Jak spolupracovat s původními obyvateli

Ing. Pavol VARGA, Odbor doktrín Vyškov

Bojová a nebojová činnost je vždy do značné míry ovlivněna prostředím, ve kterém je vedena. Přátelské či nepřátelské prostředí, ať už ve smyslu sociálním nebo přírodním, zvyšuje nebo snižuje dobu trvání a rozsah činnosti, náklady a rizika. Zatímco působení geografických podmínek ovlivňujeme jenom se značným úsilím, využití lidského faktoru v prostoru operace je mnohdy pouze otázkou poznávání myšlení a tradic, vlivů a potřeb místního obyvatelstva. Zejména v prostředí, jehož kultura je značně odlišná od naší, musíme slézt z piedestalu vševědoucnosti a zkoumat, zda to, co chceme my, je dobré i pro jiné. Toto jsou poznatky (klady, ale i chyby americké armády), které ve svém článku ,,Tribesmen of the S'tiengan and Mnong GAR people" rozebírá plukovník v záloze W. Patrick Lang. Obdobné poznatky se vyskytují i ve zkušenostech cestovatelů nebo humanitárních pracovníků v Asii i Africe.

Někdy si myslíme, že naše cesta je tou nejlepší. Hlavním důvodem obvykle je, že je to jediná cesta, kterou známe.

Úcta (v arabském jazyce IHTIRAM) je klíčem k činnosti s domorodci kdekoli na světě. Bez ohledu na to, zda je to arabský BEDUIN, afghánský PASHTUN, laoský MUONG, jemenský horal nebo somálský pastevec, je to vždy úcta, kterou domorodci očekávají od těch, kteří přicházejí do jejich země hledat pomoc a přátelství. Platí to, ať jsou domorodci kočovníci nebo usedlí vesničané. Mnoho domorodých kmenů je svými vládami vyzýváno, aby si za svůj způsob života zvolily zemědělství. V mnoha případech jim jsou poskytovány peněžní nebo materiální pobídky ve snaze usadit je a udělat je lépe ,,řiditelnými"místní vládou.

V důsledku této snahy se bezpočet původně kočovných kmenů usadil ve vesnicích. Stává se, že část kmene už žije ve vesnici, ale jejich příbuzní stále kočují za trávou a deštěm. Velmi často se však kočovníci dívají s despektem na lidi žijící ve městech, které považují za pouhé služebníky vlády.

Na druhé straně některé jiné kmeny, například horalé v Jemenu, žily vždy ve vesnicích.

Spisovatel Carlton COON ve své jedinečné knize ,,Karavana, příběh Středního východu" vykládá historku o setkání jordánského beduína Bani Sakra s Palestincem na tržišti na předměstí Ammánu v Jordánsku.

Podle Coona Palestinec, bydlící ve městě, poukazoval na zaostalost a nemodernost beduínů. Kočovník vyslechl Palestince se zdvořilostí vlastní tomuto kmeni a poté odpověděl, že nyní je mu jasné, že ,,pokrokovost" stála Palestince jejich domovinu a že Bůh proklel Palestince za ustoupení od zásad tradičního života. Potom důstojně pokračoval v cestě.

Několik rad jak žít a pracovat s domorodci:

Nepředpokládejte, že chtějí žít jako vy

Lidé žijící v rámci kmenového společenství si tento způsob života zvolili a chtějí v něm pokračovat, protože v něm nacházejí uspokojení a jistotu. Kdyby chtěli tento svůj způsob života změnit, už dávno by tak učinili. V okolí je mnoho nekmenových území, kam se mohou uchýlit a stát se řidiči taxíku nebo něčím podobným. Kdyby si přáli, mohli by se připojit i k místní armádě nebo policii. Nejdůležitější věcí je, abyste pochopili, že žijí tímto tradičním způsobem, protože to sami chtějí.

Nepovažujte jejich způsoby za zaostalé a primitivní

Domorodí obyvatelé, se kterými se budete stýkat, poznají, že jimi pohrdáte, anebo že se považujete za lepší, než jsou oni.

Po dobu pobytu mezi nimi akceptujte jejich zvyky a snažte se být pro ten den členem jejich společenství. Může se to podařit, ale tento status musí být akceptován členy společenství, kteří, podle vlastních zkušeností očekávají, že se budete chovat nepřístojně jako lidé z města nebo jako cizinci (ajanib v arabštině). Pozorně se dívejte, jak se chovají, a napodobujte je. Máte-li pochybnosti, zdvořile se zeptejte, zda je vhodné chovat se stejným způsobem.

Nekomunikujte s jejich ženami, s výjimkou poděkování za pohostinnost při případném pozvání. Nechvalte otevřeně jejich děti, mohli by si myslet, že jim závidíte, že mají potomky.

Pamatujte, že kmeny jsou válečnické národy. Buďte rovněž válečníkem. Nikdy neprojevujte strach.

Budete-li se takto chovat, budou na vás pět ódy a budou ochotni s vámi a za vás bojovat.

Nenechte se mýlit chudobou venkovského života

Lidem žijícím ve vesnicích v rámci rodin, rodů nebo pokolení je poskytována členy kmene a hlavně náčelníky kmenů mnohem větší pomoc a podpora, než by se to náhodnému pozorovateli mohlo zdát.

,,Jsem řekou svého lidu, " řekl velký náčelník arabského Howeitatu(1) T. E. Lawrencovi(2) a myslel to naprosto vážně. U kmenových náčelníků je velmi silné povědomí povinnosti pracovat a obětovat se pro svůj lid. Nekoná-li náčelník tak, nemůže být náčelníkem.

Příslušníci kmenů nevnímají hliněné chaty, domy z betonových bloků, prosté šaty a jednoduché jídlo jako příznak chudoby.

Poznávejte a respektujte jejich tradice

Příslušníci kmenů se zpravidla podřizují dvěma skupinám pravidel. Jsou to jednak pravidla zvykového práva (,,urf " v arabštině) a dále pravidla druhu náboženství, které vyznávají.

Například arabské ,,Sunni" kmeny v provincii Anbar chápou pravidla islámu podle zákonů Šária (Shariah) islámské školy Shafa'i v Jemenu.

Rody v provincii Anbar jsou součástí kmene Dulaim. Dulaim je tak velkou skupinou (pod)kmenů, že by se mohl nazývat kmenovou konfederací. Tvrdí se ale, že všichni příslušníci kmenů Dulaim pocházejí od jednoho předka. Tento názor je základem společenství a soudržnosti kmenů. Někdy je takové tvrzení pravdivé, někdy ne a tvrzení je vyfabrikováno tak, aby se udržela jednota kmene.

V kmenových společenstvích je silná tradice pravidel udržovaných ústním podáním.

Domorodci často posuzují charakter cizince podle toho, jak ochotně a trpělivě dokáže sedět a poslouchat starší mluvící o jejich tradicích a situaci z jejich pohledu.

Kmenové zvykové právo

Zásady kmenového práva, které pokrývá oblasti praktik a tradic chování, vlastnictví, postavení a vztahů osob, náhrady za bezpráví a hlavně oblast cti, se vyvíjely u kmenů po mnoho staletí. Jsou přizpůsobené potřebám drsného prostředí a obtížným životním podmínkám venkova.

U každého kmene jsou to zejména starší lidé, kteří jsou gestory dodržování nepsaného práva urf. Rada starších jsou muži ctění a respektovaní jako soudcové a jejich kolektivní rozhodování řídí kmenový život. Tito lidé (středního a staršího věku) jsou zpravidla bývalí velcí válečníci nebo v mládí bývali básníky a obecným prohlášením kmene jim byl dán statut soudců kmenového práva.

Názory těchto mužů mají obyčejně velikou váhu a odporovat jim je rizikem i pro náčelníky kmenů. Navíc, někdy jsou to právě oni, kdo náčelníky kmenů volí. ,,Rada starších" rozhoduje o takových případech:

Hanba ležící na rodině kvůli necudnosti jejich dcery. Otec - člen kmene, ale mnohdy i obyvatel města, se cítí tímto tak zneuctěn, že jeho synové jsou přesvědčeni, že smýt hanbu z rodiny může jenom smrt dívky a často ji zabijí. Dalším příkladem je otázka rozdělování zisku z prodeje dobytka. Toto v zákoně Šária není řešeno, stejně tak jako odloučení od ženy. To jsou oblasti, které řeší zvykové právo. Islámské náboženské autority často prohlašují, že realizace práva urf, na základě aplikace zásad společenského konsenzu (ijma v arabštině), vede k modifikaci islámské právní vědy.

V některých případech je to pravda, ale obvykle ,,urf" řídí plně kmenový život bez ohledu na náboženské nebo světské právo. S ohledem na roli, kterou hraje zvykové právo v životě kmene, musíte vždy pamatovat na to, že tradice vycházejí z historie kmene a že znalost těchto tradic a jejich respektování se vám vždy bohatě vyplatí.

Náboženství

Domorodí obyvatelé jsou obvykle věrní učení o vesmíru a jeho pravidlech fungování, které zdědili po svých předcích. Příslušníci arabských kmenů z provincie Anbar jsou oddanými muslimy vyznávajícími islám školy Shafa´i Mathab. A to v tom smyslu, že skutečně věří v boha tak jako málokdo z nás. Jsou to Shafa'i sunnité.

Toto označuje regulérní učení, kdy pravidla rozhodování jeho učenců vycházejí ze zákona šária. Kořeny tohoto zákona jsou Korán, Hadisy, pravidlo Qiyas (využití precedentu při rozhodování u obdobných případů) a Ijma (společné rozhodnutí rady starších).

Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka božích sdělení věřícím, kterou podle muslimů Mohamedovi nadiktoval prostřednictvím archanděla Gabriela sám Bůh. Skládá se ze 114 skladeb (súra), ty se dělí na jednotlivé verše (áje) a je rozdělena do čtyř období: První mekkánské období, Druhé mekkánské období, Třetí mekkánské období a Medínské období. Podle muslimů představuje uzavření a zpřesnění dřívějšího, avšak lidmi pokřiveného, poselství Bible.

Takzvané Hadísy obsahují soubor učení, výroků a činů Mohameda, které byly sesbírány po jeho smrti. Uvádí se vždy, kdo takto svědčil a existuje-li více verzí jedné události, jsou uvedeny všechny. Hadísy slouží jako pomocný instrument k objasňování nejasných pasáží Koránu. Pojetí islámu školy Shafa'i bylo vždy relativně mírné a jeho vyznavači chápali islám jako náboženství založené na úctě, bez fanatismu.

Islám výslovně zakazuje jakékoli násilí při obracení jinověrců. ,,Nebudiž žádného nucení k náboženství! A již bylo rozlišeno správné vedení od bloudění." (2:256)

Al-Káida a podobně orientovaná hnutí chápou dnes islám mnohem extrémněji než kdokoli v historii kmenů. Tato hnutí věří, že spolužití s nemuslimy není z náboženských důvodu vůbec možné a jediným řešením je válka proti nevěřícím. Navíc stejné chápání či výklad islámu vyžadují i po Šíitech nebo jiných větvích muslimů.

Tady je příležitost pro Američany nebo jiné státy spojit se s umírněnými větvemi muslimů, jaké jsou například mezi kmeny konfederace v provincii Anbar. V jejich prostoru působení je totiž dosah Džihád(3) často zveličován s cílem přinutit domorodce k souhlasu s puritánskou verzí islámského zákona a praktikovat výklad, který je jim cizí.

Umírněný výklad islámu, který prosazuje například škola v Shafa´i přijímá křesťanského Ježíše a příběhy evangelií jako upřímné, ale zdeformované učení jednoho z božích (Alahových) proroků. Sunité školy v Shafa´i věří, že Ježíš nebyl nejvyšším bohem, ale jeho prorokem. Tato víra a osočování domorodců Džihádisty, s cílem přivést je k radikalismu, vytváří příležitost pro nemuslimské národy spojit se s umírněnými muslimy v boji proti radikální religiozitě některých hnutí.

Navíc tato možnost je posilována vírou domorodců (kmenů) ve společný původ mnohých nás jako členů jednoho ze ,,Tří božích náboženství" - křesťanství, židovství a islám (Al-Adyan as Sammawiyah at Thalatha). Pro využití této možnosti by američtí vojáci měli akceptovat společné teologické dědictví s muslimy.

Názor, který je někdy prosazován nebo popularizován ve Spojených státech, že Bůh muslimů (Allah) je jiným bohem než bůh křesťanů a židů, je všeobecně vážnou překážkou k nalezení funkčních vazeb mezi Američany a muslimy.

Součinnost s místními náčelníky

Jednou z nejčastějších chyb, kterých se při práci s arabskými kmeny američtí vojáci dopouštějí, je, že tradiční náčelníky kmenů považují za jakési ,,dinosaury", přežité pozůstatky minulosti.

Součástí amerického chápání je, že minulost je mrtvá a že smysl má pouze to, co je budoucnost směřovaná po stoupající rovné cestě, na které jsou Američané vzorem pro budoucí lidstvo.

,,Chceme-li úspěšně pracovat s domorodými kmeny, musíme se tohoto názoru vzdát úplně anebo jej při styku s beduíny dočasně potlačit," říká ve svém článku W. Patrick Lang.

Proč? Speciálně arabští beduíni žijí v historii, v legendě. Pro ně není minulost mrtvá nebo od přítomnosti oddělená.

Vojáci, kteří toto nejsou schopni akceptovat, by měli požádat o přeložení anebo být přeloženi. Američtí vojáci by se neměli ostýchat ukázat svoji vlastní religiozitu. Příslušníci kmenů ji budou respektovat a nebudou se je snažit obracet na víru vlastní.

V arabských jazycích chybí časy(4) a přemýšlí-li se o tom, co už bylo, je pro Araba značně těžké vyjádřit kdy, před jakou dobou se to stalo. Pro příslušníky kmene nejsou lidé z minulosti mrtví. Například Saladin(5) žil v jejich myslích ještě včera.

Vyjádření kronikáře křižáckých výprav Usama ibn Munqida, že ,,Frankové (Evropané) jsou udatní muži, kteří možná nesou boží kletbu," je stanovisko, které dovednější mohou využít. Jestliže jsme ,,udatní mužové", ukažme příslušníkům kmenů, že jsme také muži, kterým se dá věřit a spolehnout se na ně.

Měli bychom pochopit, že představa, jak se tito pouštní bojovníci a kmenoví bratři vzdávají kvůli nám svého způsobu života, je naprosto scestná. Jejich vůdcové byli zvoleni podle zvykového práva a na základě konsenzu s lidem.

Neměli bychom předpokládat, že nás nechají zvolit jim náčelníky podle naší chuti. Saddam (Hussejn) to zkusil v Iráku, ale jako král Hashemite(6) nebyl zvolen. Měli bychom pochopit, že při zahájení kontaktů s kmeny musíme začít u náčelníků kmenů. Bez úcty projevované radě starších nemůžeme nikdy čekat, že pronikneme do prostředí kmene jako přátelé a spojenci.

Přineste jim to, co potřebují

Příslušníci kmenů chtějí být sami tvůrci svého osudu. Ma Sha Allah (staň se vůle boží) sice limituje jejich schopnost ovládat jejich osud, ale oni přesto chtějí zlepšovat svoji bezpečnost a materiální podmínky svého života, jestliže toho lze dosáhnout bez změny jejich způsobu života. Američtí vojáci mohou získat důvěru a podporu domorodců, ale kmenoví příslušníci budou závislí na svých nových přátelích v mnoha oblastech. Aby mohli dělat to, co po nich Američané budou žádat, musíme jim poskytnout podporu ve vojenské oblasti (palebná podpora, zabezpečení, zdravotnická pomoc) i v oblasti zkvalitnění infrastruktury, která jim ulehčí život.

Jestliže příslušníci kmenů uznají Američany za skutečné přátele, potom lze vyjmout kmeny z područí džihádistů. Jestliže se v nás zklamou, navždy proklejí naši památku. W. Patrik LANG(7), plukovník (Ret.) US Army.

(1) Howeitat (Huwaytat) velká konfederace arabských kmenů v oblasti Transjordánska (Jordánsko a Saudská Arábie (zpět)

(2) T. E. Lawrence (1888-1935) - výstřední archeolog, spisovatel, důstojník britské armády, diplomat sympatizující s fašizmem, který žil na Blízkém východě a jako tajný agent britské vlády zorganizoval úspěšné povstání arabských kmenů proti turecké nadvládě. Napsal, kromě jiného, autobiografickou knihu Sedm pilířů moudrosti (Seven pillars of Wisdom, 1922) (zpět)

(3) Džihád (Jihad) - v náboženskoprávní rovině má v islámu pojem džihád několik významů, které jsou navíc různě vykládány islámskými právními školami. Základem džihádu je snaha o spravedlivou věc. V tomto výkladu se shodnou všechny islámské právní školy. Sporným bodem je, jakým způsobem má být tato snaha prováděna. Existuje mnoho výkladů, mezi nejrozšířenější patří výklad, že džihád je především šíření víry všemi možnými prostředky. Džihád se tedy dělí na několik složek:

Džihád srdcem (al-džihád bi´l-kalb) - Přemáhání hříchu, projevy zbožnosti.
Džihád jazykem (al-džihád bi´l-lisán) - Podpora a šíření misijní činnosti islámu.
Džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) - Vedení válek za šíření islámu či válek za obranu islámu.
Džíhád rukou (al-džihád bi´l-jad) - Pomoc potřebným, charitativní činnost (zpět)

(4) Arabština má pouze dva časy (nedokončený a dokončený) a má 3 pády (nominativ, genitiv a kauzativ). Lze tedy říct, že arabština je vidový jazyk, neboť je založena na protikladu ukončeného a neukončeného děje. Českému minulému času přibližně odpovídá arabské perfektum, které tvoří pouze jeden způsob (indikativ - oznamovací způsob). Naproti perfektu je imperfektum (přibližně český přítomný a budoucí čas) (zpět)

(5) Saladin (1138 - 1193, Tikrít, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-dín Júsuf ibn Ajjúb; ???? ????? ???? ??? ????; ad-dín je čestný titul, který v arabštině znamená soudce) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století. Založil dynastii Ajjúbovců , která vládla v Egyptě a Sýrii. V roce 1187 zlomil moc křižáckých států ve Svaté zemi v bitvě u Hattínu a přinutil ke kapitulaci Jeruzalém. Později uzavřel s křesťanskými panovníky smlouvy, které umožňovaly poutníkům Svaté město navštěvovat (zpět)

(6) Hashemite jeden z nejslavnějších arabských rodů, jehož původ pochází údajně od Mohameda a z jehož řad pochází Abdullah - bývalý král Transjordánie a Jordánska, Faisal a princ Zaid - králové Iráku atd. (zpět)

(7) Walter Patrick ,,Pat" Lang, Jr. , zpravodaj na Středním východě, důstojník US Army v záloze. Po ukončení aktivní služby v hodnosti plukovníka zastával vysoké civilní pozice ve vojenském zpravodajství ve vedení zpravodajských analýz Středního východu a jižní Asie (zpět)