Miloslav STEHLÍK
Zuzana NĚMEČKOVÁ
Pavel LANDA
Klíčová slova
NATO, výběr, profesionální voják, tělesná příprava, psychická stabilita, stres
Úvod
Jako reakci na vzrůstající mocenské ambice diktátora Sovětského svazu Stalina(1) uzavřelo dvanáct států západní Evropy a severní Ameriky(2) 4. dubna roku 1949 tzv. Washingtonskou smlouvu a založily North Atlantic Treaty Organisation (NATO). Prvořadým posláním NATO je zachování svobody a bezpečnosti svých členů s využitím politických a vojenských prostředků. V současné době působí vojáci NATO v misích v Afghánistánu, Iráku, Kosovu a v súdánském Dárfúru. Jeho vojenské operace významně ovlivňují celosvětovou bezpečnost. Proto je nezbytné, aby byla bojeschopnost vojáků NATO na vysoké úrovni. Většina armád NATO je tvořena pouze profesionálními vojáky.(3) Na jejich výběr a přípravu se v našem článku zaměříme.
1 Výběr
Základní požadavky pro vstup do armády jsou ve většině zemí podobné. Věk většinou v rozmezí 18 až 35 let,(4) čistý trestní rejstřík, stupeň vzdělání, který zhruba odpovídá absolvování střední školy s maturitou v ČR. Rozdílný je přístup států k zájemcům, kteří nemají občanství příslušné země. Např. Nizozemsko požaduje pro vstup do armády nizozemské občanství (van de Ven, Bergman, 2007), naopak Belgie umožňuje vstup do své armády občanům celé Evropské unie (Lescreve, Schreurs, 2007). Španělsko přijímá do své armády kandidáty ze zemí Latinské Ameriky a Rovníkové Guineje. Stanovuje si přitom limit maximálně 7 % cizinců v armádě. Tito kandidáti však musí být obyvateli Španělska (Puente, Blanco, 2007). Všichni zájemci musí projít zdravotní prohlídkou, psychologickými a fyzickými testy.
V souvislosti se snahou umožnit vstup do armády také ženám mají státy většinou odlišné limity tělesné zdatnosti pro přijetí mužů a žen. Tato diferenciace je diskutabilní, neboť voják, ať už žena nebo muž, potřebuje hlavně zvládnout své služební povinnosti, které jsou pro všechny stejné. Z tohoto hlediska považujeme za správné výběrové řízení v britské armádě, kde nejsou stanoveny zvláštní limity pro muže a ženy, ale pro jednotlivá služební místa. Tak je přesně definováno, které místo může člověk s příslušnou fyzickou kondicí zastávat (Woodwart, Winter, 2004).
Cílem psychologického testování při přijímání do armády je zejména odhalení zhoršené osobnostní adaptability. Jsou zjišťovány osobnostní rysy uchazeče, jeho intelektové schopnosti, schopnosti zvládat stres, zájemcova motivace o práci v armádě, sociální schopnosti (van de Van, Bergman, 2007). Používané testové baterie obsahují testy inteligence, dotazníky, projektivní metody a interview s přijímajícím psychologem.
Cílem fyzického testování je zjistit vytrvalostní i silové schopnosti uchazečů.
Jako test vytrvalosti je nejčastěji používán běh na delší vzdálenost, obvykle 2,5 km.(5) Spolková republika Německo snížila délku trati na 1 000 metrů. Studie německých odborníků totiž ukázala statisticky nevýznamný rozdíl z hlediska selektivity mezi běhy na 1 000, 3 000 a 5 000 metrů. Z důvodů časových úspor se proto rozhodli pro běh na 1 000 metrů (Erley et al., 2009). Některé armády zahrnují do testování také pochody se zátěží - Velká Británie, Kanada, Finsko (Fitness tests in NATO, 2007).
Co se týče silových schopností, nejčastěji používanými testy jsou kliky a sedy-lehy.
U těchto cviků se lze setkat s mnohými problémy, které vyplývají z jejich nedokonalého provedení. Německá armáda proto volí raději jiný cvik - výdrž ve shybu na hrazdě (Fitness tests in NATO, 2007).
Některé armády do testování zahrnují také tzv. člunkový běh s několikerým opakováním běhu na velmi krátkou vzdálenost (20 m). Je to např. Kanada, Německo (Eley et al., 2009, Jaenen et al., 2009).
Výběr v Armádě České republiky probíhá v oddělení pro výběr personálu, kde musí uchazeč absolvovat testy splnění kvalifikačních předpokladů, fyzické zdatnosti, zdravotní a psychické způsobilosti pro předpokládané služební zařazení. O zdravotním stavu a psychické způsobilosti podává oddělení pro výběr personálu zprávu vojenská nemocnice nebo Ústav leteckého zdravotnictví.
Přezkoušení tělesné zdatnosti zahrnuje: lehy-sedy, shyby, skok daleký z místa odrazem snožmo, hluboký předklon v sedu a sálový test W170, při kterém se sleduje výkon uchazeče při tepové frekvenci 170 tepů/min. Nároky na tělesnou zdatnost se liší podle typů předpokládaného zařazení uchazečů.
Navíc se uchazeči ve Středisku pro výběr personálu podrobují psychologickému vyšetření v základním rozsahu 240 minut, jehož cílem je vyloučit možnost psychopatologie jedince a dále zjistit jeho osobnostní vlastnosti, schopnosti, motivaci (Nová kariéra - profesionální voják - MO, AVIS, 2003; zákon 219/1999 Sb., zákon 219/1999 Sb., o ozbrojených silách).
2 Příprava
V souvislosti s přípravou vojáků se používá termín readiness (připravenost). Připravenost se vždy vztahuje k času, a to dvěma způsoby:
Na připravenost je třeba pohlížet jako na komplexní systém zahrnující mnoho proměnných. Nelze předpokládat, že zvýšení připravenosti lze dosáhnout pouhým navýšením počtu hodin strávených přípravou. Cvičení jedné komponenty může vést ke zhoršení druhé. Proto je na připravenost třeba pohlížet jako na komplexní a svým způsobem nedělitelný celek vlastností a schopností. Ty jsou přitom vázány na konkrétní podmínky. Připravenost tak nelze pojímat jako statickou, neměnící se. Naopak je třeba se vždy ptát, k čemu se má připravenost vztahovat - tedy na co a na kdy je třeba se připravit a také kdo či co má být připraveno (Betts, 1995). Připravenost se dá rozdělit na tělesnou a psychickou.
V literárních zdrojích zabývajících se tímto tématem se lze velmi často setkat s tím, že popisují obecná pravidla, postupy. Konkrétní návody, jak lze připravenost vojáků zvyšovat, se v literatuře objevují jen zřídka.
2.1 Tělesná příprava
Tělesnou přípravu lze rozdělit na přípravu obecnou a speciální.
2.1.1 Obecná příprava
Jejím cílem je zvýšit fyzické vytrvalostní, silové i koordinační schopnosti vojáků. Tato část přípravy tvoří základ, na kterém jsou dále rozvíjeny speciální schopnosti.
Mezi základní aktivity ke zvýšení tělesné kondice patří běh na delší vzdálenosti, cyklický trénink, posilovací cviky, běh přes překážkovou dráhu, plavání, kolektivní sporty, pochody (Williams, 2005; Preparation for basic training - timeline [online]). Některé armády zahrnují do fyzické přípravy i horolezectví, gymnastiku (Makras et al., 2005).
Systém fyzické přípravy vojáků má velmi dobře propracovaný kanadská armáda. Voják projde v rámci své tělesné přípravy třemi stupni - obecnou přípravou, přípravou v prostředí, ve kterém bude služební povinnosti vykonávat, a nakonec velmi specifickou fyzickou přípravou zaměřenou na předpokládané služební povinnosti. Obecná příprava je co nejvíce přizpůsobena potřebám daného jedince, jeho schopnostem. Snahou armády tak je vycvičit všechny vojáky na stejnou základní úroveň. Armáda vydala příručky pro zvýšení silových a vytrvalostních schopností za využití mnoha druhů sportu - chůze, jízdy na kole či na ergonomickém ortopedu, plavání, běžeckého lyžování, bruslení, chůze se sněžnicemi (Jaenen et al., 2009).
2.1.2 Speciální příprava
Z hlediska konkrétních fyzicky náročných aktivit vojáci nejčastěji provádějí zrychlené přesuny a pohybují se v terénu za bojové činnosti, upravují terén a provádějí zákopové práce, pochodují a manipulují s materiálem (Rayson et al., 2005; Koerhius et al., 2004; Deakin et al., 2000).
Zrychlené přesuny a pohyb v terénu za bojové činnosti. Vojáci se velmi často musí přesunovat bez pomoci motorových vozidel. Přesun je úspěšný tehdy, pokud vojáci dojdou na určené místo včas a s takovými fyzickými rezervami, aby na daném místě mohli splnit svůj úkol. Pochod v době přesunu nesmí být proto pro vojáky příliš vyčerpávající. Uvážíme-li však náklad, který vojáci nesou, stojí před cvičiteli velká výzva (tabulka č. 1).
Náročnost pochodu se přitom může zvyšovat nejen zátěží, kterou voják nese, ale také terénem, náročností povrchu přesunové trasy, rychlostí pochodu.
Doporučovaným tréninkem pro náročné pochody je kombinace cvičení síly a tréninku vytrvalosti (van Dijk, 2009). Místo dlouhých pochodů se při výcviku jeví jako vhodnější pochody kratší, zato s intenzivnější fyzickou zátěží. Jako nejvhodnější se ukázalo zařazovat takové cvičení dvakrát měsíčně (Visser et al., 2005).
Úprava terénu - zákopové práce. Jejich efektivitu ovlivňují zejména váha a tvar lopaty, úhel, pod jakým je materiál odhazován, a výška, nad kterou musí být zvednut, délka odhozu, druh materiálu, technika a intenzita kopání (Hansson, Öberg, 1996; McGorry, Dempsey, Leamon, 2004). K testování schopností kopat byly vymyšleny různé testy, například vykopat standardní zákop pro jednu osobu. Nejvyšší korelace mezi kopáním a běžnými fyzickými testy dosáhly testy izometrické síly a VO2max a výběh svahu 150m - r = 0,71, respektive 0,68 a 0,79 (Nevola, 2009).
Kopání již není činností vykonávanou v běžných denních aktivitách. Proto je doporučováno zařadit trénink hned na začátek přípravného období. Dostatečným tréninkem a dosažením správné techniky lze předcházet poškozením pohybového aparátu, zejména zad. Nezbytnost trénování přímo této aktivity dokládá fakt, že výkon v přehazování 0,5 až 1 m3 písku jen velmi nízce koreloval s běžnými fyzickými testy. Nejvyšší korelace byly u vojáků nalezeny mezi souhrnnými ukazateli zahrnujícími maximální sílu nohou a rukou a VO2max, (r2 = 0,36) (Nevola, 2009).
Co se týče speciálního tréninku, v dostupné literatuře nelze najít zdroje, které by se takovýmto tréninkem zabývaly (Nevola, 2009).
Tabulka č. 1 Váha zátěže bojových jednotek v Afghánistánu podle zastávané pozice a druhu pochodu
| Pozice | Průměrná bojová zátěž(6) | % váhy těla | Průměrná zátěž při přechodu(7) | % váhy těla | Průměrná zátěž při pohotovostním přechodu(8) | % váhy těla |
| střelec | 28,58 | 35,90 % | 43,40 | 54,72 % | 57,76 | 71,41 % |
| granátník | 32,40 | 40,95 % | 47,57 | 60,25 % | 61,98 | 77,25 % |
| obsluha protitankových zbraní | 30,69 | 37,57 % | 44,92 | 55,02 % | 59,06 | 79,65 % |
| pozorovatel | 26,28 | 33,00 % | 41,46 | 52,12 % | 58,31 | 76,59 % |
| dělostřelec | 36,91 | 44,46 % | 51,42 | 62,21 % | 60,31 | 68,92 % |
| radiotelefonní operátor | 29,47 | 35,60 % | 43,72 | 54,08 % | 64,51 | 81,34 % |
Zdroj: DEAN, C.E. The Modern Warrior's Combat Load, Dismounted Operations in Afghanistan. Development and Engineering Command, Natick Soldier Center, Natick, 2004.
Manipulace s materiálem. Zahrnuje zvedání, přenášení, tahání, tlačení různého materiálu. Důležitými faktory podílejícími se na náročnosti manipulace jsou váha objektu, výška zdvihu, frekvence zvedání, vzdálenost přenášení a jeho technika.
Zákoníky práce jednotlivých států stanovují limity pro zvedání těžkých břemen. Armády mají většinou své vlastní limity - např. v armádě USA je povoleno zvedat předměty, které váží do 39,5 kg do výšky pasu. Tato váha je směrnicí snížena, pokud je objekt zvedán do větší výšky (25,4 kg), pokud je zvedán ženou (20 kg), pokud je zvedán několikrát, pokud je přenášen na větší vzdálenost. Je však třeba upozornit, že předměty, které jsou běžně vojáky přenášeny, tyto parametry nesplňují.
Vojáci se setkávají se situacemi, kdy je třeba přenést asymetrickou zátěž o vysoké hmotnosti. Proto je třeba, aby vojáci byli cvičeni v týmech a tyto schopnosti trénovali. Armády se snaží stanovit limity i pro týmové úkoly. Při jejich stanovení však nelze vynásobit limit jednotlivce počtem lidí v týmu. Je třeba počítat s vyšší náročností přenosu zejména asymetrického materiálu a také s jevem známým ze sociální psychologie - tzv. sociální zahálka (social loafing). Tento jev poukazuje na to, že lidé pracující v týmu mohou podávat nižší výkony, než když pracují sami.
Testovanými parametry manipulace s materiálem může být maximální váha zvednutého objektu, maximální počet zvednutí objektu určité hmotnosti, maximální délka přenášení objektu určité hmotnosti. Kanadská armáda zahrnuje do testování schopnosti přenášet objekty také nácvik evakuace osob na zemi i na moři.
Trénink směřující k lepší schopnosti manipulace s předměty lze rozdělit na trénink obecný a speciální. Obecný zahrnuje trénink silových schopností, aerobní cvičení za použití běžného vybavení tělocvičny a posilovny. Speciální trénink již obsahuje činnosti co možná nejpodobnější aktivitě, kterou budou vojáci vykonávat v reálném prostředí. Při speciálním tréninku jsou tedy používány k manipulaci krabice a jiné reálné objekty.
Dlužno poznamenat, že zvedání předmětů v armádě je častou příčinou zranění, zejména v oblasti zad. Těmto problémům lze předcházet dobrým tréninkem zvyšujícím fyzické schopnosti, ale také stanovenými limity a v neposlední řadě správnou technikou (Sharp, Rosenberger, Knapik, 2009).
2.1.3 Obecné faktory ovlivňující tělesný výkon
K nejzávažnějším obecným faktorům ovlivňujícím tělesný výkon patří věk, pohlaví, výživa a životní styl.
Se vzrůstajícím věkem dochází ke změnám ve svalech, a tím klesá převážně jejich silová kapacita, naopak vytrvalost se nemusí s věkem do určité hranice příliš měnit, je více závislá na životním stylu (Tanaka, Seals, 2008).
Mezi pohlavími jsou rozdíly především ve výšce, váze a také složení těla. Z toho vyplývají rozdíly také v silových schopnostech, rozdíl ve vytrvalostních schopnostech však není tak významný. Zde záleží více na trénovanosti, životním stylu (Shephard, 2000).
Výživa organismu pro dosažení optimálního výkonu musí obsahovat správné množství sacharidů, bílkovin a tuků, ale také vitamínů a minerálů (Lukaski, 2004).
Životní styl ovlivňuje zejména množství stresu, kterému je člověk vystaven, kvalitu odpočinku, množství fyzické aktivity apod. (Pronk et al., 2004).
2.2 Psychická příprava
Není pochyb o tom, že vojenská služba je náročná nejen z hlediska fyzického, ale také psychického. Zejména ti vojáci, kteří odjíždějí do zahraničních misí, by proto měli být velmi dobře připraveni na zvládání stresu, měli by být schopni adekvátně a efektivně reagovat i ve velmi zátěžových situacích. Zátěžové situace jsou přítomny při běžném plnění služebních povinností (vysoká fyzická námaha, odloučení od rodiny, osobní konflikty), a zejména pak při zahraničních misích.
Stres může vést k zúžení vnímání, nesoustředěnosti, narušení rozhodování, usuzování, paměti, a tak i k narušení výkonu vojáka (Tucker, Sinclair, Thomas, 2005). Mentální příprava by měla být začleněna do každodenních tréninkových aktivit. Nácvik zvládání stresových situací by se tak měl stát běžnou součástí tréninku. Instruktoři mají v jeho průběhu možnost upozorňovat na možná úskalí přímo při výcviku, v právě nastalé situaci. Při nácviku je přitom užitečná co největší podobnost s realitou. Trénink je užitečnější, je-li prezentován důvěryhodnými zdroji (Thompson, McCreary, 2006).
Cíle tréninkových programů jsou:
V rámci programu Kontrola operačního stresu bojových jednotek (Combat Operational Stress Kontrol - COSC) zavedla armáda USA klasifikaci intenzity stresu. Základní myšlenkou je, že na stres lze pohlížet jako na kontinuum. V tabulce č. 2 jsou v souladu s touto představou odlišeny jednotlivé zóny působení stresu. Tyto zóny vyjadřují fungování jedince v souvislosti s působením stresu.
Cíle programu COSC jsou však širší:
Přípravná fáze je pak zaměřena na tyto úkoly:
Z našich poznatků vyplývá, že srovnatelná příprava na zvládání stresu se v AČR bohužel neprovádí.
Výcvik psychických schopností je náročný nejen kvůli obtížnosti tématu samotného, ale také díky tomu, že nezvládání psychické stránky vnímají vojáci jako vlastní slabost. Tento postoj je umocňován v armádě panující představou, která nejvýše hodnotí fyzickou zdatnost, odvahu a nezdolnost (Thompson, McCreary, 2006). Tyto postoje mohou následně vést nejen k odmítání psychologického výcviku, ale také k přehlížení potenciálně vzniklých vlastních psychických potíží.
Tabulka č. 2 Klasifikace intenzity stresu v armádě USA
| Jednotlivé zóny působení stresu | |||
| Voják je připraven ke zvládání stresu | Stres vyvolává slabé reakce | Stres narušuje chování | Stres vyvolává chorobný stav |
|
|
|
|
Individuální odpovědnost Odpovědnost vedoucího Odpovědnost kaplana |
Voják je připraven ke zvládání stresu - jedinec je dobře připraven, služební úkoly cítí jako výzvu
Stres vyvolává slabé reakce - jedinec vykazuje slabé reakce na stres, které jsou běžné
Stres narušuje chování - jedinec je chápán jako zraněný, jeví závažnější a trvalé symptomy, které narušují jeho běžné chování
Stres vyvolává chorobný stav - jedinec je označen za nemocného, trpícího poruchami, jako je deprese či posttraumatická stresová porucha
Zdroj: GASKIN, T. A. Ústní sdělení (konference Combat Operational Stress Control - příspěvek Prevention, Recognition, and Early Intervention for Combat Operational Stress at the Unit Level), 12. dubna 2008.
V Armádě České republiky absolvuje nově přijatý voják nejprve kurz základní přípravy (KZP), který trvá tři měsíce a je rozdělen do čtyř fází(9). V průběhu všech fází je nedílnou součástí výcviku zvyšování tělesné zdatnosti.
V první fázi se voják seznámí s vybranými zbraněmi a absolvuje základní střelecký a taktický výcvik. Osvojí si způsob použití, charakteristiku a TTD samopalu, pistole a ručních granátů; seznámí se s jejich obsluhou, rozebíráním, skládáním a bezpečnostními opatřeními při střelbě. Absolvuje střelecké nácviky s cílem dokonale ovládat samopal a jeho použití v boji. Taktický výcvik je zaměřen na zvládnutí činností při přípravě k boji, pohybu vojáka na bojišti a využívání vlastností terénu pro vlastní ochranu.
Cílem druhé fáze je získání maxima dovedností v praktické činnosti s ručními zbraněmi roje mechanizovaného družstva, umožňujících jejich používání v boji a udržování v nepřetržité bojové pohotovosti. Stálá pozornost je věnována zvyšování tělesné zdatnosti (překonávání překážkové dráhy, boj zblízka, rozvoj základních pohybových schopností a dovedností, zápočtový zrychlený přesun na 5 kilometrů a přesun se zátěží na 10 kilometrů).
Výcvik ve střelecké přípravě je zaměřen na zdokonalení dovedností v obsluze samopalu a ve střelbě ze samopalu, na způsob použití kulometu, pistole, ručních protitankových zbraní, jejich obsluhu, rozebírání, skládání a bezpečnostní opatření při střelbě. Vojáci absolvují střelecké nácviky s cílem zvládnout v nezbytné míře obsluhu a použití ručních granátů a ručních zbraní roje mechanizovaného družstva v boji.
V taktické přípravě je položen důraz na zvládnutí zpracování a předání situačního hlášení, získání dovedností a návyků při plnění úkolů pozorovatele a spojky, reakce na napadení při pěších přesunech a na zvládnutí činností v obraně.
V průběhu třetí fáze se provádí zejména taktický výcvik jednotlivce, který je zaměřen na zdokonalení pohybu vojáků na bojišti ve dne i v noci ve všech taktických činnostech, zvládnutí zpracování a předání požadavku na palebnou podporu, získání dovedností a návyků při plnění úkolů pátrače a na zvládnutí činností za útoku. Ve třetí fázi získávají vojáci ve střelecké přípravě v rámci nácviků střelby dvojic a cvičení střeleb dvojic dovednosti v kombinaci palby a pohybu při vzájemné součinnosti ve dvojici. V tělesné přípravě je proveden zápočtový přesun se zátěží na 12 kilometrů a v průběhu komplexního polního výcviku je proveden poslední zápočtový přesun na 15 kilometrů. Vyvrcholením třetí fáze je čtyřdenní komplexní polní výcvik. Vševojsková příprava je prováděna v rozsahu 72 hodin. Zbytek času je využit k vyčištění, údržbě a uložení výstroje, výzbroje a ostatního materiálu.
Ve čtvrté fázi probíhá nejnáročnější výcvik zaměřený na vyvrcholení střelecké a taktické přípravy. Ve střelecké přípravě jsou provedeny nácviky ve střelbě z RPG-7 náhradní střelou, cvičení v házení ručních granátů a vojáci jsou seznámeni s bezpečnostními opatřeními a se způsobem použití imitačních, osvětlovacích a zadýmovacích prostředků používaných v AČR. V taktické přípravě je výcvik zaměřen na zvládnutí problematiky boje s obrněnými cíli a boj v zastavěném prostoru (viz Pub-70-01-01 Příprava příslušníků AČR).
Po skončení kurzu základní přípravy pokračuje většina vojáků v odborných dvou- až dvanáctiměsíčních kurzech před zařazením k útvarům AČR. U jednotlivých útvarů pokračuje odborný výcvik podle zařazení a podle úkolů stanovených pro daný útvar a odbornost (viz Pub-70-01-01 Příprava příslušníků AČR).
3 Motivace pro vstup do armády
Aktuální ekonomická krize doprovázená zvýšením míry nezaměstnanosti dočasně zvyšuje ochotu lidí pro vstup do armády (Teinowitz, 2009). Je to však jev krátkodobý a nikoli dominantní. Armády NATO se stále více potýkají s problematikou nedostatečného zájmu o službu v armádě. Jako možné důvody byly shledány:
Členské státy NATO se s personální nouzí snaží vypořádat:
Závěr
Výcvik vojáků je zaměřen na zvyšování psychické odolnosti, fyzické vytrvalosti, silových a koordinačních schopností a speciální přípravu. V jejím rámci se v armádách NATO vojáci připravují na zrychlené přesuny, úpravu terénu a manipulaci s materiálem. Zejména při poslední činnosti se uplatňuje efekt tzv. sociální zahálky. Pokud je nám známo, s tímto jevem se při přípravě vojáků Armády České republiky nepočítá.
Při výcviku psychické odolnosti je v současné době velmi důležité, aby se změnily postoje vojáků k přípravě na zvládání stresogenních situací a k výcviku směřujícímu ke zvyšování psychické stability, které vojáci doposud často vnímají jako projev vlastní osobnostní slabosti. Možná, že i to je jeden z důvodů, proč se v naší armádě doposud nevěnuje taková pozornost přípravě na zvládání stresu jako v armádě USA.
Přesto, že se armády NATO snaží o vytvoření přibližně stejných podmínek pro přijetí zájemců do armády a unifikaci výcviku vojáků, existují v těchto oblastech mezi státy NATO rozdíly, podmíněné kulturními a zejména od nich odvozenými legislativními odlišnostmi. Některé země umožňují vstup do armády i občanům cizích států spřízněných s mateřskou zemí bývalými koloniálními vztahy a stejným jazykem, například Španělsko, jiné omezují tuto možnost pouze na občany Evropské unie, ale existují i státy, které vyžadují občanství své země. K nim patří i Česká republika.
Vstupní požadavky pro přijetí uchazečů do profesionální armády jsou sice porovnatelné, nikoli však stejnorodé. Zvlášť výrazná je v tomto ohledu různorodost požadavků na tělesnou zdatnost žen, které jsou v České republice vůči ženám méně náročné.
Ve všech zmíněných sférách by mělo dojít k větší konvergenci přístupů členských států NATO. Například, měkčí normy pro ženy mohou v jednotně působící armádě vytvářet řadu problémů jak na operační, tak na strategické úrovni. Vzorem by v tomto ohledu mohla být Britská armáda, v níž jsou stanoveny požadavky na tělesnou zdatnost podle typů služebních míst, nikoli podle pohlaví nebo věku.
V současné době se všechny armády NATO potýkají s nedostatečným zájmem o službu v armádě. Vědci, kteří se touto problematikou zabývají, spatřují příčiny tohoto jevu ve sféře ekonomické, populační, sociální a psychologické. Kromě různorodých ekonomických stimulů, které by měly personální nouzi pozitivně ovlivnit, se prosazuje též tendence ke zmírňování vstupních požadavků na zájemce o službu v armádě, což zvyšuje náklady na přípravu vojáků pro služební poměr. Tato příprava se prodlužuje a intenzifikuje.
Literatura
[1] BETTS, R. K. Military readiness: concepts, choices, consequences. 1st ed. Washington: The Brookings Institution, 1995. p. 332, ISBN 0-8157-0906-4.
[2] BLACKSTONE, F. T. Recruiting and retention of military personnel: United States.In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3, chap. 2H. p. 97-100.
[3] DEAKIN, J. M., et al. Development and Validation of Canadian Forces Minimum Physical Fitness Standard (MPFS 2000). Kingston, Ontario: Ergonomics Research Group, Queen's University, 2000.
[4] DEAN, C. E. The Modern Warrior's Combat Load, Dismounted Operations in Afghanistan. Development and Engineering Command. Natick: Natick Soldier Center, 2004.
[5] ERLEY, O., et al. Assessment of soldiers´ Physical performance and fitness: A new approach comprising valid testing, linked Data and modern quality management. In CISM International Symposium: Sports science: fundamental tool of modern sports management [sborník příspěvků mezinárodní konference Conseil international du sport militaire], Praha 18. / 23. září 2009. Praha: CASRI, 2009. 174 p. ISBN 978-80-254-5599-9. p. 79-83.
[6] GASKIN, T. A. Ústní sdělení (konference Combat Operational Stress Control - příspěvek Prevention, Recognition, and Early Intervention for Combat Operational Stress at the Unit Level), 12. dubna 2008.
[7] HANSSON, P. A., ÖBERG, K. E. T. Analysis of biomechanical load when shovelling. Journal of Agricultural Safety and Health, 1996, vol. 2, iss. 3, p. 124-142.
[8] JAENEN, S., et al. Fit to Fight: Developing and delivering operationally relevant fitness standards for the Canadian Forces. In CISM International Symposium: Sports science: fundamental tool of modern sports management. [sborník příspěvků mezinárodní konference Conseil international du sport militaire], Praha 18.-23. září 2009. Praha: CASRI, 2009. 174 p. ISBN 978-80-254-5599-9. p. 62-65.
[9] JOHANSEN, D. The impact of advertising and marketing on recruitment and retention. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 3A. p. 103-112.
[10] JOHANSEN, D. Recruiting and retention of military personnel: United Kingdom. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2G. p. 91-96.
[11] KOERHUIS, C., et al. Physically demanding tasks and physical tests for a Dutch combat soldier: TNO report TM-04-A055 TNO, The Netherlands, 2004.
[12] LESCREVE, F., SCHREURS, B. Recruiting and retention of military personnel: Belgiím. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2A. p. 31-40.
[13] LUKASKI, H. Vitamin and mineral status: effects on physical performance. Nutrition, 2004, vol. 20, iss. 7, p. 632-644.
[14] MCGORRY, R. W., DEMPSEY, P. G., LEAMON, T. B. The effect of technique and shaft configuration in snow shovelling on physiologic, kinematic, kinetic and productivity variables. Applied Ergonomics, 2004, vol. 34, iss. 3, p. 25-31.
[15] NEVOLA, V. R. Common military task: digging. In Optimizing Operational Physical Fitness: Final Report of Task Group 019. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2009. 342 p., ISBN 978-92-837-0052-4, chap. 4, p. 8-150.
[16] PROCHÁZKA, Jan. 10 let členství České republiky v NATO. Praha: Prezentační a informační centrum MO, 2009. 127 s., 1. vyd., ISBN 978-80-7278-491-2.
[17] PRONK, N. P., et al. The Association Between Work Performance and Physical Activity, Cardiorespiratory Fitness, and Obesity. Journal of Occupational and Environmental Medicine, 2004, vol. 46, no. 1, p. 19-25.
[18] PUENTE, J., BLANCO, S. Recruiting and retention of military personnel: Spain. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2E. p. 73-86.
[19] RAYSON, M., et al.. An Operational Fitness Assessment for the Royal Air Force. I/MD/RAF/ NS Final Report. Optimal Performance Limited, United Kingdom, 2005.
[20] SHARP, M., ROSENBERGER, M., KNAPIK, J. Common military task: Material handling. In Optimizing Operational Physical Fitness: Final Report of Task Group 019. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2009. 342 p., ISBN 978-92-837-0052-4, chap. 5, p.151-188.
[21] SCHREURS, B. Realistic information or not!? Short-term consequences of (mis)information. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 3C. p. 135-154.
[22] STORM, E. G. Recruiting and retention of military personnel: Germany. In Recruiting and Retention of Military Personne: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2C. p. 55-58.
[23] STORM, E. G. Transition. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 3D. p. 155-170.
[24] SYED, F., MORROW, M.Recruiting and retention of military personnel: Canada. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2B. s. 41-54.
[25] TANAKA, H., SEALS, D. R. Endurance exercise performance in Masters athletes: age-associated changes and underlying physiological mechanisms. The Journal of Physiology, 2008, vol. 58, iss. 6, p. 55-63.
[26] TARIS, W. T., FEIJ, A. J., CAPEL, S. Great Expectations - and What Comes of it: The Effects of Unmet Expectations on Work Motivation and Outcomes Among Newcomers. International Journal of Selection and Assessment, 2006, vol. 14, iss. 3, p. 256-268.
[27] TUCKER, S. J., SINCLAIR, R. R. THOMAS, J. L. The multilevel effects of occupational stressors on soldiers' well-being, organizational attachment, and readiness. Journal of Occupational Health Psychology, 2005, vol. 10. no 3, p. 276-299.
[28] VAN DE VAN, C., BERGMAN, R. Recruiting and retention of military personnel: The Netherlands. In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 2D. p. 59-72.
[29] VAN DE VEN, C. The psychological contract: a big deal! In Recruiting and Retention of Military Personnel: Final Report of Research Task Group HFM-107. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2007. 516 p. ISBN 978-92-837-0062-3. chap. 3E. p. 171-190.
[30] VAN DIJK, J. Common military task: marching. In Optimizing Operational Physical Fitness: Final Report of Task Group 019. North Atlantic Treaty Organisation, Research and Technology Organisation, 2009. 342 p., ISBN 978-92-837-0052-4. chap. 3, p. 37-82.
[31] VISSER, T., et al. Is intensity or duration the key factor in march training? Congress proceedings, International Congress on Soldiers' Physical Performance, Finland, p. 89, 2005.
[32] WOODWARD, R., WINTER, P. Discourses of Gender in the Contemporary British Army. Armed Forces & Society, 2004, vol. 30, no. 2, p. 279-301.
[33] Nová kariéra: profesionální voják. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2003.
[34] Preparation for Basic Training - Timeline. Dostupné z: <http://www.armystudyguide.com/content/Prep_For_Basic_Training/Prep_for_basic_timeline/index.shtml> [cit. 2009-17-12]
[35] Marine corps combat operational stress/ control (COSC) program. Maradmin 112/07. Washington: 2007.
[36] Pub-70-01-01 Příprava příslušníků AČR. [vojenská publikace]. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2007.
[37] Pub-70-00-01 Programy základní přípravy. [vojenská publikace]. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2008.
[38] Zákon 219/1999 Sb. ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky.
(1) K jeho nejzávažnějším projevům patřilo setrvávání sovětských vojsk v Íránu až do května 1946, příprava vzniku Německé demokratické republiky ze sovětské okupační zóny Německa a politická aktivita v sovětských okupačních zónách Rakouska (zpět)
(2) Signatáři smlouvy byly: Spojené státy americké, Kanada, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island. V následujících letech se připojily: 1952 Řecko a Turecko; 1955 Německá spolková republika; 1982 Španělsko; 1999 Česká republika, Maďarsko a Polsko; 2004 Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko; 2009 Chorvatsko a Albánie (zpět)
(3) Branná povinnost je zachována ve státech: Albánie, Dánsko, Německo, Norsko, Řecko, Turecko (10 let členství České republiky v NATO, 2009) (zpět)
(4) V Belgii 34 let, ve Velké Británii 32 let (zpět)
(5) Velká Británie - 1,5 míle, USA - 2 míle (ale záleží na složce, do které se zájemce hlásí), často užívaným testem je také běh na 12 minut (Nizozemsko, Finsko) (zpět)
(6) Zahrnuje: bodák (bajonet), zbraň, oblečení, helmu, vybavení pro nesení věcí, snížené množství střeliva (zpět)
(7) Zahrnuje: zbraň, oblečení,
helmu, vybavení pro nesení věcí, základní množství střeliva, malý útočný balíček, pončo (zpět)
(8) Zahrnuje: výbavu nezbytnou pro několikadenní přežití ve ztíženém terénu, který je nepřístupný pro vozidla (zpět)
(9) Základní příprava posluchačů Univerzity obrany trvá dva měsíce a je rozdělena do tří etap. V první etapě se nacvičují vybraná témata 1. a 2. fáze, ve 2. etapě vybraná témata 2., 3. a 4. fáze včetně komplexního polního výcviku a ve třetí etapě se nacvičuje plnění nařízených operativních úkolů (zpět)