Koncept brigádního bojového uskupení Stryker pro nasazení do operací nízké intenzity a asymetrických operací

mjr. Ing. Jaroslav KOZŮBEK, UO Brno

Úvod

Koncept brigádních bojových uskupení, tzv. Brigade Combat Teams (BCTs), je konceptem Armády USA (dále US Army).

Problematiku BCT a operací nízké intenzity (ONI), resp. asymetrických operací (ASYO), jsem si vybral na základě jejich současné aktuálnosti a vzhledem k jejich vztahu ke konceptu úkolových uskupení (ÚU) realizovaných v podmínkách Armády České republiky (AČR).

Článek bude blíže zaměřen na SBCT z důvodu, že je svým určením, vybavením vozidlovou platformou, organizační strukturou a počtem osob podobné brigádnímu úkolovému uskupení (BÚU) na bázi 4. brn (4BÚU) v případě jeho přezbrojení na nová kolová obrněná vozidla PANDUR II 8×8(1).

Problematika US Army ,,Brigade Combat Team, BCT" je podrobně rozpracována v dokumentu FM 3-90.6 ,,The Brigade Combat Team" [2]. Problematika SBCT je pro jednotlivé stupně velení podrobně rozpracována v dokumentech [3, 4, 5, 6 a 7].

1. Charakteristika brigádního bojového uskupení

Brigade Combat Team (BCT) lze charakterizovat jako brigádní bojové (úkolové) uskupení, které má pevnou organizační strukturu tvořenou především jednotkami více druhů sil, schopnými efektivně působit na nepřítele v přímém kontaktu s ním, a to v rámci jak válečných, tak i neválečných, respektive stabilizačních operací (součásti jsou i mírové operace v souladu s konceptem NATO operacemi na podporu míru).

Při střetu s nepřítelem BCT také využívá kombinací mnoha speciálních a podpůrných činností, jako je nepřetržitý průzkum, sledování a zjišťování cílů (Targeting), palby na velké vzdálenosti, manévr a podpora jednotkami více druhů sil ,,Joint Army Unit".


Obr. 1 Varianta rozmístění BCT v lineárním a nelineárním prostoru operace

V neposlední řadě BCT využívá všechny dostupné armádní a mezirezortní prostředky k získání potřebné ,,informační nadvlády" a vedoucí k pochopení všech aspektů (faktorů) ovlivňujících přípravu a vedení operace, jako je terén, počasí, možnosti nepřítele, civilní (veřejné) záležitosti a schopnosti vlastních sil.

Organizační struktura BCTs je vytvořena za účelem snadného rozmístění mimo území USA a za účelem snadnější a efektivnější přípravy velitelů a štábů. BCTs jsou vybaveny pokročilými systémy pro podporu velení a řízení, které jim umožňují vést operace samostatně nebo s částečnou podporou nadřízeného velitele v mnohem větším operačním prostoru (i nelineárním) než předchozí brigády (obr 1).

2. Charakteristika brigádního bojového uskupení STRYKER

Brigádní bojové uskupení STRYKER je jedním z nejnovějších uskupení sil a prostředků US Army, které je předurčené pro plnění úkolů dle nového konceptu operací ,,Network Centric Operations, NCO" vedených na globálně informačně propojeném válčišti ,,Network Centric Warfare, NCW"(2) v rámci operací ONI a ASYO.


Obr. 2 Organizační struktura US Army SBCT

Pro plnění úkolu v uvedeném typu operací má SBCT následující pevnou organizační strukturu (obr. 2).
US Army disponuje celkem sedmi SBCTs, které jsou v současnosti převážně nasazeny v operaci Irácká svoboda (Operation Iraqi Freedom, OIF) na území Iráku.

Podstatou nově koncipované organizační struktury SBCT je začlenění organických jednotek nového typu a vybavení všech jednotek jednotnou platformou kolového bojového vozidla STRYKER(3) (80 % komponent vozidla STRYKER je shodných pro všechny platformy, čímž se mnohonásobně redukuje potřeba vezených náhradních dílů). Dalším významným faktorem je vybavení SBCT digitálními komunikačními systémy a polními systémy pro podporu velení a řízení boje.

Příkladem inovativní(4) organizační struktury je začlenění průzkumného pluku jako organického prvku SBCT (obdoba průzkumného praporu PozS AČR), který je komplexně vybavený prostředky ISTAR, a roty vojenského zpravodajství (Military Inteligence, MI), která je převážně zaměřena na získávání informací z lidských zdrojů (HUMINT).

Pro získávání informací potřebných k zajištění znalosti situace na bojišti (Situational Awareness) vedoucí k získání informační nadvlády nad nepřítelem je součástí průzkumného pluku SBCT rota speciálního průzkumu, která je vybavena speciálními technickými prostředky průzkumu (systémy senzorů).

3. Rozbor schopností US Army SBCT

Jak již bylo uvedeno, je organizační struktura SBCT velice podobná organizační struktuře 4BÚU. Je nutné však podotknout, že na rozdíl od 4BÚU je většina podpůrných jednotek a útvarů organickou součástí SBCT. Tím je zajištěna mnohem efektivnější příprava všech velitelů a příslušníků štábu, především pak štábu samotné SBCT.

Další podobnost je především ve vybavení vozidlovou platformou, na které je SBCT postaven. KOT STRYKER je koncepčně velice podobný do AČR zaváděnému KOT (KBVP) PANDUR II 8×8. KOT STRYKER v provedení pro pěchotu v podmínkách US Army spadá do kategorie tzv. ,,Infantry Carrier Vehicle, ICV" a v případě přidání prvků pasivní balistické ochrany do kategorie ,,Armoured Personal Carrier, APC". V některých informačních zdrojích, popisujících nasazení SBCT v operaci OIF, je KOT STRYKER ve verzi ICV zařazen do kategorie ,,Infantry Fighting Vehicle, IFV", což v překladu do češtiny znamená bojové vozidlo pěchoty.

Všechna provedení KOT STRYKER jsou přepravitelná vzduchem prostřednictvím nákladního letounu HERCULES C-130. Základní přehled takticko-technických dat (TTD) vybraných vozidel STRYKER je uveden v tabulce v závěru článku.

Početní stav SBCT záleží na divizi, které je součástí, a pohybuje se v rozmezí 3 500 až 3 800 vojáků.

Mechanizovaný prapor Stryker (STRYKER BATTALION)

Mechanizovaný prapor Stryker má trojkovou organizační strukturu. Skládá se ze tří mechanizovaných rot (Rifle Company) a každá rota je tvořena třemi četami (Rifle Platoon) o čtyřech družstvech na KBVP STRYKER. Každá rota má dále minometné družstvo (Mortar Section) vybavené 60mm a 120mm minomety, četou palebné podpory (Mobile Gun System Platoon, MGS) tvořenou třemi vozidly MGS, družstvo odstřelovačů (Sniper Team), zdravotní družstvo (Medevac Team) a družstvo řízení palby (Fire Support Team).

Mechanizovaný prapor Stryker dále disponuje velitelskou rotou (Headquarter and Headquarter Company, HHC). Velitelská rota je tvořena minometnou četou vybavenou buď samohybným minometem 81 mm nebo 120 mm, průzkumnou četou a dvěma družstvy odstřelovačů.

Průzkumný pluk (RECONNAISSANCE SQUADRON)

Průzkumný pluk je vysoce mobilní součástí SBCT a má schopnost pokrýt velice rozsáhlý prostor operace. Průzkumný pluk je celkově tvořen pěti rotami: velitelská rota, rota speciálního průzkumu (Surveilance Troop) a tři průzkumné roty.

Každá průzkumná rota je tvořena třemi průzkumnými četami a minometným družstvem. Průzkumná četa je tvořena čtyřmi průzkumnými vozidly (Reconaisance Vehicle, RV). Každé vozidlo čety je vybaveno speciálním průzkumným systémem dlouhého dosahu se shopností zjišťovat cíle na vzdálenost 10 km s přesností na 10 m, tzv. Long Range Advanced Scout Surveillance System (LRAS3). LRAS3 má schopnost 45násobného přiblížení.

Minometné družstvo je tvořeno dvěma 120mm samohybnými minomety (Mortar Carrier, MC) a prostředkem FDC (Fire Direction Center).


Obr. 3 Tým ,,Prophet" k zaměřování rádiových spojovacích prostředků nepřítele

Rota speciálního průzkumu poskytuje veliteli pluku komplet schopností založených na technologii vzdušných a pozemních senzorových systémů. Četa bezpilotních průzkumných prostředků je hlavní jednotkou k získávání aktuálních informací o situaci v prostoru operace (na bojišti), a to prostřednictvím optoelektronických a infračervených senzorů umístěných na bezpilotních průzkumných letounech (Unmanned Areial Vehicle, UAV). Četa senzorových systémů (multi-sensor platoon) je tvořena družstvem odposlechu pozemních rádiových spojovacích prostředků a družstvem pro zaměření rádiových signálů, tzv. týmy Prophet (obr. 3). Četa chemického, biologického, radiačního a jaderného průzkumu (chemical, biological, radiological and nuclear reconnaissance platoon, CBNR) je vybavena třemi vozidly M93A1 FOX k určení přítomnosti a rozsahu CBNR kontaminace.

Dělostřelecký oddíl (FIRES BATTALION)

Dělostřelecký oddíl v rámci SBCT je složen ze tří baterií vyzbrojených šesti 155mm taženými děly. Baterie velení (Headquarter and Hedquarter Battery, HHB) je vybavena jedním radarem krátkého dosahu Q36 (12 km pro detekci dělostřelecké a minometné palby a 24 pro detekci raketometné palby) a jedním radarem dlouhého dosahu Q37 (30 km pro detekci palby děl a minometů a 50 km pro detekci palby raketometů).

Prapor zabezpečení (BRIGADE SUPPORT BATTALION, BSB)

Prapor zabezpečení je tvořen čtyřmi rotami, z nichž je jedna dopravní rota, jedna předsunutá rota oprav, jedna zdravotní rota a rota velení. Prapor nemá žádné předsunuté podpůrné roty k poskytování nezbytné logistické podpory jednotkám mechanizovaných praporů, a tak se musí vytvářet úkolová uskupení pro podporu jednotek každého praporu.

Protitanková rota (ANTITANK COMPANY)

Protitanková rota je základní protitankovou jednotkou SBCT. Je složena ze tří čet a každá četa je vybavena třemi vozidly STRYKER s  protitankovým raketovým systémem.

Ženijní rota (ENGINEER COMPANY)

Ženijní rota plní úkoly zajišťující (podporující) mobilitu vlastních jednotek. Je tvořena třemi četami zabezpečení pohybu (Mobility Platoon) a jednou četou podpory. Rota má omezené schopnosti podporovat jednotky při překonávání vodních toků a jiných typů překážek (Gap Crossing Operations).

Spojovací rota (NETWORK SUPPORT COMPANY)

Úkolem spojovací roty je vytvářet podmínky pro propojení všech jednotek SBCT do globální informační sítě (Global Information Grid, GIG).

Spojovací rota je složena ze tří čet, z nichž jedna je četa tranzitních uzlů HMV (TOC Nodal Platoon), jedna četa tranzitních uzlů praporu zabezpečení (BSB Nodal Platoon) a jedna spojovací četa. Vozidla spojovací roty jsou vybavena systémem FBCB2.

Rota vojenského zpravodajství (MILITARY INTELLIGENCE COMPANY)

Rota je složena ze čtyř čet, z nichž je jedna velitelská četa, jedna četa prostředků ISR (ISR Integration Platoon), jedna četa analýz ISR (ISR Analysis Platon) a jedna četa pro získávání informací z lidských zdrojů (Tactical HUMINT Platoon).

Četa prostředků ISR a četa analýz ISR jsou pod operačním řízením náčelníka S2. Podílí se na vytváření SOS, zvyšují efektivitu ,,Targetingu", poskytují cenné informace pro zpravodajskou přípravu bojiště (Intelligence Preparation of Battlefield, IPB) a podporují tvorbu zpravodajských produktů odpovídajících na požadavky na prioritní informace (PIR). Četa HUMINT má vlastní schopnosti sběru zpravodajských informací z lidských zdrojů a realizace proti zpravodajské činnosti.

Poslání SBCT

Organizační struktura a vybavení SBCT primárně předurčuje pro vedení operací nízké intenzity v asymetrickém operačním prostředí. Pokud se SBCT účastní hlavních bojových operací, tak zpravidla jako součást podřízená veliteli divize nebo sboru. Vysoká mobilita jednotek a organické průzkumné a zpravodajské prostředky SBCT jsou neocenitelnou schopností, která veliteli divize nebo sboru umožní efektivněji dosáhnout cílů při vedení hlavních bojových operací. Jako u jiných brigád je i u SBCT požadována schopnost vytváření dočasných úkolových uskupení.

Operační schopnosti SBCT zahrnují:

4. Základní charakteristika vozidlA STRYKER M1126 ICV


Obr. 4 Vozidlo STRYKER M1126 ICV

Kolový obrněný transportér nebo také kolové obrněné vozidlo pěchoty STRYKER M1126 Infantry Carrier Vehicle (ICV), obr. 4, poskytuje osádce ochranu během přesunu a palebnou podporu při jejím sesednutí a plnění bojových úkolů mimo vozidlo. Vozidlo má stálý pohon dvou náprav a dle potřeby umožňuje dodatečně zapnout pohon i na další dvě nápravy. S osádkou a její výstrojí a výzbrojí má průměrnou hmotnost 19 t. Na zpevněných silnicích dosahuje rychlosti až 100 km/h.

Hlavní výzbrojí STRYKER ICV je plně stabilizovaná dálkově ovládaná zbraňová stanice (systém) PROTECTOR M151 (Remote Weapon Station, RWS) od norské společnosti Kongsberg Defence & Aerospace (KDA).

Stanice PROTECTOR M151 (obr. 5) je primárně vyzbrojena:


Obr. 5 Kongsberg PROTECTOR M151 Remote Weapon Station

Stanice dále umožňuje montáž další výzbroje:

Osádku vozidla celkově tvoří 11 vojáků, z toho dva vojáci tvoří obsluhu vozidla (velitel vozidla a řidič) a 9 vojáků tvoří roj (velitel roje + 8).

SBCTs jsou v současnosti velice frekventovaně nasazovány v operaci ,,Iraqi Freedom". Pro tento účel je speciálně modifikována jejich balistická ochrana. Jedná se o velice jednoduchou pasivní balistickou ochranu ve formě lamelového pancéřování o tloušťce 14,5 mm, tzv. ,,Slat Armor". Toto pancéřování poskytuje základní a účinnou ochranu proti nejčastěji používaným protitankovým zbraním v Iráku, kterými jsou reaktivní protitankové granáty RPG-7.


Obr. 7 Detail ,,Slat Amor" upraveného KOT STRYKER


Obr. 6 Upravený STRYKER ICV pro nasazení v Iráku

Příkladem další velice efektivní ochrany proti improvizovaným výbušným nástrahám tzv. IED, které mohou být odpalovány rádiem na dálku, jsou multispektrální rádiové rušičky umístěné v levé střední části vozidla.

Příklad upraveného STRYKER ICV ,,3rd Stryker Brigade Combat Team, 2nd Infantry Division" který byl nasazen v iráckém Mosulu, je uveden na obrázku 6 a 7.

U SBCT je v současnosti zavedeno celkem deset verzí vozidla STRYKER. V přehledu níže jsou uvedeny názvy jednotlivých verzí vozidla STRYKER v původním znění:


Tabulka 1 Srovnání TTP vybraných vozidel STRYKER s KBVP PANDUR II 8×8

Základní TTD sedmi vybraných verzí vozidla STRYKER jsou uvedena v tabulce č. 1. V tabulce jsou pro srovnání také uvedeny základní TTD KBVP PANDUR II 8×8.

Závěr

Na základě dlouholetých zkušeností a zkušeností z vedení stabilizačních operací na území Afghánistánu a Iráku US Army přistoupila na koncept BCT, které organicky disponují hlavními typy jednotek od bojových přes jednotky podpůrné až po jednotky zabezpečení.

Při kompozici organizační struktury SBCT byl hlavní důraz položen především na potřebu dosáhnout vlastních schopností v oblasti zajištění včasných a věrohodných informací a zpravodajských informací z prostoru plnění operačních úkolů. Za tímto účelem velitel SBCT organicky disponuje rotou vojenského zpravodajství, která je především zaměřena na získávání informací z lidských zdrojů (HUMINT).

Poslední bojové zkušenosti US Army, získané z vedení soudobých operací v Iráku, zcela jasně a opět potvrdily, jak pružně fungující zpravodajství může významným způsobem ovlivnit vedení jakékoli operace. Jeho význam je třeba především zdůraznit v oblasti efektivního sdílení informací od stupně družstvo až po velitele brigády.

Literatura

  1. Gonzales, D. The Stryker Brigade Combat Team [Network-Centric Operations Case Study]. Santa Monica: RAND National Defence Research Institute, 2005, ISBN 0-8330-3846-X.
  2. The Brigade Combat Team [FM3-90.6]. Washington: Department of the Army, 2006.
  3. The Stryker Brigade Combat Team [FM3-21.31]. Washington: Department of the Army, 2003.
  4. The Stryker Brigade Combat Team Infantry Batalion [FM3-21.21]. Washington: Department of the Army, 2003.
  5. The SBCT Infantry Rifle Copany [FM3-21.11]. Washington: Department of the Army, 2003.
  6. The SBCT Infantry Rifle Platoon and Squad [FM3-21.9]. Washington: Department of the Army, 2002.
  7. The Stryker Brigade Combat Team Infantry Battalion Reconnaissance Platon [FM3-21.94]. Washington: Department of the Army, 2003.
  8. Stryker Brigade Combat Team (SBCT)/Interim Brigade Combat Teams (IBCT) [online]. c2000-2007, Page last modified: 23. 5. 2005. Dostupné z: <http://www.globalsecurity.org/military/agency/army/brigade-ibct.htm>.


(1) Kolové obrněné vozidlo PANDUR II 8×8 je v podmínkách AČR zařazováno do dvou kategorií vojenských vozidel. Jednou kategorií je kolový obrněný transportér (KOT) a druhou kategorií je kolové bojové vozidlo pěchoty (KBVP). Za účelem jednotné specifikace uvedeného vozidla je vhodné, aby ta vozidla PANDUR II 8×8, která budou vybavena RCWS v plném rozsahu, tzn. 30mm kanón, 7,62mm spřažený kulomet a odpalovací zařízení pro 2ks PTŘS SPIKE LR, byla chápána jako KBVP, a ostatní modifikace byly celkově chápány jako KOT (zpět)
(2) Obdoba britského konceptu Network Enabled Capabilities, NEC, rozpracovaného v Koncepci NATO NEC a ve Strategii budování NEC v OS ČR (zpět)
(3) STRYKER je název pro US Army KOT (KBVP), který tak byl pojmenován na počest dvou amerických válečných hrdinů, kdy jeden v průběhu druhé světové války zajal 200 německých vojáků a osvobodil 3 vlastní piloty (svob. Stuart S. STRYKER) a druhý hrdinsky padl v průběhu války ve Vietnamu (specialista 4. třídy Robert F. STRYKER) (zpět)
(4) Termín inovativní přímo vychází z překladu v dokumentu [1]. Znalec historického vývoje organizačních struktur mechanizovaných brigád PozS AČR se určitě pozastaví nad tím, že to, co je v  současnosti pro US Army v rámci organizační struktury BCTs inovativní, bylo v devadesátých letech minulého století v ČSLA (předchůdce AČR) zcela běžnou praxí (mimo organicky začleněnou rotu vojenského zpravodajství) (zpět)



Close