a řízení. Chybějící odborné kapacity pro operační plánování operací CIMIC a PsyOp a z toho vyplývající absence uceleného plánu pro jednotlivé ZO klade nepřiměřené nároky na plánování a řízení na taktickém stupni. Ale i na tomto nejnižším stupni brání téměř nulové finance z rozpočtu AČR zabezpečení celého spektra úkolů taktických týmů CIMIC a PsyOp v civilním prostředí ZO. Přestože se jedná o odbornosti, ve kterých NATO prochází v posledních letech znatelným rozvojem a vývojem, zatímco ostatní složky restrukturalizacemi, je tu i nadále předpoklad, že i v následujících letech CIMIC a PsyOp v AČR zůstanou jen okrajovou záležitostí s nízkou prioritou.Literatura
[1] AJP-9. NATO Civil-Military Co-operation (CIMIC) Doctrine. Brusel: NSA NATO, 2003.
[2] AJP-3.10.1(A). Allied Point Doctrine for Psychological Operations. Brusel: NSA NATO, 2007.
[3] Doktrína AČR. Vyškov: Institut doktrín VeV - VA, 2010.
[4] Doktrína AČR v mnohonárodních operacích. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2010.
[5] AD 3.7. Psychologické operace (novelizace). MO - sekce perspektivního plánování GŠ, (neschválený návrh dokumentu), 2004.
[6] Ftorek, Jozef. Public relations a politika, kdo a jak řídí naše osudy s naším souhlasem. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3376-0.
[7] Ftorek, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění, jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat (2. rozšířené vydání). Praha: Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2678-6.
[8] SVOBODA, Václav. Public relations - moderně a účinně (2. aktualizované a doplněné vydání). Praha: Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2866-7.
[9] ZIKMUND, Vladimír. Vojenské aspekty komplexného prístupu. Líder. 2012, č. 01, s. 24-35, (účelová publikace OdVCD ŠbO GŠ OS SR).
[10] OPERAČNÍ DOKUMENTACE PRT LÓGAR. (S-9) SOP 901 Civilně-armádní spolupráce. Verze 2009.
[11] OPERAČNÍ DOKUMENTACE PRT LÓGAR. (S-9) SOP 906 PsyOp. Verze 2010.