Materiální vybavení družstev pro odběr a transport vzorků

Ing. Tomáš DVOŘÁK, Ing. Jozef KUČÍK, CSc., (Ústav OPZHN Vyškov, Univerzita obrany Brno)

V Armádě ČR odebírají vzorky podezřelé z kontaminace především družstva odběru a transportu vzorků (OTV). Toto družstvo je součástí jednotky odběru a identifikace vzorků (SICRA týmu). SICRA tým je zařazen ve středisku speciálního určení (SSU) praporu radiační, chemické a biologické ochrany.

Publikace ,,Spojenecká společná doktrína k ochraně proti zbraním hromadného ničení" (AJP-3.8) definuje odběr vzorků jako ,,získávání materiálu, o němž je známo nebo je podezřelý, že byl použit při napadení zbraněmi hromadného ničení a nebo pochází z úniku průmyslových nebezpečných látek, pro analýzu."

Odběr vzorků a identifikace radioaktivních (RaL), bojových biologických (BBL) a otravných látek (OL) jsou prováděny ze dvou důvodů, a to operačního a soudního.

Materiální vybavení a postupy při odběru jsou podrobně popsány ve spojeneckých publikacích ,,Odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek" (AEP-10), příručka NATO a ,,Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek" (AEP-49), příručka NATO. Národními normami popisujícími odběr vzorků je předpis ,,Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu" (Chem-1-6) a návrh předpisu ,,Bojové použití jednotek chemického vojska" (Chem-1-3).

Družstvo odběru a transportu vzorků

Družstvo OTV je tvořeno šesti osobami a je vybaveno dvěma vozidly Land Rover (LR-110 TD5 SW a LR 90 SW). K odběru vzorků používají soupravu pro odběr vzorků SOV-99 , pro jejich přepravu soupravu pro transport vzorků STV-99 .

Souprava SOV-99 je určena k provádění základního odběru plynných, kapalných a pevných vzorků. Umožňuje odběr vzorků OL, ostatních toxických látek a škodlivin včetně enviromentálních vzorků. Souprava není určena k provádění odběrů radioaktivních nebo směsných vzorků. Hlavní části soupravy SOV-99 tvoří tři odběrové sady. První je určena pro odběr plynných vzorků, druhá pro odběr kapalných vzorků a kalů a třetí pro odběr pevných a kusových vzorků. Souprava je dále doplněna příslušenstvím a provozní dokumentací.

K zabezpečení přepravy odebraných vzorků z místa odběru k místu soustředění vzorků slouží kufřík na transport vzorků , který je samostatnou součástí soupravy SOV-99.

Souprava pro transport vzorků STV-99 (obr. 3) je určena ke krátkodobému transportu (do 2 až 4 hodin) plynných, kapalných a pevných vzorků do analytické laboratoře. Provizorně ji lze využít i k transportu do stacionární laboratoře, pokud doba transportu nepřesáhne dvanáct hodin. Souprava umožňuje současně transportovat maximálně 60 ks kapalných, 30 ks plynných a 20 ks pevných vzorků OL, ostatních toxických látek a škodlivin a enviromentálních vzorků. Souprava není určena k transportu radioaktivních nebo směsných vzorků.

Pro provádění radiačního a chemického průzkumu a dozimetrické a chemické kontroly je družstvo odběru a transportu vzorků vybaveno dozimetrickým přístrojem RDS-200, chemickým průkazníkem CHP-71, chemickým signalizátorem Multiwarn II a měřicím čipovým systémem Dräger. Ke zjišťování obdržené dávky záření gama jsou příslušníci družstva vybaveni dozimetrem RAD-60S.

K ochraně dýchacích cest a povrchu těla jsou příslušníci družstva kromě vojskových prostředků (OM-90, JP-90, FOP-96) vybaveni protichemickým oděvem OPCH-90 PO. Protichemický oděv OPCH-90 PO je určen k ochraně povrchu těla specialistů proti vysoce toxickým výparům a pro práci s agresivními kapalinami. Vnitřní prostor je izolován od vnějšího prostředí. Vzduch potřebný k dýchání je dodáván dýchacím přístrojem, který zároveň vytváří v kombinéze přetlak. V současné době jsou zavedeny dva typy - vzduchový dýchací přístroj PSS-500, jehož hmotnost bez masky je 13 kg, doba použití cca 45 minut, a nezávislý vzduchový dýchací přístroj s automatickým přívodem vzduchu PA-80/90 o hmotnosti 10,8 kg s dobou použití cca 60 minut.

Důležitou činností po provedení odběru, zabalení a odeslání vzorků je provedení dekontaminace prostředků použitých k odběru a prostředků ochrany. Součástí odběrové soupravy SOV-99 je dekontaminační soubor, který obsahuje 200 g sorpčního materiálu DESPRACH.

Příslušníci družstva jsou vybaveni odmořovací soupravou UOS-1M, která je vhodná k odmořování OL a k provádění dezinfekce. Dále jsou vybaveni individuálním protichemickým balíčkem IPB-80, který k odmořování využívá sorbent DESPRACH.

Ve výbavě vozidel je odmořovací souprava OS-3. Hlavní částí této soupravy je elektrická stříkací pistole, kterou se nanáší odmořovací směs, a čtyři plechovky s připravenou odmořovací směsí OR-3.

Hodnocení a návrhy řešení

Na základě výčtu vybavení družstva OTV je vidět částečné omezení jeho možností při plnění odborného úkolu.

Nejvíce limitujícím faktorem je určení a vybavení odběrové a transportní soupravy. Ty jsou určeny pouze k odběru a transportu vzorků kontaminovaných OL a dalšími toxickými látkami. Je však třeba konstatovat, že i  tato schopnost je omezená. Příručka pro odběr vzorků AEP-10 stanovuje minimální počet odebraných vzorků na deset kusů od každého typu. Souprava SOV sice obsahuje dostatečný počet obalového materiálu, ale není v ní dostatečný počet pomůcek pro odběr vzorků, především kapalných a pevných.

Tento rozpor lze vyřešit dvěma způsoby. První řešení je poměrně jednoduché - doplnit chybějící materiál do soupravy na počty, které doporučuje AEP-10. Doplněný materiál by mohl být umístěn např. do zásobního kontejneru. Druhým, radikálním řešením je vývoj, výroba a zavedení zcela nové odběrové soupravy. V kontextu s následujícím se přikláníme k vývoji a zavedení nové soupravy.

Z textu zároveň vyplývá, že družstvo není schopno plnit úkoly odběru a transportu radioaktivních materiálů a tím plnit jedno ze základních opatření chemického zabezpečení. Přitom použití radioaktivních materiálů, např. ve formě ,,špinavé bomby", může být jedním ze scénářů teroristického útoku. Problematika odběru radioaktivních materiálů pro operační účely je popsána v příručce AEP-49/I. V přílohách B a D této příručky jsou potom uvedeny postupy a doporučené materiální vybavení pro odběr. Po zhodnocení těchto požadavků jsme dospěli k názoru, že modernizace, či úprava soupravy SOV-99 tak, aby splňovala požadavky pro odběr radioaktivních vzorků, by byla příliš náročná. Souprava sice obsahuje pomůcky, které lze využít k odběru radioaktivních vzorků, ale v nedostatečném počtu. Doplnění těchto pomůcek by problematické nebylo, ale účel by splněn nebyl. Kromě jednoduchých pomůcek (pinzety, skalpely, špachtle ...) je pro odběr radioaktivních vzorků využívána celá řada dalších přístrojů a pomůcek. Proto doporučujeme urychleně vyvinout, vyrobit, schválit a zavést nové odběrové soupravy pro odběr radioaktivních látek

Pro provádění radiačního a chemického průzkumu a dozimetrické a chemické kontroly je družstvo vybaveno poměrně dobře.

V oblasti detekce OL by bylo vhodné doplnit výbavu družstva automatickými signalizátory s akustickým vyhlášením signálu. Ve výzbroji chemických jednotek jsou dva typy těchto signalizátorů - rychlý automatický detektor OL RAID-1 a RAID-M. Oby tyto přístroje splňují požadavky na rychlou a poměrně citlivou detekci OL a vybraných průmyslových toxických látek. Navíc je možno rozšířit množství detekovaných látek.

Při odběru radioaktivních vzorků však bude nutno měřit i vzorky emitující záření alfa. V současné době je ve výzbroji družstva radiačního a chemického průzkumu (vybavených vozidlem Land Rover RCH) přístroj pro kontrolu radioaktivní kontaminace MICROCONT H 13420, který umožňuje měřit i toto záření.

Vybavení prostředky ochrany dýchacích cest splňuje požadavky. V příručce AEP-10 (vzorky OL a BBL) nejsou v oblasti individuální ochrany kladeny žádné zvláštní požadavky. Příručka AEP-49 (RaL) doporučuje pro ochranu dýchacích cest roušku, prachový respirátor či ochrannou masku.

Pro činnost v prostorech kontaminovaných průmyslovými nebezpečnými látkami je nutno nahradit filtr OF-90 NBC filtrem odpovídajícího typu a třídy. V prostorech, kde hrozí riziko vysokých koncentrací škodlivých látek, případně nízkého obsahu kyslíku, je potom nutno použít zavedené dýchací přístroje.

Za zvážení stojí otázka výběru a nákupu dýchacích přístrojů s větší zásobou vzduchu (cca 120 minut). Toto doporučení vyplývá především z poměrně dlouhých reakčních dob odmořovacích směsí při provádění odmořování. Rovněž by mohla být zvážena možnost využití tzv. průmyslových filtrů.

Obdobná situace v doporučení jako u prostředků ochrany dýchacích cest je v oblasti prostředků ochrany povrchu těla. Příručka AEP-49 uvádí, že pro ochranu povrchu těla při odběru radioaktivních vzorků je postačující pláštěnka doplněná o přezůvky a dva páry rukavic (1 pár jemných a 1 pár silných). Z hlediska těchto požadavků na ochranu povrchu těla je oděv OPCH-90 PO předimenzován. Pro ochranu povrchu těla (a dýchacích cest) při odběru vzorků kontaminovaných OL nebo toxickými látkami je OPCH-90 PO vyhovující z hlediska rezistenčních dob. Jeho výhodou je propojení s dýchacími přístroji a tudíž izolace osob od vnějšího prostředí.

Příslušníci jednotek dekontaminace jsou vybaveni lehkým dekontaminačním oděvem TRF-4, u kterého je předpoklad, že bude splňovat požadavky na ochranu povrchu těla při radioaktivní kontaminaci. Rovněž by mohly být využity jednorázové kombinézy, které jsou používány jako prostředky ochrany povrchu těla v některých provozech. Ve zvláštních případech by mohl být tento oděv doplněn filtračním ochranným převlekem FOP-96.

V oblasti dekontaminace by bylo vhodné zvážit doplnění sortimentu odmořovacích směsí o směs, která by byla šetrnější k prostředkům individuální ochrany (při zachování účinnosti). Rovněž by měl být brán ohled na dobu nutnou k její aplikaci (15 minut u OR-3). Za zvážení by stála možnost využít k dekontaminaci pěnogenerátoru PZ-18S, který je mimo jiné ve výbavě BIO týmů (rovněž součást SSU). Toto zařízení je určeno k tvorbě a velkoplošnému nanášení dekontaminačních pěn a pro rozprašování odmořovacích a desinfekčních směsí.

Bude nutné řešit problematiku dezaktivace ochranných prostředků a povrchu odběrové a transportní soupravy.

Při nasazeních v zahraničních operacích se osvědčily i běžné zahradní rozstřikovače plněné příslušnými dekontaminačními směsmi. Je však nutno dořešit výběr vhodných dekontaminačních směsí a hustotu plošného pokrytí směsí (spotřebu na 1 m2).

Součástí dekontaminace je i provedení oplachu dekontaminovaných předmětů za účelem odstranění reakčních produktů a zbytků dekontaminačních směsí. Bylo by vhodné zvážit možnost doplnění výbavy družstva o dekontaminační zařízení (SPRCHA, EDK), která jsou rovněž ve výbavě vozidel BIO týmů, a jsou vhodná pro tuto činnost.

Jistě ne poslední oblastí, kde by mělo dojít k posunu ve vybavenosti, jsou prostředky komunikace (spojení). Tuto oblast jsme v hodnotící části neuváděli z toho důvodu, že ve vybavení družstva nejsou prostředky, které umožňují spojení mezi příslušníky družstva. Přímé spojení mezi velitelem družstva a specialisty působícími v kontaminovaném prostoru má vliv jak na průběh plnění úkolu, tak i na průběh po jeho splnění. Specialisté mohou průběžně informovat velitele např. o charakteristice vzorků a prostředí, ve kterém jsou odebírány (tyto informace potom může velitel zaznamenávat do evidenčního listu vzorku), o průběhu práce a předpokládaném ukončení. Na základě těchto informací může velitel družstva účelně využívat podpůrné jednotky, např. dekontaminační tým.

V současné době je k dispozici řada radiostanic, které jsou malé, lehké a jednoduché na obsluhu a umožňují připojení náhlavní soupravy, která je kompatibilní s používanými ochrannými maskami.

Za zvážení stojí možnost přenosu i obrazových informací. V dnešní době není problémem přenos obrazu pomocí on-line pracujících kamer. I toto by výrazně napomohlo úspěšnému plnění úkolů.

Uvedené návrhy sice znamenají nárůst počtu prostředků a s tím i  nárůst hmotnosti vybavení, které bude družstvo muset převážet. Jsme si vědomi, že mají omezenou nosnost a ani velikost prostorů pro uložení materiálu není nekonečná. Jedním z možných řešení by mohlo být doplnění přívěsu, (či přívěsů) do výzbroje družstva. Stejné přívěsy jsou ostatně součástí speciálních vozidel Land Rover RCH, BIO MASTER a BIO ROVER. Rovněž bude muset být zvážen nárůst hmotnosti materiálu a výstroje, které budou muset specialisté přenášet.

V neposlední řadě bude hrát roli otázka finanční, i když se domníváme, že šetření na místech, kde jde o zdraví a životy lidí, není na místě.

Závěr

V tomto článku jsme se snažili popsat materiální vybavení družstev odběru a transportu vzorků. Zároveň jsme zavedený materiál stručně zhodnotili a navrhli možné doplnění dalšího materiálu ke zvýšení efektivnosti práce.

Vzhledem ke skutečnosti, že tato družstva jsou v současnosti nasazována v rámci odřadu působícího v rámci ISAF na území Afghánistánu, jsou dovybavována dalším materiálem, jehož nákup je zpravidla řešen v místě nasazení. Z pochopitelných důvodů není tento materiál v článku uveden.

Zároveň jsme tímto článkem chtěli vyvolat odbornou diskuzi k problematice odběru, skladování a transportu vzorků.

Literatura

1. Požadavky na vycvičenost v ochraně proti ZHN. Směrnice náčelníka operační sekce Generálního štábu AČR. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2000.
2. STANAG 2909-1 NBC. Ochrana proti průmyslovým toxickým látkám, příručka velitele. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2002.
3. AEP-49, příručka NATO. Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2000.
4. AEP-10, příručka NATO. Odběr a identifikace bojových biologických a otravných látek. Díl I. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2000.
5. AEP-10. NATO Handbook for Sampling and Identification of Biological and Chemical Agents (SIBCA). Volume I, Procedures and Techniques. JCG SIBCRA SG 2007.
6. AJP-3.8. Doktrína OPZHN ozbrojených sil NATO. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2005.
7. ATP-65. Vliv používání prostředků individuální ochrany na výkonnost jednotlivců a jednotek v průběhu vojenských operací. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2005.
8. DVOŘÁK. T., FARNÍK. R., ŽUJA. P. Výzbroj chemického vojska. Díl I. S-3658. Vyškov, 2005.
9. KOHOUTEK, J. Prostředky pro ochranu proti zbraním hromadného ničení a chemickému nebezpečí. Praha: AVIS, 2005.