Zkušenosti a poznatky předsunutého leteckého návodčího z mise v Afghánistánu

Autor článku je příslušníkem 22. Lz, Náměšť nad Oslavou

Ve svém příspěvku chci popsat zkušenosti, které jsem získal v misi v Afghánistánu, kde jsem se svou skupinou plnil úkoly předsunutého leteckého návodčího (Forward Air Controler - FAC) pro danou oblast jak pro kontingent AČR (PRT Logar), tak pro zde dislokovanou americkou jednotku.

Můj první poznatek je spojen se znalostí angličtiny. Zapomeňte na to, že když máte STANAG 3, že se s každým, kdo mluví tímto jazykem, bez problémů domluvíte, že všemu okamžitě správně porozumíte a že také vám budou všichni rozumět. Proto se vůbec neostýchejte se znovu zeptat, nebo se jiným způsoben ujistit, že jste správně pochopili, co vám bylo řečeno.

První věc, kterou musíte udělat z pohledu vašeho poslání, je převzetí určeného prostoru. Pokud to bude možné, ještě v době takzvané přípravy v místě (in place trainig), vyjeďte do prostoru plnění úkolu, seznamte se ss americkými bojovými drily, podívejte se, kudy a jak jezdí. Účastněte se jejich nácviků před zahájením plnění úkolu, protože mají jiný mandát než kontingent AČR, používají tím pádem i jiné drily a budou na každou situaci reagovat jinak než naše jednotky. Američané jsou velmi vstřícní v poskytování pomoci a téměř nikdy vás neodmítnou, maximálně se s vámi domluví na době vhodné pro ně. Pokud vám něco nebude úplně jasné, zásadně se ptejte amerických velitelů. Většina řadových příslušníků (například střelec) znají perfektně své úkoly, ale nemají takový přehled a znalost jako velitel patroly nebo seržant jednotky, který je i zpravidla zástupcem velitele patroly. Jsou to velice zkušení vojáci, kteří tvoří spojovník mezi důstojníky patroly a mužstvem a požívají autoritu od obou stran.

Předběžná příprava před nasazením do bojové akce

Pokud to jde, den předem se zastavte u velitele americké patroly (konvoje) a seznamte ho s tím, že vy budete pro něj plnit daný úkol. To je také vhodná příležitost pro to, seznámit ho s tím, jaké vaše dovednosti může při plnění úkolu využít (např. jsem vycvičen v navádění palebné podpory dělostřelectva, mám kurz první zdravotní pomoci a jsem vybaven prostředky k jejímu poskytnutí). Seznamte se se systémem spojení, používanými radiostanicemi (rdst), volacími znaky a v případě potřeby si rdst půjčte. Nechte si od velitele objasnit úkol, co, jak a kdy se bude od vás očekávat. Když vy správně pochopíte, kde je vaše místo a jaký je váš úkol a velitel bude znát všechny vaše možnosti a schopnosti, bude to výchozím předpokladem pro úspěšné splnění vašeho úkolu. Je dobré vědět, jak při některých standardních incidentech bude jednotka reagovat (Bude útočit? Zaujme obranné pozice? Nebo bude ustupovat?).

Plánování bojového úkolu

Proces plánování nemusí probíhat ve stejnou dobu u obou kontingentů, je lepší dopředu zjistit, kdy probíhá plánování úkolu u americké jednotky, a osobně se ho zúčastnit, abyste měli dostatek informací, které potom můžete předat na operační centrum (Joint Operation Centre - JOC) kontingentu AČR (základní údaje, s kým jedete, kdy a kde je shromáždění, kdy a kde budete plnit úkol tak, aby JOC mělo přehled o činnosti našich jednotek). Jste brán jako profesionál, který přesně ví, co je jeho úkolem a co musí udělat v době přípravy, aby byl na úkol připraven. Nikdo vám nebude dávat otázky jako například: máte dostatek náhradních zdrojů do rdst, víte, jaký je váš palebný sektor, když budete sedět vpravo vpředu nebo vlevo vzadu ve vozidle apod.

Příprava před nasazením do bojové akce

Nácvik před zasazením je prováděn kombinovaným způsobem, některé činnosti jsou procvičovány reálně, některé pouze ústním přezkoušením. Pokud velitel zjistí, že činnost na některou situaci není dostatečně zvládnuta, je detailně rozebrána a znovu nacvičována. Při této přípravě je jednotka seznámena s úkolem a jsou stanoveny úkoly pro jednotlivá družstva.

Vše po čase znovu u americké strany prověřte, zda se nezměnily některé základní údaje (časy a prostory), protože jste mimo její informační tok a před odchodem k americké jednotce se ještě přesvědčte na JOC našeho kontingentu, že mise nebyla zrušena nebo odložena!!!

Plnění bojového úkolu

Jednotka se ve stanovenou dobu shromáždí na stanoveném místě (Link Up Point) u bojové techniky, dostrojí se, naloží materiál a řidiči provedou kontrolu techniky. Jednotka je potom seznámena s aktuální situací, zopakuje se nebo upřesní úkol a znovu se přezkoušejí stálé operační postupy (SOP) nebo drily na nejpravděpodobnější hrozby. Na závěr se provádí kontrola spojení a tím jednotka dosáhne ve stanovenou dobu pohotovost k plnění úkolu. Protože my nejsme organickými členy jednotky a materiální a technické vybavení je rozdílné, bude vždy lepší, po určení vašeho místa ve vozidle, když se spojíte s velitelem a řidičem vozidla (ještě v době přípravy) k tomu, aby vám ukázali, kam si budete moct dát svůj materiál, abyste mohli pohodlně plnit úkol, a nepřekážel ostatním členům osádky. Musíte také pamatovat na to, že používáte munici, kterou vám Američané nedoplní. V případě potřeby práce v týmu musíte znát navzájem své pozice tak, abyste se v jakékoli situaci mohli spojit a plnit úkol. Pokud by nebyla možnost vyslat úplný český tým, je řešením požádat podporovanou stranu o specialistu, který má povědomí o vaší specializaci a alespoň pokročilou znalost postupů vaší odbornosti a používané techniky.

Po opuštění základny jednotka plní stanovený úkol (přesouvá se z jednoho bodu do druhého), jednotlivá vozidla a členové osádek plní stanovené úkoly podle drilů, a to jak za přesunu, tak i při jednotlivých zastávkách. V době přesunu důležitou roli sehrává vnitřní spojení, a to nejen z důvodu zabezpečení velení, ale také z hlediska udržení pozornosti a bdělosti. Je vhodné se zapojit do rozhovoru osádky, a tím dát jasně najevo, že jste v obraze, že tam jste a že jste členem daného týmu. Při těchto přesunech se můžete často dozvědět podrobnosti o terénu a incidentech, které tam v minulosti proběhly (například: tam z tohoto kopce byla vedena střelba RPG, tam a tam byla nalezena IED apod.). Důležitou roli hraje pozorování terénu a zaznamenávání takových znaků, které by mohly být případnou signalizační značkou pro ACM (Anti-Coalition Militants) nebo místní obyvatelstvo, že se v daném prostoru chystá nějaký útok na spojenecké jednotky. Může se jednat například o tyto znaky: na cestě do místa A byla daná propust suchá, na stromech nic nebylo stejně jako u silnice, ale při návratu po stejné trase zjistíte, že propustí protéká voda, aniž by pršelo, nebo na stromě visí barevný hadr, u silnice je hromádka kamení a dřevěný kůl zatlučený do země s nějakými fábory apod. Tento postup lze dobře použít v řídce osídleném prostoru, kde zatlučený kůl je spíše raritou, než poblíž osad, kde to může označovat ohraničení pastvin, zahrad, pozemků, hrobů atd. Je to sice práce navíc, která musí být prováděna pečlivě, ale v některých případech může zabránit neočekávaným incidentům. Protože v Afghánistánu lze využívat jenom některé silnice, tyto záznamy se mohou předávat dalším patrolám a také pro dlouhodobé vyhodnocení na zpravodajskou skupinu (S-2) jednotky. Sledujte chování jednotky, kterou doprovázíte, protože na změně chování můžete spolehlivě poznat, že se buď pohybujete v ohroženém prostoru, nebo v prostoru, kde došlo k nějakým incidentům, a tedy buďte v nejvyšší pohotovosti k reakci na možný incident. Při zastávce v osadě buďte připraveni ke splnění svého úkolu, hlídejte si svůj stanovený sektor, ale buďte také individuálním pozorovatelem okolí a zaznamenejte vše, co by mohlo být později vyhodnoceno. Při navazování kontaktů s místními obyvateli, zejména dětmi, buďte velmi opatrní na to, kdy a kde jim můžete dát například nějaké sladkosti nebo jídlo apod. Nedělejte to nikdy za jízdy, nemůže být nic horšího než to, že nechtěně srazíte nebo nedej bůh zabijete dítě, tím by byla několikaměsíční práce celého týmu PRT znehodnocena. Při sesednutí si nejdříve zjednejte respekt a až potom můžete vyvíjet další aktivity. Nedovolte, aby se okolo vás shromáždil houf dětí, který by vám znemožnil plnit váš úkol při zajištění bezpečnosti celé jednotky. Vy zásadně plňte ty úkoly, pro které jste v jednotce a ostatní záležitosti nechte na těch, kteří k tomu mají prostředky a jsou k tomu určeni (CIMIC, HUMINT atd.). Pokud se budete chtít podílet na ,,získávání srdce a mysli" afghánských civilistů, naučte se v jejich jazyce některé základní fráze.

Po skončení bojového úkolu se připravte, pokud budete velitelem týmu, že se účastníte vyhodnocení úkolu (takzvaného debriefingu). Toto vyhodnocení probíhá s časovým odstupem (1 až 2 hodiny), proto je vhodné si v hlavě ještě jednou celý průběh promítnout, podívat se do svých poznámek a písemně si připravit ty poznatky, které by z vašeho pohledu měly být na vyhodnocení prezentovány.

K pokrytí stanoveného prostoru byly jen dva týmy FAC a v některé dny vyjíždělo k plnění úkolů 3 až 5 konvojů nebo patrol. Americkou stranou byla tato situace řešena tak, že tam, kde nebyl FAC, byl dělostřelecký pozorovatel, schopný jednotce zajistit nepřímou dělostřeleckou podporu a v případě nutnosti komunikovat s FAC na základně pro vyžádání blízké letecké podpory (Close Air Support - CAS). Navíc v americké armádě, ale i v armádách dalších států NATO má každý voják právo si tuto podporu vyžádat. Osobně jsem přesvědčen o tom, že i v AČR by měla být této otázce věnována patřičná pozornost. Bylo by velkým problémem mít v každé četě vycvičeného a materiálně vybaveného předsunutého pozorovatele - s odpovídající rdst, laserovým dálkoměrem, se základní znalostí jak komunikovat s nejbližším střediskem palebné podpory v angličtině? Jsem přesvědčen, že ne. Kromě těchto předsunutých pozorovatelů (organických příslušníků jednotky) by měli být všichni velitelé (počínaje veliteli družstev) schopni, na základě absolvování profesního vzdělávání na VeV - VA, vyžadovat nouzovou palebnou podporu (minomety, dělostřelectvo nebo i vzdušnou - letadla, vrtulníky). Bylo by vhodné do programů přípravy vojsk začlenit tuto tematiku a při výcviku ji prakticky procvičovat s využitím odborníků dělostřelectva, ale i nás předsunutých leteckých návodčích (FAC). V přípravě na konkrétní misi, v rámci odborné přípravy a komplexního výcviku, by tato problematika mohla být procvičována se zřetelem na zvláštnosti dané mise (podle státu, jehož armáda danou podporu poskytuje).

Osobně jsem přesvědčen o potřebě předávat zkušenosti, a proto jsem zvolil tuto formu, jak se s vámi o své poznatky a zkušenosti podělit. Tyto poznatky a zkušenosti nejsou určeny jen pro předsunuté letecké návodčí, ale také pro ostatní jednotky, které plní nebo budou plnit úkoly ve společných misích a budou poskytovat služby a podporu jiné, zejména americké armádě.

Pro časopis upravil Ing. Jozef BUZA - ODo/VeV-VA.