Informační operace v NATO

por. Bc. Petr Stružka

V únoru letošního roku byl por. Bc. Petr Stružka vyslán do školy NATO v Oberammergau (SRN) za účelem absolvování dvoutýdenního kurzu ,,NATO INFO OPS", tedy NATO informační operace (dále jen IO). V článku popisuje hlavní zásady organizace a provádění informačních operací.

Kurzu se účastnilo přibližně 60 příslušníků z více než 12 členských států NATO. Účelem kurzu bylo seznámit účastníky kurzu s tématem IO, zejména se zaměřením na NATO IO, a konceptem NATO k vedení těchto operací. Většina přednášejících aktivně pracuje nebo pracovala v oblasti IO a přednášky tak byly proloženy vlastními příklady z praxe. V druhé polovině kurzu probíhalo v odpoledních hodinách cvičení, kde měli absolventi kurzu, rozdělení do pracovních skupin, možnost prakticky si vyzkoušet získané znalosti pro plánování a vedení informačních operací.

Samotný koncept NATO IO je v současné době podrobován revizi orgány NATO. Hlavním důvodem je vývoj situace v Afghánistánu, kde v oblasti ,,informačních operací" ISAF výrazně ztrácí na Tálibán, al-Káidu a ostatní teroristické organizace. Důvodem, proč jsou IO velice diskutovanou oblastí, je vývoj celosvětového společenství, zejména rozvoj globálních informačních systémů, kdy informace dokáží neuvěřitelnou rychlostí dosáhnout ve velice krátké době kteréhokoli místa na světě. Zároveň informace a způsob podání či vysvětlení dané informace hrají čím dál větší roli také v oblasti úspěšnosti vojenských operací. Stávající způsob vedení informačních operací ze strany NATO se jeví jako neefektivní a nepružný. Současný systém, kdy každá zpráva, každá informace musí procházet sítem mnoha schválení a razítek odpovědných pracovníků, neumožňuje pružně a rychle reagovat na vývoj situace v reálném světě. Informace, která se na veřejnosti objeví jako první, má velkou sílu, výrazně ovlivňuje pohled populace na událost, o které informuje. Nikdo v první chvíli nezkoumá, zda je pravdivá či nikoli a této skutečnosti umí velice dobře využívat různé teroristické skupiny působící nejen v Afghánistánu, ale po celém světě. To je oblast, ve které NATO výrazně ztrácí. Přijít s pravdivou informací o události je jistě správné, ale než je vydání informace schváleno, uběhne mnohdy i několik dní od zmiňované události a většina lidí už si ani nevzpomene, čeho že se informace týká. Většina si udělala obrázek na základě prvotní informace bezprostředně po události.

Mezi základní dokumenty řešící otázku informačních operací v NATO patří dokument ,,Vojenského výboru NATO" MC 422/3-FINAL, schválený 8. července 2008, který řeší otázku strategie NATO v oblasti informačních operací. Dalším dokumentem je AJP 3.10 NATO INFO OPS doktrína. Tento dokument je momentálně ve schvalovacím procesu a očekává se jeho přijetí v první polovině roku 2009.

Často je slyšet připomínka týkající se zdlouhavého procesu tvorby dokumentů NATO a samozřejmě také dokumentů IO. Jako hlavní problém je vždy zmiňována skutečnost, že NATO představuje mnoho států (po přijetí Chorvatska a Albánie vzrostl jejich počet na 28), kdy každý stát může mít jiný názor v dané oblasti a tím pádem se neustále protahují připomínková řízení a schvalovací procesy. Jednotlivé státy si potom volí vlastní způsob řešení, a tak chybí jednotný postup NATO.

Současná definice informační operace vychází ze zmíněného dokumentu vojenského výboru NATO - MC 422/3. Informační operace je tedy z pohledu NATO výhradně vojenskou aktivitou (činností), která má koordinovat vojenské informační aktivity, jejichž cílem je ovlivnit myšlení (vůli), chápání a možnosti protivníka nebo potencionálního protivníka. Veškeré informační aktivity by měly být vedeny v souladu s cíli vojenské operace, a zároveň je podporovat.

Je třeba zdůraznit, že se jedná o přístup NATO k informačním operacím. Jednotlivé státy Aliance mají trochu rozdílný přístup a rozdílnou funkci IO (např. USA, VB, Francie).

Úlohou IO, jak vyplývá z definice, je použití informací vůči protivníkovi nebo potencionálnímu protivníkovi takovým způsobem, aby protivník získané informace pochopil námi požadovaným způsobem, což ovlivní jeho rozhodování (vůli něco učinit nebo neučinit). Důležité je, aby veškeré informační aktivity byly v souladu s cílem mise nebo operace a podporovaly záměr velitelů. Informací se rozumí jak samotná ,,informace" jako taková, tak i určité aktivity nebo činnosti, na základě kterých si protivník utváří vlastní závěry o situaci. Informační hodnotu může mít samozřejmě také pasivní postoj ,,nicnedělání".

Důležitými cíli informačních aktivit jsou zejména řídící subjekty protivníků nebo potencionálních protivníků, osoby, které mají výrazný vliv na rozhodování, popřípadě samy rozhodují. Naším cílem je, aby si takovýto subjekt na základě získaných informací utvořil závěry, které nasměrují jeho další chování do námi požadovaného směru. Řídící subjekty mohou být přímo cílem informační operace, nebo jejich myšlení může být ovlivněno prostřednictvím někoho nebo něčeho, na co je informační operace zaměřena (například obyvatelstvo v určité oblasti).

Informační operace zahrnují tři základní aktivity:

Pro úspěšné provedení informačních operací je důležitá dobře fungující součinnost osob řídících IO a zpravodajských štábů. Na zpravodajském zabezpečení závisí kvalita a cílené zaměření informačních operací, je důležitá aktuálnost a věrohodnost (přesnost) informací. Na základě získaných informací o protivníkovi probíhá samotné plánování IO, kdy detailnost informací o protivníkovi nebo potencionálním protivníkovi umožní přesné zaměření a provedení informační operace. Součinnost se zpravodajskými štáby je nutná i při hodnocení účinků provedené IO. Je nutné zjistit, jaký účinek měla vedená operace, jak úspěšná či neúspěšná byla. Pro vedení IO je velmi důležitá pokud možno detailní znalost protivníků nebo potencionálních protivníků, počínaje lidskými faktory, jako jsou různé národnostní otázky, zvyky, náboženství, jazyk, historie. Veškeré tyto faktory hrají významnou roli při hodnocení situace protivníka a pochopení jeho jednání a reakce. V mnoha případech rozdílné náboženské a kulturní zvyklosti vedou k naprosto rozdílnému chápání a jednání, než jaké by očekával Evropan. V případě, že se jedná o jednotlivce, kteří jsou cílem informační operace, je také důležité, jaké je jeho postavení v komunitě, jeho záliby a zájmy. Nutná je také znalost infrastruktury protivníka, komunikace, telefonní sítě, internet apod., popřípadě znalost struktury velení a řízení.

Vedení IO je víceméně koordinační funkcí, je vytvořen plán IO a při plánování dochází ke koordinaci ostatních vojenských působení tak, aby výsledkem byla určitá informace, která má působit vůči protivníkovi nebo potencionálnímu protivníkovi. v informačních operacích jsou využity určité vojenské informační aktivity, jako je operační bezpečnost (OPSEC), klamání (DECEPTION), elektronický boj (EW), psychologické operace (PSYOPS), fyzické ničení a počítačové aktivity (CNO).

Operační bezpečnost

Jedná se o soubor činností, které slouží primárně k zabezpečení a ochraně vlastních jednotek a to ať pasivním, nebo aktivním způsobem. Mají zabránit protivníkovi získávat informace o vlastních silách, rozmístění, schopnostech, záměrech další činnosti. Důležité je určit, které informace jsou kritické pro zdárné vedení vlastní činnosti. Tyto informace jsou označovány jako Essential Elements of Friendly Information (EEFI). Součástí operační bezpečnosti je fyzická bezpečnost a informační bezpečnost.

Informační bezpečnost (INFOSEC) zahrnuje nejen ochranu informací jako takových, ale i ochranu zařízení sloužících k ukládání, přenosu informací a také proces přenosu informací.

Klamání

Jedná se o soubor aktivit, jejichž cílem je oklamat, zmást nepřítele za užití zmanipulovaných, zkreslených a klamných informací. Tato část informační operace podléhá nejpřísnějším utajením, velice důležité pro vedení klamných aktivit je detailní znalost protivníka, jeho způsob myšlení. Klamání není samostatnou činností IO, je zde nutná koordinace několika složek a plánovač IO musí být detailně zapojen do celého plánovacího procesu. Zatímco úkolem operační bezpečnosti je zabránit úniku informací, úkolem klamání je vyslání takových informací, na základě kterých si protivník a zejména klíčové (hlavní) osoby (velení) protivníka vytvoří závěry, které my požadujeme. Klamáním můžeme docílit momentu překvapení, kdy protivník na základě našeho klamání neočekává určitý postup našich sil, klamání také může sloužit k zajištění vlastní bezpečnosti a volnosti při manévrování nebo přesunu jednotek, v některých případech zase potřebujeme zabránit určité aktivitě protivníka, která je pro nás nežádoucí. Jestliže si protivník učiní námi požadované závěry, můžeme následně své vlastní prostředky využívat účelně, zatímco na straně protivníka dochází k plýtvání vlastních prostředků.

Elektronický boj (EB) 

Elektronický boj poskytuje pro vedení IO rozsáhlé možností využití, ať se jedná o získání informací o protivníkovi, využitelných pro plánování informačních operací nebo přímo jako součást informačních operací. Ve spojení s psychologickými operacemi umožňuje například vysílání zpráv zaměřených na určitou skupinu obecenstva. Prostředky EB mohou pokrýt celé spektrum elektromagnetického vlnění a tím působit na celou řadu prostředků komunikace protivníka (rádio, televize, vysílačky, radary apod.). Důležitý úkol plní EB i v oblasti ochrany vlastních vojsk před rádiem řízenými improvizovanými výbušnými zařízeními.

Elektronický boj se na IO podílí permanentně nebo dočasnými aktivitami, a to v zásadě ve čtyřech oblastech:

Psychologické operace

Jedná se o plánované psychologické aktivity, při nichž se používají různé komunikační metody, které jsou cíleně zaměřeny na psychologické ovlivnění konkrétních schválených objektů (skupin nepřítele/obyvatelstva). Účelem těchto aktivit je ovlivnit chápání (vnímání), chování a přístup cíleného objektu k dané informaci, a to takovým způsobem, aby bylo dosaženo námi požadovaných politických a vojenských cílů. Podobně jako EB je PSYOPS důležitým prvkem vedení IO.

Důležité prvky psychologických operací jsou:

  • samotná schopnost takovéto činnosti k ovlivnění cílených objektů;
  • důvěryhodnost, aby ,,cíl" uvěřil podávaným informacím, přičemž v tomto případě důvěryhodnost neznamená vždy pravdivost;
  • přesnost zaměření na konkrétní ,,cíl", znamená to, aby informace byly zaměřeny na cíl, který je nejvhodnější pro daný druh informací;
  • výběr informací, informace musí být vybírány tak, aby byly důvěryhodné a zároveň vhodné pro konkrétní ,,cíl";
  • způsob, jakým informace budou předávány, různé letáky, plakáty, rozhlasové a televizní vysílání nebo přímá komunikace s obyvatelstvem. Důležitým prvkem přenosu informací je samotné chování vlastních příslušníků, které také výrazně ovlivňuje vnímání cílených subjektů.

Cílem všech těchto prvků je dosažení námi požadovaného efektu. Kritickým momentem pro úspěšnost psychologických aktivit a také celé IO je znalost prostředí, kulturních zvyků a způsobu myšlení vybraných cílených objektů.

Fyzické ničení

Má dva základní aspekty z pohledu informačních operací. První, provedením útoků na protivníkovy systémy velení a řízení a jejich zničením výrazně omezíme protivníkovu snahu (vůli) například k vedení boje s našimi jednotkami, zničením jeho systémů velení a řízení výrazně omezíme jeho schopnosti a tím zároveň vysíláme určitou informaci o našich schopnostech a možnostech, se kterými protivník musí počítat. Z toho vyplývá druhý aspekt fyzického ničení, tedy výrazný psychologický efekt, který ovlivňuje protivníkovo myšlení a chápání situace. Nicméně nepřiměřené užití síly nebo civilní oběti mohou mít opačný efekt. Příklady jsou známy z Afghánistánu, kdy při bombardování zahynuli civilisté, což nakonec zvedlo vlnu odporu mezi místním obyvatelstvem a veřejné mínění se tak obrátilo proti koaličním silám (protivník dokáže využít veřejného mínění doma, ale také ve státech koalice).

Počítačové operace

Jde o termín vyjadřující aktivity v oblasti výpočetní techniky a zahrnuje v sobě tři základní okruhy činností:

  • Computer Network Defence (CND) - jedná se o činnost, jejímž cílem je ochrana vlastních počítačových sítí, technologií, dat i samotných počítačů a ostatního jak programového vybavení (SW), tak samotných zařízení (HD);
  • Computer Network Attack (CNA) - činnost spočívající v napadání počítačových sítí protivníka, SW i HD, a to za užití různých kódů a virů. Může se jednat o fyzické zničení nebo omezení funkčnosti systémů, manipulace s daty, změny dat apod.;
  • Computer Network Exploitation (CNE) - tato činnost podporuje IO tím, že zjišťuje informace o protivníkových sítích, konfiguraci, kde jsou jaká data uložena, monitorování sítí, popřípadě čerpání informací.

Působení na klíčové vůdce protivníka

Je taktéž důležitou součástí vedení IO, zejména v době plánování a přípravy. Jedná se o definování klíčových osob (objektů), které mají ve struktuře velení a řízení protivníka rozhodující postavení. Informace o těchto osobách jsou kritické a přesnost získaných informací umožňuje detailně a přesně plánovat aktivity, které mohou ovlivnit chování a myšlení těchto osob.

Dalšími dvěma prvky, se kterými se musí v IO úzce spolupracovat, jsou CIMIC a tiskový mluvčí.

Úloha CIMIC je zabezpečit koordinaci a spolupráci mezi armádou (vojenskou jednotkou) a civilním sektorem, zahrnujícím různé vládní i nevládní organizace, mezinárodní organizace a také místní obyvatelstvo. CIMIC je vojenským prvkem, tedy veškeré aktivity musí být samozřejmě vedeny v souladu se záměry velitele. CIMIC je jedinečný tím, že se pohybuje mezi místním obyvatelstvem a vytváří tak úzké vazby mezi armádou a civilním sektorem. Chování příslušníků CIMIC a jejich aktivity výrazně ovlivňují názory mezi obyvatelstvem a také mezi různými vládními i nevládními organizacemi. Svou činností tak vytváří vhodné podmínky pro vedení vojenských operací, a to tak, aby probíhající operace měly podporu mezi místním obyvatelstvem a místními organizacemi. CIMIC je také potencionálním zdrojem informací, nelze jej ale považovat za zpravodajský prvek. Vzhledem ke specifickému zaměření CIMIC je velmi důležitá koordinace při řízení IO s CIMIC.

Tiskový mluvčí, funkce v NATO označována jako Public Affairs (PA), je vojenským prvkem, který má za úkol propagovat aktivity NATO, informovat veřejnost o vojenských aktivitách, dohlížet na to, aby byla zachována důvěryhodnost NATO. Znamená to zejména vnější komunikaci a vztah s médii. Je důležité, aby vydávané zprávy jasně a zřetelně vysvětlovaly činnost NATO, přičemž musí být zachovány zásady operační bezpečnosti. Důležitým prvkem práce tiskového mluvčího je udržení podpory veřejnosti, to znamená zachovat důvěryhodnost jak samotné osoby tiskového mluvčího, tak poskytované informace. Osoba tiskového mluvčího by měla působit dojmem určité neutrálnosti ve vztahu k vedeným vojenským aktivitám, ale musí si zároveň uvědomit, že komunikuje s veřejností a jeho vystupování, projev a poskytované informace mohou výrazně ovlivnit veřejnost a veřejné mínění. Opět je zde nutná určitá koordinace s řídícím prvkem IO.

Pokud má být dosaženo cíle IO, je nutná koordinace s ostatními vojenskými aktivitami a plán vedení IO musí být plně integrován do plánu vedení celé operace. Je proto důležité, aby prvek IO byl ve struktuře štábu zařazen tak, aby pověřený pracovník byl schopen koordinace veškerých aktivit, které jsou vedeny vůči protivníkovi. Koordinace vedení informačních operací probíhá pomocí pracovního výboru - Info Ops Coordination Board (IOCB). Členy IOCB jsou zástupci všech prvků daného velitelství a předsedou je potom náčelník ,,informačních operací". Veškeré plány IO a způsoby jejich provedení jsou po projednání a schválení ve výboru IOCB předkládány veliteli, který má pravomoc rozhodnout, zda plán IO bude uskutečněn.

Jak bylo uvedeno v úvodu, IO jsou oblastí, která je v současnosti ve štábech NATO velmi diskutována. Rozmach informačních technologií bude i nadále pokračovat vysokým tempem. Každý z nás bude denně zasypán množstvím informací, které budeme na základě vlastních zkušeností a znalostí zpracovávat a utvářet si vlastní názor na okolí. Ne jinak tomu bude i v oblasti vojenství, ať už v mírové nebo válečné situaci. Způsob nakládání s informacemi může výrazně ovlivnit vedení jakýchkoli vojenských operací, je proto pravděpodobné, že s prvkem IO se budeme ve struktuře vojenských štábů setkávat stále častěji.

Pro časopis ,,Doktríny" upravil Ing. Jozef BUZA



Close