Odběr a transport vzorků — staronový úkol pro specialisty chemického vojska

Ing. Petr ŽUJA, Ing. Tomáš DVOŘÁK, (Ústav OPZHN Vyškov, Univerzita obrany Brno)

Motto: Odebrat špatný vzorek, či odebrat správný vzorek nesprávně vede k znehodnocení všech následujících činností a činí tak získaná data bezcennými.

Klíčová slova
odběr vzorků, transport vzorků, odběrová souprava, transportní souprava, družstvo odběru a transportu vzorků, SICRA tým, družstvo radiačního a chemického průzkumu

Úvod

Počátek analýzy kontaminovaných vzorků a tedy i  jejich odběru a transportu lze datovat do období první světové války. V té době došlo k prvnímu použití chemických zbraní - zpočátku chlóru, později látek, které byly určeny přímo k vojenskému použití. To vyvolalo potřebu jejich chemického rozboru za účelem nalezení vhodných způsobů ochrany a léčby zasažených.

Již v té době se potvrdila skutečnost, že kvalitu analýzy zásadně ovlivňuje kvalita provedení odběru vzorku a způsob jeho transportu.

Odběr a identifikace vzorků biologických, chemických a radioaktivních látek jsou v současné době definovány jako sběr, přeprava a identifikace materiálů podezřelých z kontaminace chemickými, biologickými a radioaktivními látkami, které se uskutečňují podle stanoveného postupu. Smyslem je umožnit velitelům, aby včas dospěli k rozhodnutí o rozmístění jednotek, způsobu vedení činnosti, řešení ozáření osob, tempu a manévru svých jednotek. Dalším důvodem odběru a identifikace vzorků je hledisko zdravotnického zabezpečení, které poskytuje péči raněným a velitelům doporučuje výběr nejvhodnějších opatření k ochraně zdraví jednotek.

Prvotní zdroje informací (chemičtí pozorovatelé jednotek, družstva rchpz) jsou z hlediska zjišťování kontaminace nezastupitelné, ale vzhledem ke své výbavě nejsou schopné získat veškeré potřebné údaje. Tyto údaje mohou být zjištěny pouze laboratorním rozborem vzorků kontaminantů.

Kvalitnímu rozboru (analýze) vzorků předchází kvalitní odběr vzorků, které musí být odebrány předepsanými způsoby. Vzorky musí odebírat osoby, které zaručí jednotnost, správnost a bezpečnost postupu. Z tohoto vyplývá, že odběr a transport vzorků mohou provádět pouze patřičně materiálně vybavené, odborně připravené a vycvičené osoby.

Vybavení

Úkoly spojené s odběrem vzorků plní v rámci chemického vojska AČR družstva rchpz, družstva odběru a transportu vzorků (otv) a BIO skupina. Tyto jednotky jsou zařazeny ve struktuře AČR na těchto stupních velení:

drrchpz mechanizovaný prapor
záchranný prapor
četa rchpz (rcho prrchbo)
četa chemické ochrany letecké základny
dr otv středisko speciálního určení (SSU) prrchbo
BIO skupina SSU prrchbo

Přestože je BIO tým zařazen v sestavě SSU prrchbo a některé z funkcí jsou v současné době obsazovány chemickými specialisty, je z odborného hlediska řízen orgány zdravotnické služby AČR. Z tohoto důvodu se v dalším textu nebudeme problematikou odběru biologických vzorků zaobírat.

Družstva rchpz mohou být v současné době vybavena třemi typy vozidel, do jejichž výbavy patří mimo jiné i soupravy pro odběr vzorků. Nejstarším prostředkem je chemický průzkumný automobil UAZ-469 CH (viz obr. 1) vybavený soupravou pro braní vzorků SBV-61 (viz obr. 2). Druhým vozidlem je obrněný průzkumný transportér BRDM-2 rch (viz obr. 3) se soupravou pro odběr vzorků KPO-1 (viz obr. 4). Nejmodernějším vozidlem je vozidlo radiačního a chemického průzkumu LAND ROVER-RCH (viz obr. 5), které je vybaveno prostředkem pro odběr vzorků POV-2000 (viz obr. 6).

Družstvo otv je vybaveno dvěma vozidly Land Rover, jejichž součástí je souprava pro odběr vzorků SOV-99 (viz obr. 7).

Soupravy SBV-61 a KPO-1 jsou již dnes zastaralé a k odběru vzorků, dle současných norem, nevyhovují. Soupravy SOV-99 a POV-2000 splňují základní požadavky stanovené normami NATO pro odběr vzorků kontaminovaných OL a průmyslovými toxickými látkami (dále TIC).

Družstva RCHPz vybavená vozidlem LAND ROVER-RCH a družstva otv mají k dispozici soupravu pro transport vzorků STV-99 (viz obr. 8), která rovněž splňuje požadavky NATO pro transport vzorků kontaminovaných OL a TIC.

Výcvik

Odběr a transport vzorků byl již v minulosti jedním z úkolů plněných družstvy RCHPz. Vzhledem k jejich hlavnímu úkolu - provádění radiačního a chemického průzkumu, nebyla však jejich výcviku v provádění odběru vzorků (a jejich transportu) věnována patřičná pozornost. Výcvik specialistů chemického vojska byl prováděn podle předpisu Chem-7-2. Činnost prováděná při odběru vzorků probíhala okrajově, a to v rámci odborné přípravy. Ta byla završena výcvikem na středních chemických cvičištích, kde byly plněny zejména úkoly v oblasti detekce RaL a OL.

V současnosti je výcvik specialistů CHV prováděn v souladu s Programy přípravy chemických jednotek (Prog-1-3/Ch) vydanými v roce 2005. V těchto však není tematika výcviku družstev otv vůbec uvedena.

Problematika odběru a transportu vzorků je obsažena především v předpisech ,,Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu (Chem-1-6), ,,Bojové použití jednotek chemického vojska (návrh předpisu Chem-1-3) a dále v aliančních dokumentech, především v publikacích ,,Spojenecká společná doktrína k OPZHN (AJP-3.8), ,,Specializované schopnosti OPZHN" (ATP-3.8.1, 2. díl), ,,Příručka NATO - odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek" (AEP-10) a ,,Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek" (AEP-49). V současné době je zpracováván nový dokument s pracovním názvem ,,Příručka NATO pro odběr a identifikaci biologických, chemických a radiologických látek".

Po prostudování výše uvedených dokumentů a konzultacích se specialisty otv jsme došli k následujícímu návrhu témat pro přípravu příslušníků družstev otv (číslo tématu vychází z Prog-1-3/Ch):

1. Prostředky individuální ochrany
3. Základy vojenské dozimetrie
4. Přenosné dozimetrické přístroje
5. Skupinové a diagnostické dozimetry
6. Přenosné přístroje pro zjišťování OL
7. Palubní dozimetrické přístroje
8. Automatické signalizátory OL
10. Navigační zařízení
11. Zjišťování a měření radioaktivní kontaminace
12. Zjišťování OL
13. Zjišťování bakteriologických (biologických) prostředků
14. Prostředky povětrnostního pozorování
16. Prostředky pro odběr vzorků (doporučujeme doplnit výše uvedené dokumenty)
17. Dekontaminační látky a směsi
18. Speciální technika pro dekontaminaci zbraní, techniky, terénu a komunikací
19. Speciální technika a materiál pro hygienickou očistu osob a raněných
27. Zprávy NBC pro přenos informací o radiační, chemické a biologické situaci
34. Ochrana vojsk proti nízkým úrovním radiace a TIM
39. Výcvik na chemickém cvičišti
91. Imitační a zadýmovací prostředky

Zkušenosti z nasazení v zahraničních misích ukazují, že výcvik družstev otv není možné zaměřit pouze na problematiku odběru vzorků otravných látek použitých ,,klasickým" způsobem. Vzhledem k mezinárodní situaci a uzavřeným smlouvám útok chemickými zbraněmi jednotkami pravidelných armád není pravděpodobný. Je třeba vycházet z faktu, že výroba, transport a skladování otravných látek je poměrně složitou záležitostí, která je navíc monitorována inspektory v rámci ,,Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení", zpravodajskými službami a dalšími organizacemi a institucemi.

Mimo tohoto ,,vojenského" ohrožení je nutno se zabývat také tzv. ,,nevojenským" ohrožením. Teroristické útoky s použitím OL jsou reálnou hrozbou v rámci tzv. CBRN terorismu. K těmto událostem již v minulosti několikrát došlo. Mezi nejznámějšími případy použití OL jsou útoky sarinem spáchané sektou Óm Šinkrijó ve městech Matsumoto (1994, 7 mrtvých, 144 zasažených) a Tokio (1995, 12 mrtvých, 3 938 zasažených).

Tak jako nebyla v minulosti věnována pozornost výcviku v odběru vzorků, byla opomíjena i problematika TIC. Se změnou úkolů, vyplývajících z nové vojenské strategie České republiky, došlo k těsnějšímu provázání AČR s integrovaným záchranným systémem (zejména s HZS) především při řešení událostí spojených s únikem TIC. Problematika ochrany proti TIC byla začleněna i do nových programů přípravy.

V programech přípravy je doporučeno provádět výcvik na učebnách (teorie a nácvik) a na cvičištích (praktická část). Tento způsob výcviku je obecně správný, ale klade vysoké požadavky na řídící zaměstnání, kteří budou muset naplánovat průběh výcviku tak, aby byly účelně využity jak kapacity cvičišť, tak i možnosti přístrojů, techniky a materiálu, včetně simulátorů.

Jak již bylo uvedeno, v minulosti byla k výcviku chemických specialistů využívána střední chemická cvičiště (SCHC), na kterých byl výcvik prováděn 2× ročně. Při výcviku byly používány reálné OL (např. sarin, yperit a difosgen) a RaL (izotop fosforu 32P). Tyto látky se používaly zředěné a aplikovaly se pomocí soupravy cvičného zamořování SCZ-1. Po ukončení výcviku následovala důkladná dekontaminace. Ke kontrole její účinnosti byla používána souprava CZM-2.

Na počátku devadesátých let byl, z rozhodnutí velení armády, výcvik specialistů CHV na chemických cvičištích ukončen a tyto soupravy byly vyřazeny z výzbroje. Zároveň došlo k uzavření a následné likvidaci jednotlivých SCHC.
V souladu s postupným zapojením jednotek CHV do zahraničních misí, kde plnily úkoly chemického zabezpečení, byl vznesen požadavek na obnovení výcviku na chemických cvičištích. Vzhledem k provedeným reorganizacím AČR a nově přijaté legislativě nemohl být však již výcvik na původních SCHC obnoven. Proto bylo rozhodnuto využívat k výcviku terénní pracoviště VTÚO Brno - Kamenná Chaloupka.

Vzhledem ke skutečnosti, že toto pracoviště nebylo primárně k tomuto účelu vybudováno, probíhá v současné době jeho rekonstrukce a modernizace. Zároveň byl velením CHV dán podnět k vývoji nové soupravy, která nahradí a rozšíří možnosti původních souprav SCZ-1 a CZM-2. Tato souprava by mimo jiné měla umožňovat i výcvik v odběru vzorků a provádění dekontaminace OL, RaL a průmyslových nebezpečných látek.

Na základě získaných zkušeností se jeví jako nejvhodnější provádět výcvik specialistů CHV a tedy i příslušníků družstev otv ve dvou úrovních.

V první úrovni by měl výcvik probíhat s využitím imitačních látek, ve druhé úrovni pak s reálnými OL, RaL a vybranými průmyslovými nebezpečnými látkami.

První úroveň výcviku je dále vhodné rozdělit na dvě fáze. V první fázi, bez použití prostředků individuální ochrany, získají vojáci rutinní návyky při přípravě a použití detekčních přístrojů, souprav pro odběr vzorků a provádění dekontaminace. Ve druhé fázi, s prostředky individuální ochrany nasazenými v ochranné poloze a s využitím imitačních látek, dojde především k upevnění získaných návyků.

Druhá, vrcholná úroveň výcviku proběhne s využitím reálných kontaminantů. Pro účelnost výcviku bude nutno zabezpečit dostatečné množství OL, RaL a provést výběr a nákup vhodných průmyslových nebezpečných látek.

Pro výcvik v první úrovni bude možné využít stávajících cvičišť - metodického chemického cvičiště ve Vyškově, cvičiště chemického vojska Tisá a terénního pracoviště VTÚO Brno, na nichž by se dobudovaly jednotlivé plochy pro výcvik v problematice odběru vzorků. Plochy by zahrnovaly pracoviště pro přípravu a rozvinutí soupravy před zahájením odběru, pracoviště pro vlastní odběr a uložení vzorků do transportní soupravy a pracoviště pro dekontaminaci, údržbu a svinutí soupravy po ukončení odběru a výcviku. Pracoviště pro vlastní odběr musí umožňovat odběr plynných, kapalných (koncentrovaných i ředěných) a pevných (půda, střepiny munice, vegetace ...) vzorků, kalů, stěrů apod. Rozsah a způsoby odběru vzorků jsou podrobně popsány v publikacích AEP-10, AEP-49 a v příručkách uživatele jednotlivých souprav. Druhá úroveň musí proběhnout na cvičišti, které splňuje zákonné podmínky pro práci s vysoce toxickými a radioaktivními látkami. V současné době tyto podmínky splňuje pouze terénní pracoviště VTÚO Brno.

Požadavky na specialisty otv

Zkušenosti z nasazení českého CBRN týmu v Afghánistánu rovněž poukazují na nutnost seznamování se příslušníků družstev otv (i družstev RCHPz) s vybranými technologickými zařízeními provozů, se kterými se mohou v průběhu plnění odborného úkolu setkat. Jedná se především o zařízení, u kterých se předpokládá, že by mohla obsahovat průmyslové nebezpečné látky - TIM (vodárny, mrazírny, chemické provozy a sklady ...).

Dále můžeme konstatovat, že k odběru vzorků TIM nebude vždy docházet v technologických provozech, ale i v laboratořích (legálních i nelegálních). Z tohoto důvodu je nezbytné, aby specialisté byli seznámeni i se základními technologickými postupy chemických procesů.

Odběr vzorků je činnost, která vyžaduje od specialistů vysoce specializované schopnosti a znalosti. Jaké požadavky či předpoklady by měl splňovat adept na funkci specialisty pro odběr vzorků? Zejména by měl splňovat požadavky na:

Závěr

V tomto článku jsme se snažili poukázat na problematiku odběru a transportu vzorků, přičemž zejména zdůrazňujeme nutnost promyšleného přístupu k výběru a výcviku specialistů otv. Vycházíme z dostupných materiálů a zkušeností specialistů z nasazení jednotlivých odběrových týmů v zahraničních misích a vlastních poznatků získaných při řešení uvedené problematiky.

Komplexním vzděláváním a výcvikem příslušníků družstev otv dojde ke zvýšení schopností jednotek při jejich nasazení, a to jak na území ČR, tak i mimo něj. Dalším nezbytným krokem, který musí být proveden, je vývoj a zavedení nových odběrových a transportních souprav, výcvikové soupravy a rozšíření možností chemických cvičišť o plochu pro výcvik v odběru a transportu vzorků.


Close