Doktrína použití pozemních sil Francie na národním území

Ing. Pavel Zůna, MSS., Správa doktrín Vyškov

Recenze: Doctrine d´Emploi des Forces Terrestres en Sauvegarde Terrestre, Ministere de la Defense, 2006

V červnu 2006 vydalo Ministerstvo obrany Francie Doktrínu použití pozemních sil na národním území.
Přestože je tato doktrína postavena na stejných kulturně-společenských přístupech jako zákony a vládní usnesení České republiky týkající se použití Armády České republiky, obsahuje názory a ustanovení, které jsou odlišné.

,,Použití pozemních sil při ochraně území je definováno jako soubor činností prováděných, v rámci úsilí ostatních státních orgánů, na národním území pozemním vojskem, v součinnosti nebo bez ní s ostatními druhy sil, s cílem podpořit civilní obranu (obecnou a civilní bezpečnost)."

Prostředí, hrozby, rizika a ozbrojené síly jako součást nástrojů státu

Obyvatelstvo se může ocitnout v nesnázích v důsledku náhodných nebo chtěných, záměrně způsobených, především teroristických událostí.

Protože roste potřeba zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatelstva ve vztahu k možným hrozbám, které mohou destabilizovat moderní společnost, doktrína popisuje možné varianty použití pozemních sil na národním území v rámci úsilí všech státních orgánů.

Ozbrojené síly Francie budou nasazeny jen v případě, že jiné určené nástroje, síly a prostředky státu budou nedostatečné, nevhodné, neexistující, nedostupné nebo pokud politická reprezentace takto rozhodne vzhledem k dané situaci.

Podle francouzských doktrín je použití ozbrojených sil na národním území vymezeno ve prospěch civilní bezpečnosti a obecné bezpečnosti.
Civilní bezpečnost předpokládá nasazení ozbrojených sil při prevenci rizik všech možných původů a dále pro poskytnutí pomoci a při ochraně osob, majetku a životního prostředí v důsledku nehod, živelních pohrom a katastrof.
Obecná bezpečnost vymezuje nasazení ozbrojených sil při ochraně kritické infrastruktury státu, ochraně zařízení nezbytných k zajištění služeb obyvatelstvu, při poskytování pomoci orgánům zajišťujícím základní služby obyvatelstvu, prevenci hrozeb terorismu a ve výjimečných případech při udržování pořádku.

Doktrína uznává, že v současném prostředí, stavu rozvoje společnosti a množství potenciálních cílů, jejichž napadení může destabilizovat společnost, je velmi složité přesně definovat možné hrozby, nositele hrozeb a způsob napadení.
Použití pozemních sil pro zajištění civilní a obecné bezpečnosti je reaktivní, tedy následné. Přesto prevence a připravenost spočívá ve schopnosti předpokládat určité typy misí, které jí mohou být svěřeny státní správou. Na tomto principu je založen proaktivní podíl pozemních sil na zajištění bezpečnosti.
Francouzská doktrína pohlíží odlišně na definici hrozeb a rizik. Francouzská doktrína říká, že riziko má obecný vztah k nebezpečí a je více či méně předvídatelné. Riziko může vést k fyzické újmě osob nebo majetku nebo může mít negativní vliv na život země.

Hrozba je, na rozdíl od české terminologie(1), spojována s nepřátelským úmyslem konkrétního nositele hrozby (státního, nestátního nebo individua), který je více či méně jasně deklarován, a tento nositel má prostředky a schopnosti tento úmysl uskutečnit. 
Riziko vyplývá z možné události způsobené přírodními nebo nechtěnými příčinami (přírodní, průmyslové katastrofy apod.) zatímco hrozby jsou spojené s úmyslem uškodit.
Česká terminologie říká, že riziko je pravděpodobnost, že dojde ke škodlivé události, jež postihne danou hodnotu, a je vyjadřováno kvalitativně jako míra pravděpodobnosti, že událost nastane. Riziko má vztah k hrozbě a stavu připravenosti hrozbě čelit.(2)

Hrozby vůči národnímu území Francie

Francie předpokládá, že hrozby mohou být teroristického původu nebo povstaleckého původu (masové nepokoje). Obě tyto hrozby nelze ovšem vzájemně oddělit, protože se mohou doplňovat a kombinovat. Z pohledu národní bezpečnosti jsou tyto hrozby významnější než účast francouzských ozbrojených sil v operacích v zahraničí. Přitom je uznávána závislost mezi zahraničními operacemi a možnými důsledky na národním území. Hrozby se mohou projevit následujícími nepřátelskými aktivitami:

• sběrem informací (legálním až nelegálním způsobem),
• teroristickými akcemi, jejichž cílem je poškození infrastruktury, zastavení dopravy zboží, snížení morálky obyvatelstva atd.,
• dezorganizace a paralýza informačních sítí,
• masové demonstrace,
• mezietnické násilí.

Pokud jde o samotný terorismus, francouzská vláda předpokládá 7 scénářů možných útoků:

• série atentátů s použitím výbušných systémů trvající několik měsíců,
• současný útok několika výbuchy proti významným cílům provedený především sebevražednými útočníky,
• různě provedené útoky, různými nástroji současně v několika zemích Evropy,
• atentát provedený tzv. špinavou bombou (použitý radioaktivní materiál k zamoření území),
• atentát provedený s použitím jedovatých chemikálií,
• atentát provedený s použitím infekčních biologických látek,
• atentát provedený s použitím jaderné zbraně.(3)

Rizika pro území Francie

Rizika pro území Francie jsou spojena s klimatickými změnami, jako jsou například povodně způsobené urbanizací prostředí a oteplováním planety, dále rizika spojená s technologickým rozvojem a ochranou životního prostředí, jako jsou různé formy znečištění atd. Mezi rizika jsou zahrnuty také některé formy stávek, nepokojů, poruch důležité infrastruktury, přírodní a průmyslové katastrofy atd., které svým rozsahem mohou značně narušit chod společnosti, některé veřejné služby nebo fungování státní administrativy.

Organizace společné teritoriální obrany

Pro zajištění připravenosti a reakce francouzských ozbrojených sil na hrozby a rizika na národním území je vytvořena struktura společné teritoriální obrany (organisation territoriale interarmées de défense - OTIAD). Tato organizace představuje stálou strukturu velení a řízení, která je spojovacím článkem mezi civilními a vojenskými autoritami pro zajištění podpory ozbrojených sil v rámci civilní obrany. OTIAD prakticky kopíruje civilní organizaci ministerstva vnitra a jeho krajskou a zonální organizaci. OTIAD je tvořen dvanácti zonálními štáby. Tento článek nemá za cíl přesně popsat organizační strukturu toho, co u nás známe pod termínem integrovaný záchranný systém nebo systém krizového řízení. Podrobnější informace lze získat z originálu doktríny, která je uložena na Správě doktrín.

Mise pozemního vojska v rámci společné teritoriální obrany

Podle právních a zákonných norem Francie může být pozemní vojsko pověřeno úkoly v rámci dvou základních typů misí nebo jejich kombinací.
První typ mise se vztahuje k přímé podpoře obyvatel a prakticky znamená, že jednotky pozemního vojska posilují jednotky první pomoci, záchranné prvky a jednotky civilní obrany. Pokud to situace bude vyžadovat, mohou být k plnění těchto úkolů nasazeny jednotky pozemního vojska také samostatně. Prakticky mohou být jakékoli jednotky pozemního vojska pověřeny úkoly pozorování, dohledu a pročesávání určeného prostoru, zamezení přístupu do prostorů zasažených rozsáhlými požáry, odklízení zeminy, sněhu, znečištění, pomoci při povodních atd.
Specializované jednotky mohou pomáhat při odklízení velkých závalů zeminy a kamení, při vytváření provizorních průchodů a přemostění, poskytování náhradních zdrojů elektrické energie, evakuaci, leteckém průzkumu, poskytování zdravotnické pomoci, odstraňování následků použití CBRN, poskytování spojovacích prostředků atd.

Druhý typ mise se vztahuje k obecné bezpečnosti, kdy pozemní vojsko působí v rámci civilní obrany například v boji proti terorismu, poskytuje pomoc při zajištění bezpečnosti velkých událostí, např. jednání zemí G8, summity NATO, EU atd., pomoc při udržování pořádku. Pozemní síly mají k dispozici také vycvičené jednotky typu PROTERRE (jednotky zajišťující ochranu ozbrojených sil, civilní a vojenské kritické infrastruktury). Jednotky PROTERRE provádějí pozorování, poskytují podporu, uzavírají prostory, doprovázejí důležité transporty a provádějí hlídkování.

Stejně jako v případě AČR může být pozemní vojsko Francie nasazeno k provádění průzkumu (zpravodajství), ochraně citlivé infrastruktury a posílení policejních složek v době významných akcí, jako bylo například mistrovství světa v hokeji v Praze.

V rámci boje proti terorismu jde především o demonstraci připravenosti, systém pohotovosti a stálou ochranu důležitých zařízení. Francouzské ozbrojené síly mají připravené plány reakce pro případy narušení vzdušného prostoru možným nepřátelským letounem (v rámci NATINADS), únosu letadla, námořního a CBRN terorismu a útoku na informační systémy.

Pomoc při udržování pořádku obsahuje úkoly spojené s pokrytím křídel policejních jednotek v kontaktu s davem, pozorování určitého prostoru, demonstrace přítomnosti a připravenosti, obsazení určitého prostoru za postupujícími policejními jednotkami, eskortování zadržených osob, vzdušný a pozemní průzkum, ochranu důležitých zařízení, odstraňování překážek bránících plynulosti provozu, doprovod policejních hlídek a logistickou podporu ostatních prvků státní správy.

Přehled hlavních úkolů pozemních sil Francie plněných v rámci operací na národním území

Průzkumné jednotky

• průzkum terénu,
• vysílání průzkumných hlídek,
• průzkum prostoru,
• budování pozorovacích stanovišť,
• sběr, shromažďování a vyhodnocování informací,
• skrytý průzkum a pozorování,
• elektromagnetický průzkum,
• vzdušný průzkum s využitím bezpilotních průzkumných letounů.

Jednotky PVO

• protivzdušná ochrana v rámci eliminace teroristických hrozeb,
• kontrola vzdušného prostoru,
• pozorování a detekce.

Spojovací jednotky

• rozmístění a rozvinutí spojovacích uzlů,
• připojení armádních spojovacích prostředků na civilní infrastrukturu,
• zřizování spojení s využitím satelitních prostředků,
• poskytování taktických spojovacích sítí v případě potřeby.

Ženijní jednotky

• expertíza při zpevňování ochrany zařízení (zpevňovací ženijní práce),
• poradenství v oblasti ochrany a evakuace zařízení,
• ženijní průzkum terénu včetně vodních ploch,
• ženijní pomoc při zajištění mobility (překonávání a odstraňování překážek, odvedení záplavových vod, oprava komunikací atd.),
• geografická a kartografická podpora,
• vodní přeprava,
• ženijní úprava terénu,
• pomoc při rozmisťování sil a prostředků v zasažených prostorech,
• úprava vody a zajištění zdrojů elektrické energie,
• opravy a údržba infrastruktury.

Jednotky chemického vojska

• vyhodnocení průmyslových rizik včetně chemického průzkumu, poradenství při identifikaci toxických a znečišťujících látek,
• chemický průzkum přístupových cest,
• ochrana a dekontaminace osob (civilních i vojenských),
• uzavření zasaženého prostoru,
• vyznačení zasaženého prostoru.

Jednotky letectva pozemních sil

• vzdušný průzkum prostoru katastrofy (povodně, požáry, bouře, zemětřesení atd.),
• přeprava VIP osob,
• přeprava osob,
• evakuace osob,
• zajištění spojení a velení,
• ochrana zařízení,
• vzdušné spojovací uzly v zastavěném prostoru.

Jednotky logistiky

• přeprava materiálu pro podporované jednotky,
• zdravotnická podpora,
• zásobování pohonnými hmotami,
• zajištění oprav a údržby techniky pozemního vojska a letectva,
• nouzové ubytování vojáků a civilních osob,
• zajištění pozemní přepravy osob při preventivní evakuaci,
• rozmisťování evakuovaných osob, které potřebují lékařskou péči, do civilních zdravotnických zařízení,
• sledování dodržování dohod a sporů.

Jednotky vojenské dopravní policie

• podíl na průzkumu a pozorování, případně uzavírání přístupů do prostoru,
• podpora při organizaci přepravy a v případě potřeby i posílení pořádkových složek policie,
• podpora při přepravě základních potřeby pro obyvatelstvo,
• dopravní služby ve prospěch vojenských i civilních osob.

Strážní jednotky (PROTERE)

• demonstrace přítomnosti a připravenosti,
• posilování složek zajišťujících bezpečnost a ochranu kritické infrastruktury,
• ochrana vojenských, vládních a diplomatických zařízení,
• ochrana a dohled nad zařízeními pro evakuované osoby,
• všeobecná pomoc obyvatelstvu,
• posílení policejních pořádkových složek.

---