Pavel OTŘÍSAL
Klíčová slova:
Chemické vojsko, pozemní síly, operace, chemické zabezpečení, ochrana proti ZHN
Úvod
Jednotky a útvary chemického vojska (CHV) Armády České republiky (AČR) sehrávaly a nadále sehrávají velice významnou roli ve vojenských operacích. Jsou určeny k plnění specifických a nejsložitějších úkolů chemického zabezpečení (CHZ) a podílejí se na ochraně vojsk zejména řešením nejsložitějších otázek ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Ve své odborné činnosti se řídí doktrínami, vojenskými předpisy, vojenskými publikacemi a vojenskými pomůckami stanovujícími odborný rámec jejich činnosti. Mnohdy se ale poněkud pozapomíná na skutečnost, že vysoce odborná a specializovaná činnost specialistů CHV AČR vychází z podkladu vševojskových operačních doktrín, vojenských řádů a předpisů a že jejich nedůsledná aplikace v praxi může vést v prvopočáteční fázi například k nepochopení rámce odborného úkolu a v konečné fázi i k jeho nesplnění. Ve své pedagogické praxi se s problémy nedokonalé znalosti vševojskového rámce operační činnosti vojsk prakticky každodenně potkávám, a tudíž považuji za nutné, alespoň touto stručnou formou, přiblížit některé novinky, které na poli vojenských doktrín a taktických publikací v nedávné minulosti byly, případně v dohledné době budou vydány.
1 Obecné vymezení působnosti doktríny ,,Pozemní síly v operacích"
Operační doktrína ,,Pozemní síly v operacích" [1], která byla zpracována ke dni 1. listopadu 2010, ale fakticky byla vydána v měsíci červenci 2011, vychází z Vojenské strategie České republiky (ČR) z roku 2008 [2], druhého vydání Doktríny AČR [3], Doktríny AČR v operacích na území ČR pod národním velením [4], Doktríny AČR v mezinárodních operacích [5], Doktríny spojeneckých pozemních operací AJP-3.2 (Doktrína spojeneckých pozemních operací) [6] a ostatních souvisejících standardů a doktrín NATO.
Z členství ČR v Severoatlantické alianci a Evropské unii (EU) a z přijatých závazků vyplývá, že pozemní síly AČR povedou bojovou činnost zpravidla v rámci koalice sil. Doktrína ,,Pozemní síly v operacích" je odrazem aplikace AJP-3.2 [6] do podmínek ozbrojených sil ČR.
Při řešení problematiky použití druhů vojsk a služeb, použití vzdušných sil a dalších dílčích oblastí použití jednotek AČR se doktrína odvolává na již vydané publikace. V působnosti CHV AČR se jedná zejména o služební předpisy Vševojsk-2-1 [7], Vševojsk-2-6 [8] a Chem-1-4 [9].
Účelem doktríny je objasnit podíl pozemních sil na vedení společných spojeneckých operací, vysvětlit způsob a zásady vedení pozemních operací a způsob zapojení pozemních sil AČR do těchto operací. Při vyvozování úkolů pozemních sil AČR tato doktrína vychází z úkolů a ambicí definovaných v Doktríně AČR [3].
Doktrína popisuje charakter pozemních operací a podíl pozemních sil na nich. Vychází ze skutečnosti, že bojová činnost pozemních sil není vedena izolovaně, že většina operací současnosti je vedena společnými silami (se zapojením pozemních, vzdušných, případně i námořních sil), koaličními uskupeními a se zapojením řady nevojenských organizací. Bez spolupráce vojenských sil s vládními a nevládními organizacemi nelze zpravidla dosáhnout strategických a operačních cílů operace (tažení). Koaliční charakter vedení boje a zapojení nevojenských subjektů se promítá do plánování a organizace boje na všech úrovních velení a řízení, od strategické až po taktickou.
Doktrína řeší charakteristické rysy soudobého boje a definuje druhy taktických činností využívané při řešení bojových situací v různém operačním prostředí, v němž mohou jednotky pozemních sil AČR plnit bojový úkol.
Zásady a principy pro vedení spojeneckých operací uváděné v doktríně jsou plně aplikovatelné ve všech typech operací a jsou použitelné rovněž v operacích vedených na území ČR pod národním velením. Doktrína je rovněž určena jako studijní materiál pro pedagogy a studenty vojenských vzdělávacích programů.
Při aplikaci jednotlivých ustanovení doktríny, v rámci praktického nasazení vojsk a zejména při její průběžné aktualizaci, je třeba využívat zevšeobecňování zkušeností ozbrojených sil států NATO (Lessons Learned), získaných z vedení bojových a protipovstaleckých operací, operací na podporu míru, z vojenského mírového nasazení a ze společných cvičení. K tomuto účelu jsou odborem doktrín Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově (ODo VeV - VA) pravidelně vydávány publikace s obecným názvem ,,Zkušenosti z operací", jejichž elektronická forma (ve formátu pdf) je ke stažení na stránkách Štábního informačního systému v sekci týkající se ODo VeV - VA ve Vyškově nebo tištěná (omezeně) i elektronická forma je u učitelů taktiky a bojového použití jednotek (útvaru) CHV oddělení CHV a technicko-ekonomického rozvoje (OdCHVaTER) Ústavu OPZHN.
Doktrína je zaměřena na použití pozemních sil v operacích. Použití vzdušných sil je řešeno pouze okrajově, se zaměřením na otázky vzájemné součinnosti a podpory pozemního boje [10].
Doktrína se neobejde bez užívání vojenských odborných pojmů a obecně užívaných zkratek, národních i aliančních. V zájmu jednotného chápání jejich významu je přímo v textu článků, v nichž jsou poprvé uvedeny, nebo tam, kde je to nutné, podán jejich stručný výklad. Obecně je používána vojenská terminologie v souladu s aktuálním zněním AAP-6 [11]. Zpracovatelé za oblast problematiky CHV AČR velice striktně dodržovali ustanovení názvoslovné normy [12], AAP-15 [13] a AAP-21 [14]. Velmi důležité je, že poprvé v historii vydávání vojenských publikaci byl objasněn princip, že pro označení protistojící strany (protivníka) je v celém dokumentu používán pojem ,,protivník".
2 Charakteristika doktríny ,,Pozemní síly v operacích"
Doktrína ,,Pozemní síly v operacích" je členěna do 4 kapitol, které by spíše snesly označení hlavy. Pro potřeby tohoto článku se přidržím tohoto označení, které lépe vystihuje strukturu doktríny.
2.1 Hlava první ,,Použití pozemních sil v operacích"
Hlava první nazvaná ,,Použití pozemních sil v operacích" obsahuje 5 kapitol a celkem 17 podkapitol. Stěžejní ustanovení se týká části charakteristiky vojenských operací. Je v ní uvedeno, že operace mají charakter všeobecný, pozemní, vzdušný nebo námořní. Mohou být národní nebo mnohonárodní a jsou zpravidla vedeny za účasti (se zapojením) více druhů sil jako společné operace. Vojenská operace, v níž se vzhledem k rozdílné ekonomické vyspělosti soupeřících států projevují značné rozdíly v rozsahu nasazených sil, jejich vycvičenosti a v technologické vybavenosti nasazených sil a prostředků a v důsledku toho i ve způsobech jejich používání válčícími stranami, může mít charakter asymetrického konfliktu (operace). Podle rozsahu použití a množství sil a prostředků nasazených do operace mohou mít mnohonárodní vojenské operace charakter operace vysoké nebo nízké intenzity a podle druhu použitých prostředků je lze rozlišovat na operace vedené bez použití nebo s použitím ZHN. Toto ustanovení je převzato z prvního vydání Doktríny AČR [15]. V rámci definice všeobecného rámce specifických operací jsou zmíněny také humanitární a podpůrné operace, u kterých je uvedeno, že: ,,Tyto operace mohou reagovat na živelní katastrofy, např. zemětřesení, povodně apod., nebo antropogenní katastrofy způsobené v důsledku lidské činnosti, jako je např. radioaktivní, biologické nebo chemické zamoření apod." Tato formulace, i když neodpovídá zavedenému názvosloví CHV AČR, stanovuje rámec praktické činnosti chemických jednotek vojenských záchranných útvarů (VZÚ), jejichž odborná specifikace není dále rozebírána. V rámci humanitárních operací se předpokládá řešení následků živelních katastrof, jako jsou např. zemětřesení, povodně apod., nebo katastrof způsobených lidskou činností, jako je např. radioaktivní, biologické nebo chemické znečištění. Účelem pomoci je rovněž zajištění prostředků na přežití obyvatelstva. Při řešení otázek úniků průmyslových nebezpečných látek (PNL) se primárně předpokládá nasazení CHV AČR v součinnosti s vojenskými záchrannými útvary (VZÚ). V podstatě stejný text se objevuje v části týkající se ,,Řešení následků živelních katastrof", jako jsou např. zemětřesení, povodně apod., nebo katastrof způsobených lidskou činností, jako je např. radioaktivní, biologické nebo chemické znečištění. Účelem pomoci je rovněž zajištění prostředků na přežití obyvatelstva. Opravdu velice podrobným studiem doktríny čtenář dojde k závěru, že část týkající ,,Řešení následků živelních katastrof" je pouhou předmluvou k textu uvedenému v rámci textu spadajícího do problematiky ,,Řešení následků živelních katastrof", což v prvopočáteční fázi může působit poněkud zmatečně.
Kromě námořních, pozemních, vzdušných a speciálních operací vytyčují spojenecké doktríny další činnosti, které umožňují nebo zabezpečují vedení těchto operací. Aktivity umožňující vedení operací zahrnují činnosti, které mohou působit zmatek v dosavadním chápání problematiky CHZ a OPZHN tím, že do jednoho odstavce dostávají pojmy jako ,,ochrana" a ,,zabezpečení". Aktivity umožňující vedení operací totiž, v souladu s textem doktríny, zahrnují následující činnosti:
V preambuli odstavce je uveden text: ,,které umožňují nebo zabezpečují". Z logiky současného chápání CHZ a OPZHN by měla být vymezena i problematika CHZ, která však zmíněna není. Takovéto uvedení spíše vzbuzuje myšlenku, že si autorský kolektiv vytvořil ,,zadní vrátka" k přijetí konceptu CBRN Defence [16, 17], který prozatím nebyl schválen a jehož koncept je připraven k zavedení.
V části týkající se ,,Trvalých aspektů soudobého boje" je část věnována ,,Symetrii a asymetrii" soudobých operací, kde je zdůrazněno, že asymetrický boj má zpravidla charakter střetnutí pravidelných ozbrojených sil jedné strany s nepravidelnými (polovojenskými) silami druhé strany, jejichž způsoby boje (bojové činnosti), používané metody a prostředky se liší od způsobů vedení boje pravidelnými ozbrojenými silami a zpravidla mají charakter specifického, převážně partyzánského (guerillového) způsobu boje. Toto vnímání asymetrie nevybočuje z vnímání obecného významu pojmů. Je ale velmi důležité zmínit, že mezi současné příklady možných reakcí na nasazení konvenčních sil patří použití nekonvenčních sil, prostředků nenáročných na technologii (domácká výroba) nebo naopak chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní, čemuž se v souhrnu také říká ,,asymetrické bojové činnosti". Tato formulace jednoznačně zvýrazňuje význam CHV AČR jako nástroje pro řešení nejsložitějších otázek spojených s OPZHN a CHZ v asymetrických operacích.
V kapitole 2 ,,Způsoby vedení pozemních operací" a v její podkapitole ,,Principy uplatňované při vedení pozemních operací" je stanoveno, že pro vedení pozemních operací je důležité pochopení a znalost hlavních principů (zásad) společných mnohonárodních operací, které se osvědčily v minulých konfliktech [18]. Tyto principy nemají sice absolutní platnost a státy mohou klást na různé z nich různý důraz. Je však obecná shoda o jejich důležitosti a významu. Pouhé uplatnění těchto základních principů však není zárukou vítězství, důležitou roli hraje zdravý rozum a vyvážený úsudek velitele. Okolnosti diktují relativní důležitost každého z nich a v některých případech nemůže velitel plně lpět na jednom principu bez toho, aby zanedbal jiný. Úkolem velitele je znát, kam položit důraz v daném okamžiku. Proto tyto obecné principy nejsou neměnné zákony, ale jsou obecným návodem na jednání. Operační situace může vyžadovat větší důraz jen na některé principy, například principy překvapení a soustředění sil mohou mít jiný význam v mírových operacích než v bojových operacích velkého rozsahu. V dalším textu je vymezena ,,bojová podpora" takto: ,,Efektivní bojová podpora násobí účinnost a ničivou sílu bojových jednotek. Správné použití všech prvků bojové podpory je proto zásadní pro úspěšné splnění cílů operace a kvalitní plnění dílčích úkolů ostatními prvky sestavy uskupení. Síly bojové podpory mají schopnosti letálního i neletálního, především výběrového působení na protivníka, na jeho objekty a systémy, případně i na další aktéry nacházející se v prostoru operace. Získávají nezbytné informace o protivníkovi, o dalších aktérech, o prostředí činnosti vlastních vojsk ve prospěch rozhodovacího procesu velitelů a ve prospěch navádění prostředků působení, vytvářejí podmínky pro účinný manévr a pro činnost vlastních vojsk a mohou zásadně ztížit činnost sil protivníka." Význam tohoto textu ve vztahu k ,,bojové podpoře" bude vysvětlen dále. Ve stejné pasáži doktríny nazvané ,,Bezpečnost, odolnost a ochrana sil" je uvedeno: ,,Bezpečnost (utajení) zvyšuje volnost činnosti a omezuje zranitelnost vůči nepřátelským aktivitám nebo hrozbám. Aktivní a pasivní bezpečnostní opatření napomáhají zamezení úniku informací důležitých pro protivníka. Odolnost a ochrana sil patří mezi základní principy vedení mnohonárodních operací. Velitel musí provést veškeré kroky k tomu, aby zabezpečil a chránil svá vojska tak, aby splnil svůj úkol. Odolnosti sil se dosahuje omezením zranitelnosti vlastních vojsk před působením protivníka. Spočívá ve schopnosti efektivně čelit účinkům ZHN, úderům taktického letectva a dělostřelectva protivníka, ztečím tanků a pěchoty, vysazení a činnosti vzdušných výsadků, vysoce přesným zbraním, intenzivnímu působení prostředků elektronického boje a kybernetickému působení a nekonvenčním způsobům útoku v podmínkách asymetrického boje." Tento text opět zdůrazňuje přijímání opatření OPZHN právě na úrovni vševojskové a nikoli primárně jako záležitost CHV AČR.
V problematice povinností štábu jsou vymezeny konkrétní prioritní úkoly složek štábu. Z pohledu řešené problematiky je důležité vyzdvihnout úlohu zpravodajského zabezpečení, které mimo jiné plní součinnostní úkoly s ostatními složkami štábu při hodnocení prostoru operace, možnosti použití ZHN protivníkem, maskování, klamání a informačních operací. Takto vydefinovaná součinnost, která se dostala do obecné doktríny prakticky poprvé, vyjasňuje mnohdy problematické vazby uvnitř štábů všech stupňů velení, kdy řešení otázek součinnosti v otázkách ZHN bylo velmi komplikované a problematické. Je jen otázkou času, až se orgány řešící zpravodajské zabezpečení ztotožní s tím, že s problematikou ZHN úzce souvisí i PNL, které exaktně doktrínou zmíněny nejsou. To však do budoucna problematické (alespoň doufám) nebude, protože část příslušníků oddělení chemického vojska a technicko- ekonomického rozvoje (OdCHVaTER) Ústavu OPZHN se na přípravě zpravodajských specialistů podílí.
V kapitole 5 ,,Součásti a typy pozemních sil" jsou vydefinovány ,,Součásti pozemních sil", mezi které jsou zařazeny jednotky bojové podpory a jednotky bojového zabezpečení. Součásti bojové podpory (Combat Support - CS) zahrnují ty druhy vojsk, které se ničením protivníka podílejí přímo na plnění bojových úkolů a které bojovým silám poskytují v průběhu boje zejména palebnou a jinou podporu, přičemž nemusí být přímo (bezprostředně) v dotyku s pozemním protivníkem. Součástí bojové podpory jsou jednotky (útvary) palebné podpory (dělostřelectvo, vojskové letectvo), pozemní protivzdušné obrany, průzkumu a elektronického boje, ženijního vojska, taktického letectva, vojenské policie, chemické jednotky (ochrana proti ZHN), CIMIC/PsyOp, případně i některé další síly a prostředky. Bojová podpora zahrnuje rovněž zpravodajskou činnost. Co se týče jednotek bojového zabezpečení, je uvedeno: ,,Součásti bojového zabezpečení (Combat Service Support - CSS) zahrnují ty druhy vojsk a služeb, které svou činností vytvářejí bojovým jednotkám a jednotkám a prostředkům bojové podpory materiální a jiné podmínky pro plnění úkolu (vedení bojové činnosti). Patří mezi ně především jednotky (útvary) logistiky, zdravotnického a veterinárního zabezpečení, geografické, hydrometeorologické služby a dalších odborných služeb. Doktrína NATO zařazuje do této kategorie rovněž ženijní stavební jednotky." Je jenom s podivem, že CHV AČR (chemické zabezpečení) zde není zmíněno, ačkoli bylo a je tradičně stavěno do popředí před např. geografické zabezpečení. Z hlediska svého významu a historických tradic by si zajisté zasloužilo exaktní uvedení. Pod slovem ,,především" si tuto problematiku prakticky nikdo okamžitě do patřičné souvislosti nedá.
2.2 Hlava druhá ,,Úloha druhů sil, druhů vojsk a služeb v operacích"
Druhá hlava, která byla autory pojmenována jako ,,Úloha druhů sil, druhů vojsk a služeb v operacích", do sebe integruje 2 kapitoly a 5 podkapitol.
V kapitole 6 ,,Pozemní síly" je uvedeno: ,,Pozemní síly (Land Forces) tvoří hlavní součást ozbrojených sil (společných sil) a představují rozhodující síly pro obranu zájmů Aliance. Úkolem pozemních sil v operaci je držení prostoru, ničení sil protivníka, obsazení teritoria, znovuzískání ztracených území a zajištění stabilizace na těchto územích. Musí být schopny vést činnost v plném spektru současných operací, dosáhnout rozhodujících úspěchů a vytvořit podmínky pro následné operace. Nedílnou součástí pozemních sil je vojskové letectvo (vrtulníky) [19]." Z uvedeného textu je patrná evidentní snaha o zahrnutí aspektů zabezpečení činností sil, ale o jejich ochraně zmínka chybí. Toto je možné považovat za poměrně zásadní, a to právě proto, že CHV AČR na problematice OPZHN výrazně profituje.
V kapitole sedmé nazvané ,,Úloha druhů sil, druhů vojsk a služeb AČR v operacích" v podkapitole ,,Druhy sil, druhy vojsk a služeb AČR" v části ,,Pozemní síly" jsou vydefinovány pozemní síly AČR, mezi něž zcela právem patří CHV, které je uvedeno na 4. místě z 8 za mechanizovaným vojskem, dělostřelectvem a ženijním vojskem. Definice CHV je uvedena takto: ,,Chemické vojsko je určeno k chemickému zabezpečení svazků, útvarů a zařízení. V oblasti ochrany proti biologickým zbraním provádí nespecifický biologický průzkum. Jednotky radiační, chemické a biologické ochrany jsou schopny plnit nejsložitější a specifické úkoly ochrany proti ZHN a PNL (CBRN Defense - CBRNDef), chemického zabezpečení (Chemical Support) a podpory ve prospěch jednotek a úkolových uskupení AČR, NATO i EU ve všech druzích operací. Jsou schopny plnit úkoly informační podpory v oblasti OPZHN - NATO CBRN Reach-Back, úkoly při odstraňování následků napadení ZHN a PNL, podpoře EOD a při ochraně svazků, útvarů a zařízení v prostorech kontaminovaných radioaktivními, bojovými chemickými a bojovými biologickými látkami a PNL. Vyčleňovaní specialisté chemického vojska jsou schopni plnit odborné úkoly ve štábech a společných poradních týmech. Na území ČR jsou schopny v případě radiačních a chemických havárií, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí plnit, v součinnosti s integrovaným záchranným systémem, úkoly spojené s odstraňováním následků těchto událostí. K monitorování radiační situace se využívají síly a prostředky vojenských útvarů a zařízení, které jsou začleněny do Armádní radiační monitorovací sítě (ARMS)." Tato definice je částečně založena na znění názvoslovné normy [12], ale k jejímu znění je možné uvést následující připomínky:
2.3 Hlava třetí ,,Bojová podpora"
Hlava třetí nazvaná ,,Bojová podpora" obsahuje 9 kapitol a v rámci nich dalších 28 podkapitol.
V kapitole osmé jsou uvedeny charakteristiky a cíle bojové podpory. Bojová podpora (Combat Support - CS) představuje souhrn činností jednotek druhů vojsk, kterými se tyto jednotky přímo podílejí, v součinnosti s bojovými jednotkami, na ničení protivníka a plnění bojového úkolu. Bojová podpora zahrnuje palebnou podporu dělostřelectvem, letectvem a bojovými vrtulníky, protivzdušnou obranu, zpravodajství, sledování, zjišťování cílů, průzkum a elektronický boj (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance - ISR), ženijní podporu, policejní zabezpečení, ochranu proti ZHN a podporu v oblasti CIMIC/PsyOp(s) a Info Ops. Součásti bojové podpory disponují schopnostmi letálního i neletálního, především výběrového působení na protivníka, na jeho objekty a systémy a případně na další aktéry nacházející se v prostoru operace. Ve prospěch rozhodovacího procesu velitelů a ve prospěch navádění prostředků působení zabezpečují získávání nezbytných informací o protivníkovi, o dalších aktérech působících v prostoru operace, o prostředí a o činnosti vlastních vojsk. Dalším úkolem těchto sil je vytvářet nezbytné podmínky pro činnost vlastních vojsk a ztěžovat činnost sil protivníka. Součástí bojové podpory jsou jednotky (útvary) palebné podpory (pozemního a námořního dělostřelectva, vojskového a taktického letectva), protivzdušné obrany, průzkumu a elektronického boje, ženijního vojska, letectva, vojenské policie, chemické jednotky (CBRNDef Combat Support), CIMIC/PsyOp, případně i některé další síly a prostředky. Za textem ,,(CBRNDef Combat Support)" je odkaz pod čarou, kde je uvedeno: ,,Rozumí se účast jednotek a útvarů chemického vojska na podpoře bojových úkolů realizací opatření OPZHN a chemického zabezpečení souvisejících s přímou podporou probíhajících nebo nadcházejících operací. Podpora boje zahrnuje realizaci nejsložitějších opatření OPZHN ve prospěch činnosti vojsk spojených s udržováním sil v průběhu všech fází operace. Jednotky chemického vojska jsou při nasazení do operace mimo území ČR součástí bojové podpory." Tento text svým způsobem vyjasňuje úkoly CHV AČR v rámci bojové podpory, což bez uvedení této poznámky nebylo srozumitelné. Dílčím způsobem nelogické a hlavně nepraktické je to, že úkoly CHV AČR nejsou v jednotlivých kapitolách této hlavy řešeny, ačkoli by se dalo předpokládat, že jejich specifikace vzhledem k těm nejspecifičtějším úkolům CHV AČR v oblasti CHZ a OPZHN by zmíněny být mohly. Všechny úkoly CHV AČR spadající do oblasti CHZ a OPZHN (bez rozdílu nutnosti specializace) jsou začleněny ho hlavy následující.
2.4 Hlava čtvrtá ,,Zabezpečení, služby a ochrana vojsk"
Čtvrtá hlava, ,,Zabezpečení, služby a ochrana vojsk" obsahuje 3 kapitoly a 21 podkapitol. Z hlediska působnosti CHV AČR je tato kapitola zcela zásadní. V kapitole 17. ,,Zabezpečení činnosti vojsk" jsou v části ,,Charakteristika a cíle zabezpečení činnosti vojsk" uvedeny základní charakteristiky zabezpečení činnosti sil. Je uvedeno, že opatření jsou organizována a realizována v jednotlivých druzích zabezpečení, zahrnujících zejména logistickou podporu, zdravotnické a veterinární zabezpečení, chemické zabezpečení, geografické a hydrometeorologické zabezpečení, komunikační a informační zabezpečení a světelné zabezpečení, a to buď vlastními silami a prostředky jednotlivých druhů vojsk, nebo formou odborné (specifické) činnosti k tomu určených útvarů (jednotek) druhů vojsk. Součástí zabezpečení činnosti vojsk je rovněž personální a finanční zabezpečení. Jenom pro informaci dodávám, že druhy zabezpečení jsou vnímány odlišněji, než jak tomu bylo v [20] a v [21]. Definice CHZ, uvedená v této kapitole: ,,Chemické zabezpečení (Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Support) tvoří souhrn opatření, jejichž cílem je vytvořit svazkům, útvarům, jednotkám a zařízením potřebné podmínky ke splnění jejich úkolů při kontaminaci radioaktivními, bojovými chemickými, bojovými biologickými a průmyslovými nebezpečnými látkami a podílet se na jejich ochraně.", odráží skutečný stav věci až na výše zmíněny sporný překlad. Jsou zahrnuty i biologické zbraně a PNL, což odpovídá současnému chápání CHZ. Další text uvedený v kapitole 17.4 vyplývá ze Vševojsk-2-6.
Kapitola 19 se zabývá otázkami ochrany vojsk. Kromě všeobecně známých opatření jsou nově uvedena opatření v rámci ochrany proti improvizovaným výbušným zařízením (IED). Text týkající se problematiky OPZHN v podmínkách AČR podrobněji rozpracovává předpis Vševojsk-2-1. Touto odvolávkou končí ustanovení, která jsou plně v souladu nejenom se zmíněným předpisem, ale i např. [22].
3 Některé terminologické nesrovnalosti
V textu doktríny se objevují některé terminologické nesrovnalosti, které však nemají zásadní vliv na srozumitelnost dokumentu. Například znění ,,Tyto operace mohou reagovat na živelní katastrofy, např. zemětřesení, povodně apod., nebo antropogenní katastrofy způsobené v důsledku lidské činnosti, jako je např. radioaktivní, biologické nebo chemické zamoření apod.", odrážejí staré vnímání pojmů kontaminace. Specialisté ženijního vojska například v rámci opatření všeobecné ženijní podpory vyjmenovávají její úkoly a jeden z nich uvádí takto: ,,Podíl na dekontaminaci od chemických, biologických, radiologických a jaderných látek". Je asi zřejmé, že daný úkol mohl být specifikován lépe.
Závěr
Obsah operační doktríny ,,Pozemní síly v operacích" tvoří ucelený teoretický základ pro navazující a související taktické doktríny a vojenské předpisy pozemních sil AČR, jakož i pro taktické doktríny a vojenské předpisy druhů vojsk a služeb. I přes uvedené drobné připomínky je velmi důležité připomenout, že v celém dokumentu jsou vojenští chemici vidět, že role VZÚ není zpochybněna a tím že CHV AČR má velmi významný doklad pro obhajobu svých odborných aktivit.
V rámci studia a praktické realizace ustanovení doktríny ,,Pozemní síly v operacích" navrhuji:
Literatura
[1] Pub-31-10-01 Pozemní síly v operacích. 1. vyd. Vyškov: Institut doktrín VeV - VA, 2011. 296 s.
[2] Vojenská strategie České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany - AVIS, 2008. 10 s. ISBN: 978-80-7278-483-7.
[3] Doktrína Armády České republiky. 2. vyd. Vyškov: Institut doktrín VeV - VA, 2010. 108 s.
[4] Doktrína AČR v operacích na území ČR pod národním velením. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2007. 96 s.
[5] Doktrína AČR v mnohonárodních operacích. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2008. 143 s.
[6] AJP-3.2 Doktrína spojeneckých pozemních operací (Allied Joint Doctrine for Land Operations). NSA, 2009.
[7] Vševojsk-2-1 Ochrana vojsk proti zbraním hromadného ničení. Praha: Ministerstvo obrany, 2009. 197 s.
[8] Vševojsk-2-6 Chemické zabezpečení v Armádě České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 2008. 109 s.
[9] Chem-1-4 Monitorování radiační, chemické a biologické situace silami Armády České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany 2009. 88 s.
[10] Pub-30-33-01 Použití vzdušných sil AČR v operacích, Vyškov 2008.
[11] AAP-6 Terminologický slovník pojmů a definic NATO (NATO Glossary of Terms and Definitions - anglicky a francouzsky). NSA 2010, český překlad Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2010.
[12] NN 30 0101. CHEMICKÉ VOJSKO: Názvoslovná norma. 3. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 2009. 222 s.
[13] AAP-15 Slovník zkratek používaných v dokumentech a publikacích NATO. (NATO Glossary of Abbreviations Used in NATO Documents and Publications). NSA 2009, český překlad Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, 2009.
[14] AAP-21(D) NATO Glossary of Chemical, Biological, Radiological And Nuclear Terms and Definitions English and French. NSA 2009.
[15] Doktrína Armády České republiky. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2004. 147 s.
[16] OTŘÍSAL, Pavel, KUČÍK, Jozef, SKALIČAN, Zdeněk. Realizace sloučených opatření ochrany proti ZHN a chemického zabezpečení do konceptu ochrany proti ZHN a PNL (CBRN Defence). [Studie]. Vyškov: Ústav OPZHN, Univerzita obrany, 2010, 51 s.
[17] KUČÍK, Jozef, SKALIČAN, Zdeněk, OTŘÍSAL, Pavel. Posouzení obsahu opatření chemického zabezpečení a ochrany proti zbraním hromadného ničení. In Sborník příspěvků z konference ,,Nové metody a technologie ochrany proti ZHN a průmyslovým škodlivinám". [CD-ROM]. Vyškov: Ústav OPZHN. Univerzita obrany Brno, 17.-18. 6. 2009. ISBN 978-80-7231-662-5. Adresář: \Paper\Kucik.pdf
[18] Viz AJP-01(D) RD 2 Spojenecká společná doktrína, NSA 2010 a AJP-3(A) Spojenecká doktrína pro společné operace, NSA 2007.
[19] V podmínkách AČR je vojskové letectvo mírově zahrnuto pod vzdušné síly a je používán název vrtulníkové letectvo. Jeho prvky jsou předurčeny pro tvorbu úkolových uskupení.
[20] Všeob-Ř-1 Polní řád pozemních sil Armády České republiky. 2. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 1997. 192 s.
[21] Všeob-Ř-1 Polní řád pozemních sil Armády České republiky. [Návrh předpisu]. 1. vyd. Praha: Generální štáb AČR, 2002. 329 s.
[22] Pub-36-00-01 Ochrana vojsk. Vojenská publikace. 1. vyd. Vyškov: Institut doktrín VeV - VA, 2009. 127 s.