Ing. Pavel ZŮNA, MSS., Odbor doktrín Vyškov
V důsledku dlouhé vnitřní krize v Libérii a nejisté situace se francouzská vláda rozhodla 9. července 2003 k provedení evakuace cizích státních příslušníků v té době pobývajících v Monrovii (Libérie). Příčinou k tomuto rozhodnutí byly prudké boje mezi loajálními silami Charlese Tailora a Liberijským hnutím pro usmíření a demokracii (LURD(1)).
Operace byla nazvána ,,Providence" a byla provedena jako námořní výsadek z francouzského vojenského námořního plavidla ORAGE, které v té době bylo součástí úkolového uskupení CORYMBE(2). K provedení operace byl navíc vyčleněn kontingent 130 vojáků lehkého letectva pozemního vojska (ALAT) od vševojskového úkolového uskupení nasazeného v operaci LICORNE v Pobřeží slonoviny(3). V průběhu operace Providence se podařilo během jediného dne evakuovat 535 cizích státních příslušníků z 37 různých zemí(4) z Libérie do Abidjanu (Pobřeží slonoviny). Operace Providence byla ukončena 11. července 2003, tedy 4 dny po rozhodnutí vlády! Tato reakční schopnost byla založena na trvalém předsunutí úkolového uskupení v operačním prostoru a současně probíhající operaci Licorne.
Operace Providence probíhala v zemi s napjatou situací, v prostředí probíhajících bojů. Šlo o námořní výsadek malé jednotky z námořního plavidla pomocí vrtulníků způsobem ,,tam a zpět" a je možné na ni pohlížet jako na příklad operace rychlé reakce ať už jde o způsob plánování, provedení nebo sladěnost různých prvků.
Období před operací
Nelze říci, že situace pro intervenci vznikla z ničeho nic. Již zhruba 3-4 měsíce předem se situace v Libérii zhoršovala a již v té době vyslaly francouzské ozbrojené síly do Libérie dvoučlenný tým pozorovatelů, který měl najít a prozkoumat možná místa pro shromáždění cizích státních příslušníků a jejich evakuaci. Tato průzkumná mise ukázala, že případná evakuace po moři nebude možná bez využití vyloďovacích prámů a zabrala by hodně času včetně velkých nároků na ochranu sil. Jako výhodnější se jevila evakuace s využitím námořního vrtulníkového výsadku za předpokladu, že bude zajištěna přistávací zóna a její okolí v chráněném objektu Evropské unie. Tato přistávací zóna byla ihned připravena a zajištěna.
Operační příprava
Operační příprava proběhla 6. a 7. července. Představovala především úzké jednání mezi všemi hlavními aktéry, štábem pozemního vojska, centrem řízení operací (CPCO(5)), velením operace Licorne v Pobřeží slonoviny, zástupci Ministerstva zahraničních věcí a velvyslancem Francie v Pobřeží slonoviny.
První signál a informace o nutné evakuaci cizinců z Libérie přišly od velvyslance Francie z Pobřeží slonoviny (Abidjan) přímo veliteli úkolového uskupení CORYMBE v Guinejském zálivu. Na základě této informace byly skrytě uvedeny předsunuté jednotky do pohotovosti. Současně bylo informováno CPCO, které potvrdilo správnost rozhodnutí uvést jednotky do pohotovosti, ale nevydalo prozatím rozkaz k provedení operace - evakuaci cizinců. Přesto dialog s CPCO umožnil provést předběžná opatření jako pozdržení vojenského plavidla v přístavu v Abidjan a noční nalodění příslušníků ALAT, později na plavidlo přiletěly pouze vrtulníky. Zahájeny byly práce na plánu operace a příprava vojáků na plavidlech, přehledy osob k evakuaci, jejich umístění atd.
Rozhodnutí k provedení operace
Nejdříve byl vydán od CPCO předběžný rozkaz, na jehož základě byl aktivován taktický štáb velení, který ihned zahájil plánování a byl posílen o zástupce ministerstva zahraničních věcí a dva důstojníky ozbrojených sil Pobřeží slonoviny. Vlastní plánování bylo zahájeno 8. července, tedy tři dny před zahájením operace. Jak již bylo řečeno, konečné rozhodnutí a rozkaz byly přijaty a vydány 9. července.
Během dvou dnů do provedení operace byly navázány kontakty s aktéry na území Libérie představiteli Evropské unie. Ministerstvo zahraničí poslalo nótu liberijské vládě, že Francie, bez jakéhokoli nepřátelského úmyslu uskuteční evakuaci cizinců.
Struktura C2
Operačním velitelem byl velitel úkolového uskupení CORYMBE v Guinejském zálivu. Protože se jednalo o lokální námořní výsadek, byl vytvořen malý taktický štáb, který obsahoval jen nezbytně nutné prvky. Tento taktický štáb byl z pohledu vedení operace ,,podporovaný". Taktický štáb byl podporován dalšími třemi malými taktickými štáby. Za prvé štábem na plavidle ORAGE, který fungoval jako námořní komponent společných sil, a měl za úkol zajistit a řídit příjem a péči o cizince evakuované na palubu lodi. Za druhé taktickým štábem řízení lehkého letectva pozemního vojska (ALAT), který fungoval jako letecký komponent sil a měl za úkol zajistit a řídit leteckou podporu evakuace, tedy přepravu jednotky a evakuovaných cizinců. Za třetí štábem skupiny speciálních sil, který fungoval jako komponent speciálních sil. V jeho podřízenosti bylo družstvo speciálních sil podporujících vlastní evakuaci.
Tyto taktické štáby tvořily dohromady vševojskové taktické uskupení (GTIA(6)), které bylo z operačního stupně (TF CORYMBE) podporováno důstojníkem pro styk s veřejností. Očekávala se přítomnost zástupců médií v objektu EU a v Abidjanu, kam byli cizinci evakuováni. Dále byly podporovány dvěma styčnými důstojníky Pobřeží slonoviny, protože komunikace s představiteli vlády Pobřeží slonoviny byla nezbytná opět z důvodu evakuace cizinců na území Pobřeží slonoviny. A nakonec pracovníkem francouzské ambasády v Abidjanu, který měl za úkol kontrolovat a ověřovat státní příslušnost a doklady všech evakuovaných osob.
Záměr provedení operace
Záměrem bylo uskutečnit námořní výsadkovou operaci pomocí vrtulníků z mezinárodních vod způsobem tam a zpět. Operace měla proběhnout v jednom dni tak, aby na území Libérie byl nasazen co nejmenší počet vojáků a aby se co nejvíce limitovala možná ,,nedopatření". Současně ale bylo provedení operace zabezpečeno stálou palebnou podporou a průzkumem s cílem eliminovat možná ,,překvapení". Liberijští představitelé byli předem informováni o provedení evakuace, nejdříve osob z objektu Evropské unie a poté z objektu amerického velvyslanectví. Celý manévr spočíval na dvou principech - jednoduchosti a bezpečnosti.
Jednoduchost byla založena na dvou nezávislých akcích provedených v různém čase ze dvou plavidel s tím, že evakuované osoby byly přesunuty na plavidla a k dalším přesunům mezi plavidly už nedocházelo. Bezpečnost byla založena na respektování liberijské suverenity, provedení manévru v jednom dni a trvalém nasazení jednoho vrtulníku letecké podpory jako doprovod a ochrana dopravních vrtulníků.
Skutečný průběh operace
Bylo to poprvé v historii, kdy operace proběhla přesně podle předchozího plánu. V 6 hodin ráno 9. července dosáhlo vyloďovací plavidlo pobřežní vody Libérie v prostoru Monravie. Po satelitním kontaktu se zástupcem EU byl proveden průzkum a zajištění objektu EU. V 7 hodin ráno byla zřízena linka příjmu evakuovaných osob na vyloďovacím plavidle. První evakuované osoby na vyloďovací plavidlo byly přesunuty v 7.30 h. Kolem 15.30 h byla již většina osob evakuována. Po krátké pauze proběhla druhá vlna evakuace zpožděných osob z obou míst. Nakonec v 18.30 h byly staženy všechny pozemní jednotky z prostoru a vyloďovací plavidlo zahájilo přesun do Abidjanu. Celá evakuace trvala necelých 13 hodin ve 45 rotacích přeletu vrtulníků. Původně se počítalo s evakuací 30 občanů Francie a 150 jiných cizinců. Nakonec bylo evakuováno celkem 535 osob, z nichž více jak čtvrtina byly ženy a děti.
Průběh příjmu evakuovaných osob na plavidle
Celá organizace příjmu byla založena na základních skupinách příjmu a kontroly identity, registrace osob a zavazadel, přidělení základních potřeb a určení prostorů pro spaní, stravování, doprovodu a služeb, regulace pohybu osob po plavidle atd. Byla zajištěna i zdravotní služba. Maximální pozornost byla věnována neustálé přítomnosti určených příslušníků jednotky u evakuovaných osob s cílem udržet klid, pořádek a organizovanost a poskytnout okamžitou pomoc důležitým osobám, ženám, dětem, nemocným a hendikepovaným. Samozřejmě byla velká pozornost věnována tomu, aby rodiny byly neustále spolu.
11. července proběhla koordinovaná mediální operace se zástupci velvyslanectví Francie a představiteli vlády Pobřeží slonoviny na palubě plavidla za přítomnosti zástupců médií USA a Pobřeží slonoviny.
Zkušenosti z provedené operace
Klíčový pro úspěch celé operace byl předběžný průzkum prostoru dva až tři měsíce předem. Tento průzkum nám umožnil rozhodnout o vlastním způsobu provedení evakuace. Dále to byla výborná součinnost se všemi aktéry, ministerstvem zahraničních věcí, štábem pozemního vojska a štábem úkolového uskupení Licorne. Důležité bylo utajení přípravy operace, vyhlášení stavu pohotovosti, plánování a výměna informací mezi vojáky a ministerstvem zahraničí. Osvědčilo se vytvoření malého štábu, který byl uzpůsoben k provedení mise, včetně přítomnosti styčných důstojníků Pobřeží slonoviny a zástupce ministerstva zahraničních věcí.
Jako efektivní se ukázala organizace příjmu evakuovaných osob, který byl proveden s citem a maximálně humánně, bez přítomnosti místní administrativy (míněno Libérie), což se stává v podobných operacích velmi zřídka.
Závěr
Přesto, že se nejednalo o významnou operaci z pohledu rozsahu nasazených sil, může operace Providence sloužit jako příklad úspěšné operace z pohledu vojensko-politického a taktického stupně. Příkladnost spočívá v neustálém dialogu mezi vojensko-politickým stupněm a taktickým stupněm před operací i v jejím průběhu a také v přesnosti, s jakou byla operace provedena.
Zpracováno na základě svědectví generálporučíka Bruna Daryho, l'Evacuation des ressortissants étrangers du Libéria: Opération PROVIDENCE , Héracles No. 30, listopad - prosinec 2008, Ministerstvo obrany Francie. www.cdef.terre.defense.gouv.fr
(1) Le Mouvement des Liberiens unis pour la réconciliation et la démocracie (zpět)
(2) Námořní jednotky nasazené v operaci CORYMBE měly za úkol udržovat vojenskou přítomnost v Guinejském zálivu od roku 1991 a tím umožnit rychlou intervenci v případě krize v této části Afriky (zpět)
(3) l'Aviation Lég?re de l'Armée de Terre (zpět)