Plánování bojového použití odstřelovačů

Ing. Karel KUDLIČKA, Odbor doktrín Vyškov

Vojenský odstřelovač je střelec vycvičený a vybavený prostředky pro zjištění a zasažení nepřátelských osob, často ze zamaskovaných stanovišť. Mezi jeho cíle patří velitelé, obsluhy lafetovaných zbraní, dělostřelečtí pozorovatelé nebo jiné osoby dle pokynů velitele.

Tento materiál je pomůckou pro plánování přípravy, bojového použití průzkumníků-odstřelovačů. Je určen velitelům a důstojníkům, v jejichž působnosti je činnost odstřelovačů a kteří mají omezené zkušenosti v otázkách jejich bojového použití. Tento materiál neřeší všechny otázky přípravy a bojového použití odstřelovačů, základem pro jeho zpracování byly vlastní zkušenosti autorů článku z nasazení v Koreji a u speciální operační jednotky ODA.

První odstřelovačskou školu v rámci pozemních sil USA, která vytvořila základy soudobého bojového použití odstřelovačů, založila 9. pěší divize. Jedním z důvodů jejího založení bylo zasazení této divize do války ve Vietnamu v roce 1968.

Od listopadu 1968 do července 1969 divizní odstřelovači zlikvidovali 1 158 osob, z toho nejvíce v dubnu (346 osob). Divize měla k dispozici celkem 72 odstřelovačů, 6 u každého praporu a 4 u jednotek v přímé podřízenosti brigády. Tyto dobré výsledky byly připisovány úspěšnému programu výcviku odstřelovačů.


Obr. 1b Odstřelovač na okraji lesa


Obr. 1a Odstřelovač na okraji lesa

Bojové použití odstřelovačů. Velitel může odstřelovače používat k izolaci a nepřetržitému sledování cílů, pozorování důležitých prostorů a přístupů k nim, k ničení důležitých cílů za útoku a v obraně přesnou palbou a podle potřeby k poskytování palebné podpory. Může je také využívat jako dělostřeleckých pozorovatelů, tj. ve vyžádání a řízení nepřímých paleb na nepřátelské jednotky a objekty.

Unikátní výcvik v maskování, utajení a skrytém pohybu dovoluje odstřelovačům nepozorovaně se přiblížit na výhodná místa a poskytovat palebnou podporu (přímou nebo nepřímou palbou), což by při použití obvyklých zásad vedení boje nebylo možné. Odstřelovači jsou také součástí sil a prostředků průzkumu, sledování a zjišťování cílů (reconnaissance, surveillance, and target acquisition  -  RSTA, AAP-15), oficiální nebo neoficiální součástí plánu zpravodajství, sledování a průzkumu (intelligence, surveillance, and reconnaissance - ISR, AAP-15) a plánu manévru a palebné podpory.

Plánování bojového použití odstřelovačů není okultní vědou nebo černou magií, jejich bojové použití však v doktrinálních dokumentech není příliš rozpracováno. Odstřelovači jsou zvědové a lovci, kteří plní úkoly v prostoru nasazení před rozvinutím hlavních sil podle pokynů velitele praporu (pozorují důležité prostory, případně ničí důležité cíle atd.). Lehká výzbroj a utajený pohyb jim nedovolují ovládnout důležitý prostor, mohou však provádět průzkum prostoru ve prospěch jednotek hlavních sil, sledovat pohyb nepřítele a plnit úkoly při zajištění a ochraně vojsk v průběhu celé operace.


Obr. 3 Nepřátelský odstřelovač


Obr. 2 Odstřelovač v Mosulu

Za bojové použití odstřelovačů odpovídá velitel praporu. Velitel praporu stanoví podporovanému veliteli priority vedení podpory. Vydá bojový rozkaz, záměr a pokyny, které umožňují veliteli týmu odstřelovačů stanovit priority ničení cílů tak, aby byly v souladu se způsobem vedení boje, účelem a výsledným stavem (end state, AAP-6) operace. Určuje prostory a pásma vedení boje tak, aby si odstřelovači mohli sami zvolit své prostory (komunikace) pro provedení manévru, pozorovací a palebná stanoviště. Schvaluje palbu na vysoce důležité cíle, jejichž zničení vede k naplnění záměru velitele. V závislosti na konkrétním bojovém úkolu může veliteli čety odstřelovačů přidělit další síly a prostředky.

Velitel čety odstřelovačů provede analýzu bojového úkolu, vychází přitom ze záměru velitele a úkolů operace. Vydá svým podřízeným velitelům bojový rozkaz. Velitel čety odstřelovačů spolu s důstojníkem S-3 a veliteli sousedních jednotek projednají a přijmou nezbytná opatření ke snížení rizika palby do vlastních řad. Při plánování vycházejí ze zásad patrolování.

Velitelé týmů si na mapě zvolí předpokládaná pozorovací a palebná stanoviště na základě analýzy terénu a slabých stránek nepřítele a jeho nejnebezpečnějších variant činnosti. Při výběru nejnebezpečnějších variant činnosti se vychází z obvyklé reakce nepřítele na danou situaci a konkrétních výsledků pozorování a dostupných informací. Velitel týmu odstřelovačů si na základě průzkumu přímo v prostoru činnosti zvolí své osy postupu a konečná palebná stanoviště. Velitelé týmů a plánovači by měli také prověřit informace jednotek, které dříve působily v daném prostoru, informace z jejich AAR, hlášení patrol nebo informace od místních obyvatel nebo jiných zdrojů.

Týmy odstřelovačů plní v boji čtyři hlavní úkoly, které jsou omezeny jejich nižší mobilitou (působí pěšky) a vyšší zranitelností, a to jako:


Obr. 5 Odstřelovačská puška M14


Obr. 4 Odstřelovačská puška M40

Odstřelovači se jako pěšáci s lehkou výzbrojí mohou pohybovat v těžkém nebo pro vozidla neprůchodném terénu, v závislosti na konkrétní bojové situaci, počasí a množství nesené výstroje a výzbroje. Protože si musí volit skryté přístupové cesty, nepozorovaně se přesunovat a zaujímat pozorovací a palebná stanoviště, potřebují pro přesun více času. Odstřelovači přidělení průzkumným týmům nebo týmům pěších jednotek neudržují s nepřítelem stálý kontakt. Účastní-li se palebné podpory, mohou se týmy odstřelovačů přesunovat s hlavními silami, podpůrnými prvky nebo s prvky zajištění a ochrany.

Odstřelovači 9. pěší divize působili ve Vietnamu ve čtyřčlenných přepadových týmech, které se skládaly ze dvou odstřelovačů a dvou střelců, z nichž jeden měl navíc granátomet M79 a druhý radiostanici. Týmy se obvykle přesunovaly v prostorech činnosti spolu s družstvy jednotek pěchoty. Námořní pěchota používala dvoučlenné týmy, střelce a pozorovatele, vyzbrojené opakovací odstřelovačskou puškou M40 ráže 7,62 mm a puškou M14.


Obr. 6 terénní vozidlo M151

Družstvo odstřelovačů bylo nedílnou součástí průzkumné čety v upravených tabulkách počtů a výzbroje osob výzbroje (table of organization and equipment - TOE, AAP-15) řady H. Průzkumná četa měla čtyři dvoučlenné týmy odstřelovačů a dvě průzkumná družstva a 8 terénních vozidel M151 s kulomety.

Organizace čtyřčlenných týmů byla optimální pro provádění pozorování, zajištění, spojení a organizaci odpočinku (za předpokladu, že všichni vojáci absolvovali požadovaný výcvik). Dva odstřelovači se střídali v plnění povinností odstřelovače a pozorovatele, aby snížili celkové fyzické vypětí, způsobené mimo jiné zejména nepřetržitým pozorováním (únava očí). Třetí voják (střelec nebo velitel týmu) se může střídat také při plnění povinností odstřelovače a pozorovatele, je-li na to náležitě vycvičen. Čtvrtý voják udržoval spojení s taktickým operačním střediskem pro řízení činnosti odstřelovačů, podával situační hlášení SITREP a vysílal pořízené snímky.

Konečné palebné stanoviště odstřelovače tvoří dvoučlenný střelecký tým, zatímco velitel a spojař jsou ve skrytém postavení na základně nebo za palebným stanovištěm. Jedna základna může působit ve prospěch několika týmů odstřelovačů, spojař musí použít anténu tak, aby neprozradil pozorovací nebo palebné stanoviště.


Obr. 8 Odstřelovačská puška 338 Lapua Magnum


Obr. 7 Odstřelovačská puška 300 Winchester Magnum

Výzbroj odstřelovačů. Odstřelovači mají ve výzbroji opakovací nebo poloautomatickou odstřelovačskou pušku ráže 7,62 mm, jejíž účinná střelba činí cca 200-700 m ve dne nebo 200-450 m v noci (v závislosti na viditelnosti a povětrnostních podmínkách). Speciální síly a spojenci používají pušku 300 Winchester Magnum s účinným dostřelem až 900 m ve dne a pušku .338 Lapua Magnum s účinným dostřelem až 1 100 m.

Pušku 50 caliber M 107 používají odstřelovači při střelbě na nepřítele v lehkých úkrytech a v budovách a bunkrech lehké konstrukce. Její přenositelnost dává lehce vyzbrojené pěchotě poměrně velkou palebnou sílu, zejména v horách nebo v zastavěném terénu a budovách, kde není možné vést palebnou podporu z lafetovaných zbraní. Průbojně zápalná munice umožňuje odstřelovačům ničit lehká vozidla a pevné cíle lehké konstrukce.

Každý tým odstřelovačů má dalekohled a speciální pozorovací dalekohled pro pozorování účinků palby v cíli a zařízení pro měření rychlosti větru. Při vedení průzkumu mají ve výbavě kromě dalekohledů přístroje pro noční vidění s laserovým dálkoměrem, buzolou a přístrojem GPS a radiostanici pro vyžádání dělostřelecké podpory a blízké vzdušné podpory.

Týmy odstřelovačů v roli průzkumníků mohou být vybaveny digitálním fotoaparátem (kamerou), upraveným laptopem nebo notebookem s kompresními programy a digitální radiostanicí, která jim umožní vysílat snímky znázorňující činnost cíle a okolní podmínky, aby velitel mohl pozorovat bojiště.

Odstřelovač přímo zajišťuje potřeby velitele, pokud jde o pozorování bojiště a vytváření vhodných podmínek pro zničení nepřítele hospodárným využitím vlastních sil. Úspěšná činnost odstřelovače je důležitou součástí plánu velitele pro vedení průzkumu a palebné podpory.

Analýza bojového úkolu a plánování

Odstřelovači jsou nejspolehlivějším nástrojem průzkumu, který má velitel k dispozici, zajišťují nepřetržité pozorování, znají, zaznamenávají a analyzují zvyklosti a obvyklé postupy nepřítele, jsou schopni nalézt a využít ve svůj prospěch jeho slabá místa. Neustále pozorují a hodnotí činnost nepřítele, a to jak za útoku, tak v obraně se zřetelem k bojovému úkolu, situaci nepřítele, množství času, stavu vlastních jednotek, terénu a civilní situace a dále k zátarasům, přístupovým cestám, možnostem krytí a utajení, pozorování a důležitému terénu, aby zajistili palebné přikrytí (overwatch fires, FM 23-31, čl. 6-10), rušivé palby a palby proti odstřelovačům nepřítele tak, aby se neprozradili, byli schopni pokračovat v plnění svého úkolu a zajistili své zásobování, případně vystřídání.

Operace speciálních sil se vyznačují svým rozsáhlým plánováním a nácviky. Při plánování se zvažují čtyři základní varianty činnosti: Hlavní, záložní, nepředvídané a nouzové.

Při plánování činnosti odstřelovačů se zvažují následující faktory:

(1) Bojový úkol

Bojový úkol velitele o dva stupně výše

Bojový úkol a záměr podporovaného velitele (účel, způsob vedení boje, výsledný stav)

Priority ničení cílů

PIR a IR

Pravidla použití síly

Způsoby vedení průzkumu:

  • prostory vedení průzkumu;
  • průzkum prostoru;
  • průzkum pásma;
  • zajištění.

Patrolování - všechny patroly jsou svojí podstatou průzkumné patroly, patrolování zahrnuje:

  • průzkum;
  • výpady;
  • léčky (izolace cílů).

(2) Nepřítel

Složení, rozmístění, záměr

  • nejpravděpodobnější varianta činnosti;
  • nejnebezpečnější varianta činnosti.

Reakční doba

Výzbroj a výstroj

(3) Čas

Velitelská činnost

Plánování

Přesuny a infiltrace

Průzkum

Výběr prostorů a jejich zaujetí

Doba pozorování cílů

Příprava prostoru

Předpokládaná doba plnění úkolu

(4) Vlastní jednotky

Bojová organizace

Přidělené prvky (například předsunutí pozorovatelé, letecký návodčí)

Vybavení

Maskování a schopnost nepozorovaně se pohybovat na bojišti mohou pomoci odstřelovači přežít na bojišti, neučiní jej však neviditelným nebo naprosto imunním vůči počasí, vyčerpání, aktivnímu patrolování nebo elektronickým protiopatřením ze strany nepřítele.

(5) Terén:

  • zátarasy (překážky)
  • přístupové cesty
  • krytí a utajení
  • pozorování
  • důležitý terén

(6) Místní obyvatelstvo

(7) Jiné plánovací faktory

Situační značky:

Taktické operační středisko pro řízení činnosti odstřelovačů

Velitel čety odstřelovačů organizuje své vlastní taktické operační středisko (tactical operation centre - TOC). Týmy odstřelovačů podávají hlášení přímo na TOC (pokud nevyužijí MSS), které může nebo nemusí být rozmístěno v TOC velitele čety nebo ve zpravodajském středisku. Určený příslušník střediska sleduje pohyb a postavení týmů odstřelovačů a analyzuje stav zasazených jednotek.

Velitel čety odstřelovačů řídí pohyb svých týmů, zajišťuje přitom přikrytí hluchých míst, koordinuje odpočinek, zásobování a střídání, sleduje možné cesty pro záchranu (vyproštění) a odsun v případné nouzové situaci a koordinuje posílení jednotkami rychlé reakce nebo jinými jednotkami.

TOC čety odstřelovačů předává hlášení a informace důstojníkovi S2 nebo na TOC roty za účelem aktualizace operačního obrazu situace a zdokonalení znalostí velitelů o situaci nepřítele.

Literatura

HAUGEN, Michael, LIWANAG, David. A Commander`s Sniper Operations Planning Guide. In Infantry. May-June 2008.

(1)Shromaždiště (rally point - určené místo, které slouží pro přeskupení patroly před blížícím se kontaktem se silným  nepřítelem); místo zaujaté cca 300 m od cíle (objective rally point), na kterém patrola provádí finální přípravu před útokem na cíl; místo určené velitelem patroly, které se nachází na trase k cíli (enroute rally point). Používá se při plánování činnosti v neočekávaných situacích, kdy je nepřítel v převaze, určuje se obvykle každých 300 m podél osy přesunu, nebo za každým větším terénním tvarem (předmětem), dle Light Infantry tactics for Small Teams, autor Christopher E. Larsen, AuthorHouse 03/16/05. (zpět)



Close