Odběr kontaminovaných vzorků

Ing. Jozef KUČÍK, CSc., Ing. Tomáš DVOŘÁK, Ústav OPZHN Vyškov, Univerzita obrany Brno

Minulé století bylo charakterizováno zaváděním nového typu zbraní - zbraní hromadného ničení (ZHN). Po prvním použití chemických zbraní 22. 4. 1915 začaly armády urychleně vyvíjet a zavádět především prostředky detekce a ochrany. Vzrůstající počet chemických útoků a především zavádění nových otravných látek vyvolaly potřebu vývoje prostředků detekce a ochrany. Z tohoto důvodu bylo nutno přikročit i k identifikaci používaných otravných látek. Rostoucí význam chemických zbraní na bojišti si tak vyžádal rozšíření úkolů hlavně pro ženijní a zdravotnické jednotky a vznik plynové služby. Vývoj a zavedení biologických zbraní si vyžádaly spolu s objevem a prvním použitím jaderných zbraní rozšíření působnosti plynové služby a následně vznik nového, samostatného druhu vojska - chemického vojska.

I přes skutečnost, že chemické a jaderné zbraně byly v první polovině minulého století použity, sloužily v jeho druhé polovině především k odstrašení. S nástupem nových technologií v konstrukci jaderných zbraní došlo k  pomyslnému odsunutí chemických a biologických zbraní ze zorného pole.

V současné době díky pokračujícím odzbrojovacím rozhovorům a smlouvám se státům vlastnícím ZHN daří tuto kategorii zbraní omezovat. Vzhledem k této skutečnosti, zavádění vysoce přesných zbraňových systémů a především v souvislosti se současnou vojensko-politickou situací se jejich použití pravidelnými armádami stává méně pravděpodobné. Toto se ovšem netýká tzv. chudých zemí a teroristických organizací.

Kromě ZHN existuje široká škála látek (průmyslové nebezpečné látky - TIM; chemické - TIC, radioaktivní - TIR a biologické - TIB), které lze díky jejich vlastnostem použít ke způsobení škod a ztrát hlavně na lidských životech, případně mohou způsobit i jiné škody. Některé z průmyslových toxických látek jsou prekurzory otravných látek. Průmyslové radioaktivní látky je možno využít k výrobě tzv. špinavé bomby. Poněkud ,,v pozadí" stojí průmyslové biologické látky, které lze použít např. ke kontaminaci vodních zdrojů, potravin, krmiva apod.

ZHN a TIM se v posledních letech stávají vyhledávaným artiklem pro nevojenské a teroristické organizace. Příkladů jejich zneužití je celá řada. Nejznámějším z nich je použití sarinu (a dalších látek) v Japonsku. Z těchto důvodů je nutno věnovat zvýšenou pozornost monitorování jejich výroby, skladování a rovněž přepravě.

Od počátku 90. let se ČR zapojuje do mírových misí (operace jiné než válka) a to i ve státech, kde hrozba zneužití ZHN a TIM je poměrně velká. Z těchto důvodů jsou do těchto misí začleňováni i specialisté chemického vojska AČR, především specialisté pro odběr a identifikaci vzorků (SICRA). Odběr vzorků a jejich identifikace mají velký význam především při rozhodování odpovědných velitelů a orgánů o přijatých opatřeních.

Důvody a postupy pro odběr vzorků jsou podrobně popsány ve spojeneckých publikacích ,,Příručka NATO - odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek" (AEP-10) a ,,Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek" (AEP-49).
Podle AEP-49 se odběr vzorků provádí ze dvou důvodů - pro soudní a operační účely:

Národní normou popisující odběr vzorků je vojenský předpis ,,Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu" (Chem-1-6) a návrh vojenského předpisu ,,Bojové použití jednotek chemického vojska" (Chem-1-3).

V chemickém vojsku AČR jsou pro odběr vzorků určeny jednotky odběru vzorků (SICRA týmy a BIO týmy), které jsou zařazeny ve střediscích speciálního určení praporů radiační, chemické a biologické ochrany a družstva radiačního a chemického průzkumu (rchpz). V současné době AČR disponuje dvěma středisky speciálního určení.

SICRA tým je složen ze skupiny speciální analýzy a družstva odběru vzorků. Skupina speciální analýzy vzorků je vybavena dvěma laboratořemi pro identifikaci chemických a radioaktivních vzorků. Družstvo odběru vzorků je vybaveno dvěma vozidly Land Rover. K odběru vzorků využívá soupravu pro odběr vzorků SOV-99, pro jejich transport využívá soupravu pro transport vzorků STV-99.

V AČR jsou zavedeny tři typy chemických průzkumných vozidel a součástí jejich výbavy jsou mimo jiné i soupravy pro odběr vzorků. Obrněný transportér BRMD-2rch je vybaven soupravou KPO-1, chemický průzkumný automobil UAZ-469 CH soupravou SBV-61. Obě tyto soupravy nevyhovují současným požadavkům.

Třetím typem vozidla je chemické průzkumné vozidlo Land Rover RCH, které je vybaveno pomůckou pro odběr vzorků POV-2000, pro transport vzorků používá soupravu pro transport vzorků STV-99.

Odběrové soupravy SOV-99 a POV-2000 jsou určeny k provádění odběru plynných, kapalných a pevných vzorků, rovněž umožňují odběr vzorků toxických látek, škodlivin a enviromentálních vzorků a jejich krátkodobý transport. Soupravy nejsou určeny k provádění odběru a transportu radioaktivních, biologických a směsných vzorků.

Úkol odběru vzorků družstvy rchpz byl vždy jedním z plněných úkolů, avšak této problematice nebyla v minulosti věnována patřičná pozornost a družstva tuto činnost prakticky necvičila. Nízký počet specialistů pro odběr vzorků a zkušenosti z nasazení českých vojenských chemiků v zahraničních misích (Irák, Afghánistán) potvrzují nutnost věnovat zvýšenou pozornost této problematice i při výcviku příslušníků družstev rchpz.

Jednou z možností přípravy všech zainteresovaných složek je zařazování problematiky odběru (a transportu) vzorků do plánů a rozeher cvičení. Nejvýznamnějšími taktickými a velitelsko-štábními cvičeními, kde se tato problematika procvičovala, byla cvičení ,,STRONG CAMPAIGNER 2006 a 2007".

Z výše uvedeného textu by se na první pohled mohlo zdát, že odběr (a transport) vzorků je odbornou činností pouze jednotek chemického vojska. Opak je však pravdou. Na této činnosti se podílí celá řada specialistů a jednotek dalších druhů vojsk (mechanizované, ženijní, zdravotnické apod.). Toto tvrzení se pokusíme objasnit na následující modelové situaci.

V prostoru odpovědnosti mechanizovaného praporu (mpr) se nachází sklad toxických látek, jehož součástí je laboratoř. Na základě upozornění obyvatel a hlášení průzkumných hlídek o pohybu osob a vozidel v areálu skladu nařídil velitel brigádního úkolového uskupení (BÚU) provést zajištění těchto osob a techniky a provést odběr vzorků a jejich identifikaci.

Po zhodnocení situace štábem BÚU nařídil velitel uskupení veliteli mpr vyslat do této oblasti zásahový tým v síle jedné mechanizované čety. Pro plnění úkolu odběru vzorků byly vyčleněny další jednotky a specialisté: družstvo rchpz (mpr), družstvo dekontaminace (rcho), sanitní vozidlo s osádkou (mpr), družstvo Vojenské policie (BÚU), ženijní družstvo (žpr) a členové CIMIC (BÚU). K plnění vlastního úkolu odběru a transportu vzorků bylo určeno družstvo rchpz LR-RCH (rcho). Příslušníci CIMIC dostali za úkol kontaktovat a přizvat představitele místní správy.


Schéma prostoru zásahu a odběru vzorků

Jednotky podílející se na zásahu byly soustředěny ve výchozím prostoru, kde byla upřesněna situace a vydán bojový rozkaz.
Po příjezdu do prostoru zásahu zahájila dvě mechanizovaná družstva a družstvo rchpz pozorování areálu skladu, ostatní jednotky rozvinuly svá pracoviště v určených prostorech

Po rozvinutí pracovišť a hlášení pohotovosti nařídil velitel zásahu družstvu Vojenské policie, posílenému o mechanizované družstvo, provedení zásahu v objektech skladu a laboratoře. V objektu laboratoře byly zajištěny tři osoby, které nekladly odpor.

Po ukončení zásahu provedl velitel zásahu ve spolupráci s velitelem družstva rchpz, ženijního družstva v doprovodu zástupce místní správy a příslušníka CIMIC kontrolu prostoru, objektů skladu a laboratoře a přístupových cest. Ve skladu bylo nalezeno 15 neoznačených sudů s obsahem kapalné látky. V objektu laboratoře byla nalezena a zajištěna dokumentace týkající se bezpečnostních opatření pro práci s toxickými látkami. Vybavení laboratoře odpovídalo zařízení pro práci s vysoce toxickými látkami (speciální digestoře, vzduchoventilace, zařízení pro dekontaminaci). Dále bylo v laboratoři nalezeno nespecifikované množství chemikálií. Při výslechu zadržených osob nebyl zjištěn charakter práce, odmítly podat jakékoli informace.

Po návratu z kontroly na základě zjištěných skutečností vydal velitel družstva rchpz rozkaz k provedení odběru vzorků. Odběr vzorků provedl velitel družstva rchpz a chemik průzkumník.

Po vstupu do objektů skladu a laboratoře provedli nejprve chemický průzkum pomocí chemického průkazníku CHP-71 a průkazníkové soupravy GASTEC GV-100. Průzkumem nebyla potvrzena přítomnost toxických látek.
Při podrobné prohlídce laboratoře byly kromě originálně označených láhví s chemikáliemi nalezeny tři neoznačené nádoby (cca 10 litrů) s kapalinou a jedna prachovnice s neznámou sypkou látkou, z nichž provedli odběr vzorků. Odebrané vzorky byly popsány a umístěny do transportní části POV-2000.

V objektu skladu byl proveden odběr tří vzorků z náhodně vybraných sudů. Odebrané vzorky byly popsány a umístěny do transportní části POV-2000.

Po opuštění objektu provedl velitel družstva rchpz a chemik průzkumník dekontaminaci ochranných prostředků a POV-2000 a následnou kontrolu úplnosti dekontaminace. Po návratu k vozidlu provedli kompletaci průvodní dokumentace, umístění vzorků do kontejnerů soupravy STV-99 a jejich předání družstvu rchpz (mpr), které v součinnosti s družstvem Vojenské policie zabezpečilo transport vzorků do laboratoře.

Po splnění úkolu vydal velitel zásahu rozkaz k ukončení činnosti. Po ukončení činnosti se zásahový tým přesunul do prostoru rozmístění a následně proběhl přesun jednotlivých součástí k jednotkám (útvarům).