Postřehy velitele mechanizované čety z nasazení v operaci Irácká svoboda

Ing. Karel Kudlička, Správa doktrín Vyškov

,,Mé postřehy se opírají o zdravý selský rozum, alespoň si to myslím. V průběhu nasazení si každý utváří své vlastní názory a vyvíjí své vlastní postupy. To je praxe, která se u mé čety osvědčila při přípravě a vedení boje. Každý si může z toho vybrat to, co bude prospěšné pro něj osobně v jeho konkrétní situaci. Může také obohatit mé koncepty a přispět tak ke zvýšení úrovně přípravy čety na nasazení.
Střídání v prostoru operace neproběhlo nejlépe a naše rota neobdržela od střídané jednotky prakticky žádné informace nebo zkušenosti. Tento můj článek je proto pokusem napravit tyto nedostatky (ztrátu praktických dovedností), které vznikly nepředáním praktických zkušeností a znalostí mezi jednotkami.

Činnost speciální skupiny

Činnost speciální skupiny je zaměřena na provádění léček, sabotáží a na boj proti osobám, které se pokoušejí pokládat (rozmísťovat) miny a improvizovaná výbušná zařízení (improvised explosive devices - IED).Tyto osoby jsou v podstatě na dolním konci žebříčku důležitosti nepřátelských osob. Navzdory těmto méně významným cílům má tato činnost poměrně velký vliv na operační prostor roty. Neutralizace těchto osob nemůže zcela zastavit používání IED, snižuje však sílu protivníka, zvyšuje povstalcům náklady, ztěžuje verbování nových osob pro rozmísťování IED a tlumí jejich aktivitu, což snižuje nebezpečí pro koaliční síly (Coalition forces - CF).Zcela zastavit používání IED znamená zaměřit se na ty, co je vyrábějí a financují. Likvidace těchto osob podstatně ovlivní četnost používání IED.  


Obr. 1 Odstřelovací puška M-14

Nepřítel někdy používá pro svou činnost stejné postupy a stejná místa. Zdá se to nesmyslné a mohlo by to vést k závěru, že by jej bylo možné lehce dopadnout, ale tak tomu zdaleka není. Prostor činnosti jednotky může být velmi rozsáhlý a není možné zajistit jeho úplné a trvalé pokrytí. Je třeba provést analýzu a zjistit, v jakém časovém úseku by bylo vhodné zaměřit se na danou oblast a zjistit charakteristické rysy činnosti nepřítele. Poté je nutno napadnout nepřítele malou speciální skupinou. Jiná je otázka utajeného nasazení malé speciální skupiny do prostoru, který ovládá nepřítel. Nepřítel ví, v jaké části prostoru se nacházíme a kdy jej opouštíme. Má velmi dobré podmínky pro pozorování našeho pohybu, a proto je třeba dobře promyslet způsob infiltrace speciálních skupin do jím ovládaného prostoru. Největší překážkou pro tvůrčí přístup je lpění na dlouhodobě používaných stálých operačních postupech (SOP) a neochota akceptovat riziko. Je třeba neustále zkoušet nové postupy. Je-li cíl vzdálen jen několik kilometrů, je vhodnější, aby se speciální skupiny k němu přesunuly raději pěšky než na vozidlech, protože v tomto případě je mnohem menší pravděpodobnost jejich objevení a ohrožení nepřítelem.


Obr. 2 Odstřelovací puška M82A1 (vpravo)

Činnost SKT je pro četu prakticky novým druhem boje. V minulosti se jednalo o činnost, kterou prováděly průzkumné jednotky praporu. Když jsem přijel do místa nasazení, moje četa byla vyzbrojena odstřelovacími puškami M 14 a M82A1 ráže 12,7 mm (obr. 1 a 2). Správné vybavení je předpokladem pro úspěšnou činnost skupiny. Samozřejmostí jsou zejména kvalitní přístroje pro pozorování. Nevyplatí se promarnit čas a peníze nákupem levných pozorovacích přístrojů. Náš prapor nakoupil mnoho takových přístrojů a čtyři z nich dostala moje četa. Zpočátku jsme si je brali do bojových operací s sebou, ale záhy jsme pochopili, že jsou méně účinnější než naše organické dalekohledy a optické zaměřovače. Nyní leží v regálu pokryté vrstvou prachu. Nejraději bych všechny čtyři vyměnil za jeden kvalitní. Pokud je nedostatek peněz, je třeba nakoupit méně optických přístrojů, avšak kvalitnějších. Dva opravdu kvalitní pozorovací přístroje jsou pro rotu mnohem užitečnější a mohou být přidělovány těm četám, které je při plnění dané operace (mise) opravdu potřebují.

Pro někoho je asi problém volit mezi kvalitou a cenou. Dali jsme například požadavek na konkrétní kvalitní pozorovací přístroje, ale někdo se rozhodl nakoupit jiné, levnější. Lidé, kteří rozhodují o potřebách vojáků a o nákupech materiálu, jsou často daleko od prostoru operace a mnohdy ani požadavkům nasazených jednotek nerozumí. Kromě kvalitních optických přístrojů pro pozorování ve dne potřebují jednotky také přístroje pro noční vidění, zejména pro odstřelovací pušky.

Skupiny SKT pro svou činnost potřebují také maskovací prostředky pro odstřelovače, včetně speciálních zástěn do oken. Jestliže vojáci používají opuštěnou budovu jako svou základnu, měli by rozvěsit zástěny tak, aby nebyl vidět jejich pohyb. Je třeba je rozvěsit v takové vzdálenosti od otvorů ve stěně, aby splynuly se stínem v místnosti. Z venku je pak nikdo neuvidí, leda z bezprostřední blízkosti. V takovém případě je nutno osobu, která zpozorovala vojáky v opuštěném domě, zadržet až do skončení operace.


Obr. 3 Maskovací oděv pro odstřelovače

Zástěny pro odstřelovače není těžké vyrobit. K jejich výrobě je možné použít moskytiéru, nebo jinou podobnou síť, přes kterou lze pozorovat. Měli jsme k dispozici dva druhy zástěn. V prvním případě se jednalo o úkryt vyrobený ze sítě v převážně tmavé barvě, který nebyl prakticky z větší vzdálenosti v tmavé místnosti vidět. V opuštěných domech, které neměly střechu, jsme používali sítě světlé barvy. I v takových místnostech se lze ukrýt, je však třeba zajistit, aby barva sítě splývala s barvou stěny místnosti. Je-li voják v domě postaveném z nevypálených hliněných cihel uprostřed pouště, pak tato světlá barva výrazně ztěžuje zjištění stanoviště odstřelovače.

Skupina SKT musí být také schopna se skrytě pohybovat na otevřeném terénu. K tomu je třeba speciální maskovací oděv pro odstřelovače (obr. 3). V Iráku je během letních měsíců příliš velké horko na to, aby skupina SKT nosila takový maskovací oděv po dobu delší než nezbytně nutnou, proto při své činnosti využívají různé úkryty. Nadměrné používání stejných úkrytů (např. staveb) vede k tomu, že v nich povstalci umísťují nástražné výbušniny anebo organizují přepadení těchto objektů s cílem vzít koaliční vojáky do zajetí. Ke zvýšení četnosti použití staveb jako základen (úkrytů) je třeba zaznamenat druh místa, podmínky a okolnosti, za kterých byly využity. Počet osob SKT se bude lišit v závislosti na úkrytu, může se skládat z více osob, bude-li mít k dispozici prázdný dům s více místnostmi a jiný počet osob, bude-li mít svou dočasnou základnu v  obydleném domě. Využívání obydlených domů snižuje pravděpodobnost výskytu nástražných výbušnin a poskytuje mnohem větší možnosti při volbě dočasné základny.

Patrolování na vozidlech

Jako příslušníci lehkých pěších jednotek jsme patrolování na vozidlech prováděli velmi málo. Při přípravě na nasazení jsme se dověděli, že budeme mít několik vozidel, nevěděli jsme však ještě, v jakém rozsahu je budeme používat. Provádění bojových operací v lehce obrněných HMMWV vyžaduje dovednosti, které moji výsadkáři neměli. Rychle se však, jak je pro výsadkáře typické, přizpůsobili, a potřebné dovednosti získali.


Obr. 4 Kulomet M-2

V prvé řadě jsme se museli naučit střílet z těžkých ručních zbraní, zejména z kulometu M2 (viz obr. 4). Tento kulomet znalo pouze pár vojáků, kteří sloužili u protitankových jednotek. Je to hlavní zbraň, která se používá při bojové činnosti na vozidlech. To jsme se dověděli po mnoha hodinách strávených při výcviku a střelbách na střelnici v prostoru předsunuté operační základny. K vedení boje jsme měli k dispozici také granátomet MK-19 (viz obr. 5) s účinným dostřelem 1 600 m. Většinu našeho sektoru tvořila rovinatá poušť, a proto tato zbraň byla účinná při střelbě na cíle ve vzdálenosti větší než 800 m. Vojáci museli tyto těžké ruční zbraně perfektně zvládnout, a to za jakýchkoli podmínek ještě před plněním prvního bojového úkolu. Použití a střelbu z těchto zbraní je nutno zvládnout již v mateřských posádkách. Lehké pěší jednotky však tuto zbraň nemají ve výzbroji, a proto příslušníci pěších jednotek musejí udělat vše pro to, aby ji měli při přípravě na misi k dispozici.

Zcela novou zkušeností pro mou rotu bylo používání lehce obrněných HMWV. Získal jsem cenné zkušenosti, jakým způsobem organizačně uspořádat rotu při plnění různých úkolů. Například při patrolování na vozidlech bylo výhodnější jedno družstvo pověřit řízením všech vozidel a jedno kompletní družstvo umístit na korbu vozidla a mít je připraveno k provádění pěších patrol. Usnadňuje to kontrolu počtů osob a řízení a velení, než v opačném případě, kdyby každé družstvo řídilo svá vozidla. V této situaci sesednou pouze části družstev, a když začne střelba, je pohyb po bojišti a kontrola počtů osob mnohem složitější a méně efektivnější. Za úplné pěší družstvo neexistuje rovnocenná náhrada. Osm pěších vojáků, kteří vedou boj jako organizovaná jednotka, nelze plnohodnotně nahradit dvojnásobným počtem neorganických vojáků, kteří spolu neprováděli výcvik pro plnění daného úkolu.  


Obr. 5 Granátomet MK-19

Je třeba být připraven pro reakci na nejrůznější neočekávané situace, které mohou nastat při patrolování na vozidlech. Je nutno vézt s sebou vše, co lze v takových situacích upotřebit. Jedním z úkolů, které se musí v neočekávaných situacích plnit, může být například ovládnutí domu. Musíte vniknout dovnitř, potřebujete tedy alespoň jednu brokovnici pro každou patrolu. Někdy také potřebujete prorazit ocelové dveře a na to zase potřebujete vhodná páčidla. Dále je třeba mít připraveny granáty, včetně oslepujících a v případě potřeby je použít. Všechny výše uvedené prostředky je třeba používat s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Mimo město Samara jsme většinou potřebovali pouze brokovnici, protože domy nebyly obehnány zděným plotem a dveře byly většinou dřevěné. K otevření dveří jsme používali speciální náložky. Nikdy nevíte, kdy budete muset vniknout do domu a v tomto případě je otevření dveří pomocí výbušniny nejlepší způsob jak zneškodnit každého, kdo se nachází těsně za nimi. Používali jsme podélně tvarovanou plastickou výbušninu a zejména vodní impulsní nálož.


Obr. 6 Podvěsný granátomet na pušce M 4

K násilnému otvírání dveří jsme používali také granátomet se speciální municí. Toto se osvědčilo jako vynikající prostředek. Používali jsme jej na dálku a jeho účinek byl velmi působivý. Je to výbušná nálož, která se vystřeluje proti dveřím z podvěsného granátometu pušky M 4 (obr. 6). Pokud má skupina SKT tuto munici, nemusí se přibližovat ke dveřím na malou vzdálenost. Násilné otevření dveří je snadné a navíc se přitom aktivují prakticky všechny nástražné výbušniny před vstupem do budovy. Jakmile jsme se s nimi naučili zacházet, použili jsme je při plnění bojového úkolu. První výstřel selhal, granát narazil do dveří a rozlomil se na dva kusy a spadl na zem. Raději jsme proto použili staré osvědčené vodní impulsní nálože. Pokud by se podařilo vyrábět spolehlivé granáty, staly by se určitě hlavním prostředkem k násilnému otevírání dveří. K prolomení zděného plotu kolem obytného bloku jsme používali větší výbušné nálože.

Vždy je třeba mít s sebou prostředky pro boj v noci (termovizní pozorovací přístroje, přístroje nočního vidění a osvětlovací prostředky na ruční zbraně). Situace je totiž proměnlivá, můžete být vyslán na krátkou patrolu dopoledne, pak dostanete jiný úkol, který plníte téměř po celou noc a musíte být na to připraven. Užitečné jsou také termovizní prostředky, alespoň jeden na každé vozidlo. V noci používali střelci mé jednotky přístroje nočního vidění a termovizní kamery a pravidelně sledovali stanovené sektory. 

Je třeba se naučit používat systém pro sledování vlastních jednotek (blue force tracker - BFT). Umožní sledovat ostatní vlastní jednotky a poskytuje informace i o prostředcích vzdušných sil, které se nacházejí ve vašem prostoru odpovědnosti. V každém případě by vám však mohl pomoci dostat se tam, kam potřebujete, relativně snadněji. Je třeba zajistit, aby jej měla každá patrola na vozidlech.
Jako IED se často používají dělostřelecké granáty spolu s podomácku vyrobeným napalmem nebo plynem. Jejich účelem je zapálit vozidla. IED většinou vozidlo nezničí, dostane-li se však zápalná látka na pneumatiky, shoří celé vozidlo. K ukrytí IED umísťovaných na povrchu nepřítel využíval odpadky, křoviny nebo dokonce pytle s pískem. Po určité době jste poznali, po čem se máte dívat, zvláště v prostoru odpovědnosti své roty. Dalekohled dovolil udržet si odstup od podezřelých předmětů a vyhodnotit, zda se jedná o IED.

Je třeba dbát opatrnosti při jízdě na prašných komunikacích. Pokud nemusíte, nepoužívejte je. Prašné komunikace skýtají vhodné podmínky pro umísťování IED. Ke snížení rizika je třeba vyhodnotit prašnou komunikaci, kterou hodláme použít. ,,Používají místní obyvatelé tuto komunikaci často, anebo se jí vyhýbají?" K zamezení napadení pomocí IED lze přijímat různá opatření, například sesednout z vozidel a přesunovat se pěšky mimo komunikace, k provedení přepadu použít vzdušný výsadek, bojové čluny atd. Lze také využít (jsou-li k dispozici) mechanické odminovače, které se připevňují před přední část vozidla. Budou účinné zejména u IED, která se spouštějí působením tlaku.

Takovým způsobem jsme přivedli k výbuchu jedno IED. Odminovací zařízení splnilo svůj účel. Zastavilo vozidla a zabránilo zranění osob. Nelze se však spoléhat na to, že zcela omezíme riziko jízdy po prašných komunikacích. Narazili jsme také na IED zapuštěná hluboko pod povrch, ovládaná vodičem. Tato IED používá nepřítel, aby nám zamezil vstup do oblastí, které jsou dostupné pouze po prašných komunikacích. Takto umístěná IED umožňují nerušené použití komunikace nejen místním obyvatelům, ale i našim jednotkám při vstupu do prostoru.

Jakmile se naše jednotky dostaly do prostoru, osoba, která měla za úkol iniciovat IED, se přesunula k zapuštěnému IED a odpálila jej při návratu našich jednotek. Jedno takové IED zasáhlo naši patrolu a druhá patrola zpozorovala vodiče vedoucí k dalšímu IED. Takováto IED byla umísťována na strategických úsecích cest, o kterých povstalci věděli, že je musíme použít při vstupu do jimi ovládaného prostoru.

Je třeba také vyhodnocovat činnost nepřítele ve vašem sektoru. Je k dispozici hodně zpráv o protiiráckých ozbrojených silách (anti-Iraqi forces - AIF)v této oblasti? Vyskytuje se hodně IED na hlavních zásobovacích komunikacích (main supply route - MSR, AAP-15) sousedících s touto oblastí? Dochází v této oblasti často k napadení bojových logistických patrol a jednotek Iráckých ozbrojených sil? Pokud ano, pak nám zdravý rozum říká, že tato oblast je bezpečným místem pro protiirácké ozbrojené síly (AIF), a že cesty vedoucí do oblastí, které ovládají, budou pravděpodobně zaminované. Tyto miny slouží k včasnému varování AIF a jejich bezpečnému skrytí nebo úniku, zamezení vstupu našich jednotek do oblasti a způsobení ztrát.
Pokud je vozidlo poškozeno výbuchem IED nebo miny, je třeba zastavit a pátrat po dalším IED a teprve potom poskytnout pomoc. Nespěchejte, k poškozenému vozidlu je třeba se přibližovat se zvýšenou opatrností a ujistit se, zda se v okolí nenacházejí další IED. K zasaženému vozidlu je vhodné, do doby úplného vyčištění okolního prostoru, vyslat jen několik vojáků. Instinkt velí nejprve jít k vozidlu a poskytnout pomoc, můžete však narazit na nástražné výbušniny. Musíte si představit, že se vlastně nacházíte v minovém poli. Nemůžete jen tak vyrazit k vozidlu a raněným osobám. Je třeba k nim vyčistit cestu, aby nebyla zasažena další osoba, jednat rozvážně a opatrně.

Pamatujte, že nepřítel je chytrý, přizpůsobivý a působí v této oblasti již několik let. Musíte-li použít prašnou komunikaci, nepoužívejte ji pro návrat zpět, ale snažte se najít jinou cestu. Míru použití prašných komunikací je třeba vždy pečlivě zvážit a položit si si otázku: ,,Stojí výsledek činnosti opravdu za podstupované riziko?"

Nebojte se sesednout. Mnohé jednotky nechtějí sesednout z vozidel, protože se toho bojí. Moji výsadkáři byli naštěstí zvyklí přesunovat se pěšky. Máte-li vozidla, musíte se přesunovat po komunikacích, na kterých obvykle bývají IED. Vozidla jsou velká a hlučná a nepřítel je může snadno sledovat. Pěší přesun za tmy nám pomůže dostat se tam, kam máme dojít, aniž bychom byli zjištěni. 

Při jízdě po hlavních zásobovacích komunikacích je třeba řídit civilní provoz. V sektoru mého praporu musela všechna vozidla zastavit na okraji silnice, když nás viděla přijíždět v protisměru. Trvalo to spoustu času, než se to místní obyvatelé naučili. Vozidla před naší patrolou jedoucí ve stejném směru se nás snažila zastavit, museli jsme na ně mávat praporky nebo jim vydat pokyn pomocí tlampače. U roty se přísně dodržovala následující pravidla:

Toto se dělá v případech, kdy se jedná o vozidlo s improvizovaným výbušným zařízením (vehicle-borne IED - VBIED). Jeden náš velitel čety přišel totiž o život při míjení dodávky, která zastavila na okraji silnice, aby ,,umožnila" průjezd koaličních vozidel. Dodávka explodovala při průjezdu prvního vozidla.

Povstalci se snaží umísťovat IED tak, aby přinutili koaliční vozidla zastavit v ohrožené zóně, nebo se snaží navést vojenskou kolonu do střední části vozovky, kde se nacházejí další IED.  Vždy je třeba pátrat po možných hrozbách a snažit se před nimi chránit.
Je třeba zkontrolovat, zda všechny zásoby munice pro těžké ruční zbraně nejsou umístěny společně s osádkou vozidla. Munici je nutno převážet v truhlících na místech zabezpečených proti výbuchu uskladněné munice po zásahu vozidla. Munici je také možno umístit do schránek vedle věžičky bojového vozidla. K munici má střelec snadný přístup a v případě napadení pomocí IED náboje vybuchnou mimo vnitřek vozidla a znamenají tak pro přepravující se osoby mnohem menší ohrožení.

Vzhledem k možnosti použití IED moje četa přehodnotila množství munice vezené ve vozidle. Při jednom přepadení jsme munici spotřebovali poměrně rychle, museli jsme tedy množství vezené munice zvýšit. Tato událost nás přivedla k tomu, že jsme museli zpracovat postupy (drily) pro dobíjení těžkých zbraní a mít munici uloženou jednotně ve všech vozidlech. Zásoby munice bylo třeba zvýšit o množství, které se spotřebovalo na zastřílení zbraní. Pak bylo munice dostatek a nespotřebovala se již při zastřílení.

Pamatujte na to, že vojáci i  velitelé mohou být líní, je třeba tento systém zavést a zajistit, abyste na svém postavení měl u sebe minimální množství munice (stanovený palebný průměr). Jednou týdně jsem kontroloval počty munice a poskytoval pomoc při zpracování týdenního hlášení o spotřebě munice a jiného materiálu pro zástupce velitele roty (určeného funkcionáře roty). 

Doplňování munice se provádělo jednou týdně při provádění údržby zbraní a techniky. V tento den, pokud to dovolovala situace, byla vozidla zkontrolována mechaniky, ošetřena a doplněna. Velitelé družstev zajistili jednotné rozložení materiálu dle SOP a doplnění munice. Pro udržení vysokého operačního tempa byla rozhodující údržba vozidel. Náš velitel praporu nařídil jednou týdně provádět kontrolu technického stavu vozidel, což přispělo k dosažení vysoké úrovně provozuschopnosti.

Tento systém fungoval velmi dobře, u mých vozidel docházelo k poruchám jen ojediněle, a pokud k nim došlo, byly závady za půl dne odstraněny. Nevěděl jsem nic o tom, jak se opravují vozidla, ale moje četa dosahovala v oblasti údržby techniky nejlepších výsledků u praporu. Dobrý plán údržby vozidel byl pro četu opravdu velmi důležitý. Osobně jsem se účastnil jednou týdně údržby vozidel, při které byla zároveň prováděna kontrola jejich technického stavu. Měl jsem velmi dobré vztahy se svým nadřízeným. Jako poručík jsem se v dílně zapojoval do údržby vozidel své čety.

Vedle údržby vozidel bylo třeba provádět pravidelnou údržbu a kontrolu technického stavu zbraní. Podle mých zkušeností většina jednotek pravidelnou údržbu a kontroly neprováděla, i když neexistuje nic důležitějšího než toto provádět právě při nasazení.  Jednou měsíčně se provedla u všech zbraní a elektronických zařízení preventivní kontrola a údržba. O provedené údržbě a kontrolách se pořídily záznamy do stanovené dokumentace.

Přepady

V našem sektoru jsme často obdrželi hlášení o cíli, který bylo třeba ve velmi krátké době zničit (časově citlivém cíli), nebo o jiné nepřátelské činnosti a museli jsme být připraveni splnit stanovený bojový úkol.

Každý včetně mne musel být schopen vniknout do místnosti, vyčistit ji a jednat rychle a rozhodně. To obvykle odstrašilo většinu nepřátel a snížilo jejich odpor. Pokud voják nemá potřebnou sebedůvěru a nedokáže zvládnout situaci, má to obvykle za následek ztráty na osobách. I když máte k dispozici málo vojáků, dostupná palebná síla, kterou můžete použít ve svůj prospěch, daleko převyšuje možnosti nepřítele. V případě, když máte vyčistit složité obytné bloky, je třeba používat vozidla jako prostředky pro vedení palebné podpory. Po vyčištění prvního bloku je třeba upřesnit rozmístění vozidel pro udržení palebné převahy, pokud byste znovu narazili na nepřítele. Postupujte pomalu a nikdy bez palebné podpory. 

K úspěšnému provedení naší mise bylo třeba, aby každá zbraň byla vybavena osvětlovacím zařízením. Každý den jsme prováděli přepady, a to ve dne i v noci. Osvětlovací zařízení bylo zapotřebí i ve dne. Domy v Iráku nejsou příliš světlé, okna nemusejí být ve všech místnostech a při přechodu ze světla do přítmí jsou tato osvětlovací zařízení velmi užitečná. V noci musíte být připraven vniknout do místnosti s použitím bílého světla, avšak z budovy musíte vystoupit s použitím přístrojů nočního vidění. Vaši vojáci musejí být schopni vyčistit velký komplex budov s použitím relativně malé síly. V noci obvykle musíte vstoupit do více budov. Střídavé používání bílého a infračerveného světla musí být předmětem výcviku a při plnění bojového úkolu kontrolováno velitelem skupiny nebo družstva. Někteří vojáci nemají rádi přístroje nočního vidění a při opouštění domu si je nenasadí. Musejí být na to cvičeni a nuceni je používat.

Při provádění přepadu z chodu jsme zastavili v malé vzdálenosti od cíle, rychle sesedli za vedoucím vozidlem. Vedoucí vozidlo razilo cestu vpřed a postupovalo směrem k domu. Zbývající tři vozidla zaujala místa v kordonu a zajišťovala, aby nikdo z uzavřeného prostoru neunikl. Přepadová skupina se přesunovala podél vozidla, vnikla do domu a vyčistila jej. Tento způsob se nám osvědčil. Dosáhlo se tím maximálního využití okamžitě dostupné palebné síly v případě, kdy se přepadová skupina setkala s odporem nepřítele.

Jiný způsob jsme používali, když jsme operovali v poměrně hustě zastavěném prostoru. Přepadová skupina sesedla několik bloků stranou, skrytě pronikla do stanoveného prostoru a pak se HMMWV přesunuly na svá stanoviště v kordonu.

Může se však stát, že se průběh přepadu vyvíjí poněkud jinak, a to zejména tehdy, když cíl je větší, než se předpokládalo při přípravě operace. Je třeba se přesvědčit, že cíl není pro četu příliš velký, aby jej byla schopna efektivně vyčistit. Poměrně často budete nucen vyčistit velmi velký cíl, většinou se však nesetkáte s prakticky žádným odporem a nebude to pro vás znamenat žádný velký problém. Nedovolte, aby vás někdo překvapil. Je třeba zajistit, aby každé družstvo při každém přesunu k budově, kterou musí vyčistit, mělo zajištěnou palebnou podporu. Nikdy nepostupujte bez palebné podpory. Musíte zajistit, že pro všechny přesuny máte k dispozici palebnou podporu. Zpomalte, dejte kulometníkům čas, aby se znovu zastříleli. Může to zpomalit přesun k cíli, přesun však bude bezpečnější a efektivnější, pokud narazíte na nepřítele.

Jednání s místními obyvateli

Kdykoli hovoříte s místními obyvateli, oslovujte je plným jménem. Vždycky budou mít alespoň tři jména, jeho vlastní, jméno po otci a po dědovi. Připadá to unavující, je to však velmi užitečné. Pomocí jejich jmen se dozvíme, jak se jmenují jejich bratři, bratranci a sestřenice, strýcové atd. Navíc je třeba poznat důležitost kmene a subkmene. Každý je člen nějakého kmene. Důležité je vědět, ke kterému subkmenu, klanu nebo skupině daná osoba náleží. S těmito informacemi a se znalostí celého jména můžete vysledovat hodně lidí, kteří jsou ve struktuře pod ním (nebo alespoň všechny obyvatele domu). Kromě jména je třeba se dané osoby ptát i na její přezdívku.  

Většina povstalců používá přezdívky a vzájemě se jimi oslovují. Přezdívka bude obvykle ve tvaru Albu -- (father of) a takto se navzájem nazývají. Přesvědčte se, že jste dostal o dané osobě všechny potřebné informace, pomůže vám to identifikovat antiirácké síly. Musíte být puntičkářský. Poznamenejte si jména všech bratrů a synů. Tyto informace vám pomohou identifikovat jakéhokoli Albu--. Úspěch v protipovstaleckých operacích závisí na detailech. Musím znovu zdůraznit důležitost sběru všech možných informací o osobách. Několik měsíců poté můžete dostat informaci, která potvrzuje, že daná osoba je členem AIF. Pokud jste si ji již dříve náležitě poznačil do svého seznamu, měl byste již mít veškeré údaje potřebné k jejímu zajištění nebo zneškodnění.    

Musíte také pochopit význam šejků a subšejků. Tito lidé mají veškeré informace o tom, co dělají příslušníci jejich kmene nebo subkmene. Pokud vám řeknou, že ten nebo onen není zapojen do žádné protipovstalecké činnosti, nemluví pravdu. Vedou si pečlivě záznammník o všech mužských příslušnících jejich kmene nebo subkmene, o místě jejich bydliště a zaměstnání. Požádejte je, aby vám záznamník ukázali, a uvidíte to množství osob, za které šejk odpovídá. Budou tam nepochybně uvedena jména členů AIF, které hledáte. Tento kmenový a subkmenový systém existuje již po staletí. Je velmi dobře veden a uspořádán. Bylo by chybou předpokládat podle vzhledu těchto šejků nebo subšejků, že jsou hloupí, nebo bezvýznamní. Jsou to klíčové osoby pro úspěšné jednání s místními obyvateli. Pokud můžete, poskytněte těmto lidem podporu, ať už tajně nebo veřejně, bude to důležité pro úspěch vaší jednotky. Vědí vše, co se děje v jejich městě nebo ,,prostoru odpovědnosti". Mohou vám říct přesně, kdo je zapojen do povstání a kde jej lze najít. Vtip je v tom, že aby vám to pověděli, musíte je získat na svou stranu.

Jedním ze způsobů jak je získat na svou stranu, je vrátit jim jejich moc. Je nutno odvrátit se od přímočarého způsobu vojenského uvažování a vymyslet něco, co bude funkční. Nemůžete vnucovat svou víru nebo myšlenkový proces jiným lidem a očekávat, že vám za to poděkují. Totéž platí pro demokracii. Aby tento systém vlády byl funkční, musejí být k tomu připraveni lidé a musejí jej chtít na základě svých vnitřních potřeb. Nemůžete je k tomu nutit a očekávat, že uspějete. Tato část světa byla po staletí ovládána pomocí strachu a hrozby násilí. Nemohou okamžitě přijmout a zavést jiný systém, jestliže jej nikdo z místních obyvatel ani nepožaduje. Typický Iráčan se o politiku vůbec nezajímá. Zajímá se hlavně o to, aby jeho rodina měla co jíst, aby měl dostatek elektřiny pro čerpadla k zavlažování svých polí, a aby žil v bezpečném prostředí. Je mu jedno, jaký režim vládne a jestli je v čele státu král, diktátor nebo předseda vlády. Hlavní je, že jde o stabilní systém, který mu vytváří vhodné životní podmínky, na něž je zvyklý.

Nejrychlejší cesta k dosažení stability vede přes podporu kmenového systému, který stále existuje a je funkční. Al Káidaa ostatní povstalecké skupiny narušily tradiční moc šejků, tím že získaly na svou stranu mnoho mladých iráckých mužů. My můžeme této okolnosti využít a pomoci jim získat zpět jejich vliv a moc a oni nám pak poskytnou pomoc v boji proti povstalcům. Tito lidé ovládají své teritorium, a jakmile jim pomůžeme obnovit jejich vliv a moc, budou považovat al Káidu za své soupeře a snažit se čelit jejich vlivu na kmenové příslušníky. Abychom toho dosáhli, musíme být schopni nabídnout projekty, které zajistí místním obyvatelům práci, a pomoci jim zřídit jejich vlastní milici a policii. S tím bude samozřejmě spojena korupce a zneužívání sytému, musí to být však do určité míry tolerováno jako ,,vícenáklady" naší činnosti na Středním východě. Navážou-li však koaliční síly (pod dohledem inteligentních a chytrých velitelů) s těmito kmenovými vůdci dobré vztahy, mohou se stát významným faktorem v boji proti al Káidě.

Získávání informací

Budete-li se setkávat s místními obyvateli, obvykle vám budou říkat, že jejich obec a blízké okolí jsou bezpečné a nic zlého se zde nemůže přihodit. K získání informací používejte jednoduché otázky. Pouze asi dvakrát nebo třikrát za 15 měsíců jsem od někoho dostal informace o nepříteli. Používejte jednoduché otázky, například, ,,kdo jsou vaši sousedé?", potom navštivte jeho sousedy a tuto informaci si ověřte. Je třeba sbírat co nejvíce informací, pomůže to upevnit vaši pozici, zejména když je přistihnete při lži.

Jednou nás velmi jednoduchá informace přivedla k objevu velké skrýše, kterou jsme nalezli v neudržovaném sadu. Narazili jsme na největší skrýš, kterou naše divize vůbec kdy nalezla. Zdravý selský rozum nás pak dovedl k další skrýši stejné velikosti.

Když jsme našli první skrýš, přivedli jsme k ní místního šejka a ukázali mu, co se nachází v prostoru jeho vlivu. Pak jsme jej požádali, aby nám řekl, kdo vlastní všechny pozemky, které vedou od řeky k hlavní silnici. Ukázalo se, že pozemek, na kterém se nacházela skrýš a další okolní pozemky, vlastnil jeden otec a několik bratrů. Na základě této informace jsme propátrali ostatní sady, které vlastnili uvedení bratři, a nalezli jsme druhou velkou jeskyni. Zdá se to jednoduché, avšak většina lidí by se nezeptala, kdo vlastní všechny sousední pozemky, a nespojila by si tyto informace s rodinnými vztahy. To nám umožnilo zúžit místo pátrání na konkrétní pole a sady.

Získávání informací z důležitých (citlivých) oblastí (Sensitive Site Exploitation - SSE) je rozhodující úkol každé mise. Jakmile je cíl zajištěn a nastolena bezpečnost, je třeba se zaměřit na SSE. To je úkol, který přímo plní velitelé družstev, avšak velitel musí zajistit, že správně pochopili, co se od nich požaduje. Když jsem s jednotkou přijel do Iráku, řídil jsem tuto oblast osobně. Když jsem však plnil rozsáhlejší úkoly, musel jsem řízením SSE pověřit velitele družstev. Bylo to správné rozhodnutí. Nemusel jsem se zaměřovat na sběr informací od místních obyvatel. Po dvou podobných misích získali velitelé družstev pro tuto činnost potřebné dovednosti a zvládli SOP, které jsem pro tuto činnost zpracoval a jejich dodržování vyžadoval při prohledávání jakéhokoli objektu. V této oblasti jsem byl na své velitele družstev náročný.  

Odpovědnost za provádění SSE by měla být na velitele družstev přenesena co nejdříve. Brzy to zvládnou na poměrně dobré úrovni a činnost provádějí automaticky. Upřímně řečeno, nyní v této oblasti dosahujeme lepší výsledky, než když jsem tuto oblast řídil osobně. V SOP je uvedeno, že družstva provádějí SSE (Sensitive Site Exploitation) ve všech objektech (budovách), které čistí. To zajistí, že SSE je provedeno ve všech objektech a nikdo se nespoléhá na to, že tuto činnost provede jiné družstvo.

Hodnocení po ukončení činnosti

Při závěrečném hodnocení je každá budova vyhodnocena na jednom snímku prezentace. Tento snímek obsahuje číslo nebo název budovy (objektu), plán podlaží s popisem a obrázky. Pokud objekt tvoří blok domů, snímek obsahuje schéma s čísly budov a postavením vozidel. Může se to zdát zbytečné, je to však velmi efektivní a důležité k zajištění nepřítele. Tyto snímky zpracovávají velitelé družstev. Po svém návratu z mise okamžitě zaznamenali průběh získávání informací z  důležitých oblastí z každé budovy nebo bloku budov, které čistili, na snímky prezentace. Za krátký čas tuto činnost zvládli na profesionální úrovni a dosahovali stále lepších výsledků.  

I když cíl tvořila jeskyně, ve které nebylo nic nalezeno, bylo třeba postupovat stejně a vyrábět stejné produkty (prezentace). Garantuji vám, že se k této jeskyni vrátíte nejméně za šest měsíců hledat něco podobného. V této prezentaci máte obrázky domů, plány podlaží všech budov. To bude představovat cenné informace pro vaši jednotku, nebo pro jednotku, které předáte prostor odpovědnosti po ukončení mise.

Informace od nadřízených

Informace ze stupně praporu a výše obvykle bývají méně užitěčnější. Tyto stupně mají velmi omezené znalosti o  prostoru odpovědnosti svých rot. Veškeré užitečné informace pocházejí z jednání velitelů čet a rot s místními obyvateli. Kvalitnější informace jsme dostávali od skupiny taktického průzkumu z lidských zdrojů (HUMINT). Ke každé rotě byli nasazeni dva specialisté pro HUMINT, kteří se s námi účastnili všech misí. Více důrazu jsme kladli na vytvoření a činnost průzkumné skupiny na stupni rota. K tomu je vhodné využít specialisty průzkumné čety praporu. Není nic lepšího než dostat dva průzkumníky z praporu, kteří budou tvořit jádro průzkumné skupiny a budou napojeni a vyměňovat si informace s ostatními rotami praporu. Mohou se zaměřit na analýzu boje proti IED, sledování osob apod. Jinak by prapor byl příliš zaneprázdněn, zabýval by se vším a neměl čas na detaily ve svém sektoru.

Zjišťování totožnosti

Mezi užitečné zpravodajské nástroje patří systémy pro zjištění totožnosti (Interagency Identity Detection Equipment - HIIDE) a automatická biometrická souprava (Biometric Automated Toolset - BAT). S tímto vybavením může v boji proti povstalcům výrazně přispět i bojová jednotka, jejíž těžiště v této činnosti nespočívá. Tento systém je ve své podstatě systém pro katalogizaci osobních údajů na národní úrovni. Systém pořizuje a shromažďuje fotografie, otisky prstů a retinové (sítnicové) snímky místních obyvatel a vkládá je do národní databáze. Důležité je, že tento systém je schopen spojit retinové snímky a otisky prstů v jeden obraz, který nelze padělat.  Víme, že většina členů al Káidy a ostatních AIF má průkazy totožnosti (ID Cards) a pravidelně si je obměňují. Proti tomuto systému můžeme účinně bojovat, a to v okamžiku, kdy jsou do systému zavedeni pod nějakým jménem. Později se mohou vojáci setkat s osobou, u které nesouhlasí jméno s otisky prstů a retinovým snímkem. Je to jasný důkaz, že tato osoba má padělaný průkaz totožnosti a je nutno zjistit proč.

Kontrolním stanovištěm koaličních sil mohou projet vyšší velitelé al Káidy i několikrát za den. Pokud je zaveden výše uvedený systém, a jsou již zaneseni do systému, bylo by pro ně při opakovaném setkání s koaličními silami příliš riskantní znovu měnit svoji identitu. Výhoda je v tom, že je vedete pod jediným identifikačním znakem namísto dvaceti. Databáze otisků prstů spojená s jejich fotografiemi a jmény může pomoci při identifikaci neznámých otisků prstů na zabavených zbraních a IED. To také zvýší význam soudních důkazů. Docela často objevíme zbraně a IED, nepřítel však obvykle vždycky unikne. Pokud bychom sejmuli otisky z těchto předmětů a dali je do databáze ,,neznámých povstalců", tyto osoby bychom většinou dopadli. Většina našich nepřátel žije ve městě, ve kterém provádíme patrolování, a denně se s nimi setkáváme. Pokud budeme mít důkaz v podobě otisku prstů na zbrani, okamžitě jim při zadržení zamrzne úsměv na rtech.  

Ani nevím jak správně vylíčit svůj názor na důležitost tohoto systému. Jsem si však jist, že i kdyby tento systém v Iráku používaly pouze brigády nebo prapory, přispělo by to k úspěšnému splnění jejich úkolů. Nejvíce je tento systém prospěšný pro prapor. Kdyby tento systém byl k dispozici v optimálním množství, bylo by pak možné sledovat nejen místní povstalce, ale také vyšší vedení AIF a jejich pohyb.

Skrýše

Při pátraní po skrýších je třeba být velmi všímavý. Mohou být označeny všemi možnými způsoby. Je třeba mít na paměti, že ke skrýši musí mít přístup také nepřítel. Obvykle jde o cestu vedoucí přímo k ní, nebo se zde nachází zřetelná značka. Jakmile objevíte jednu nebo dvě skrýše, poznáte způsob jejich značení. Poblíž skrýší často nacházíme takové věci jako zelené láhve z plastické hmoty, pytle s pískem, košile nebo hadry na stromech nad jeskyní, dokonce i lopatu (jen ji uchopit a odkrýt otvor). V dalším případě jsme uprostřed staršího trávníku narazili na pás mladé trávy. Je třeba být pozorný a všímat si věcí, které vyčnívají, anebo se do daného prostředí nehodí. Pamatujte na to, že oni to musejí najít také. Zbraně ukrývají také ve svých domech. Jednou jsme našli pod ledničkou vyhloubenou tajnou skrýš a za obrazy a zrcadly dutiny ve zdi.

Využití bezpilotních průzkumných prostředků

U naší roty jsme měli několik bezpilotních průzkumných prostředků (unmanned aerial vehicles - UAV)Raven a snažili jsme se je využívat co nejčastěji. Kvalita snímků nebyla příliš dobrá, měly však termovizní kameru, která poskytovala celkem dobré informace o činnosti v našem prostoru. Byly také užitečné při plánování přepadů nebo kordonu a prohledávání. Snažili jsme se pořídit co nejpodrobnější snímky našeho prostoru. Když plánujete operaci, používáte Google, nebo jiný vyhledávací nástroj, snímky však bývají zastaralé a málokdy vypadají tak, jak si představujete. Když se podívate na snímky vašeho prostoru pořízené Ravenem pomocí lupy nebo optické přístroje, uděláte si celkem dobrou představu o cíli. Uvidíte dveře, okna, přístřešky a vozidla nacházející se poblíž domu. Nesmíte létat nad cílem několik dní před přepadem, protože by jim to bylo nápadné a přemístili by se. Oni vědí, k čemu UAV slouží, a že krátce po jejich použití dochází k přepadu. Je výhodné mít tyto prostředky na stupni rota. Jediným problémem je, že musíte k jejich použití získat souhlas 48 hodin předem, kvůli zajištění bezpečnosti letového provozu. Nato musíte při plánování jejich použití pamatovat.

Různé

Střílejte tak často, jak jen můžete. V mateřských posádkách po návratu z mise nebudete mít k tomu tolik příležitostí a munice. Jednou týdně vzali velitelé družstev své vojáky na střelnici předsunuté operační základny a procvičovali zde pudovou střelbu, střelbu na velkou vzdálenost a jednou měsíčně prováděli rektifikaci a nastřelení zbraní. Kromě toho jsme jedenkrát za dva týdny procvičovali střelbu z těžkých zbraní u celé čety. Procvičovali jsme drily pro vedení střelby na místě a za pohybu (jednotlivce a celého družstva). To rozvíjelo střelecké schopnosti střelců z kulometů a ostatních těžkých zbraní čety, schopnost nejnižších velitelů při řízení střelby svých jednotek, při určování cílů a také jejich schopnosti při řízení pohybu vozidel. Dovedné řízení palby jednotky vyžaduje náročný výcvik a je třeba jej provádět co nejčastěji, zvláště jsou-li tyto dovednosti životně důležité při každodenním patrolování.   

Pro boj po sesednutí jsem měl několik různých souprav radiostanic. Když jsem prováděl vzdušný výsadek, vždy jsem používal soupravu, která mi umožňovala poslech sítě navzdory hluku letadel. Byla také kompatibilní se soupravami letectva a umožňovala přímé hlasové spojení s piloty a posádkou letadla. Je třeba znát také možnosti pro přistávání letadel na konkrétních místech, jinak musíte být připraven před přistáním určit náhradní přistávací plochu. Vyžadoval jsem také, aby moji velitelé používali náhlavní soupravu k radiostanicím také po sesednutí. Světelná a zvuková kázeň je velmi důležitá a je třeba dbát na její dodržování. Není možné, aby při činnosti jednotky bylo již zdaleka slyšet řev do mikrofonů radiostanic. Proč nepříteli prozrazovat naši přítomnost, jestliže máte proti němu bojovat?  

Při provádění vzdušného výsadku nebo jiné bojové činnosti po sesednutí z vozidel je třeba myslet na odsun raněných (CASEVAC). Tuto činnost je třeba zplánovat a podél komunikace připravit přistávací plochy pro případ přepravy raněných. Jednou při přepadu poslední budovy došlo ke zranění dvou našich vojáků, z toho jeden nebyl schopen chůze. Po skončení bojové akce jsme museli přesunout zraněné na přistávcí plochu vzdálenou 400 m. To nevypadá jako těžký úkol, ale pokud máte na sobě materiál vážící 40 kg, dva muže (dalších 160 kg) a dále jejich veškerý materiál, a současně po vás střílí nepřítel, je to trochu složitější. Kdybych udělal lepší průzkum prostoru pro přistávací plochy pro CASEVAC, nemusel bych to mít tak daleko. Vhodná přistávací plocha se totiž nacházela jen 200 m. Je to jednoduchá věc, kterou jsem se učil v Ranger School. Pokud něco opomenete, později se vám to vrátí zpátky. Je tedy třeba udělat oleátu s předpokládanými přistávacími plochami, očíslovat je a připravit jejich souřadnice. Je třeba zajistit, aby tuto oleátu měl prapor nebo rota (nebo kdokoli, s kým budete ve spojení). Tímto způsobem můžete ušetřit čas a úsilí v průběhu hektické situace, stačí pak požádat o vyslání CASEVAC na ,,HLZ X -ray". Z oleáty si vezmou příslušné souřadnice, které od vás dostali. Je to základní věc, na kterou je třeba vždy pamatovat. 

Dýmový granát M 203 je vynikající pro dávání signálů a jako pomůcka pro orientaci (navádění) letadel. Někdy může být po radiostanici obtížné vysvětlit  posádce letadla, kde mají prostor pro přistání, protože z výšky vypadá všechno jinak. Pár dýmových granátů může problém v komunikaci poměrně rychle vyřešit.

Moji vojáci většinou odkládali některý materiál jednotlivce do přihrádek ve vozidle, protože se vší výzbrojí a výstrojí bylo velmi obtížné pohybovat se ve věžičce bojového vozidla. To jim umožnilo větší pohyblivost a schopnost reakce. Mohli snáze podávat zásobníky munice v průběhu boje anebo rychle vystřídat zraněného kulometníka. Není nic lehkého ležet v horkém počasí s veškerým materiálem na okraji lesa 18 hodin. Umožnit odložení některých součástek při současném udržování úrovně ochrany vojsk posiluje autoritu velitelů a vytváří lepší podmínky pro plnění bojových úkolů.  

Je třeba se zajímat i o zkušenosti ostatních jednotek. Pokaždé, když jste přidělen k jiné rotě, nahlédněte do jejich SOP a podívejte se, co dělají jinak. Skoro pokaždé zjistíte, že některé postupy jsou efektivnější, než jaké jsou uvedeny ve vašich SOP.

Nadporučík Brendan Hagan v roce 2005 vystudoval George Washington University. Sloužil jako velitel pěší čety u pěší roty 2. praporu 505. výsadkového pluku, který byl nasazen v Samaře (Irák) od srpna 2006 do listopadu 2007.

Literatura

Infantry Magazine, March-April, 2008, Brendan HAGAN, U.S. Army Infantry School


Close