Letecká pátrací a záchranná služba jako jedna z forem spolupráce Armády České republiky s integrovaným záchranným systémem

Janka KOSECOVÁ 

Klíčová slova

Integrovaný záchranný systém, letecká pátrací a záchranná služba, koordinační středisko záchranné služby, vrtulník W-3A Sokol, vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil

Úvod

Významnou roli v rámci zabezpečení integrovaného záchranného systému (IZS) plní i Armáda České republiky (AČR). Armáda České republiky vyčleňuje v rámci složek IZS síly a prostředky (SaP) k provádění záchranných prací při pohromách nebo jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí za použití vojenského personálu a vojenské techniky. Cílem tohoto článku je podrobně popsat činnost letecké pátrací záchranné služby (SAR) a její zařazení v IZS.

1 Integrovaný záchranný systém

Pod pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup určených složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.(1)

Zákonem o integrovaném záchranném systému jsou stanoveny složky IZS a jejich působnost, působnost státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků. Kromě složek IZS zákon dále stanovuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádnou událost a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Integrovaný záchranný systém není organizací nebo institucí, ale uskupením složek, které se podílejí na řešení mimořádné události, přičemž zřizovatelé jednotlivých složek jsou různí.

Z pohledu Doktríny AČR je IZS definován jako součást bezpečnostního systému pro zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Integrovaný záchranný systém zabezpečuje koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidací následků živelních pohrom nebo průmyslových havárií a při odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky nebo při plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.

2 Složky integrovaného záchranného systému


Obrázek č. 1 Složky integrovaného záchranného systému (Pramen: vlastní)

Složky IZS (obr. 1) se v souladu s výše uvedeným zákonem dělí na dvě hlavní kategorie, a to základní složky a ostatní složky IZS.

2.1 Základní složky integrovaného záchranného systému

Základní složky IZS jsou tvořeny následujícími subjekty, které se řídí platnými právními předpisy a plní povinnosti dle určené působnosti:

 2.2 Ostatní složky integrovaného záchranného systému

Ostatní složky IZS se dále dělí na:

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Z hlediska zaměření článku na ozbrojené síly budou v další části podrobně popsány pouze vyčleněné SaP ozbrojených sil.

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil

Vyčleněné SaP ozbrojených sil jsou SaP vojenských záchranných útvarů (VZÚ), vojenských útvarů (VÚ) a vojenských zařízení (VZ), které jsou uvedené níže v přehledu SaP AČR vyčleněných ve prospěch IZS. Tyto VZÚ, VÚ a VZ jsou povinny poskytnout plánovanou pomoc na vyžádání. Nasazení vyčleněných SaP do IZS není základním úkolem AČR stanoveným v § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb.(2), což neplatí pro samostatné záchranné roty dislokované v Rakovníku a v Olomouci. Tyto roty plní úkoly zadávané Ministerstvem vnitra - Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV - GŘ HZS ČR), provádí záchranné a likvidační práce k ochraně obyvatelstva podle Ženevské konvence jak za stavu ohrožení státu, tak i za stavu válečného.

Struktura SaP vychází z Rámcové smlouvy mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany o spolupráci v oblasti IZS a Dohody o plánované pomoci na vyžádání uzavřené mezi Ministerstvem vnitra - Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR a Ministerstvem obrany - Generálním štábem AČR. Dokumenty jsou rozpracovány Směrnicí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky (NGŠ AČR) k nasazování sil a prostředků AČR v rámci IZS. Směrnice mimo jiné definuje názvy skupin a odřadů, počty SaP do nich zařazených, doby pohotovosti a základní schopnosti.

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil jsou připraveny k nasazení (výjezdu, zásahu) v určených pohotovostech. Jejich složení je navrhováno Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR) a akceptováno Generálním štábem Armády České republiky (GŠ AČR) a vychází ze zkušeností při řešení krizových situací na území ČR (např. povodně, sněhové kalamity, požáry, vyprošťování techniky).

Přehled sil a prostředků AČR vyčleněných ve prospěch integrovaného záchranného systému

Pro ucelenost a pochopení komplexnosti integrovaného záchranného systému jsou zde vyjmenovány síly a prostředky AČR, které jsou vyčleněné pro plnění úkolů v rámci tohoto systému:

3 Letecké síly a prostředky pro záchranné práce


Obrázek č. 2 W-3A Sokol na stojánce (Pramen: fotogalerie 233.vrl SAR, 2008)

,,Letecké síly a prostředky pro záchranné práce" vyčleněné ve prospěch IZS budou vysvětleny s podrobnějším zaměřením na leteckou pátrací a záchrannou službu. Letecká pátrací a záchranná služba je označována také jiným termínem, a to služba pátrání a záchrany (Search and Rescue - SAR) neboli služba SAR. Jelikož se jedná o všeobecně vžitý a nejrozšířenější termín pro leteckou pátrací a záchrannou službu, bude i v dalším textu článku používán pojem služba SAR. Hlavním vykonavatelem služby SAR v ČR je AČR, jejíž vrtulníky jsou v případě potřeby připraveny k zásahu.(3)

Posádka vrtulníku vyčleněná pro zabezpečení služby SAR:

V současnosti je vycvičeno celkem 11 posádek pro zabezpečení služby SAR a  5 provozuschopných vrtulníků.

Ostatní vyčleňované letecké síly a prostředky

4 Popis služby SAR

Poskytování služby SAR upravuje předpis Pátrání a záchrana v civilním letectví L 12 a je zapotřebí vědet, že tato služba je zcela odlišná od letecké záchranné služby (LZS)(4). Pro lepší pochopení rozdílností obou služeb je nutno uvést, že LZS je nedílnou součástí záchranných služeb a její provoz se stal součástí státem garantované zdravotnické záchranné služby. Letecká záchranná služba je využívána k rychlému zásahu lékařů a zdravotníků, šetrnému převozu pacientů v případech závažných stavů ohrožujících život, je také využívána v rámci transplantačního programu, při dopravních nehodách, haváriích, mimořádných situacích a krizových stavech. Vrtulníky AČR jsou využívány pro zabezpečení jak systému SAR, tak i LZS. Cílem článku je však obeznámit čtenáře hlavně s problematikou služby SAR.

Službu SAR zajišťuje dle zákona o civilním letectví č. 49/1997 Sb., § 49 odst. 2. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. V rozsahu své působnosti ji zabezpečuje Řízení letového provozu ČR ve spolupráci s vojenskými orgány řízení letového provozu prostřednictvím RCC, které sídlí v Praze. Tato služba poskytuje prioritně pátrání a záchranu letadlům, která se ocitla v nouzi, nebo posádkám havarovaných letadel. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, lze využít vrtulníky SAR pro zabezpečení jiných úkolů, než pro které jsou určeny v IZS, a to na základě nařízení NGŠ AČR.

 4.1 Definice služby SAR

Přesná definice SAR - Search and Rescue ve světě není jednotná a závisí na použití v normativech jednotlivých zemí a různých organizací. Podle mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization - ICAO) je Search ,,činnost koordinovaná koordinačním střediskem záchranné služby používající dosažitelného personálu a prostředků pro lokalizaci osob v tísni" a Rescue je ,,činnost pro nalezení osob v tísni, poskytnutí počáteční lékařské nebo další péče a jejich přesun do bezpečí".

V České republice je SAR uváděna v normativech v souvislosti s leteckou pátrací a záchrannou službou v případě leteckého neštěstí. Tato služba vychází z originálního dokumentu ICAO, Annex (příloha) 12, Search and Rescue (v českém překladu již výše zmíněný předpis L 12). Služba SAR poskytuje pomoc letadlům v nouzi nebo posádkám havarovaných letadel. Pro potřeby definování pojmu SAR v tomto článku a z hlediska významu chápaného v České republice jsou operace SAR všeobecně definovány jako: jednorázové a časově omezené nasazení dostupných sil a prostředků směřující k vyhledání a záchraně pohřešované osoby, které hrozí nebezpečí ohrožení života nebo zdraví.

Slovník termínů a definic NATO (AAP-6) definuje Pátrání a záchranu (Search and Rescue) následovně: ,,Použití letadla, hladinového plavidla, ponorek, specializovaných záchranných týmů a zařízení pro vyhledávání a záchranu osob v nesnázích na souši nebo na moři".(5)

4.2 Historie služby SAR

Vývoj letecké pátrací a záchranné služby je úzce spjat s rozvojem civilního i vojenského letectví po druhé světové válce. Služba byla zřízena v České republice na základě Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1947 (tzv. Chicagská úmluva), a to v době, kdy se stala Česká republika členem Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Chicagskou úmluvu podepsala tehdejší ČSR dne 18. dubna 1945 a samotná úmluva pak byla ratifikována dne 1. března 1947. Služba je ve všech signatářských státech Chicagské úmluvy zřízena za účelem včasného poskytnutí pomoci a záchrany osádek a cestujících v havarijních situacích, ať už se jedná o letadla civilní či vojenská. Záchrana lidských životů je základním a prioritním úkolem služby pátrání a záchrany a je velmi pravděpodobné, že při každé letecké nehodě mohou být lidé, kteří událost přežijí. Tito lidé potřebují okamžitou pomoc a jejich naděje na přežití se zmenšuje s každou uplynulou minutou, což znamená, že rychlost vyhledání osob v ohrožení a rychlost provedení zásahu je klíčová pro jejich úspěšnou záchranu.

První zmínky o tzv. držení služby SAR v armádním prostředí na území naší republiky se datují k roku 1973. V té době se na zabezpečení dané služby podílely všechny letky vojskového letectva dle stanoveného rozpisu. Československá lidová armáda zajišťovala nepřetržité nasazení vrtulníků s normou vzletu do 60 minut v pracovní době a 120 minut v mimopracovní dobu a v noci. Po roce 1989 došlo z důvodu rozvoje letecké záchranné služby ke změnám i v zajištění pohotovostního vrtulníku pro službu SAR a tato byla zabezpečována ze stejných letišť jako letecká záchranná služba. Po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky v roce 1993 byla tato služba průběžně zabezpečována z letišť Plzeň - Líně, Praha - Kbely a Přerov. V roce 1997 v rámci povodní byla využita schopnost služby SAR ve prospěch záchrany civilního obyvatelstva. V roce 2009 byla služba SAR zabezpečována 24. základnou dopravního letectva s vrtulníkem W-3A Sokol pro oblast Čechy a 23. základnou vrtulníkového letectva s vrtulníkem Mi-171Š pro oblast Morava. V roce 2010 byla služba SAR zabezpečována 24. základnou dopravního letectva s vrtulníkem W-3A Sokol pro oblast Čechy a 22. základnou letectva s vrtulníkem Mi-24/35 pro oblast Morava. Tento stav trval do 30. 6. 2012. Od 1. 7. 2012 byla ukončena realizace služby SAR z 22. základny letectva a služba je doposud zabezpečována pouze 24. základnou dopravního letectva vrtulníkem W-3A Sokol.

 4.3 Určení služby SAR, výcvik leteckého personálu zabezpečujícího službu SAR a současnost služby SAR

Vrtulníky SAR poskytují pomoc havarovaným letadlům, leteckým posádkám v nouzi, letadlům s poruchou motoru, letadlům po nouzovém přistání a v případě zranění posádky. Téměř každé letadlo je vybaveno osobním radiomajákem pro případ nouze (Emergency Locator Transmitter - ELT). Tento radiomaják v případě havárie letadla nebo nouze vysílá nouzový signál na k tomu určených nouzových frekvencích a lze ho aktivovat manuálně nebo je aktivován automaticky při nouzové situaci. Jestliže začne ELT vysílat, příslušné koordinační a řídící centrum o nouzovém signálu získá informaci od vyhodnocovacího střediska. Na území ČR je nouzový signál přijat na RCC v Praze - Ruzyni. Dispečerům RCC se ihned zobrazí souřadnice místa vysílání. Tito poté aktivují posádku vrtulníku SAR W-3A Sokol na letišti Praha - Kbely ke vzletu. Nepřetržitou pohotovost zde zastává pětičlenná posádka složená ze dvou pilotů, dvou zdravotnických záchranářů a palubního technika. Posádka vrtulníku provádějícího pátrací akci se podle svých možností a s ohledem na místo zásahu a vlastní vybavení účastní záchranných prací poskytnutím první pomoci. Při této činnosti posádka spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému s ohledem na místo zásahu a rozsah možností vybavení. Na palubě vrtulníku SAR je vybavení pro práci v podvěsu, na sněhu i pod vodou, letečtí záchranáři znají základy první pomoci a k této činnosti mají na palubě vrtulníku potřebnou zdravotnickou výbavu. Doba od přijetí výzvy do vzletu vrtulníku je 10 minut ve dne a 20 minut v noci.


Obrázek č. 3 Záchrana osob z vody (Pramen: Jan Kouba, 2011)

K zabezpečení náročných úkolů v rámci činností SAR musí být posádky vrtulníků řádně vycvičeny a připraveny. Běžný výcvik posádek probíhá dle platných vojenských norem pro daný typ vrtulníků, nadstavbou je potom výcvik v rámci tematických cvičení jak na území, tak i mimo území České republiky. Na území ČR je pravidelně organizována celá škála cvičení se složkami IZS, zejména v horských oblastech, jako jsou Krušné Hory, Jizerské hory a Vysočina, ale i nad vodními plochami (obr. 3), jako je přehrada Hracholusky a další vhodné lokality. Na mezinárodní úrovni se posádky vrtulníků zdokonalují ve svých činnostech zejména na cvičení TRIOSAR(6), které je organizováno každý rok. V průběhu tohoto cvičení je prověřována vzájemná spolupráce týmů SAR států Německa, Polska a České republiky. Cvičení probíhá v příhraničních oblastech jednotlivých států a ty se v organizaci této akce zpravidla střídají.

V souvislosti se snižováním zdrojového rámce a vysokým operačním nasazením posádek vrtulníkového letectva, datujícím se od roku 2009, dochází k postupnému ,,znehodnocování" služby SAR.

V první fázi došlo, z důvodu vysokého operačního nasazení posádek leteckých základen disponujících vrtulníkovou technikou (např. zabezpečení zahraničních misí), k rozhodnutí zabezpečovat SAR v oblasti Morava méně vhodným typem vrtulníku Mi-17/171Š, resp. Mi-24/35. Tímto řešením byl omezen rozsah operačních schopností, které poskytoval ve prospěch SAR vrtulník W-3A Sokol. Je nutno poznamenat, že toto rozhodnutí bylo reakcí na situaci, která v daném období vznikla. V dané době i za vědomí, že dojde k určitému operačnímu omezení z důvodu použití méně vhodných typů vrtulníků, vhodnější řešení neexistovalo. Typ Mi-17/171Š je schopen plnit úkoly SAR s  omezeními, která jsou dána zejména jeho hmotnostní a rozměrovou kategorií. Oproti W-3A, z důvodu slabšího lože jeřábu, je možno evakuovat podvěsem pouze dvě osoby současně. Vrtulník Mi-24/35 již svojí konstrukcí je předurčen pro provádění jiných operací. Z hlediska vybavení, ať už i dodatečného, je pro provádění služby SAR nevyhovující. Vyhledávací kompas má malý dosah a je třeba znát přibližnou polohu zásahu a poté teprve pomocí radiokompasu dovyhledat místo. Jeho další nevýhodou je i malá přepravní kapacita, kdy při obsazenosti dvěma záchranáři je možné na palubu vzít pouze další dva cestující. Tento vrtulník může provádět pouze pátrání v omezeném rozsahu, nikoli však záchranu.


Obrázek č. 4 W-3A Výcviková akce v terénu (Pramen: fotogalerie 233.vrl SAR, 2008)

Ve druhé fázi, z obdobných důvodů, navíc poznamenané ještě snižováním zdrojového rámce AČR a zejména letectva, došlo v létě roku 2012 k rozhodnutí zabezpečovat SAR jen z jednoho místa dislokace (Praha - Kbely). Aktuálně je služba SAR opět zabezpečována vrtulníky W-3A Sokol (obr. 4), čímž paradoxně došlo k odstranění výše popsané situace s omezením rozsahu operačních schopností. Na druhé straně však centralizací služby SAR do jednoho místa dochází k snížení efektivity zásahu vrtulníku SAR v oblasti Morava z důvodu dlouhého času příletu do oblasti zásahu. V případě zásahu např. v oblasti Jablunkovského výběžku se čas příletu prodlužuje až o 30 minut než při zásahu z letiště Náměšť nad Oslavou a téměř o hodinu oproti zásahu z letiště Přerov. Následkem toho dojde k podstatnému snížení operační doby nad předpokládaným místem havárie.

Ve třetí fázi, snížením zdrojového rámce na další roky, lze předpokládat prohloubení problémů s financováním provozu vrtulníkové letecké techniky a tím postupné snižování počtu provozuschopných vrtulníků W-3A Sokol. Popsaný stav bude mít negativní vliv na plnění veškerých úkolů realizovaných daným typem vrtulníku a v konečné fázi může znamenat i v krátkodobém horizontu dočasnou ztrátu schopnosti zabezpečovat službu SAR Armádou České republiky.
V případě neudržení schopnosti plnění úkolů služby SAR dojde k porušení příslušných mezirezortních dohod o zabezpečení této služby a bude nezbytné nalézt jiný subjekt, který nahradí AČR v plnění těchto úkolů.

5 Využití vrtulníků v rámci integrovaného záchranného systému, popis vrtulníku W-3A Sokol


Obrázek č. 5 Přistání W-3A v zimní krajině (Pramen: Jan Kouba, 2011)

Vrtulníky jsou běžně a úspěšně využívány k záchraně osob v celé řadě zemí. Záchrana osob se jejich použitím stala efektivnější, rychlejší a ve své podstatě bezpečnější pro zasahující záchranáře. Vrtulníky a tedy i letečtí záchranáři mohou za určitých podmínek zasahovat ve dne, v noci i během nepříznivých meteorologických podmínek (za deště, ve větru apod. - obr. 5).

 V současné době je možné využít vrtulníky operativním způsobem pouze v případě předvídatelné mimořádné události většího rozsahu indikující potřebu provádění záchranných prací pomocí vrtulníků v řádu desítek minut nebo hodin. Nezastupitelnou úlohu v rámci IZS mají vrtulníky při hromadných neštěstích, přírodních katastrofách a u zásahů v terénu těžko přístupném pro pozemní techniku. Kromě základní možnosti dopravit rychle na potřebné místo záchranáře i posádku je možné jejich využití i tam, kde nelze přistát.

5.1 Využití vojenských vrtulníků v rámci integrovaného záchranného systému

Vojenské vrtulníky v rámci IZS jsou běžně a úspěšně využívány k:

5.2 Popis vrtulníku W-3A Sokol

Výroba polského vrtulníku Sokol W-3A byla zahájena již v roce 1985, i přes jeho stáří však disponuje určitými výhodami, kterými převyšuje ostatní vrtulníky používané záchrannými službami.

Jedná se o dvoumotorový turbohřídelový víceúčelový vrtulník s čtyřlistým hlavním rotorem a třílistým vyrovnávacím rotorem. Je určen k přepravě až 12 osob nebo nákladu o hmotnosti 2 200 kg. Jeho všestrannost je vykoupena vyšší hmotností, prázdný stroj váží 3 300 kg a jeho normální vzletová hmotnost činí 6 400 kg. Vrtulník má výkonné odmrazovací zařízení, které mu umožňuje let za nepříznivých meteorologických podmínek v oblasti námrazy. K dispozici má výkonný a spolehlivý palubní jeřáb LUCAS, speciální vyhledávácí světlomet SX 16 umožňující přílet do prostoru zásahu i za nepříznivých povětrnostních podmínek a v noci, navigační systém GPS, multifunkční displeje a systém pohyblivé mapy. Hmotnostní kategorie vrtulníku zabezpečuje možnost bezpečného použití tohoto vrtulníku při záchraně v městské zástavbě, v zalesněné krajině, z vody a také při specifických záchranných akcích, jako je záchrana z výškových budov, z drátů vysokého elektrického napětí apod.

Závěr

Závěrem je nutné zdůraznit, že úkolem služby SAR je včasné poskytnutí pomoci a záchrany osádkám a cestujícím letadel v havarijních situacích. Na základě dohody mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra se AČR v rámci zabezpečení služby SAR podílí na úkolech pátrání a záchrany i ve prospěch civilního letectví. V současné době je tato služba plně zapojena do integrovaného záchranného systému a spolupracuje s jeho složkami.

Zabezpečení služby SAR v rámci IZS musí splňovat požadavky na rychlost, efektivnost, schopnost spolupráce a přiměřenost. Útvary AČR a zejména jejich vyčleněné SaP pro zabezpečení úkolů v rámci IZS dlouhodobě spolupracují jak se soukromými provozovateli, tak i s Ministerstvem vnitra a Hasičským záchranným sborem České republiky. V případě dalšího snižování zdrojového rámce může dojít i ke ztrátě schopnosti tuto službu zabezpečit Armádou České republiky.

Literatura

[1]   AAP-6 Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky). Praha: Úřad pro obrannou standardizaci katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2010.

[2]   AAP-15 Slovník zkratek používaných v dokumentech a publikacích NATO. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2011.

[3]   Česká republika. Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Zákon č. 49/1997 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. dubna 1997, 017. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1997s049

[4]   Česká republika. Zákon České národní rady o požární ochraně. In: Zákon č. 133/1985 Sb. Praha: Česká národní rada, 1. července 1986, 034. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1985s133

[5]   Česká republika. Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. In: Zákon č. 238/2000 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. ledna 2001, 073. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2000s238

[6]   Česká republika. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Zákon č. 239/2000 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. ledna 2001, 073. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2000s239

[7]   Česká republika. Zákon o ozbrojených silách České republiky. In: Zákon č. 219/1999 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. prosince 1999, 076. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1999s219

[8]   Česká republika. Zákon o Policii České republiky. In: Zákon č. 273/2008 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. ledna 2009, 091. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2008s273

[9]   Česká republika. Zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Zákon č. 374/2011 Sb. Praha: Parlament České republiky, 1. dubna 2012, 131. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2011s374

[10] Čj. 770-5/2011-1160, s doplňkem č. 1 čj. 770-11/2011-1160 a s doplňkem 770-13/2011-1160.  Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2011

[11] Čj. 80830-52/2006/DP-1618. Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků AČR v rámci integrovaného záchranného systému. Praha: Ministerstvo obrany, 2009.

[12] Čj. 1249/2004-220-SP/1. Pátrání a záchrana v civilním letectví: L 12. Praha: Ministerstvo dopravy, 2004.

[13] Doktrína Armády České republiky. 2. vydání. Vyškov: Odbor doktrín, 2010.

[14]  Letecká pátrací a záchranná služba LPZS: Search and Rescue SAR. Vrtulníky v Česku [online]. 15.02.2011 [cit. 2012-06-04]. Dostupné z: http://www.vrtulnik.cz/lzs/sar.htm

[15] Pátrání a záchrana. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10. 4. 2012 v 20:37. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1tr%C3%A1n%C3%AD_a_z%C3%A1chrana

[16] Search and rescue. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22 May 2012 ve 20:51 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Search_and_rescue

[17] 233. vrtulníková letka SAR. 23. základna vrtulníkového letectva [online]. Přerov, 2008 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.prerov.army.cz/Historie/233.html

[18] 233. vrtulníková letka SAR. 23. základna vrtulníkového letectva [online]. Přerov, 2008 [cit. 2012-06-29]. Dostupné z: http://www.prerov.army.cz/Historie/gal_233.html [fotografie obrázek č. 2 a 4].

(1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů (zpět)
(2) (1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. (2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení (zpět)
(3) V případě potřeby si však může koordinační středisko záchranné služby vyžádat i nasazení vrtulníků Letecké služby Policie ČR. (zpět)
(4) LZS je součástí IZS a je zařazena do ZZS na základě Dohody mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany (zpět)
(5) AAP-6, Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 374, Praha 2010 (zpět)
(6) TRIOSAR - třístranné mezinárodní cvičení Letecké záchranné a pátrací služby (SAR). Účastníci cvičení: Česká republika, Polsko a Německo (zpět)


Close