Náboženství - opomíjený faktor při plánování mise

Ing. Karel KUDLIČKA, Odbor doktrín Vyškov

V čele globální války proti terorismu (Global War on Terrorism - GWOT) jsou od 11. září 2001 (dále jen 11/9) jednotky pro speciální operace pozemních sil USA (United States Army special-operations forces - ARSOF). Kvůli svým odborným schopnostem a zkušenostem ve vojenských operacích, od boje proti terorismu po budování státu, jsou považovány za jeden z největších multiplikátorů síly vojenského arsenálu USA.

Jednou ze základních dovedností ARSOF je jejich schopnost zahrnout do svých operací informace o kulturním prostředí. Rostoucí úloha náboženské identity po 11/9 vedla k tomu, že vláda USA si více uvědomovala důležitost náboženské ideologie. Nedávno vydaný materiál o průběhu boje proti teroru hovoří o potřebě čelit náboženské ideologii extrémních islamistických skupin. To bude vyžadovat nejen hlubší pochopení vlivu náboženství na společnost, jak to doposud popisují zpravodajské analýzy a produkty, ale také vyšší důraz na zahrnutí náboženských faktorů do plánování mise.

Měnící se charakter konfliktu má na operace ARSOF značný vliv. Nalezení těžiště konfliktu může vyžadovat zahrnutí náboženských tradic do faktorů plánování mise. Náboženství ve formě nestátních aktérů, nadnárodních náboženských organizací, různorodá činnost povstalců a vynikající ideologie zpochybňují sílu sekulárních organizací. Řešení těchto problémů by nemělo spočívat ve vyloučení náboženství z plánování mise, ale ve vyšším pochopení náboženských faktorů.

Z toho vyplynula pro ARSOF potřeba vyzkoušet využití náboženských faktorů při plánování mise a vyvinout v rámci zpravodajské přípravy bojiště (IPB) jednotný sladěný proces. Analýzu náboženských faktorů (religious-factors analysis - RFA) je třeba zahrnout do procesu IPB, aby se náboženské faktory staly efektivními prvky plánu mise.

Proč náboženské otázky?

Ve filmu ,,Flight 93" je jedna dojemná scéna, ve které se teroristé z 11/9 modlí za úspěch své mise, zatímco cestující prosí Boha, aby jim dal sílu a přežili teroristickou akci. Je to velmi dojímavý okamžik, který ilustruje složitost náboženství. Jednu stranu motivuje k zabití a druhé straně dodává sílu. Náboženství hovoří o hlubším významu života. Náboženství vzhledem ke své složitosti a síle představuje imperativ, který je podstatný pro pochopení toho, jakým způsobem ovlivňuje moderní boj a moderní bojiště.

Schopnost náboženství ovlivňovat bojiště je dána několika důvody:

Vzhledem k charakteru misí SOF je pro předvídání reakce obyvatel na činnost SOF rozhodující znalost náboženských faktorů. Podle jedné z definic náboženství představuje vztah člověka k posvátnému. Reakce člověka na posvátné může být negativní nebo pozitivní. Snaha získat přízeň místního obyvatelstva bez pochopení jeho duchovních hodnot nemá naději na úspěch. Bojovat proti nábožensky založeným povstalcům bez pochopení náboženských faktorů by omezilo schopnosti ARSOF.

I když v tomto případě nejde o náboženskou válku, je třeba k získání realistického pohledu na bojiště pochopit náboženské faktory.

To, že světová náboženství měla vliv na všechny minulé konflikty a indikátory, svědčí o tom, že jejich význam bude jedině růst. Již z tohoto důvodu musejí vojáci ARSOF usilovat o poznání vlivu náboženských faktorů na jejich misi a vypořádat se s nimi. Překážkou k jejich poznání v některých případech není nedostatek nástrojů pro jejich analýzu, ale spíše neschopnost tyto faktory využít. Bojové úkoly jednotek ARSOF vyžadují rozdílný důraz na náboženskou analýzu. Na počátku je tedy vhodné nejprve stanovit, proč vlastně potřebujeme klást vyšší důraz na náboženské faktory. Pokud nevíme, jaký význam má náboženství pro dané společenství, nebudeme schopni si vysvětlit jeho reakce na naše vojenské akce. Chceme-li analyzovat náboženské faktory, musíme se nejprve podívat sami na sebe.

Náboženské implikace soudobých misí

V roce 1996 vstoupila jednotka, u které jsem sloužil jako kaplan, do obce GRADAČAC (Bosna a Hercegovina), kde zahájila plnění úkolů mezinárodní mírové mise. V rámci opatření ochrany vojsk mě velitel poslal na setkání s místními náboženskými vůdci. Po návratu z jednání s místním imámem jsem předal informaci, že imám by se rád setkal se zástupcem vojenského velení k projednání otázek, které se týkají obce GRADAČAC.

Nikdy nezapomenu na reakci důstojníka S2: ,,Kaplane, co má Bůh společného s našimi úkoly?" Projevil se jeho typický sekulární přístup a nebyl schopen vidět jakýkoli vojenský význam jednání s místním náboženským vůdcem. Byl postižen světskou (sekulární) krátkozrakostí a považoval toto jednání za zbytečné. Vůbec si neuvědomil, že za konfliktem stojí pět různých náboženství - římsko-katolické, islám, srbská ortodoxní církev, židovství a protestantismus.

Nyní, 10 let poté, když jsou příslušníci SOF tázáni ohledně náboženství, je ještě běžnou odpovědí: ,,My do náboženství neděláme ..., je to příliš nebezpečné, necháváme to být." Naštěstí se tento názor mění a obnovuje se zájem o informace z oblasti kultury. Musíme však pečlivě hodnotit celou analýzu naší mise. Nebudeme-li zvažovat náboženské aspekty v daném regionu, sníží se kvalita našich informací a dovolíme, aby se pomocí náboženských poselství a symbolů předávaly tajné informace. To vnese zmatek do naší analýzy a ztíží to poznání těžiště nepřítele.

Vzdělávací proces

Západní vzdělávací systém je založen na oddělení (odluce) církve od státu. Toto oddělení má často za následek minimální přihlížení k náboženským faktorům. Ve vojenských operacích to může bránit v přesné analýze daného regionu.

Uvědomíme-li si, že tento ,,západní" přístup sdílí méně než jedna šestina světové populace a většině obyvatelstva v zemích, kde probíhají mírové operace, je tento přístup cizí, možnost zpracování nesprávné analýzy se zvyšuje. Abychom takovým chybám předešli a zvýšili pochopení náboženských faktorů při plánování mise, musíme si osvojit nové pojetí základního náboženského světového názoru. Toto pojetí musí spojovat duchovní hodnoty s dočasnými akcemi. Plné pochopení náboženských faktorů vyžaduje, aby si vojáci osvojili pohled na náboženství, který stírá rozdíly mezi osobním náboženským názorem a veřejnou činností. To neznamená, že by vojáci museli konvertovat na dané náboženství, musejí však usilovat o jeho pochopení, aby jej mohli využít při plánování mise ve svůj prospěch. Vojáci nemusejí ,,dělat" do náboženství, pokud se jím však nebudeme zabývat vůbec, propásneme vynikající příležitost využít těžiště operací v mnoha konfliktech.

Náboženství a politika

Lepšímu pochopení náboženství by pomohlo i zběžné studium vazeb (propojení) mezi mezinárodní politikou a náboženstvím. Hlavním cílem politických sil je zajištění bezpečnosti. Barry Rubin, profesor na Johns Hopkins School of Advanced International Studies, říká, že ,,v mnoha oblastech světa se náboženství považuje za ústřední politický pilíř k udržení mocenského vlivu - za hlavní nástroj pro určení loajality obyvatelstva a za hlavní aspekt pro určení stability nebo nestability státu. Náboženství je hlavní charakteristikou společenství, která mezi sebou soupeří o politický vliv."

Náboženství pro mnohé společnosti představuje nejsilnější formu veřejné motivace. Dovoluje skupinám, které mezi sebou nemají žádné jiné vzájemné vazby, žít vedle sebe v míru a lidem poskytuje vyšší motivaci, pokud jde o obětavost a nezištnost. Vojáci, kteří měli co do činění s masovými shromážděními obyvatelstva nebo nepokoji vyvolanými náboženskými vůdci anebo nepokoji vzniklými při provádění náboženských rituálů, poznali sílu náboženství a jeho vliv na charakter mise.

Pokud jde o zajištění bezpečnosti, má americký voják obvykle na mysli fyzickou a palebnou sílu. Vsazení náboženství do této roviny vyžaduje hlubší pochopení souvislostí. Usáma bin Ládin pochopil tyto souvislosti a využil je. Jeho fatvy, náboženské edikty proti americké přítomnosti v Saúdské Arábii a zahrnutí USA do kategorie bezvěrců vyvolávají u některých lidí pocit bezmoci a podsouvá jim, že jediná cesta k zajištění bezpečnosti spočívá v přijetí islámské víry. Usáma bin Ládin umně propojil náboženskou a politickou ideologii s psychologickými triky.

Jak může voják bojovat proti využití náboženství k ideologickým a politickým účelům? Především pochopením, že náboženství a společnost na sebe vzájemně působí a využitím slabých stránek bin Ládinovy ideologie pomocí nekonvenčních protiopatření a taktické diplomacie. Khaled Abou El Fadl ve své knize The Great Theft říká, že nic nepomůže puritánské věci tolik jako západní ignorance, předsudky a nenávist. Podpora hlubšího pochopení náboženství a politické bezpečnosti dává americkému vojákovi zbraň proti těm, kteří věří v šíření amerikanizace, označované také jako globalizace nebo Westoxifikace, do ostatních částí světa. Pochopení náboženské problematiky by pomohlo najít nové cesty pro udržení identity místního obyvatelstva v podmínkách pokračující spolupráce s vojáky. To by umožnilo zbavit nábožensky motivované povstalce jejich schopnosti využívat náboženskou ideologii k narušování bezpečnosti a vytváření bariéry mezi obyvatelstvem a SOF.

Příklad efektivního využití náboženství ve vojenské misi byl zaznamenán v Afghánistánu, kde prapor 19. skupiny speciálních sil použil peníze z krizového fondu velitele k renovaci několika mešit v provincii Konar. Renovace mešit byla namířena proti propagandě al-Káidy a Tálibánu, že Američané nenávidí islám. Byla to psychologické akce, která měla velký ohlas mezi obyvatelstvem. Když zástupci místního obyvatelstva viděli, že Američané opravdu financují renovaci mešit, důvěra k americkým jednotkám v celé oblasti vzrostla.


Obr. 1 Obyvatelé vesnice Zormat, provincie Pakty, Afghánistán se scházejí u renovované mešity. Opravu mešity financovaly USA a provedly ji afghánské firmy, což podpořilo důvěru mezi americkými vojáky a místními obyvateli.

Proč opomíjíme náboženství

V období, kdy hledáme informace o kulturním prostředí, abychom pochopili místní společenství a ideologii povstalců, opomíjíme jeden z nejdůležitějších aspektů života - náboženství. Opomenutí tohoto aspektu při analýze mise (bojového úkolu) by mohlo omezit naši schopnost předvídat budoucí reakce obyvatelstva; jak říká Thomas Friedman: ,,Zatímco jsme slavili 9/11 1989 (pád berlínské zdi), byla zaseta semínka jiného památného dne - 11. 9. 2009. Nebrali jsme vůbec v úvahu vliv náboženství na světovou politiku. Stratégové a futuristé odepisovali náboženství jako faktor, jehož vliv na život společnosti klesá, a opomíjeli důsledky náboženského obrození.

Snaha nezahrnovat příliš náboženství do plánování mise má několik důvodů. Zaprvé, náboženství je složitá záležitost. Neexistují žádné vzory pro řešení náboženských faktorů. Příliš často si tuto věc zjednodušujeme obecným tvrzením, že náboženství jsou v podstatě stejná, nebo že sdílejí univerzální víru. Pokuste se definovat náboženství ve skupince několika osob. Každý přijde se svou (rozdílnou) definicí. I když analýza náboženství se nehodí do většiny analytických studií, neznamená to, že by složitost náboženství bránila jeho pochopení. Pro analýzu náboženství v rámci plánování mise lze využít následující doporučení:


Obr. 2 Iráčtí vojáci v An Numanyah se během ramadánu modlí každé ráno před východem slunce.

Přihlédnutí k těmto doporučením může vojákům SOF pomoci při využití náboženství ve svůj prospěch.

Druhým důvodem snižování významu náboženství při plánování mise je okolnost, že náboženství se stále považuje za nepodstatné (irelevantní). Názory, že za náboženstvím se skrývají jiné motivační faktory, podceňují propojení mezi náboženskou ideologií a reakcí společenství na vojenské akce. Tyto názory prakticky neuznávají skutečnost, že i když povstalec zneužívá náboženskou ideologii k dosažení politického konečného cíle, uvažuje pod vlivem náboženství. Pokud nepochopíme lépe náboženské faktory, neporazíme teror motivovaný náboženstvím. Kulky nemohou porazit nábožensky založeného válečníka a čím více budeme reagovat sekulárním způsobem, tím více budeme dodávat sílu nábožensky založeným povstalcům. Mark Juergensmeyer napsal: ,,Když vláda v reakci na terorismus opustí své vlastní morální principy, nechtěně potvrdí nejsilnější kritiku náboženských aktivistů, podle které sekulární politici postrádají morálku."

Třetím důvodem snižování významu náboženství při plánování mise je omezené kulturní povědomí vojáků a štábů. Jeden příslušník speciálních sil o svých počátečních znalostech v otázkách náboženství při charakteristice operačního prostředí ve městě Fallujah (Irák) uvedl: ,,Při zasazení do oblasti jsem vůbec neznal rozdíly mezi Sunnity a Šíty, ... ani jsem nevěděl, na co bych se měl zeptat. Když nic nevíte, nevíte, na co se máte ptát."

Školení ohledně náboženství se často omezuje na to, že jej provádí některý praktikující věřící anebo pracovníci, kteří nemají vztah k žádnému náboženství. K získání širšího přehledu o vlivu náboženství na misi by se měl využít kaplan jednotky. I když kaplan není odborníkem na světová náboženství, je schopen pomáhat štábu při zkoumání náboženských faktorů zaměřit se na ty, které by mohly ovlivnit plánování mise. Kaplan pomáhá štábu přistupovat k náboženským otázkám z hlediska věřících, což může pomoci při zkoumání vlivu náboženství na plánování mise a v průběhu plánování jim poskytuje ,,teologickou" pomoc. Jeho úloha jako náboženského a vojenského vůdce, jeho vzdělání v náboženských školách mu dává jedinečnou možnost k pochopení náboženství z pozice zasvěceného člověka.

Je nutno podotknout, že někteří kaplani nebo nábožensky založení vojáci často postrádají teologickou flexibilitu k poskytování poradenství v otázkách náboženství. Při plánování mise příliš často osobní nebo teologické předsudky brání zvažování náboženských a kulturních faktorů. Je však lepší mít alespoň nějaké povědomí o náboženství než žádné a zapojení kaplanů do procesu plánování zvyšuje možnost poznání a pochopení náboženských faktorů.

Nový přístup

Současné doktrinální dokumenty, které se zabývají analýzou mise, přikládají náboženským faktorům větší význam. Oficiální doktrína ARSOF obsahuje zmínku o analýze náboženství jako součásti celkového hodnocení mise. Neobsahuje však příliš podrobností a nedává ji do souvislosti s IPB. V doktrinálním dokumentu pro kaplany, který je zaměřen na hodnocení náboženských faktorů RFA, nalezneme několik kroků, které sice pomáhají při celkovém hodnocení, avšak nejsou napojeny na proces IPB, což snižuje sladěnost tohoto procesu(1).

Nový přístup, který zahrnuje náboženské faktory do plánování mise, vyžaduje znalost rozhodujících náboženských faktorů. To vyžaduje začlenit tyto faktory do procesu IPB a vyhodnotit důsledky. Protože zahrnutí náboženských faktorů do tohoto procesu je velmi složité, tento přístup musí být dostatečně pružný pro pochopení jedinečných náboženských aspektů v prostoru operace.

Tyto náboženské faktory neexistují ve vakuu, avšak rozhodnutí o jejich případném začlenění do plánování leží často mimo proces plánování mise. Z tohoto důvodu jsou pro RFA při plánování mise podstatné soustavnost a interpretace. Soustavnost je důležitá povinnost (závazek) k nepřetržitému zvažování náboženských faktorů ve všech fázích IPB. Interpretace náboženských faktorů je v plánovacím procesu nejsložitějším krokem, protože určení náboženského významu má subjektivní povahu.

Výklad náboženství pouze pomocí antropologických nebo společenskovědních disciplín je nedokonalý. Výklad náboženských faktorů pomocí teologie vede k přesnějšímu popisu vlivu náboženství na vojenskou misi a umožňuje velitelům lepší pochopení jejich nepřátel a potenciálních spojenců. Takovýto výklad vyžaduje pečlivé zvážení místních zvláštností náboženského světového názoru. Jak uvedl Dr. Scott Appleby: ,,Unikátní dynamika praktikovaného náboženství, jeho osobité vzory chování a jednání nejen se sekulárními (světskými), národními, etnickými a jinými prvky politické nebo osobní identity, ale také vypořádání se svou vlastní duchovní minulostí, znamená kromě jiného, že náboženské chování nelze předvídat pouze na základě příslušnosti jednotlivce nebo skupiny k určitým náboženským tradicím."

Proto nelze ničím nahradit nepřetržitou analýzu na konkrétním místě operace, vysoce specializovanou a odbornou práci v terénu, prováděnou experty na náboženské tradice. Vzhledem k rizikům při práci s náboženskými záležitostmi je třeba pro pochopení a výklad náboženských faktorů při plánování mise pracovat přímo v terénu. Sladit tuto činnost se zpravodajskou přípravou bojiště umožní štábu úspěšně začlenit náboženské faktory do procesu IPB a jejich aktualizaci v průběhu celého procesu. Tím bude tento proces transparentní a využitelný pro splnění celkových úkolů mise.

Vzhledem ke složitosti a síle náboženství je nezbytné, abychom pochopili, jakým způsobem náboženství ovlivňuje moderní boj a moderní válčiště.

Integrovaný přístup

Začlenění RFA do IPB není rozhodně snadný úkol. K jeho splnění by bylo vhodné zjednodušit proces IPB s využitím stávající doktríny, terminologie a informací. Upravení zkráceného procesu IPB zahrnutím faktorů RFA by tento proces zjednodušilo. FM 34-130 Zpravodajská příprava bojiště stanoví pro provedení zkrácené IPB následující zásady: ,,Pracovat s předstihem, zaměřit se na podstatné prvky, na zkoumaný předmět a stanovit minimum hlavních prvků (RFA)."

  1. Pracovat s předstihem. Poznávání náboženských faktorů přímo v prostoru operace ušetří čas a umožní lépe pochopit hlavní dopady mise. Zpracování analýzy náboženských faktorů umožní štábu pružně plánovat činnost v neočekávaných situacích (contingency planning) a ušetří čas při plánování mise.
  2. Zaměřit se na podstatné. Náboženství je složité, avšak základní prvky, které jsou důležité pro pochopení reakce komunit se silným vlivem náboženství, jsou podobné, bez ohledu na konkrétní prostor operace. Proces začlenění RFA do IPB začíná tehdy, když IPB provádíme z hlediska hlavních náboženských faktorů.
  3. Zaměřit se na zkoumaný předmět a stanovit si minimum hlavních prvků (RFA). Má-li tato oblast pomoci veliteli a štábu efektivně plánovat, pak musí integrace náboženských faktorů do procesu IPB začít co nejdříve. Zahrnutí vlivu náboženských faktorů na splnění cílů mise vyžaduje nepřetržitou integraci náboženských faktorů štábem brigády do procesu plánování. Určení minimálního množství hlavních náboženských faktorů pro plánování začíná hodnocením jednotlivých faktorů od nejzřetelnějšího po nejsložitější. Užitečnost těchto faktorů pro plnění úkolů mise posoudí velitel a štáb v rámci jejich sladění se čtyřfázovým procesem IPB. Zpracování modelu RFA může zajistit jeho soulad s cíli při použití minimálního počtu hlavních faktorů pro plánování.

Hodnocení náboženské oblasti v prostředí

Náboženská oblast je někdy velmi široká, jindy omezená, avšak pochopitelná. Vyznat se v této oblasti vyžaduje znalost a pochopení několika základních faktorů ještě před zahájením zpracování analýzy. Podstatou náboženství je hájit víru a dát materiálnímu světu transcendentální rozměr. Tam, kde posvátné záležitosti ovlivňují materiální svět, se nachází výchozí bod hodnocení náboženské oblasti v rámci IPB. Použití tří oblastí, ve kterých se náboženství střetává (prolíná) s materiálním světem a lze jeho dopad určitým způsobem změřit, by umožnilo vojákům ARSOF vyznat se v této náboženské oblasti.

První oblastí náboženství je viditelný projev náboženské víry. Tato fáze hodnocení zkoumá, jaká náboženství se vyznávají v prostoru operace. Výsledkem hodnocení této oblasti je vymezení jednotlivých náboženských oblastí, snaha porozumět jejich používání, významu pro obyvatelstvo a dané společenství. Jde o první etapu RFA a zároveň o nejsnazší oblast hodnocení.

Druhou oblastí je hodnocení lidí. Zaměřuje se na náboženské aktéry v AO, od oficiálních náboženských vůdců po nábožensky založené laiky. Tito náboženští představitelé mohou být členy politického vedení nebo náboženských povstaleckých skupin, všichni však působí ve sféře náboženství. Znalost jejich úlohy a místa je předpokladem pro pochopení jejich vlivu. V této oblasti musí štáb při plánování znát, o jaké náboženské vůdce se jedná, jejich hodnost nebo postavení a jejich zdroje, způsob spojení s nimi a místo jejich působení. Náboženští vůdci jsou často jediní, kteří usilují o stabilizaci rozpadlých společenství, jsou schopni zajistit pevné vedení, které by mělo být vzato v úvahu a zahrnuto do misí většího rozsahu.

Třetí oblastí náboženské sféry je ideologie. Identifikace náboženské ideologie zahrnuje poznání hodnot, kodexů, praktik, náboženských svátků, symboliky, historie, kladných a záporných postav. Hodnocení ideologických faktorů je nejsložitější otázkou při zpracování RFA, umožňuje však hlubší pochopení základních prvků kultury. Pochopení způsobu, jakým náboženská ideologie formuje společnost a jednotlivce, umožní veliteli komplexně plnit úkoly operace.

Všechny tři oblasti vyžadují EBA (an effects-based assessment). Identifikace náboženských oblastí je snazší než pochopení jejich významu. Důkladné hodnocení náboženství je však třeba pro přesné předvídaní jeho dopadu na misi.

Závěr

Samotné zvažování náboženských faktorů úspěšné provedení mise nezaručí. Jak bylo uvedeno výše, politika a náboženství mají místní charakter. Náboženství je příliš rozsáhlé na to, aby v této oblasti bylo možné cokoli přesně předvídat. Povrchní pohled na náboženství, jako na součást kulturního vědomí, který je často uplatňován při přípravě (výcviku), a povrchní analýza náboženských faktorů vedou často k mylným závěrům.

Literatura

BEDSOLE, Timothy K. Special Warfare. ,,Religion: The Missing Dimension in Mission Planning", November-December 2006

(1) Viz FM 1-05, Religious Support; Appendix G, ,,Religious Area Assessment," or TC 1-05, Religious Support Handbook for the Unit Ministry Team; Table D, ,,Religious Area/Impact Assessment" (zpět)



Close