Zpravodajství z lidských zdrojů na operačním a taktickém stupni v podmínkách AČR

Ing. Karel JANÁČ, odbor doktrín Vyškov

Úvod

Jednotky AČR jsou v současnosti nasazovány zejména v zahraničí jako součást mnohonárodních vojenských sil při řešení místních konfliktů, odstraňování následků rozsáhlých živelních a humanitárních katastrof nebo při operacích na prosazení a ochranu zájmů demokratických zemí. Velitelé jsou v těchto typech operací nuceni akceptovat každodenní záměry a požadavky všech zúčastněných stran (koaličních partnerů, vládních a nevládních organizací, místní správy, obyvatelstva a dalších účastníků konfliktu). Pro úspěšné plnění úkolů v takovém operačním prostředí je nezbytné získávat informace o organizační struktuře, vedoucích osobnostech, záměrech a plánech protivníka stejně jako informace o místním obyvatelstvu, jeho náladách a postojích vůči vlastním a koaličním jednotkám a jejich úkolu.

Jedním z nejefektivnějších způsobů získávání takových informací je zpravodajství z lidských zdrojů, tedy získávání informací od osob, které se pohybují nebo mají vztah a znalost prostoru operace. Ani použití nejmodernějších technických prostředků průzkumu a zpravodajství zpravidla neumožňuje získání potřebných informací o záměrech a plánech protivníka, které jsou v mysli jeho vedoucích představitelů, stejně jako získávání informací o situaci a náladách mezi místním obyvatelstvem, na jehož postoji často závisí jak bezpečnost vlastních a koaličních vojáků, tak i úspěch mise. Zpravodajství z lidských zdrojů se tak často stává jediným nebo alespoň nejvýznamnějším způsobem jak získat životně důležité informace.

1. Současné operační prostředí

V současných i budoucích operacích je a bude možné jen obtížně odlišit frontu od zázemí, příslušníky ozbrojených složek nepřítele od civilního obyvatelstva. Tento stav mění zažité způsoby rozhodování, velení a způsob použití sil a prostředků, které má velitel k dispozici.

Zvyšuje se význam iniciativy a samostatnosti nižších stupňů velení. Rozhodující je přesné a včasné zasazení odpovídajících sil, mobilita a udržitelnost v operaci do doby splnění úkolu včetně jejich ochrany, a to i po dobu několika měsíců.

Dynamicky se mění i charakter plněných úkolů a prováděných činností v rámci operace, což zahrnuje střídání i souběh bojové činnosti se stabilizačním a rekonstrukčním úsilím. Ozbrojené síly navíc působí ve spolupráci s celou řadou dalších nevojenských organizací, s nimiž koordinují své aktivity.

Hlavní činnost vojsk probíhá uvnitř společenství obyvatel, především v prostorech s vysokou hustotou osídlení. Při použití sil musí být zohledněny též ekologické aspekty, nutnost ochrany kulturního dědictví a minimalizace vedlejších škod. Znovuobnovení míru a stabilizace státu nebo regionu závisí na zajištění stabilního bezpečného prostředí a na obnovení politických, ekonomických a sociálních funkcí státních a místních tradičních společenských struktur. Význam lidského faktoru v této oblasti nelze podcenit ani nahradit technologickou převahou. Pro úspěch v operacích je často důležité získání důvěry místního obyvatelstva.

Pochopení operačního prostředí a jeho součástí v politické, ekonomické, vojenské, sociální, bezpečnostní a informační oblasti a stavu infrastruktury je klíčovým faktorem pro dosažení cílů operace. Informační procesy, včetně zpravodajského zabezpečení, musí být schopny identifikovat hrozby vůči záměrům dosažení politických cílů a vůči bezpečnosti vlastních sil ve všech fázích operace bez ohledu na to, v jak složitém operačním prostředí budou vojenské síly operovat.

2. Místo zpravodajství z lidských zdrojů ve zpravodajském zabezpečení

V současném operačním prostředí nelze často hodnotit protivníka s využitím šablon a modelů jeho činnosti, protože v případě potenciálního protivníka využívajícího asymetrické přístupy k vedení boje zpravidla nebude k dispozici doktrinální vzor jeho přístupu k ozbrojenému konfliktu, který by říkal, jak pravděpodobně povede bojovou činnost a jaké hrozby z toho pro vlastní úkolové uskupení vyplývají.

Obr. 1 Schopnosti sil a prostředků zpravodajství a průzkumu podle intenzity konfliktu

Význam a úkoly zpravodajství z lidských zdrojů se proto liší podle fáze operace a jejího charakteru. Obecně platí, že čím nižší je intenzita vojenské operace (nebojové, humanitární nebo mírové operace), tím větší je význam a přínos zpravodajství z lidských zdrojů v porovnání s ostatními zpravodajskými obory založenými na využívání technických prostředků, jako je signálové zpravodajství (Signal Inteligence - SIGINT), obrazové zpravodajství (Imagery Inteligence - IMINT) apod., a naopak, čím více se intenzita blíží symetrickému válečnému konfliktu, tím více narůstá význam technických prostředků zpravodajství a průzkumu na úkor zpravodajství z lidských zdrojů (obr. 1).

Pub-20-63-02 Zpravodajství z lidských zdrojů (HUMINT) na operačním a taktickém stupni v podmínkách AČR

Zpravodajství z lidských zdrojů (Human Inteligence - HUMINT) je základní (jednozdrojový) zpravodajský obor, který je definován jako zpravodajský obor zaměřený na shromažďování a zpracování informací získaných od osob. Zdrojem informací mohou být vlastní, spojenecké, stejně jako nepřátelské nebo neutrální osoby. Na operačním a taktickém stupni se pro provádění HUMINT také používá termín polní HUMINT (Field HUMINT).

Je založené na využití informací od osob, které tyto informace získávají prostřednictvím lidských smyslů z místního prostředí. Jedná se zejména o informace:

• o opozičních organizacích, jejich strukturách, záměrech a hlavních představitelích;
• o nelegálních paralelních mocenských strukturách a jejich hlavních představitelích;
• o významných představitelích místního organizovaného zločinu, osobnostech šedé ekonomiky, korupci aj.;
• o náladách obyvatelstva a jeho postojích k místní vládě a koaličním silám;
• o vztazích mezi různými skupinami obyvatel, např. jednotlivými místními kmeny, klany a rodinami.

Pro získání výše uvedených informací budou úkoly zpravodajství z lidských zdrojů především zahrnovat:

• získávání informací od civilního obyvatelstva, včetně utečenců;
• získávání informací od vlastních, spojeneckých vojsk a civilní správy;
• zabezpečení styku s příslušnými správními úřady hostitelské země a spojeneckými partnery;
• výslechy zadržených osob včetně válečných zajatců;
• získávání informací studiem dokumentů a informací z otevřených zdrojů (veřejných sdělovacích prostředků, ústně nebo písemně šířených oznámení a výzev, internetových diskuzí apod.) pro potřeby plánování a podpory vlastní činnosti HUMINT;
• analýzu informací získaných činností prvků HUMINT a zpracování výstupních zpravodajských hlášení;
• provádění zpravodajské ochrany na taktické úrovni.

Jako každý zpravodajský obor má i zpravodajství z lidských zdrojů své výhody a nevýhody.
Mezi výhody patří:

• získávání informací o organizaci, vedoucích osobnostech a plánech činnosti protivníka, o místním obyvatelstvu a jeho náladách a vztahu k zahraničním silám v zemi, které je nemožné nebo velice obtížné získat jinými metodami;
• možnost přímého zaměření (při dotazování a vytěžování zdrojů) k získání odpovědí na prioritní požadavky na zpravodajské informace;
• včasné získání varovných informací o připravovaných útocích a jiných akcích proti vlastním a koaličním silám, případně proti místní správě podporované koaličními silami;
• z hlediska vynaložených nákladů (materiálních i finančních) se jedná o velmi efektivní metodu získávání informací zejména v porovnání s nákladnějšími a složitějšími technickými prostředky průzkumu a zpravodajství.

Využití člověka jako zdroje informací má i své nevýhody, jedná se zejména o následující:

• riziko přímého ohrožení specialistů zpravodajství z lidských zdrojů, kteří se mohou při plnění úkolu dostat do přímého styku s protivníkem;
• neurčitá věrohodnost získané informace, která se mnohdy těžko ověřuje jinými zdroji;
• časová prodleva mezi výskytem zájmové skutečnosti a získáním informace o ní, jejím zpracováním a postoupením k dalšímu využití, což může v některých případech vést i k jejímu částečnému nebo úplnému znehodnocení;
• těžko předvídatelná úspěšnost získání informací komplikující plánování činnosti v oblasti zpravodajství z lidských zdrojů;
• riziko ohrožení využívaného lidského zdroje (kontaktu) vyplývající z jeho spolupráce se specialisty HUMINT, zejména pokud se jedná o využívání opakované;
• riziko využití tohoto druhu zpravodajství protivníkem ke klamání, tj. k podsunutí klamných informací (dezinformací).

3. Metody získávání informací

Stejně jako existují rozmanité typy lidských osobností, existuje i celá řada metod, jak se k člověku jako zdroji informace přiblížit a tuto informaci od něho získat.

Obr. 2 Metody získávání informací při činnosti HUMINT

K zabezpečení splnění úkolů jsou v podmínkách AČR využívány uvedené metody získávání informací, které mohou být v praxi kombinovány a modifikovány a musí se přizpůsobovat situaci v konkrétní operaci (obr. 2):

1. Základní sběr informací (Force Collection Activity). Základním prvkem provádějícím získávání informací z lidských zdrojů jsou všechny jednotky působící v prostoru operace. Při plnění úkolů (patrolování, kontrola komunikací apod.) přicházejí nasazené jednotky do styku s místním obyvatelstvem, které jim přímo nebo na základě dotazu poskytuje informace využitelné pro zpravodajské hodnocení situace.
2. Vojenská zpravodajská spolupráce (Military Intelligence Liaison). Systematické oficiální udržování styků a vzájemná výměna informací se spolupracujícími organizacemi, orgány a institucemi, sousedními jednotkami a dalšími přátelsky nakloněnými subjekty (např. orgány místní samosprávy, policejní orgány, mezinárodní vládní organizace a ostatní koaliční zpravodajské orgány působící v prostoru operace).
3. Taktický výslech (Tactical Questioning). Získání prvotních informací od zadržené nebo zajaté osoby se zaměřením na informace přímo využitelné v probíhající bojové či jiné činnosti.
4. Tipování (Screening). Cílený výběr dostupných lidských zdrojů (místní obyvatelstvo v prostoru odpovědnosti jednotky, uprchlíci aj.) založený na vytipování osob vhodných k dalšímu využití specialisty HUMINT, zejména s ohledem na jejich osobnostní kvality a možnosti přístupu k požadovaným informacím.

Uvedené činnosti se souhrnně nazývají základní metody získávání informací ve zpravodajství z lidských zdrojů (Basic HUMINT Activities).
Další uvedené metody v podmínkách AČR provádějí pouze specialisté HUMINT:

5. Vytěžování (Debriefing). Řízené získávání informací od osob, které takové informace poskytují dobrovolně (příslušníci vlastních nebo koaličních jednotek, místní obyvatelstvo, příslušníci mezinárodních vládních i nevládních organizací apod.).
6. Výslech (Interrogation). Výslech je specificky zaměřená činnost k získání zpravodajsky hodnotných informací od osoby zadržené nebo zajaté v průběhu vojenských operací. Je prováděn za dodržení všech národních i mezinárodních úmluv a pravidel.
7. Řízení kontaktů (Contact Handling). Navazování a využívání kontaktů mezi místním obyvatelstvem a dalšími osobami působícími v prostoru operace s cílem získávat informace, kterými disponují z důvodu svého místa bydliště, zaměstnání, společenského postavení apod.
8. Skryté pasivní pozorování (Covert Passive Surveillance - CPS). Pozorování osoby, místa nebo objektu s cílem získat informace o zájmovém objektu nebo jeho činnosti. Pozorování může být prováděno vizuálně nebo za použití technických prostředků, ze skrytého nebo nenápadného místa, za pohybu (pěšky nebo s využitím dopravního prostředku) nebo ze stacionárního stanoviště.

4. Formy prováděných činností

Činnost zpravodajství z lidských zdrojů s ohledem na bezpečnostní situaci, potřebu zajištění bezpečnosti zdroje, vlastních příslušníků a účelu činnosti může být prováděna buď otevřenou, nebo diskrétní formou.

a. Otevřená (Open). Činnost je vedena otevřeným a nezakrývaným způsobem, přesto nemusí být deklarována jako zpravodajská aktivita, případné spojení takové činnosti se zpravodajskou organizací by neznamenalo významné riziko. Nevyžaduje žádnou zvláštní obezřetnost, skryté způsoby nebo maskování. Přesto však budou shromážděné informace, a zejména zpracované zpravodajské informace, vyžadovat označení vhodným stupněm utajení.

b. Diskrétní (Discreet). Činnost je vedena nenápadným způsobem, kdy citlivost a rizika operace vyžadují nutná opatření k zajištění operační bezpečnosti. Záměrem je skutečnou činnost zakrýt a tím dosáhnout nezbytné minimální úrovně ochrany. S cílem zakrytí skutečného záměru a zároveň z důvodu zajištění bezpečnosti zdroje i vlastních specialistů HUMINT je třeba pro každou takovou činnost zvolit vhodnou krycí legendu jak pro ně, tak především pro zdroj.

Použití jednotlivých metod a forem činností zpravodajství z lidských zdrojů bude záviset na charakteru a podmínkách konkrétní operace a vždy bude vyžadovat od příslušníků HUMINT tvořivý přístup a přizpůsobivost.

Pokud bude operace prováděna v zemi s vybudovanou a fungující místní správou, bude velmi významná role těsné zpravodajské spolupráce a řízení kontaktů s osobami z řad místního obyvatelstva za využití vhodných místních podmínek (např. kaváren, restaurací a jiných veřejných prostor). V nepříznivých bezpečnostních podmínkách se bude naopak většina schůzek s kontakty odehrávat především ve vlastních nebo jinak bezpečně zajištěných prostorech a místech. Pokud se v prostoru operace nachází velký počet uprchlíků, bude pravděpodobně převažovat metoda jejich vytěžování v oficiálně vybudovaném zařízení. V bojových operacích je nutné počítat se situacemi, kdy bude potřebné provádět taktické výslechy a výslechy zajatců a zadržených osob.

Závěr

Tak, jak bylo prezentováno, je efektivní a funkční zpravodajství z lidských zdrojů nezbytným předpokladem úspěšného vedení činnosti ozbrojených sil v soudobých podmínkách vedení vojenských operací, neboť poskytuje životně důležité informace týkající se charakteristik prostoru odpovědnosti i prostoru zpravodajského zájmu jednotky, a zároveň poskytuje významné informace o protivníkovi a místním obyvatelstvu potřebné pro plánování a vedení činnosti.

Požadovaných výsledků v oblasti zpravodajství z lidských zdrojů bude dosaženo pouze za předpokladu iniciativního a tvůrčího přístupu specialistů HUMINT ke své práci. Zároveň je nezbytné zdůraznit nutnost podpory a pochopení zvláštností jejich činnosti ze strany velitelů a potřeby spolupráce ostatních příslušníků jednotky, v jejichž prospěch je činnost prováděna.

Literatura:
1. AD-2 Doktrína zpravodajství. Praha: MO ČR 2002.
2. Pub-20-00-01 Slovník základních pojmů z oblasti zpravodajského zabezpečení, průzkumu a elektronického boje. Praha: MO ČR 2009.
3. AJP 2 Spojenecká společná zpravodajská, kontrarozvědná a bezpečnostní doktrína. 2003.
4. AJP 2.3 Spojenecká společná doktrína pro zpravodajství z lidských zdrojů (HUMINT). 2008.
5. B-GL-357-002/FP-001 Zpravodajství z lidských zdrojů. Manuál OS Kanady. 2003.