Chemické zabezpečení letecké základny

Ing. Jozef KUČÍK, CSc., mjr. Ing. Pavel OTŘÍSAL, Ústav OPZHN Vyškov, Univerzita obrany Brno

Chemické vojsko (dále jen ,,CHV") je druh vojska Armády České republiky (dále jen ,,AČR"). Je určeno k chemickému zabezpečení (dále jen ,,CHZ") svazků, útvarů, jednotek a zařízení AČR. Plní nejsložitější a specifická opatření CHZ činnosti vojsk, která vyžadují zvláštní přípravu osob a použití speciální techniky a podílí se na jejich ochraně. Vybranými silami se podílí na plnění specifických úkolů CHZ v  míru.

Jednotlivá opatření CHZ se co do počtu a obsahu úkolů v zásadě nemění. Patří mezi ně monitorování radiační, chemické a biologické situace, ochrana osob, techniky a materiálu jednotek a útvarů před účinky radioaktivních a toxických látek, dekontaminace útvarů, jednotek a objektů, případně dekontaminace cest a terénu. V posledním znění návrhu předpisu CHZ není použití dýmu zahrnuto. Přesto je však nutné se problematikou použití dýmu zabývat (např. v problematice maskování, klamání apod.).

Současný stav chemického zabezpečení u leteckých základen

AČR v současné době využívá letecké základny (dále jen ,,LZ") Náměšť nad Oslavou, Čáslav, Přerov, Praha-Kbely a Pardubice. Problematice CHZ v období posledních 20 let nebyla věnována náležitá pozornost. Stávající situace v organizaci a zabezpečení plnění úkolů CHZ je na velmi nízké úrovni, a to především z následujících důvodů:

1. neustálé reorganizace jednotek a útvarů AČR, včetně letectva vedly ke snižování počtů specialistů v jednotkách CHV a štábech. Zároveň docházelo ke snižování počtů materiálu pro plnění úkolů CHZ. V některých případech došlo k úplnému zrušení jednotek a tím i úbytku specialistů a samozřejmě i ke ztrátě jistých specifických schopností;
2. neprovádění součinnosti při řešení otázek CHZ a ochrany proti ZHN na jednotlivých stupních velení AČR;
3. při budování (modernizaci) LZ (investice řádově v miliardách korun) nebylo zahrnuto budování odpovídajících struktur, které by zvýšily účinnost jednotlivých opatření CHZ (např. dálková detekce OL RL a průmyslových toxických látek, dekontaminace, obnova prostředků IO a KO apod.);
4. neúčast funkcionářů odpovědných za řízení CHZ na cvičeních týkajících se této problematiky (např. ,,TOXIC TRIP");
5. podceňování otázek CHZ velením LZ (pravděpodobně z důvodu relativně malé pravděpodobnost vedení možného konfliktu za použití ZHN na našem teritoriu);
6. nedocenění možného úniku průmyslových toxických látek nebo jejich zneužití teroristy.

Specifika  letecké základny, možná ohrožení 

Na organizaci CHZ u LZ, oproti jiným jednotkám, mají vliv především následující faktory:

• LZ jsou umístěny na dobře známých místech;
• LZ jsou stacionární zařízení;
• velikost letiště (až 10 × 6 km);
• letiště budované např. pro zásobování operací jsou stálá;
• základny mají zodolněná pracoviště, úkryty pro letadla (tzv. úly, ne však pro vrtulníky) a pro personál (sklepy, bunkry apod.);
• letadla a vrtulníky jsou nejzranitelnější, pokud jsou na zemi;
• zvláštnosti provádění dekontaminace (letouny, výzbroj, VPD, ...).

Možná ohrožení

V současné době je specifikace hrozeb, včetně možnosti použití ZHN velmi problematická. Často bývá nadhodnocována nebo naopak podceňována. Hodnocení hrozeb je nutno provádět ,,každodenně", ne pouze v případech, kdy již k ohrožení došlo. Z toho vyplývá jednoznačná nutnost plánování veškerých opatření zabezpečení činnosti vojsk, včetně CHZ. K hodnocení hrozeb je však nutno přistupovat s ,,rozumnou mírou". V žádném případě nejde o to hledat hrozby tam, kde reálně neexistují.

Ohrožení leteckých základen ZHN
V současné době je ohrožení ZHN relativně nízké, což vyplývá z velmi malé pravděpodobnosti vedení válečného konfliktu za použití ZHN v Evropě. Přesto nelze opomíjet fakt, že existuje řada zemí, které vlastní některé z kategorií ZHN, především chemické a jaderné zbraně (dále jen ,,CHZ", resp. ,,JZ"). Pro průmyslově vyspělejší státy není problém zahájit výrobu a laboraci otravných látek. Použití JZ se v současnosti téměř nepředpokládá, i když lokální konflikt může rychle přerůst v konflikt evropský, případně globální za použití JZ. Velkým problémem by bylo použití biologických zbraní. Na tuto alternativu není v plném rozsahu připravena žádná armáda.

Ohrožení leteckých základem průmyslovými toxickými látkami

Při ozbrojeném konfliktu je předpoklad vedení cílených útoků na průmyslovou infrastrukturu s  následným únikem průmyslových nebezpečných látek.
V blízkosti LZ se mohou nacházet jaderná energetická zařízení (dále jen ,,JEZ"). Pro příklad lze uvést, že JEZ Dukovany se nachází asi 10 km vzdušnou čarou od LZ Náměšť n. O. Poměrně reálnou hrozbou jsou také sklady toxických, radioaktivních látek v zařízeních průmyslové infrastruktury, nemocnice apod. Ke vzniku radiační a chemické havárie může dojít buď selháním výrobní technologie, lidského faktoru a bezpečnostních systémů, nebo úmyslnou činností (diverzní činností), případně destrukcí zařízení použitím konvenčních zbraňových systémů.

Vzhledem k tomu, že letiště jsou stacionárními objekty, je vhodné mít vyhodnoceny všechny rizikové prvky průmyslové infrastruktury, které mohou ovlivnit činnost LZ již v míru. Zároveň je vhodné provést předběžné součinnostní dohovory s integrovaným záchranným systémem ČR a vedením jednotlivých objektů, včetně vzájemné informovanosti o možnostech využití sil a prostředků.

Ohrožení LZ terorismem

Teroristické organizace, skupiny či jednotlivci mohou získat přístup na LZ mnoha způsoby. Jednou z těchto možností je nechat se najmout jako civilní zaměstnanci firem, které se podílejí na zabezpečení chodu LZ (stravování, úklid, stavební práce apod.). Další možností je přímé vniknutí na LZ za účelem poškození infrastruktury LZ, či způsobení ztrát na zařízení, technice nebo na zdraví a životech zaměstnanců LZ.
Teroristické skupiny rovněž mohou narušit chod LZ např. použitím improvizovaných zařízení obsahujících radioaktivní, toxické či biologické látky, narušením dodávky elektrické energie, narušením vzletových, přistávacích a pojezdových drah apod.

Cíle a úkoly, síly, prostředky a organizace chemického zabezpečení letecké základny

Cíle chemického zabezpečení leteckých základen

Cílem CHZ LZ je vytvořit útvarům (jednotkám) letecké základny potřebné podmínky ke splnění jejich úkolů při kontaminaci radioaktivními, toxickými a biologickými látkami a podílet se na jejich ochraně.

Úkoly chemického zabezpečení leteckých základen

1. monitorování radiační, chemické a biologické situace v prostoru;
2. ochrana jednotek, útvarů a objektů LZ proti účinkům radioaktivních, chemických a biologických látek;
3. dekontaminace jednotek, útvarů a objektů LZ.

CHZ LZ se realizuje silami jednotek, útvarů a zařízení LZ, případně za podpory pozemních sil a sil podpory a v součinnosti s orgány státní správy.
Nejsložitější a specifická opatření CHZ, která vyžadují zvláštní přípravu osob a použití speciální techniky, realizují jednotky chemického vojska.
Plánování, organizování a řízení CHZ LZ je principiálně podobné jako u pozemních sil, stejně tak jako i činitele, které je ovlivňují (protivník, terén, klimatické podmínky, roční, denní doba, logistická podpora, připravenost jednotek základny a jednotek CHV k plnění úkolů chemického zabezpečení apod.). Při řešení konkrétních požadavků na jednotlivá opatření CHZ je však nutno přihlédnout ke specifikaci každé jednotlivé LZ.

Monitorování radiační, chemické a biologické situace v zájmovém prostoru LZ

Zjišťování parametrů JV, ohnisek úniku průmyslových nebezpečných látek, provádění radiačního, chemického a biologického průzkumu se u jednotek, útvarů a objektů LZ realizují vlastními silami v prostorech jejich činnosti. K tomuto účelu se využívají jednotky radiačního a chemického průzkumu, síly a prostředky zdravotnické služby a chemičtí pozorovatelé jednotek.
Informace o  skutečné radiační, chemické a biologické situaci po úniku průmyslových nebezpečných látek se získávají v rámci součinnosti s představiteli (havarijními či krizovými orgány) zařízení infrastruktury, nacházejícími se v dosahu možného působení a s orgány monitorování radiační, chemické a biologické situace v rámci armádní radiační monitorovací sítě.
Ke zjištění vzdušné radiační situace se sleduje pohyb radioaktivního oblaku s využitím radiolokační techniky. Na směrech a v prostorech aktivní činnosti letectva se provádí vzdušný radiační průzkum s využitím vrtulníků a letounů se speciálním vybavením.

Ochrana osob, techniky a materiálu jednotek, útvarů a objektů LZ před účinky radioaktivních a toxických látek

Ochrana útvarů, jednotek a objektů LZ před účinky RL, otravných látek či bojových (biologických) prostředků a toxických průmyslových látek se organizuje při přípravě k plnění bojových úkolů a realizuje se s důrazem na využití PIO a stálých a mobilních prostředků kolektivní ochrany.
Při dlouhodobé činnosti jednotek, útvarů a štábu LZ v kontaminovaných prostorech je nutné ke snížení účinku kontaminace periodicky provádět částečnou nebo i úplnou dekontaminaci osob, techniky a materiálu.

Ke kolektivní ochraně se využívají vybudované ochranné stavby a typizované úkryty vybavované FVZ, bojová technika se speciálním vybavením i bez něho. K ochraně osob mohou sloužit i zděné budovy, zejména mají-li sklepní prostory. Vyčleněné místnosti je vhodné upravovat a vybavovat i FVZ.
Úkryty pro osoby se vybavují předem zálohou PIO, prostředky pro dekontaminaci, ženijním nářadím, zálohou výstroje, zdravotnickým materiálem, pitnou vodou, potravinami a dalším materiálem.

Dekontaminace útvarů, jednotek a objektů LZ, komunikací a terénu

Na letištích se odmořují (dezaktivují) zpravidla prostory rozmístění letek, prostory přípravy letounů ke vzletu, spojovací cesty a cesty vedoucí od plochy dekontaminace letounů a letištní techniky do úkrytů, cesty k úkrytům a řídící věži. Při kontaminaci letišť RL se dezaktivace zpravidla neprovádí. Rozhodnutí o použití těchto letišť se přijímá na základě operační a vzdušné situace a výsledků radiačního průzkumu. V prostorech bojového rozmístění radiotechnických prostředků se provádí odmořování (dezinfekce) cest vedoucích od bojových stanovišť k místům velení a do míst rozmístění a ukrytí osob.

Obr. 1 Možná varianta chemického zabezpečení letecké základny

K dekontaminaci vybraných úseků terénu se využívají jednotky chemického vojska, výpomocné prostředky a některé druhy speciální techniky.

Možná varianta chemického zabezpečení letecké základny se zvýrazněním hlavních úkolů chemického zabezpečení je znázorněna na obrázku č. 1.

Síly a prostředky chemického zabezpečení LZ

Síly a prostředky CHZ LZ jsou prakticky stejné jako u pozemních sil a je možno je rozdělit na:

• vojskové - jednotlivec; bojová, dopravní a ostatní technika; rota, letka, (křídlo) prapor, zařízení jednotek a útvarů LZ (hospodářská výdejna, obvaziště, sklady materiálu apod.);
• chemického vojska - D ČVO 16, četa chemické ochrany, vyčleněné jednotky, důstojníci (praporčíci) CHV (obvykle od prchbo 31. brchbo);
• ostatních útvarů a svazků - úsilí vyčleněné k plnění úkolu CHZ ve prospěch jednotek a útvarů LZ bude závislé na celkové situaci v operačním prostoru, zejména na rozsahu napadení jednotlivých prvků LZ ZHN a jejich úkolech. Lze rovněž využít výsledky plnění úkolů ve prospěch jiných útvarů a svazků, zejména monitorování radiační a chemické situace;
• jiné - orgány státní zprávy, IZS, rizikové objekty (JEZ, sklady toxických látek apod.)

Závěr

Vzhledem k  dlouhodobě neřešeným úkolům CHZ u LZ bude nutné:

• u velitelů a štábů zvýšit povědomí o plnění úkolů CHZ a ochraně proti ZHN nejen obecně, ale i ve vztahu k působnosti CHV. Toho lze dosáhnout především reálným a logickým zdůvodněním existence hrozby použití ZHN či vzniku krizových situací souvisejících s úniky průmyslových toxických látek z objektů běžné průmyslové infrastruktury;
• neustálé zdůrazňovat provádění dekontaminace letecké techniky, výzbroje, radarů apod., a to nejen z hlediska jejího technického provedení, ale zejména z hlediska jejího co nejefektivnějšího zasazení do rámce činností souvisejících s ochranou a zabezpečením činnosti vojsk.

Poměrně zásadní výhodou je to, že velitelem a štábem může být řada úkolu CHZ, vzhledem ke stacionárnímu charakteru LZ, připravená už v době míru (rekognoskovaná místa dekontaminace, vybudované stanoviště chemické průzkumné hlídky apod.). Tím se vytváří prostor pro to, aby v SOP či metodikách byla vyřešena činnost létajícího a zabezpečovacího personálu, činnosti v kontaminovaných prostorech, řešení dekontaminace pilotů, jejich ochrana v době, kdy dojde k reálnému použití ZHN či k úniku průmyslových toxických látek.

Literatura

1.  Chem-1-3, (návrh). Bojové použití jednotek chemického vojska. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007.
2.  Chem-1-6. Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2001.
3.  (AJP-3.8). Doktrína OPZHN ozbrojených sil NATO. Ministerstvo obrany ČR,Praha 2005.
4.  DRAČKA, E., KUČÍK, J., OTŘÍSAL, P. Zásady operačního a bojového použití chemického vojska. Skripta, pčt: S-2507, Brno: UO, 2007.