pplk. Ing. Jiří Pohlodek, Ing. Pavel Zůna, MSS., Správa doktrín Vyškov
Pozemní síly USA (US Army) vydaly v únoru 2008 již patnáctou verzi jednoho ze svých základních polních manuálů FM 3-0 Operations.
,,Podstatnou změnou je posun v chápání operací a jejich fázování. Zatímco ještě v roce 2001 byly operace chápány jako sekvenční, tedy bojové operace byly následně vystřídány operacemi jinými než válka, v současnosti útočné, obranné, hlavní bojové, asymetrické a protipovstalecké operace jsou prováděny v rámci stabilizačních operací, a nelze je vzájemně oddělit. Faktem je, že USA jsou ve válce šest let a FM reaguje na čerstvě získané zkušenosti (Irák a Afghánistán)", říká generálporučík William Wallace, velitel velitelství výcviku a doktrín US Army.
FM 3-0 obsahuje zcela nové přístupy k chápání a vedení operací, které plynou ze zkušeností ze soudobých operací za poslední roky. Nejvýznamnější změny se týkají:
Operační prostředí
Operační prostředí, jednoduše řečeno, je prostor, ve kterém je operace vedena. Přitom nelze operační prostředí vnímat jako teritoriálně vymezený prostor, ale jako soubor proměnných (skutečností), které mají vliv na typ operace a způsob jejího vedení. Součástí operačního prostředí jsou všechny síly nepřítele, protivníka, vlastní síly a síly spojenců, fyzické prostředí, vládní a mocenské struktury, stav rozvoje technologie, místní zdroje a kultura místního obyvatelstva.
Nestabilita v různých částech světa, která vyžaduje použití pozemních sil k svému odstranění, je způsobována globalizačními trendy, rozvojem a zpřístupněním technologií, demografickými změnami, urbanizací rozsáhlých oblastí, rostoucími požadavky na energetické zdroje, změnami klimatu a přírodními katastrofami, proliferací zbraní hromadného ničení a zhroucenými nebo hroutícími se státy. Tyto trendy zapříčiňují neustálou změnu operačního prostředí, ve kterém se kontinuálně mění koalice, aliance, partnerské vztahy a klíčoví hráči.
Hrozby plynoucí z nestability rozděluje FM 3-0 na tradiční, nepravidelné, katastrofické a narušující. Jde o hrozby tvořené státem nebo státy, které mají pravidelné vojenské síly a jsou odhodlané je použít k dosažení svých cílů. Dále jde o protivníka, který je odhodlán použít nekonvenční a asymetrické způsoby jak eliminovat převahu amerických ozbrojených sil. Katastrofické hrozby plynou ze získání, držení a použití jaderných, biologických, chemických a radiologických zbraní. Narušující hrozby plynou od protivníka, který vyvine a použije převratně nové technologie k eliminaci převahy amerických sil.
Operační prostředí je chápáno jako systém, který se skládá z proměnných - politického systému, vojenského systému, ekonomického systému, sociálního systému, informačního systému, infrastruktury, fyzického prostředí a času, a to vše ve vztahu a ve vzájemné propojenosti těchto systémů protivníka, vlastních, spojenců a neutrálních stran.
Analýza těchto proměnných operačního prostředí se musí promítnout do proměnných mise a úkolu jednotky, tzv. METT-TC, tedy úkolu jednotky, zhodnocení protivníka, dostupných sil a podpory, terénu a počasí, dostupného času na provedení úkolu a tzv. civilních podmínek. Pojem civilní podmínky prakticky znamená, že pro plnění úkolu se zvažuje nejen situace vlastních sil a protivníka, ale také situace aktérů, kteří podporují jednu ze stran konfliktu, a neutrálních aktérů - civilního obyvatelstva.
Kontinuita operací

Spektrum konfliktů
Kontinuita operací vyplývá z použití pozemních sil v míru, za nestability, povstaleckých aktivit a všeobecného ozbrojeného konfliktu. Přitom je třeba vnímat, že například k povstání nedochází najednou ze dne na den, ale jedná se o proces, jehož zárodky je možné identifikovat v období míru, svým růstem způsobuje nestabilitu a může přerůst ve všeobecný válečný stav, do kterého mohou být vtaženy i jiní státní nebo nestátní aktéři. Proto manuál hovoří o spektru konfliktů a operačních tématech.
Jinými slovy je použití pozemních sil chápáno tak, že i jejich činnost v míru přispívá k udržení stabilního míru nebo zabránění růstu nestability a k návratu ke stabilnímu míru, pokud se nepodařilo konfliktu předem zabránit.
Operační témata
Každý typ konfliktu, operační téma vyžaduje jiný přístup a jiné uskupení sil, i když některé činnosti prováděné vojsky a štáby mohou být stejné. Operační téma by mělo vystihnout charakter hlavních činností, které pozemní síly provádějí v prostoru operace v daném čase. Operační téma by mělo napomoci výstižněji vyjádřit podstatu operace a rozhodujících činností uskupení sil tak, aby tomu rozuměli všichni stejně a byl široce pochopen záměr velitele jak operaci provést a dosáhnout stanovených cílů.
Na první pohled se zdá, že americký FM 3-0 zavádí nový pojem, ale ve skutečnosti pouze shrnuje širší pojetí možného použití pozemních sil do jednoho rámce, včetně tzv. mírových operací a stabilizačních operací.
Jako příklad uvádí manuál následující možné rozdělení operačních témat a hlavních činností, které v nich mohou pozemní síly plnit.
Použití pozemních sil v míru |
Omezená vojenská intervence |
Mírové operace |
Asymetrický konflikt |
|
|
|
|
Rozsáhlé válečné konflikty zahrnují celou řadu již definovaných činností, například operace ,,Pouštní bouře", obsahující obranu, útok, leteckou podporu, pozemní a námořní manévr silami, použití speciálních sil atd. |
Koncept operace

Spektrum konfliktů
Takzvaná ,,schopnost působit v celém spektru operací", což je termín obecně používaný v AČR, vychází z koncepčního přístupu k vedení operací - OPERATIONAL CONCEPT FULL SPECTRUM OPERATIONS. Koncept vychází z poznání, že v současných konfliktech, pro poražení nepřítele a vytvoření podmínek pro splnění stanovených cílů operace, jsou velitelé nuceni kombinovat souběžné ofenzivní, defenzivní, stabilizační a podpůrné činnosti (myšleno civilní správě). Tyto činnosti jsou prováděny jednotlivými prvky sestavy sil na základě úkolu vydaného velitelem, přičemž prvky mohou plynule přecházet od jednoho typu činností ke druhému, případně některé plnit současně.
Záleží na typu konfliktu - operačním tématu, které činnosti budou mít převažující charakter.
Tyto čtyři základní typy bojových činností neboli elementy operace jsou dále děleny na primární úkoly prvků sestavy sil a jejich účel. Pro splnění primárních úkolů je nutné splnit řadu dalších podpůrných úkolů (CO), které velitel přiděluje jednotkám (KDO) v určitém čase (KDY), prostoru (KDE) a za jakým účelem neboli čeho má být dosaženo (PROČ).
Ofenzivní úkoly
Účel
|
Defenzivní úkoly
Účel
|
Úkoly stabilizace
Účel
|
Podpora civilní správě
Účel
|
Závěr
FM zdůrazňuje, že útočné, obranné a stabilizační činnosti probíhají souběžně a míra jejich podílu na činnostech pozemních sil závisí na charakteru války, která je vedena, a na fázi, ve které se tato válka nachází. Jinými slovy musí být všechny jednotky schopné vnímat a reagovat na ,,civilní" situaci v prostoru odpovědnosti.
Stabilizační činnosti jsou postaveny na stejnou úroveň jako útočné a obranné činnosti. Pro úspěšné vedení boje a dosažení stabilizačních cílů operace jsou rozhodující informace, umění velitelů vést operace, jejich znalosti a nabyté zkušenosti. Jednou z oblastí, kterou musí informace a znalost pokrýt, je kulturní povědomí pro daný prostor vedení operace.
FM také zdůrazňuje propojení informačních a psychologických operací, které hrají stále větší roli jako nekinetické - nesmrtící prvky bojové síly uskupení sil.
Manuál prakticky říká, že moderní voják musí být v jednom momentu připraven bojovat dům od domu a v následující minutě opravovat školu, musí být připraven se této situaci přizpůsobit a být schopen se rychle a adekvátně rozhodnout v dané situaci.
Na rozdíl od verze z devadesátých let, kdy se vedení operací orientovalo na procesy, vědu a technologie, aktuální FM 3-0 zdůrazňuje lidskou dimenzi ve velení a vedení lidí.