Pracovní vytížení řídících letového provozu v Armádě České republiky
Richard ŠTECHA
Klíčová slova
Řídící letového provozu, lidský činitel, služba, řízení letového provozu, letové provozní služby, řídící věž, vojenské oblastní středisko řízení, výcvik, přesčasová práce
Úvod
Letectví jako celek patří k činnostem, které se vyznačují zvýšenou mírou rizika. Nicméně v přepočtu přepravených cestujících na danou vzdálenost je letecká doprava ve srovnání s ostatními druhy dopravy již řadu let nejbezpečnější. Navíc, na evropském kontinentu je posledních 10 let z hlediska řízení letového provozu, tj. co do počtu leteckých nehod zaviněných řídícími letového provozu, statisticky prokázáno za nejbezpečnější období v historii. Nicméně je nutné konstatovat, že ,,velké" letecké nehody bez ohledu na jejich příčiny, ke kterým dochází velmi málo, mají dalekosáhlé dopady na mnoho dalších odvětví a samozřejmě také na společnost. Paradoxně, automobilové nehody se smrtelnými následky, k nimž dochází několikrát denně, nevzbuzují u široké veřejnosti zdaleka takový rozruch, jako je tomu právě u leteckých nehod.
Cílem tohoto článku je popsat systém řízení letového provozu v Armádě České republiky, jeho místo, úkoly a organizaci. Článek se okrajově zabývá požadavky na zájemce o výkon služby řídících letového provozu, studiem a výcvikem až po jejich zapojení do rutinního provozu. Zejména náplň a formát studia na Univerzitě obrany v Brně pravděpodobně projde v nejbližší době určitými koncepčními změnami, které bude možné považovat za zásadní. Tato problematika však není v době zpracování tohoto článku ještě vyřešena, a proto jí zde nebude věnována pozornost ve větší míře.
Pro zpracování článku byly využity podklady a informace získané od náčelníků nebo pověřených osob z jednotlivých pracovišť řízení letového provozu (MACC Praha a letištní stanoviště letových provozních služeb Kbely, Čáslav, Pardubice, Náměšť a Přerov) a dále materiály uvedené v seznamu použitých zdrojů.
Řízení letového provozu v Armádě České republiky (AČR)
Hlavním úkolem Řízení letového provozu Armády České republiky (ŘLP AČR) je bezpečně vykonávat řízení vojenského letového provozu nad územím České republiky a na vojenských letištích, provádět koordinaci vojenských letů s ostatními uživateli vzdušného prostoru nad ČR a mít neustálý přehled o vzdušné situaci pro protivzdušnou obranu (PVO).
Činnost specializovaných pracovišť AČR se po politicko-společenských změnách na konci 80. let 20. století zaměřila na dosažení kompatibility se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization - ICAO), Organizace Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organization - NATO) a Evropské organizace pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL).
Přechod vojenské služby ŘLP a vojenského letového provozu na normy ICAO respektuje obrovský nárůst letového provozu v Evropě v posledních dvou dekádách 20. století a vychází ze zásady, že v době míru je prvořadým úkolem civilní i vojenské služby ŘLP zajištění bezpečnosti letového provozu a umožnění flexibilního využívání vzdušného prostoru v zájmu všech jeho uživatelů.
Vzdělání a výcvik
Úvodem této části je nutné konstatovat, že výběr a výcvik kandidátů pro výkon funkce řídícího letového provozu je tématem pro samostatný rozsáhlejší materiál. Proto zde bude zaměřena pozornost zejména na bezprostřední aspekty spojené s řízením letového provozu v podmínkách AČR. Kandidát, žádající o zařazení do výběru k výcviku řídích letového provozu, tj. k přijetí ke studiu v oboru řídící letového provozu na Univerzitě obrany v Brně, musí mít úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitou a dále musí splnit zdravotní požadavky v souladu s Common Requirements 2096/2005. V roce 2010 bylo rozhodnuto přiblížit se při stanovování kritérií výběru těchto kandidátů civilním požadavkům, resp. požadavkům Řízení letového provozu ČR, s. p., a sice zařazením First European Air Traffic Controller Selection Test (FEAST). Kandidáti budou tento test vykonávat na psychologickém a psychiatrickém oddělení Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ) v Praze. Předmětem tohoto testu je analýza chování, reakcí, rozhodování a zdravotních parametrů osob. Tento test dává odpověď, zda daná osoba je velmi vhodná, částečně vhodná nebo nevhodná pro zahájení výcviku pro výkon profese řídícího letového provozu. Po úspěšném složení přijímacích zkoušek a přijetí ke studiu následují 3 ročníky, během nichž student absolvuje bakalářské studium. V jednotlivých odborných předmětech navazujících na předměty strojního základu jsou objasněny základní problémy z oblasti konstrukce letadel, leteckých motorů a aerodynamiky. Absolvent získá znalosti a kompetence pro využití národních a mezinárodních civilních leteckých předpisů a norem ICAO, JAR, EUROCONTROL, stejně jako směrnic, standardů a postupů NATO pro činnosti v letovém provozu. Profilování absolventa je dále směřováno do oblasti vojenských leteckých specializací a specializací organizace a řízení letového provozu. Vojensko-profesionální připravenost absolventa umožňuje jeho přizpůsobení se specifickým podmínkám v rozsahu základních důstojnických funkcí.
Po ukončení studia řídící absolvuje aplikační kurz v délce 2 měsíců na stanovišti výcviku 263. střediska ŘLP AČR pro získání základní kvalifikace s ohledem na své další zařazení. Tou je kvalifikace TWR (Tower) pro zařazení na letišti, pro zařazení na pracoviště MACC (Military Area Control Centre) výcvik dále pokračuje několika úrovněmi pro získání kvalifikací procedurálního a radarového řídícího, po kterých vždy následuje zácvik na pracovišti a kurz anglického jazyka zakončený zkouškou z letecké radiotelefonní frazeologie. Dále každý řídící musí složit zkoušku z anglického jazyka dle STANAG 6001, SLP 2222. V současné době tuto úroveň jsou povinni dosáhnout studenti řízení letového provozu bakalářského studia již v době teoretické přípravy na Univerzitě obrany.
Každý oblastní řídící jednou ročně absolvuje opakovací výcvik na trenažéru v rozsahu 2-4 cvičení. Pokud řídící byl mimo pracoviště déle než 1 měsíc, musí absolvovat 1-2 cvičení. Každý letištní řídící jedenkrát ročně absolvuje opakovací výcvik na trenažéru v rozsahu minimálně 5 cvičení na každou kvalifikaci TWR (Tower), APP (Approach) a PAR (Precision Approach Radar) zakončený přezkoušením. V případě mimořádné události v letovém provozu absolvuje konkrétní řídící další 2-4 cvičení.
Obecné principy zabezpečování letových provozních služeb v AČR
Stejně jako civilní řízení letového provozu, je vojenské řízení zabezpečováno ve dvou úrovních, oblastní a letištní. Zásadním rozdílem proti civilnímu řízení je délka služby, která se pohybuje u civilních řídících mezi osmi a dvanácti hodinami, tj. 8, 10 nebo 12 hodin. V AČR (až na výjimky, které budou popsány dále) je délka služby 24 hodin, resp. 25 hodin se započtením doby pro předání a převzetí služby. Společným znakem je střídání výkonu řízení na jednotlivých pracovištích stanoviště letových provozních služeb (LPS) s odpočinkem v daných časových intervalech. Směna je vždy složena z řídících letového provozu, asistentů/asistentek vedoucího směny (u MACC dále asistentů/asistentek opravy letových dat) a dále nezbytného technického personálu. Tyto funkce jsou z hlediska zabezpečení letového provozu od sebe neoddělitelné. V tomto článku bude věnována pozornost pouze řídícím letového provozu.
Mimo výše uvedených služeb se řídící letového provozu, obdobně jako všichni vojáci z povolání, zúčastňují pravidelných zaměstnání z vojensko-odborné přípravy (např. velitelská příprava, střelby, školení), přezkoušení z tělesné přípravy, profesního přezkoušení a již zmíněného opakovacího výcviku. Dále jsou prováděna školení např. po zaznamenání mimořádné události v letovém provozu v počtu a rozsahu podle potřeby. K těmto zaměstnáním by bylo na místě ještě připočítat služební tělovýchovu v rozsahu 4 hodin týdně (viz NVMO č. 12/2011 - Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany). Toto je však z důvodu ,,přeplňování" fondu odpracované doby, resp. vznikem přesčasů, stejně jako u ostatních vojáků z povolání vykonávajících službu s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou, velmi diskutabilní a diskutované téma.
Počet služeb v měsíci je závislý na ,,dostupnosti" každého zaměstnance, zejména na počtu dnů čerpané řádné dovolené, preventivní rehabilitaci, účasti na kurzech, školeních a dalších výše uvedených zaměstnáních. Nemocnost, což je přirozená skutečnost, není kalkulována vůbec. Je tedy nutné vyrovnat se s několika vzájemně kombinovanými a někdy protichůdnými požadavky, a to jsou nutnost zabezpečit směnu potřebným počtem pracovníků s odpovídajícími kvalifikacemi, splnit požadavky na zabezpečení vojensko-odborné a další přípravy, umožnit zaměstnancům čerpat řádnou dovolenou podle požadavků (a v optimálním případě vyčerpat maximum nároku v daném roce) a v neposlední řadě minimalizovat přesčasovou práci. Obecně lze konstatovat, že u zaměstnanců v jakémkoli směnném provozu, zvláště 24hodinovém, je často problém veškerou dovolenou vyčerpat. Je to dáno hlavně skutečností, že ,,směnař" má více volných dnů za měsíc než zaměstnanec se stálou a pravidelně rozloženou pracovní dobou a necítí tudíž potřebu řádnou dovolenou čerpat ve dnech, kdy není ve službě, resp. v zaměstnání.
Řešení nepředvídaných situací při zabezpečování obsazení směn
S ohledem na tabulkové počty a naplněnost jednotlivých stanovišť není zajištěno zálohování jednotlivých pracovišť náhradníky ve směně. Dojde-li k vyřazení příslušníka směny ze služby (např. z důvodu onemocnění), řeší se tato situace vždy operativně. Řešením je povolání dostupného řídícího na základě dohody, nebo s ohledem na letový provoz a množství doby do konce služby, sloučení pracovišť a dokončení služby v menším obsazení. Plánování ,,pohotovosti" náhrady pro tyto případy s nástupem na pracoviště do stanovené doby se u žádného stanoviště LPS AČR neprovádí, zejména z důvodu nákladů spojených s touto dosažitelností. Rovněž onemocnění nebo jiný důvod k nenastoupení směny, např. volno k ošetřování člena rodiny apod., se řeší operativně, zpravidla výměnou služby mezi zaměstnanci. K těmto situacím však dochází zřídka.
Oblastní služba řízení letového provozu
Obrázek č. 1 Technický blok letiště Praha Ruzyně se stanovištěm MACC (Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Letiste_Ruzyne-ridici_vez.jpg)
Pracoviště MACC Praha poskytuje oblastní letové provozní služby (Air Traffic Services - ATS) vojenskému letovému provozu a provozu, který o tyto služby požádá. Dalším důležitým úkolem je koordinace jím řízeného provozu (vojenského a ostatního) s civilním letovým provozem. MACC dále odpovídá za pružné využívání a rozdělení vzdušného prostoru (Airspace Management - ASM) v letovém informačním regionu Praha (Flight Information Region - FIR). Toto stanoviště je umístěno v technickém bloku na letišti Praha Ruzyně.
Činnost MACC v současnosti zajišťuje celkem 47 zaměstnanců (z toho je 25 mužů a 22 žen) ve směnném provozu, přičemž řídících letového provozu je 17, z toho 6 žen. Počet příslušníků ve směně není konstantní, ale je dán dnem v týdnu (pracovní den nebo den volna) a ve dnech volna denní či noční dobou. Směna je standardně složena z 8 osob, z toho jsou 3 řídící, 1 asistent/asistentka vedoucího směny, 1 asistent/asistentka opravy dat a 3 technici, z nichž část pracuje ve 24hodinové a část ve 12hodinové směně. V pracovních dnech je směna posílena o 4 pracovníky, z toho 1-2 řídící, popř. další ve výcviku, ve 12hodinové směně. Názvy jednotlivých pracovišť, resp. funkcí MACC jsou vedoucí směny (Supervisor Controller - SC), asistent vedoucího směny (Assistent SC - ASC), radarový řídící (Executive Controller - EC), procedurální řídící (Planning Controller - PC) a asistent opravy dat (Flight Data Office - FDO). Ve dnech volna jsou ve směně 3 řídící ve dne a 2 řídící v noci. Pracovní cyklus řídících na MACC je složen ze tříhodinových intervalů, kdy jednu hodinu řídící vykonává činnost na pracovišti PC, jednu hodinu na pracovišti EC a jednu hodinu odpočívá. Podobně je tomu i u pozic FDO a ASC. U technického personálu je možná vzájemná zastupitelnost na pracovištích, a proto je střídání dle potřeb a požadavků individuální.
Každý řídící má měsíčně 10 až 12 služeb (v kombinaci 24hodinových a 12hodinových směn). S přihlédnutím ke všem uvedeným faktorům dochází u MACC k průměrnému plnění fondu pracovní doby ve výši 110 % každý měsíc.
V evropských zemích byla přijata a realizována koncepce integrace civilních a vojenských letových provozních služeb. Je tomu zejména s ohledem na větší možnosti v pružném využívání vzdušného prostoru všemi uživateli při současném zachování potřebných prostorů pro činnost vojenského letectva. V roce 2001 byla zahájena příprava integrace civilních a vojenských oblastních letových provozních služeb také v České republice. V roce 2006 byla podepsána Dohoda o realizaci ,,Cílového stavu integrace poskytování oblastních letových provozních služeb". Tato Dohoda pracovala se třemi fázemi integrace. V první fázi integrace mělo dojít k fyzickému umístění vojenského systému v objektu IATCC Jeneč a poskytovat služby ŘLP dvěma subjekty v jednom vzdušném prostoru. Tato fáze byla po technologické stránce ukončena, avšak nedošlo k operačnímu obsazení stanoviště vojenským personálem z důvodu obstrukcí ze strany ÚCL (Úřad pro civilní letectví).
Druhá fáze, na rozdíl od první fáze, spočívala v poskytování služeb odděleně ve vertikálně vymezených částech vzdušného prostoru (od 1. 7. 2008).
Třetí fáze spočívala v úplné integraci poskytování oblastních služeb ŘLP jedním poskytovatelem, a to ŘLP ČR, s. p. (od 1. 1. 2013). Protože nedošlo k naplnění fáze 1, bylo rozhodnuto dále v integraci nepokračovat. Nerealizace druhé fáze má za následek, že nedošlo k ujednocení technologie práce pro poskytování služeb letům GAT (General Air Traffic - lety podle ICAO) a OAT (Operational Air Traffic - lety podle jiných pravidel než ICAO). Konečná podoba integrace letových provozních služeb je zatím stále v řešení.
Letištní služby řízení letového provozu
Letištní služby řízení letového provozu v AČR jsou poskytovány, jak už z názvu vyplývá, z pracovišť umístěných na jednotlivých vojenských letištích. Jsou to letištní stanoviště letových provozních služeb (LS LPS) a nacházejí se na letištích Praha-Kbely (dále jen Kbely), Čáslav, Pardubice, Sedlec-Vícenice u Náměště nad Oslavou (dále jen Náměšť) a Přerov. Každé letiště je z hlediska dislokace konkrétního druhu letectva jiné a to také odráží převážnou část úkolů LS LPS s ohledem na určení dané letecké základny, personální naplněnost a kvalifikaci personálu. Podstata je však vždy stejná, a sice poskytování kvalitních letových provozních služeb veškerému letovému provozu při zachování vysoké úrovně letové bezpečnosti.
Na každém LS LPS se nacházejí 3 pracoviště řízení letového provozu, a to TWR (Tower), z něhož se provádí letištní služba řízení, APP (Approach), kde se zajišťuje přibližovací služba řízení ve vzdálenosti letadla přibližně 40 km od letiště plánovaného přistání (v závislosti na hranicích konkrétního řízeného okrsku) a pracoviště PAR (Precision Approach Radar), z něhož se řídí konečné přiblížení pomocí přesného přibližovacího radaru. Na některých letištích se činnost pracovišť APP a PAR v závislosti na provozu a personálním obsazení (s ohledem na kvalifikaci řídících) jednotlivé směny slučují a činnost je zajišťována během stanovené doby jedním řídícím. Pracovní cyklus řídících na LS LPS je zpravidla složen ze tříhodinových intervalů, kdy jednu hodinu vykonává činnost na pracovišti TWR, jednu hodinu na pracovišti APP nebo PAR a jednu hodinu odpočívá.
Obecně lze konstatovat, že výše uvedené schéma pracovního cyklu je společné všem LS LPS u AČR. Jsou zde však určité odchylky, a proto jim bude dále věnována pozornost. Následující pořadí v popisu specifik jednotlivých letišť je dáno pouze jejich geografickou polohou (od západu k východu), tj. bez preference důležitosti, kvality apod.
Kbely
Obrázek č. 2 LS LPS Kbely (Pramen: Archiv 24. zDL)
Letiště Kbely je vojenské mezinárodní neveřejné letiště, na němž provozují činnost další civilní letecké subjekty. Další jeho specifikou je, že jako jediné vojenské letiště sousedí s řízenými okrsky (Controlled Zone - CTR) dvou civilních letišť, a sice Praha-Ruzyně a Vodochody a další letiště se nachází přímo v jeho CTR - Letňany. 24. základna dopravního letectva plní vedle leteckého výcviku úkoly přepravy příslušníků ozbrojených sil, ústavních činitelů a dalších osob na základě rozhodnutí vlády. Uvedené úkoly a bezprostřední blízkost velkého civilního letiště a hlavního města kladou na řídící vyšší nároky zejména v oblasti pečlivé koordinace s civilním letovým provozem. Řízení letového provozu na LS LPS Kbely zajišťuje celkem 18 řídících, z toho je 10 mužů a 8 žen. Ve směně jsou v závislosti na plánu služeb 3-4 řídící. Každý řídící má přibližně 8 služeb za měsíc. Tím je fond pracovní doby řídících naplněn průměrně na 110 % každý měsíc.
Čáslav
Obrázek č. 3 LS LPS Čáslav (Pramen: http://www.bha.cz/NEWS/CASLAV/0035.jpg)
Letiště Čáslav je vojenské mezinárodní neveřejné letiště. Z letiště Čáslav působí letouny zařazené do systému protivzdušné obrany NATO (NATO Integrated Air Defence Systém - NATINADS) JAS-39 Gripen a dále podzvukové taktické letouny L-159 plnící mimo jiné úkoly ve prospěch pozemních vojsk a národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR). Z hlediska řízení letového provozu se jedná tedy převážně o služby poskytované letounům 21. základny taktického letectva plnícím výše uvedené úkoly a letecký výcvik.
Řízení letového provozu na LS LPS Čáslav zajišťuje celkem 14 řídících, z toho je 9 mužů a 5 žen (tabulkově 19 míst, z toho jsou 4 žáci a 1 řídící je tč. na mateřské dovolené). Směnu tvoří 3 řídící, v době letových akcí, cca na 8 hodin, je směna posílena o dalšího řídícího se všemi kvalifikacemi pro zabezpečení střídání a odpočinku.
V současné době letištní službu řízení na letišti Čáslav poskytují řídící pouze s kvalifikací letištního řízení. Střídání probíhá dle rozhodnutí vedoucího směny, v závislosti na hustotě letového provozu; během letových akcí dochází k vystřídání po třech hodinách na cca 30 minut. Každý řídící má měsíčně 7 až 9 služeb. Fond pracovní doby je naplněn průměrně na 120 % každý měsíc.
Pardubice
Obrázek č. 4 LS LPS Pardubice (Pramen: http://www.fortifikace.net/images/nova_vez_letecky.jpg)
Letiště Pardubice je vojenské mezinárodní veřejné letiště, na němž mimo Armády České republiky operují další subjekty, a sice Centrum leteckého výcviku (CLV), které spadá pod LOM Praha, s. p., a civilní letecká společnost East Bohemian Airport, a. s. (EBA). CLV zabezpečuje výcvik vojenských pilotů AČR, základní výcvik studentů oboru pilot Univerzity obrany v Brně a smluvní výcvik zahraničních pilotů. Toto letiště navíc slouží jako záložní a intervenční letiště v systému NATINADS a jako letiště využívané pro výcvik posádek letounů systému výstrahy a řízení (Airborne Warning and Control Systém - AWACS). S ohledem na uvedené druhy zabezpečované letecké činnosti je organizována směna LS LPS.
Řízení letového provozu na LS LPS letištní správy Pardubice zajišťuje celkem 13 řídících, z toho 11 vojáků z povolání a 2 občanští zaměstnanci (10 mužů a 3 ženy). Počet příslušníků ve směně není konstantní, ale je dán dnem v týdnu (pracovní den nebo den volna) a ve dnech volna denní či noční dobou. Standardní obsazení směn je uvedeno v tabulce 1.
Tabulka 1 Standardní počty řídících ve směnách v jednotlivých dnech týdne na LS LPS Pardubice
| Den | Počet řídících ve směně | Zabezpečovaná pracoviště | ||||
| 24 hodin> | 12 hodin | SC | APP | TWR | PAR | |
| pondělí | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
| úterý-čtvrtek | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| pátek | 2 | 1 (8,5 hodiny) |
1 | 1 | 1 | |
| sobota-neděle | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Za rozdělení pracovišť zodpovídá vedoucí směny a režim činnosti se organizuje podle aktuálního letového provozu a podle požadavků na výcvik řídících. Stanoviště PAR se obsazuje pouze na letové akce CLV (tj. letecký výcvik) od úterý do čtvrtka nebo na vyžádání 24 hodin předem. Fond pracovní doby je u řídících naplněn na 130 % každý měsíc.
Náměšť
Obrázek č. 5 LS LPS Náměšť (Pramen: vlastní)
Letiště Náměšť je vojenské mezinárodní neveřejné letiště, na němž je provozována jedna letka bitevních vrtulníků Mi-24/35 a jedna letka podzvukových bojových letounů L-39ZA. Jejich současný provoz je s ohledem na rozdílné rychlosti těchto letadel v jistém smyslu specifický, a proto i aspekty s tím související jsou z hlediska řízení letového provozu rovněž specifické ve srovnání např. s letištěm Čáslav.
Řízení letového provozu na LS LPS letiště Náměšť zajišťuje celkem 18 řídících, z toho je 13 mužů a 5 žen. Pracovní cyklus je velice variabilní a záleží na organizaci letového dne 22. základny letectva, tj., zda se provádí letecký výcvik v letové směně nebo jednotlivými lety a naostatním letovém provozu, vojenském nebo civilním. Denně jsou organizovány nejvýše dvě letové směny v celkové maximální délce 14 hodin. Jednotlivé výcvikové lety se provádějí většinou v průběhu celého dne v závislosti na druhu cvičení, zpravidla od 8 do 22 hodin koordinovaného světového času (Universal Time Converted - UTC). V průběhu celé směny je LS LPS rovněž zodpovědné za řízení provozu ostatních letounů ve svém CTR, které provádí letecký výcvik z ostatních letišť, vzlety hotovostních letounů JAS-39 apod. Střídání na pracovišti rovněž závisí na meteorologických podmínkách. Každý řídící má měsíčně 7 až 9 služeb. Tím je fond pracovní doby naplněn na 100 % každý měsíc, k výrazným přesčasům nedochází.
Přerov
Obrázek č. 6 LS LPS Přerov (Pramen: http://www.prerov.army.cz/335/twr_1.jpg)
Letiště Přerov je vojenské mezinárodní neveřejné letiště, které rovněž zabezpečuje smíšený letecký provoz, tj. mimo letky vrtulníků 23. základny vrtulníkového letectva Mi-171Š a Mi-17 zde probíhá také civilní provoz.
Řízení letového provozu na LS LPS letiště Přerov zajišťuje celkem 14 řídících ve směnném provozu, z toho je 10 mužů a 4 ženy. Délka služby je 24, 12 nebo 8 hodin. Od pondělí do čtvrtka jsou ve směně 3 řídící, od pátku do neděle 2 řídící. Vzhledem k neúplné vycvičenosti personálu není možné střídat řídící na jednotlivých pracovištích, jak je výše popsáno u ostatních letišť. Znamená to tedy, že každý řídící vykonává činnost na pracovišti podle své kvalifikace po dobu celé služby, ale vždy tak, aby byly obsazeny pozice TWR a APP. Ve vybrané dny je dále obsazeno pracoviště PAR. Z toho důvodu probíhá řízení 24 hodin bez vystřídání na pracovišti. Intenzita provozu rozložená do celého dne je značně variabilní, a proto mohou být pracoviště APP a PAR sloučena (a činnost vykonávána jedním řídícím). Takto je možné jednoho řídícího vyčlenit na odpočinek či vystřídání na pozici TWR. Přesně kvantifikovat však tuto činnost není možné. Každý řídící má měsíčně přibližně 8 směn. Tím je fond pracovní doby naplněn na 105 % každý měsíc.
Porovnání jednotlivých LS LPS v AČR
Tabulka 2 Porovnání počtu řídících na LS LPS, ve směně, plánované délky a počty služeb a naplněnost fondu pracovní doby na jednotlivých letištích
| Kbely | Čáslav | Pardubice | Náměšť | Přerov | |||||
Počet řídících celkem |
18 | 14 | 13 | 18 | 14 | ||||
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy |
| 10 | 8 | 9 | 5 | 10 | 3 | 13 | 5 | 10 | 4 |
| Počet řídících ve směně | 3-4 | 3-4 | 3-4 | 4 | 3 | ||||
| Délka služby (h) | 24 | 24, 12 | 24, 12, 8 | 24 | 24, 12, 8,5 | ||||
| Počet služeb v měsíci | 8 | 7-9 | 7 | 7-9 | 8 | ||||
| Naplněnost fondu pracovní doby (%) | 110 | 120 | 130 | 100 | 105 |
Z uvedené tabulky vyplývá, že jednotlivá stanoviště LS LPS se v zásadě neliší počtem řídících ve směně (3 až 4) ani počtem 24hodinových služeb. Rozdíly jsou v zařazení kratších služeb (12 a 8,5 hodin) s ohledem na specifiku provozu na jednotlivých letištích. Přesčasová práce u 4 letišť se pohybuje od 5 % do 30 %, v případě průměrného měsíce, tj. s 22 pracovními dny (187 hodin), činí od 9 do 56 hodin.
Závěr
Cílem tohoto článku bylo shrnout, porovnat a zobecnit pracovní vytížení řídících letového provozu v rámci Vojenského oblastního střediska řízení letového provozu a jednotlivých letištních stanovišť letových provozních služeb z hlediska personální naplněnosti, počtu služeb, složení směn, druhů zabezpečovaných leteckých činností a z toho vyplývajícího množství odpracovaných, resp. přesčasových hodin. V žádném případě nebylo záměrem bagatelizovat jakékoli stanoviště letových provozních služeb nebo hodnotit úroveň vycvičenosti jednotlivých osob a kvalitu poskytovaných letových provozních služeb. Práce se nicméně dotýká stále nevyřešeného postavení příslušníků AČR zařazených do směnného provozu s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou vůči ,,ostatním" vojákům ve věci plnění služební tělovýchovy (a jeho kontrola), zejména jejího (ne)započítávání do fondu pracovní doby a čerpání služebního volna. Jednoznačnou snahou je, aby přesčasová práce byla minimální nebo v ideálním případě žádná z důvodu nenavyšování nákladů na mzdy. Vedle příznivého finančního dopadu mají však nízké počty přesčasové práce naprosto kladný význam pro kvalitu poskytovaných letových provozních služeb a tedy bezpečnost letového provozu. ,,Správný" počet odpracovaných hodin bezpochyby přispívá k vypracování a prohlubování správných návyků, které jsou při řízení letového provozu nutností. Na druhé straně však vyšší množství přesčasové práce a zatěžování řídících letového provozu může negativně ovlivňovat jejich schopnosti a možnosti kvalitně a bezpečně vykonávat svou práci, tj. řídit letový provoz.
Zpracování článku podpořeno grantem ČVUT v Praze, SGS12/164/OHK2/2T/16
Seznam použitých zkratek
| Zkratka | Český význam (používá-li se) | Anglický význam (používá-li se) |
| APP | Přibližovací | Approach |
| ASC | Asistent vedoucího směny | Assistent SC |
| ASM | Uspořádání vzdušného prostoru | Airspace Management |
| ATS | Letové provozní služby | Air Traffic Services |
| AWACS | Vzdušný systém výstrahy a řízení | Airborne Warning and Control System |
| CLV | Centrum leteckého výcviku | |
| CTR | Řízený okrsek letiště | Controlled Zone |
| ČR | Česká republika | |
| EBA | East Bohemian Airport, a. s. | |
| EC | Radarový řídící | Executive Controller |
EUROCONTROL |
Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu |
|
| FDO | Asistent opravy dat | Flight Data Officer |
| FEAST | První evropský test pro výběr řídících letového provozu | First European Air Traffic Controller Selection Test |
| FIR | Letový informační region | Flight Information Region |
| IATCC | Národní integrované středisko řízení letového provozu České republiky | Integrated Air Traffic Control Centre |
| ICAO | Mezinárodní organizace pro civilní letectví | International Civil Aviation Organization |
| JAR | Společné letecké předpisy | Joint Aviation Requirements |
| LPS | Letové provozní služby | |
| LS LPS | Letištní stanoviště letových provozních služeb | |
| MACC | Vojenské oblastní středisko řízení (letového provozu) | Military Area Control Centre |
| NaPoSy PVO ČR | Národní posilový systém protivzdušné obrany ČR | |
| NATINADS | Systém protivzdušné obrany NATO | NATO Integrated Air Defence System |
| NATO | Organizace Severoatlantické smlouvy | North Atlantic Treaty Organization |
| NVMO | Normativní výnos Ministerstva obrany | |
| PAR | Přesný přibližovací radar | Precision Approach Radar |
| PC | Procedurální řídící | Planning Controller |
| PVO | Protivzdušná obrana | |
| ŘLP AČR | Řízení letového provozu Armády České republiky | |
| SC | Vedoucí směny | Supervisor Controller |
| SLP | Standardizovaný jazykový profil | Standardized Language Profile |
| STANAG | Standardizační dohoda | Standardization Agreement |
| TWR | Věž | Tower |
| ÚCL | Úřad pro civilní letectví | |
| ÚLZ | Ústav leteckého zdravotnictví | |
| UTC | Koordinovaný světový čas | Universal Time Converted |
Literatura
[1] NVMO č. 12/2011 Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Věstník MO 7/2011, 4. 4. 2011. Praha: MO ČR.
[2] Řízení letového provozu Armády České republiky. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z:http://10.192.208.25//index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=1
[3] Vojenské mezinárodní neveřejné letiště Kbely. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 25.08.2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://10.192.208.25/ext/rlp/AIP/Ad/Ad_2/LKKB/Ad-2-kb.pdf
[4] Vojenské mezinárodní neveřejné letiště Čáslav. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 27.07.2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://10.192.208.25/ext/rlp/AIP/Ad/Ad_2/LKCV/Ad-2-cv.pdf
[5] Vojenské mezinárodní veřejné letiště Pardubice. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 4.6.2009 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://10.192.208.25/ext/rlp/AIP/Ad/Ad_2/LKPD/Ad-2-pd.pdf
[6] Vojenské mezinárodní neveřejné letiště Náměšť. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 20.10.2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://10.192.208.25/ext/rlp/AIP/Ad/Ad_2/LKNA/Ad-2-na.pdf
[7] class="odrazka">[] Vojenské mezinárodní neveřejné letiště Přerov. Štábní informační systém Armády České republiky: Stránky Řízení letového provozu Armády České republiky [online]. 6.5.2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://10.192.208.25/ext/rlp/AIP/Ad/Ad_2/LKPO/Ad-2-po.pdf